Moskevský městský soud ve středu rozhodl o likvidaci Moskevské helsinské skupiny, jedné z nejstarších ruských organizací na ochranu lidských práv, založené v roce 1976 sovětskými disidenty. O zrušení organizace požádalo v prosinci ruské ministerstvo spravedlnosti. Komisařka Rady Evropy pro lidská práva Dunja Mijatovičová označila rozhodnutí soudu za další znepokojivý příklad represí a obtěžování ochránců lidských práv v Rusku.
„Žádosti se vyhovuje,“ oznámil soudce Michail Kazakov, uvedla agentura Interfax. Očekává se, že Moskevská helsinská skupina se proti tomuto rozhodnutí odvolá, dodala.
Moskevská helsinská skupina zůstávala jednou z mála nezávislých organizací na ochranu lidských práv v Rusku poté, co úřady předloni ukončily činnost organizace Memorial, oceněné loni Nobelovou cenou za mír, připomněla agentura Reuters.
Podle žalobce jsou prohřešky organizace nenapravitelné
Sama Moskevská helsinská skupina v prosinci na svém webu uvedla, že ministerstvo žádost odůvodňuje tvrzením, že organizace „v rozporu s federálním zákonem o veřejných sdruženích vyvíjela činnost mimo moskevský region“, přestože ve stanovách se označovala za regionální organizaci. Stanovy podle ministerstva navíc „neodpovídají současným právním požadavkům“. Mezi činnostmi uskupení za hranicemi Moskvy ministerstvo zmínilo například monitorování soudních procesů.
U soudu zástupce ministerstva tvrdil, že úřad pokládá prohřešky skupiny za nenapravitelné a její likvidaci za opodstatněnou.
Obvinění jsou absurdní, uvedli členové
Zástupci skupiny naopak žádali soud, aby žádost ministerstva odmítl, a tvrdili, že kontrola, na jejímž základě ministerstvo požádalo o likvidaci skupiny, se uskutečnila v rozporu se zákonem.
„Pácháte velký hřích. Ničíte hnutí na ochranu lidských práv! Likvidace skupiny je vážný zásah proti ochraně lidských práv nejen v Rusku, ale i ve světě,“ řekl před soudem spolupředseda skupiny Valerij Borščev. „Moskevská helsinská skupina je nejstarší ruská organizace na ochranu lidských práv. Vznášené výhrady jsou absurdní,“ zdůraznil.
Ve skupině působili Orlov, Bonnerová či Alexejevová
Moskevskou helsinskou skupinu založili v roce 1976 sovětští disidenti s cílem prosazovat ustanovení helsinské dohody ohledně lidských práv. V minulosti se v ní angažovali přední sovětští a ruští disidenti a veřejní aktivisté, například fyzik Jurij Orlov, manželka akademika Andreje Sacharova Jelena Bonnerová nebo Anatolij Ščaranskij. Od roku 1996 až do své smrti v roce 2018 ji vedla známá obhájkyně lidských práv Ljudmila Alexejevová.
V roce 2012 se skupina zřekla příspěvků ze zahraničí, aby nedostala od úřadů nálepku „zahraničního agenta“. Toto označení, které má od dob Sovětského svazu hanlivý podtext, obnáší přísnější úřední kontrolu a další komplikace.
Když Alexejevová v roce 2017 slavila devadesátiny, šéf Kremlu Vladimir Putin ji navštívil v jejím bytě a poblahopřál jí. Putin tehdy vyjádřil Alexejevové a Moskevské helsinské skupině vděk za „významné přispění k posílení demokratických institucí a občanské společnosti“ v Rusku, připomíná na svém webu rozhlasová stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL).
Komisařka Rady Evropy: Obvinění postrádají důvěryhodnost
Komisařka Rady Evropy pro lidská práv Dunja Mijatovičová uvedla, že podobně jako dříve v případě Memorialu a Hnutí za lidská práva je i toto soudní rozhodnutí založeno na obviněních, která postrádají důvěryhodnost, a že cílem je zabránit ochráncům lidských práv v legitimní práci. I zbývající nezávislá sdružení na ochranu lidských práv, jako je například Sacharovovo centrum, čelí ustavičnému popotahování po soudech a hrozí jim rozpuštění na základě zákonů o zahraničních agentech a nežádoucích organizacích.
Zásahy proti svobodě projevu, shromažďování a sdružování byly v posledních letech klíčovým rysem eroze právního státu a demokracie v Rusku. Toto ovzduší pronásledování a zastrašování ohrožuje ochránce lidských práv a v konečném důsledku ohrožuje i práva a svobody ruského lidu, varovala komisařka.
„Obránci lidských práv v Rusku a jejich právníci potřebují naši pomoc. Musejí vědět, že je budeme i nadále podporovat,“ zdůraznila. Apelovala na členské státy Rady Evropy, aby uznaly prvořadou úlohu, kterou hraje občanská společnost v Rusku při ochraně lidských práv, demokracie a právního státu, aby odsoudily jejich pronásledování a poskytly jim politickou a praktickou podporu.
