Ruský Memorial i přes zákaz funguje dál. Přeměnil se v dobrovolné sdružení

Nahrávám video

Navzdory zákazu činnosti v Rusku pokračuje lidskoprávní organizace Memorial dál ve své práci. O její likvidaci rozhodly soudy loni v prosinci s tím, že podporuje extremismus a terorismus. Memorial vznikl na konci 80. let minulého století s cílem odhalovat zločiny komunismu v Sovětském svazu.

Nevládní organizace se po zákazu přeměnila v dobrovolné sdružení Centrum ochrany lidských práv Memorial. „Nemáme účet, nemůžeme uzavírat pracovní smlouvy a najímat spolupracovníky a právníky. Můžeme ale sbírat informace a můžeme o tom psát,“ popisuje spolupředseda Oleg Orlov, který stojí v čele Memorialu od letošního června.

Orlov patří k nejznámějším protiválečným aktivistům. Sám opakovaně protestoval proti vpádu na Ukrajinu na různých místech Moskvy včetně Rudého náměstí. Proti válce aktivně vystupuje dál. „Teď už to nedělám přes transparenty v ulicích, ale oficiálními prohlášeními o situaci na Ukrajině, o útocích na civilní objekty,“ dodává Orlov. 

V Memorialu dál působí i Jan Račinskij, který stál na konci 80. let u jeho zrodu. Pokračuje v odhalování komunistických zločinů. „Pořád chodím do archivu FSB. Daří se mi tam stále získávat nové dokumenty, teď hlavně seznamy zastřelených obětí stalinistických čistek.“

Nobelova cena je pro nás důležitá

Račinského i Orlova velmi povzbudilo, že spolu s lidskoprávními aktivisty na Ukrajině a v Bělorusku dostali minulý pátek Nobelovu cenu za mír. „Není to důležité jenom pro nás, ale i pro celou občanskou společnost tady v Rusku. Světové společenství uznává, že naše cíle jsou stejné jako pro lidi na celém světě. To je důležité,“ míní Račinskij. 

Ve stejný den, kdy Memorial dostal prestižní Nobelovu cenu, rozhodl ruský soud o zabavení jeho sídla v centru Moskvy. Podle soudců nefungující organizace žádnou budovu nepotřebuje. Právníci Memorialu se proti tomu odvolali.

Šéf české pobočky: Memorial zajímá jen část ruské společnosti

Předseda české pobočky Memorialu a projektu Gulag.cz Štěpán Černoušek připouští, že Memorial má v Rusku renomé pouze u menší části společnosti. „O Memorialu už možná většina ruské společnosti ani neví, ani to téma, které Memorial dlouhodobě sleduje, už většinu ruské společnosti příliš nezajímá,“ konstatoval publicista.

„Má samozřejmě obrovské renomé u demokraticky smýšlející části ruské společnosti, o které nevíme, jak je velká, protože průzkumům, které z Ruska přicházejí, se nedá věřit. Zřejmě nebude nadpoloviční, to určitě ne, ale nějakou část společnosti tito demokraticky smýšlející lidé určitě tvoří. Tam to renomé má obrovské, i u svobodných médií, takže smysl jeho práce stále má,“ dodal Černoušek.

Nahrávám video

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropu sužují horka, počet obětí narůstá

Evropu sužují vlny veder. Teplotní rekordy padají v Británii, Francii i v Česku. Země hlásí také oběti. Počet utonulých, kteří se chtěli osvěžit koupáním, ve Francii vzrost na padesát pět. Kvůli teplému a suchému počasí varují meteorologové před požáry. Ministerstvo zdravotnictví sestavilo desatero doporučení pro horké dny. Kvůli vedru se ruší také některé venkovní akce. Na víkend hlásí meteorologové až čtyřicet stupňů.
14:01Aktualizovánopřed 7 mminutami

Venezuela hlásí šest stovek mrtvých po zemětřesení, přes 50 tisíc lidí se pohřešuje

