Ruský Memorial i přes zákaz funguje dál. Přeměnil se v dobrovolné sdružení

2 minuty
Události ČT24: Memorial pokračuje jako sdružení dobrovolníků
Zdroj: ČT24

Navzdory zákazu činnosti v Rusku pokračuje lidskoprávní organizace Memorial dál ve své práci. O její likvidaci rozhodly soudy loni v prosinci s tím, že podporuje extremismus a terorismus. Memorial vznikl na konci 80. let minulého století s cílem odhalovat zločiny komunismu v Sovětském svazu.

Nevládní organizace se po zákazu přeměnila v dobrovolné sdružení Centrum ochrany lidských práv Memorial. „Nemáme účet, nemůžeme uzavírat pracovní smlouvy a najímat spolupracovníky a právníky. Můžeme ale sbírat informace a můžeme o tom psát,“ popisuje spolupředseda Oleg Orlov, který stojí v čele Memorialu od letošního června.

Orlov patří k nejznámějším protiválečným aktivistům. Sám opakovaně protestoval proti vpádu na Ukrajinu na různých místech Moskvy včetně Rudého náměstí. Proti válce aktivně vystupuje dál. „Teď už to nedělám přes transparenty v ulicích, ale oficiálními prohlášeními o situaci na Ukrajině, o útocích na civilní objekty,“ dodává Orlov. 

V Memorialu dál působí i Jan Račinskij, který stál na konci 80. let u jeho zrodu. Pokračuje v odhalování komunistických zločinů. „Pořád chodím do archivu FSB. Daří se mi tam stále získávat nové dokumenty, teď hlavně seznamy zastřelených obětí stalinistických čistek.“

Nobelova cena je pro nás důležitá

Račinského i Orlova velmi povzbudilo, že spolu s lidskoprávními aktivisty na Ukrajině a v Bělorusku dostali minulý pátek Nobelovu cenu za mír. „Není to důležité jenom pro nás, ale i pro celou občanskou společnost tady v Rusku. Světové společenství uznává, že naše cíle jsou stejné jako pro lidi na celém světě. To je důležité,“ míní Račinskij. 

Ve stejný den, kdy Memorial dostal prestižní Nobelovu cenu, rozhodl ruský soud o zabavení jeho sídla v centru Moskvy. Podle soudců nefungující organizace žádnou budovu nepotřebuje. Právníci Memorialu se proti tomu odvolali.

Šéf české pobočky: Memorial zajímá jen část ruské společnosti

Předseda české pobočky Memorialu a projektu Gulag.cz Štěpán Černoušek připouští, že Memorial má v Rusku renomé pouze u menší části společnosti. „O Memorialu už možná většina ruské společnosti ani neví, ani to téma, které Memorial dlouhodobě sleduje, už většinu ruské společnosti příliš nezajímá,“ konstatoval publicista.

„Má samozřejmě obrovské renomé u demokraticky smýšlející části ruské společnosti, o které nevíme, jak je velká, protože průzkumům, které z Ruska přicházejí, se nedá věřit. Zřejmě nebude nadpoloviční, to určitě ne, ale nějakou část společnosti tito demokraticky smýšlející lidé určitě tvoří. Tam to renomé má obrovské, i u svobodných médií, takže smysl jeho práce stále má,“ dodal Černoušek.

8 minut
Šéf české pobočky Memorialu Černoušek: Činnost Memorialu je velmi paralyzována
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Čína tvrdí, že prodej amerických zbraní Tchaj-wanu přibližuje hrozbu války

Čína opět tvrdě kritizovala nejnovější dohodu o prodeji amerických zbraní Tchaj-wanu, informuje agentura Reuters s odvoláním na čínské ministerstvo obrany. Takový krok podle Pekingu urychluje hrozbu válečného konfliktu v Tchajwanském průlivu.
před 1 hhodinou

Po nehodě vrtulníku zemřeli poblíž Kilimandžára dva Češi

Poblíž Kilimandžára zemřeli ve středu dva čeští občané. Informaci místních médií potvrdil mluvčí českého ministerstva zahraničí Daniel Drake. Podle serveru Tanzania Times u nejvyšší africké hory havaroval vrtulník, nehodu nepřežil nikdo z pasažérů.
10:23Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Papež vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce

Papež Lev XIV. ve svém prvním vánočním požehnání a poselství Městu a světu (Urbi et orbi) vyzval k přímému dialogu o míru v rusko-ukrajinské válce a k zastavení dalších ozbrojených konfliktů a násilností ve světě. Vyzval rovněž k solidaritě s migranty či s lidmi trpícími přírodními katastrofami. Už ve vánočním kázání uvedl, že odmítání pomoci chudým a cizincům je rovnocenné odmítání samotného Boha. Kritizoval také tvrdý postup amerického prezidenta Donalda Trumpa vůči imigrantům.
11:55Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Země vyzvaly Izrael, aby nerozšiřoval osady na Západním břehu. Ten to odmítl

Skupina čtrnácti zemí, mezi nimi i Británie, Francie, Itálie, Německo či Kanada, odsuzuje rozhodnutí Izraele schválit dalších devatenáct osad na okupovaném Západním břehu. Vládu premiéra Benjamina Netanjahua proto žádá, aby rozhodnutí z minulého týdne zrušila. Počet izraelských osad na tomto okupovaném palestinském území se za tři roky zvýšil na 69. Jeruzalém výzvu odmítl a označil ji za morálně chybnou.
08:00Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Americké úřady nalezly milion dokumentů souvisejících s Epsteinem, tvrdí ministerstvo

Americké ministerstvo spravedlnosti uvedlo, že zpracovává zhruba milion dokumentů, které by mohly souviset s případem sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina. Ve středu večer to napsaly agentury Reuters a AP. Americký Kongres nařídil ministerstvu zveřejnit dokumenty související s Epsteinem do pátku 19. prosince. Resort zopakoval, že kvůli velkému množství materiálů bude zveřejňování trvat ještě několik dalších týdnů.
před 7 hhodinami

Prezidentem Hondurasu se podle úřadů stane Asfura podporovaný Trumpem

Po sečtení sporných okrsků se stal vítězem prezidentských voleb v Hondurasu konzervativní kandidát Nasry Asfura, uvedly podle agentur AP a Reuters volební úřady. Asfuru dříve podpořil americký prezident Donald Trump, který čelil kritice, že nevhodně zasáhl do voleb. Asfura uvedl, že je připraven převzít vládu. Středopravicový politik Salvador Nasralla, který skončil druhý, hovoří o volebních podvodech a vyzval k přepočtu všech hlasů, porážku odmítl uznat.
před 8 hhodinami

KLDR údajně otestovala novou raketu

Severokorejský vůdce Kim Čong-un se údajně zúčastnil testu nové rakety. Ve čtvrtek ráno to napsala severokorejská státní média, která citovaly agentury AFP a Reuters. Kim ve středu navštívil i doky, kde KLDR podle státních médií staví svou jadernou ponorku.
před 8 hhodinami

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
včeraAktualizovánopřed 23 hhodinami
Načítání...