Konference OSN o biodiverzitě má pomoct zastavit hromadné vymírání

V kanadském Montrealu začala dvoutýdenní konference OSN o biologické rozmanitosti (COP15), kde má být přijat nový strategický dokument Globální rámec pro biodiverzitu. Cílem setkání je, aby se země světa dohodly na tom, jak zajistí, aby v roce 2030 bylo na světě víc zvířat, rostlin a ekosystémů než nyní, píše agentura Reuters.

Státy jsou pod stále větším tlakem, aby prokázaly pokrok v boji proti změnám klimatu a poškozování životního prostředí. Zatím se však nedohodly na tom, které ekologické cíle upřednostnit, jak by měly společnosti vykazovat environmentální rizika a jak by měla být jejich činnost regulována.

V posledních letech rychle proudí peníze do podniků zabývajících se čistou energií, stejně jako do fondů a projektů označených jako ekologicky udržitelné. To naznačuje, že investoři mají velký zájem o ekologická řešení, píše Reuters. Investice do projektů zaměřených na biologickou rozmanitost jsou však mnohem nižší, přestože podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP) polovina světové ekonomiky závisí na zdrojích a službách spojených s přírodními ekosystémy. Do roku 2025 bude podle UNEP na projekty v oblasti ochrany přírody potřeba přibližně 384 miliard dolarů ročně (8,9 miliardy Kč).

Nynější konference se účastní na deset tisíc lidí, včetně zástupců vlád, vědců a aktivistů. Generální tajemník OSN António Guterres v úvodu setkání prohlásil, že se „lidstvo stalo zbraní hromadného vymírání“. Dodal, že svět má stále šanci toto ničení zastavit. „Je čas uzavřít s přírodou mírovou smlouvu,“ dodal.

Ochrana 30 procent pevniny a moří do roku 2030

„Potřebujeme, aby vlády přijaly jasný a naléhavý úkol zastavit a zvrátit úbytek biologické rozmanitosti do roku 2030,“ uvedla Eva Zabeyová, výkonná ředitelka organizace Business for Nature, globální koalice podniků a ochranářských skupin.

Jednání OSN o biologické rozmanitosti, která se konají každé dva roky, nikdy nevzbudila takovou pozornost jako každoroční konference OSN o změně klimatu. Stále více lidí si však uvědomuje, že ochrana přírody a omezení změn klimatu jdou ruku v ruce. Zdravé ekosystémy jsou klíčem ke kontrole globálního oteplování. Rostoucí globální teploty zároveň stále více ohrožují mnohé ekosystémy i druhy, které se jim nedokážou rychle přizpůsobit. V současnosti hrozí vyhynutí více než milionu druhů, zejména hmyzu, který mizí tempem nevídaným za posledních deset milionů let, píše Reuters.

OSN doufá, že se jí podaří přesvědčit všechny země, aby se zavázaly, že do roku 2030 zajistí ochranu alespoň 30 procent své pevniny a moří. V současné době je pod nějakým druhem ochrany pouze asi 17 procent světové pevniny a méně než osm procent oceánů.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA oznámily novou sérii úderů na Írán jako odvetu za padlé americké vojáky

Spojené státy v noci ze soboty na neděli zahájily novou sérii úderů na Írán. Oznámilo to oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Chtějí tím potrestat Teherán za smrt dvou amerických vojáků v Jordánsku, kteří zemřeli při pátečních íránských útocích. CENTCOM o pár hodin později uvedlo, že Spojené státy ukončily již osmou sérii nočních úderů v řadě a zasáhly íránskou vojenskou infrastrukturu.
01:20Aktualizovánopřed 40 mminutami

Ruské údery na Kyjev si vyžádaly nejméně jednu oběť a pět zraněných

Nejméně jednu oběť a pět zraněných si vyžádaly ruské noční údery na Kyjev, informovala vojenská správa metropole. Starosta města Vitalij Klyčko již dříve oznámil, že byl zasažen vícepodlažní obytný dům a na místě zasahují záchranáři. Podle ruské verze stanice BBC jsou hlášeny údery v nejméně pěti kyjevských čtvrtích.
před 2 hhodinami

V Miami zadrželi bratry Tateovy, v Británii oba čelí novým obviněním

Britsko-americký influencer Andrew Tate a jeho bratr Tristan byli v noci na neděli zadrženi federálními úřady v Miami. Informovala o tom agentura AP. Britská prokuratura již požádala o vydání bratrů kvůli obvinění ze znásilnění a obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování. Bratři se měli z těchto činů provinit v období od července 2010 do srpna 2017.
před 3 hhodinami

Írán i Kuvajt hlásí útoky na klíčová odsolovací zařízení

Americké oblastní velitelství na Blízkém východě (CENTCOM) podniklo další vlnu úderů na Írán, její ukončení oznámilo v sobotu brzy ráno. Šlo již o sedmou noc útoků v řadě. Americká armáda údajně zasáhla vojenskou infrastrukturu a armádní cíle. Íránská média mluví o třech obětech v provincii Hormozgán na jihu země. Íránské údery na ropné zařízení v Kuvajtu si pak vyžádaly zraněné a způsobily rozsáhlé škody, oznámila státní ropná společnost. Terčem v Íránu i Kuvajtu se stala mimo jiné také klíčová odsolovací zařízení.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Írán pozastavil plnění závazků z memoranda s USA. Podle Chameneího je podpis Trumpa bezcenný

Íránský duchovní vůdce Modžtaba Chameneí tvrdí, že podpis amerického prezidenta Donalda Trumpa je bezcenný. Podle něj USA opakovaně porušily své závazky z memoranda o porozumění s Íránem. O písemném prohlášení nástupce dlouholetého duchovního vůdce Alího Chameneího, kterého v únoru zabil izraelský útok, informovala agentura Reuters. Teherán v sobotu pozastavil naplňování svých závazků z dohody, která měla být zásadním krokem na cestě k míru ve válce vyvolané USA a Izraelem.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Rozsáhlý požár na jihu Norska stále není plně pod kontrolou

Rozsáhlý požár ve městě Drammen na jihu Norska, který podle dosavadních odhadů zničil více než sto bytových jednotek, stále není plně pod kontrolou, informoval v sobotu večer na internetu list Aftenposten. Podle norských médií je to nejrozsáhlejší požár v obytné oblasti v zemi od druhé světové války.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

USA chystají granty pro spojence hnutí MAGA v Evropě i ve světě, píše FT

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa chystá sérii grantů pro organizace v Evropě i v dalších částech světa, které mají podpořit spojence hnutí MAGA (Udělejme Ameriku opět skvělou), uvedl list Financial Times, který píše o dramatické změně priorit americké zahraniční pomoci.
před 9 hhodinami

Maďarský prezident podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho mandát

Maďarský prezident Tamás Sulyok podepsal ústavní dodatek, který ukončuje jeho prezidentský mandát, informovaly agentury MTI a Reuters. Ústavní novelu s deklarovaným záměrem „obnovit demokracii založenou na právním státě“ schválil parlament v pondělí. Hlava státu navzdory podpisu vyjádřila přesvědčení, že novela poškozuje fungování právního státu v Maďarsku. Prezidentských povinností se má od pondělí prozatímně ujmout předsedkyně parlamentu Ágnes Forsthofferová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.