Žralok bílý jako kořist. Dvě kosatky u jihoafrických břehů podle studie loví vrcholové predátory

Dvě kosatky si zřejmě oblíbily velké bílé žraloky. Vědci popsali, že od roku 2017 bylo v Jihoafrické republice vyplaveno na břeh osm velkých bílých žraloků se známkami napadení kosatkami. Sedmi žralokům chyběla játra a někteří už neměli ani srdce – podle nové studie jde o důsledek práce vždy stejného páru predátorů.

Odborný časopis African Journal of Marine Science dal kosatkám přezdívku Port a Starboard. Vědci při své analýze vycházeli jak z pozorování chování těchto lovců, tak i z rozboru mrtvých těl osmi žraloků a jejich zranění. Autoři studie přitom předpokládají, že vidí jen vrcholek ledovce a že většinu mrtvých žraloků zabitých touto dvojicí nemohli najít, protože si je vzalo moře. 

Kosatky mají podle vědců dobrý důvod riskovat při lovu tak velké a nebezpečné kořisti – jsou jím žraločí játra. Mohou tvořit až třetinu hmotnosti jejich těla a jsou plná tuků a živin. Žralok ale současně představuje i pro tak velkého predátora, jako je kosatka, hrozbu. Proto je zřejmě příčina této adaptace na novou kořist složitější. 

Predátor proti predátorovi

Podle organizace Whale and Dolphin Conservation mohou být dospělé kosatky dlouhé kolem deseti metrů a váží přes sedm tun. Loví ve skupinách, umí svůj útok velmi dobře koordinovat, takže mohou zabít i velkou kořist. Není tak pro ně problém ulovit i pětimetrové žraloky bílé, kteří jsou jinak pokládáni za vrcholové predátory. 

Jihoafričtí vědci zjistili, že žraloci už na chování kosatek zareagovali. Místům, kde u pobřeží tito kytovci útočí nejčastěji a vybírají si tam zejména mladé a nedospělé žraloky, se už paryby vyhýbají. „Čím častěji kosatky tato místa navštěvují, tím víc se velcí bílí žraloci drží stranou,“ uvedli.

Neznámé narušení

Kosatky zřejmě narušují celý místní ekosystém, útočí zde totiž i na další druhy žraloků. Vědci by chtěli tyto zatím nepopsané důsledky ještě lépe popsat a prostudovat. Jde o značně složitý systém, jehož interakce jsou velmi komplexní.

I drobná změna, jakou je třeba úbytek nějaké drobné rybky, může v ekosystému vyvolat závažné změny, které se mohou projevit třeba až na vrcholku potravní pyramidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

U zrodu morových ran v Evropě stály sopečné erupce, změnily klima, zjistili vědci

Ke vzniku morové epidemie, která ve 14. století během pouhých několika let připravila o život velkou část evropské populace, podle nové studie zřejmě přispěly sopečné erupce, o nichž tehdejší obyvatelé Evropy ani nevěděli. Ty totiž do atmosféry vychrlily velké množství prachu a dalšího materiálu, což mimo jiné vedlo k citelnému ochlazení.
před 26 mminutami

Paleodieta je pohádka, člověk se jen masem nikdy neživil, tvrdí výzkum

Rozsáhlá analýza zbytků lidské potravy z období pravěku přinesla silné argumenty pro vyvrácení hypotéz o tom, že se v době kamenné konzumovalo hlavně maso.
před 3 hhodinami

NASA mohla omylem kolonizovat Mars, naznačují vlastnosti „nesmrtelné“ bakterie

Americká vesmírná agentura NASA objevila před několika lety v opakovaně čištěné laboratoři bakterii, která přežila desítky pokusů o dezinfekci. Teď vědci popsali, jak to organismus dělá, a také potenciální dopady těchto schopností.
před 17 hhodinami

Vědci na Trutnovsku našli v trase D11 hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století

Vědci v trase budoucí dálnice D11 v úseku mezi Jaroměří a Trutnovem objevili hromadné vojenské hroby z 18. a 19. století, které považují za mimořádný archeologický soubor doplňující poznání tehdejších válečných konfliktů. Kromě hrobu z druhé slezské války z roku 1745, o kterém již informovali, našli také tři z roku 1866.
před 20 hhodinami

Ničivé počasí v části Asie není náhoda, ale klimatické varování, tvrdí vědci

Jihovýchodní Asie letos čelí neobvykle silným bouřím. Počet obětí povodní a sesuvů půdy v Indonésii, na Srí Lance a v Thajsku dosud přesáhl 1400, přičemž více než tisícovka lidí se stále pohřešuje. V Indonésii zůstávají celé vesnice odříznuté od zbytku světa poté, co voda zničila mosty a silnice. Tisíce lidí na Srí Lance nemají přístup k pitné vodě, zatímco thajský premiér přiznal nedostatečnou reakci své vlády, píše agentura AP.
před 22 hhodinami

Stárnutí ženských vajíček se dá zvrátit, zjistili náhodou čeští vědci

Projevy stárnutí ženských vajíček, takzvaných oocytů, je možné zvrátit a jejich poškození opravit. To, co bylo dosud považováno za biologicky nemožné, dokázal mezinárodní tým vedený reprodukční bioložkou Helenou Fulkovou z Ústavu experimentální medicíny Akademie věd ČR, který o průlomu informoval v tiskové zprávě. Výsledky zveřejnil časopis Aging Cell. Podle vědců otevírají závěry práce nové otázky o biologii stárnutí a také prostor pro vývoj budoucích léčebných postupů.
před 23 hhodinami

Univerzitní spin-offy sílí. Pomáhají výzkumu a míří do světového byznysu

Univerzitní firmy, takzvané spin-offy, které vysokým školám přinášejí zisk, jsou v zahraničí běžné. V tuzemsku se tento model prosazuje pomaleji. Na konferenci v Ostravě, pořádané agenturou CzechInvest, zazněly příklady úspěšných firem, které dokážou z akademického výzkumu vytvořit mezinárodně konkurenceschopný produkt i finanční přínos pro vysoké školy.
včera v 09:24

Humanoidů v Číně vzniká spousta, kupuje je málokdo. Země se bojí bubliny

Čína vsadila na to, že se stane světovou velmocí v humanoidních robotech. Podle několika analýz ale možná přišla s touto technologií příliš brzy, protože reálně o ni není příliš zájem.
včera v 06:30
Načítání...