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl na 589, oznámila podle Reuters prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová. Informovala také o 2980 zraněných, zatímco tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado už dříve hovořil o nejméně 4300 zraněných. Mezi oběťmi jsou i cizinci. Stránka zřízená po tragédii eviduje přes padesát tisíc nezvěstných. Pomoc přislíbila řada zemí včetně Česka. Tuzemský tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin odletí do Venezuely v sobotu dopoledne.
04:25Aktualizovánopřed 31 mminutami

Krym vyhlásil nouzový režim

Okupační správa Ruskem nelegálně anektovaného Krymu a Sevastopolu vyhlásila nouzový režim, který má pomoci řešit otázky „ekonomického charakteru“. Krym po útocích ukrajinských dronů zažívá palivovou krizi, kterou v posledních dnech prohloubily výpadky v dodávkách proudu. Ukrajinské drony útočily na Krym i v noci na pátek, kromě něj cílily i na chemický závod v ruské Tulské oblasti či Moskvu. Ruské útoky zabily ženy v Izjumu a v Záporoží zranily nejméně patnáct lidí. Obě země si vyměnily po 160 zajatcích.
08:11Aktualizovánopřed 33 mminutami

Do nejvyšší budovy Pekingu patrně narazilo malé letadlo

Do nejvyšší budovy v Pekingu patrně narazilo malé letadlo. S odvoláním na svědky o tom informují tiskové agentury, čínské úřady se k tomu bezprostředně nevyjádřily. Na sociálních sítích se objevily záběry padajících trosek a poškozené fasády mrakodrapu China Zun, známého také jako Citic Tower. Zatím není jasné, zda si nehoda vyžádala mrtvé či zraněné.
před 1 hhodinou

Ukrajina má během několika týdnů začít vyvážet zbraně

Ukrajinský ministr hospodářství Oleksij Sobolev uvedl, že Ukrajina dokončuje model pro otevření vývozu obranných produktů a že spuštění exportu je otázkou několika týdnů. Sobolev to řekl v pořadu Suspilne Studio.
před 4 hhodinami

Chatboti ovlivňují nákupy víc než vyhledávače. Švýcarští spotřebitelé jim přesto důvěřují

S rozvojem generativní umělé inteligence (AI) vzniká nová komerční platforma, která může ovlivňovat nákupní rozhodování jako nikdy dříve. Firmy ve Švýcarsku i po celém světě se proto snaží dostat do odpovědí chatbotů. Mohou ale spotřebitelé jejich výsledkům důvěřovat?
před 6 hhodinami

New York schválil zastropování nájemného u milionu bytů, splnil Mamdaniho slib

New York ve čtvrtek schválil zastropování nájemného u přibližně milionu bytů s regulovaným nájemným, kde žijí obyvatelé s jednoletou či dvouletou nájemní smlouvou, uvedla agentura AP. Splnil tak předvolební slib newyorského starosty a demokratického socialisty Zohrana Mamdaniho, který do funkce nastoupil v lednu. Opatření přijala nezávislá městská komise pro směrnice o nájemném, jejíž členy jmenuje starosta města.
před 7 hhodinami

EK navrhla prodloužit ochranu Ukrajinců o rok s omezeními pro muže

Dočasná ochrana pro ukrajinské uprchlíky v zemích Evropské unie by měla být prodloužena o další rok do 4. března 2028, nicméně s omezeními pro muže, na které se vztahuje branná povinnost. Návrh Evropské komise představil komisař pro vnitřní záležitosti Magnus Brunner. Navrhovaná opatření podle něj komise intenzivně diskutovala jak s ukrajinskými představiteli, tak se státy EU, zejména těmi, které hostí nejvíce ukrajinských uprchlíků. Mezi ně patří i Česká republika. Resort vnitra dle své mluvčí chystá právní text, kterým ukončí udělování ochrany Ukrajincům s brannou povinností.
10:22Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...