Žralok bílý jako kořist. Dvě kosatky u jihoafrických břehů podle studie loví vrcholové predátory

Dvě kosatky si zřejmě oblíbily velké bílé žraloky. Vědci popsali, že od roku 2017 bylo v Jihoafrické republice vyplaveno na břeh osm velkých bílých žraloků se známkami napadení kosatkami. Sedmi žralokům chyběla játra a někteří už neměli ani srdce – podle nové studie jde o důsledek práce vždy stejného páru predátorů.

Odborný časopis African Journal of Marine Science dal kosatkám přezdívku Port a Starboard. Vědci při své analýze vycházeli jak z pozorování chování těchto lovců, tak i z rozboru mrtvých těl osmi žraloků a jejich zranění. Autoři studie přitom předpokládají, že vidí jen vrcholek ledovce a že většinu mrtvých žraloků zabitých touto dvojicí nemohli najít, protože si je vzalo moře. 

Kosatky mají podle vědců dobrý důvod riskovat při lovu tak velké a nebezpečné kořisti – jsou jím žraločí játra. Mohou tvořit až třetinu hmotnosti jejich těla a jsou plná tuků a živin. Žralok ale současně představuje i pro tak velkého predátora, jako je kosatka, hrozbu. Proto je zřejmě příčina této adaptace na novou kořist složitější. 

Predátor proti predátorovi

Podle organizace Whale and Dolphin Conservation mohou být dospělé kosatky dlouhé kolem deseti metrů a váží přes sedm tun. Loví ve skupinách, umí svůj útok velmi dobře koordinovat, takže mohou zabít i velkou kořist. Není tak pro ně problém ulovit i pětimetrové žraloky bílé, kteří jsou jinak pokládáni za vrcholové predátory. 

Jihoafričtí vědci zjistili, že žraloci už na chování kosatek zareagovali. Místům, kde u pobřeží tito kytovci útočí nejčastěji a vybírají si tam zejména mladé a nedospělé žraloky, se už paryby vyhýbají. „Čím častěji kosatky tato místa navštěvují, tím víc se velcí bílí žraloci drží stranou,“ uvedli.

Neznámé narušení

Kosatky zřejmě narušují celý místní ekosystém, útočí zde totiž i na další druhy žraloků. Vědci by chtěli tyto zatím nepopsané důsledky ještě lépe popsat a prostudovat. Jde o značně složitý systém, jehož interakce jsou velmi komplexní.

I drobná změna, jakou je třeba úbytek nějaké drobné rybky, může v ekosystému vyvolat závažné změny, které se mohou projevit třeba až na vrcholku potravní pyramidy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V USA se šíří parazitické masožravé larvy. Trumpova vláda proti nim nasadí mouchy

Spojeným státům se v minulosti podařilo vymýtit nebezpečné mouchy bzučivky, jejichž larvy napadají zejména hovězí dobytek. Teď se ale parazit vrátil – a experti jsou skeptičtí, zda se ho podaří zbavit dříve, než napáchá závažné hospodářské škody.
před 8 hhodinami

Náročné operace výrazně zhoršují paměť a intelekt u části seniorů, popsal výzkum

Asi patnáct procent starších pacientů, kteří podstoupí vážnější chirurgický zákrok, trpí potom duševními problémy, jež se postupně zhoršují, popsali američtí vědci v rozsáhlém výzkumu.
před 12 hhodinami

Folklor jako návod. Dle vědců může zlepšit moderní krizovou komunikaci

Takzvané morové legendy a současná komunikace o zdravotních krizích souvisejících se životním prostředím mají dle estonských a finských vědců mnoho společného. Zatímco oficiální krizová komunikace však klade větší důraz na omezení, folklor se zaměřuje na aktivní roli lidí a jejich osobní odpovědnost. Reet Hiiemäeová a její kolegové o svých zjištěních píší v časopise Folklore.
před 15 hhodinami

AI předčila lidské lékaře, diagnózu v praxi určila mnohem lépe, ukázal výzkum

Je umělá inteligence (AI) v reálném provozu nemocnice schopná nahradit lidské lékaře? To byla otázka, na kterou se pokoušeli odpovědět vědci z Harvardovy univerzity. Odpověď dle nich je kladná.
před 16 hhodinami

Archeologové objevili prastarou nekropoli. Může být předkem megalitických hrobů

Desítky zesnulých do pravěké nekropole na jihu Evropy tehdejší obyvatelé ukládali do země zřejmě celé generace. Detailní analýza tohoto místa naznačuje, že mohlo být jedním z prvních v Evropě, kde vznikala kultura, která ovlivnila většinu kontinentu.
9. 6. 2026

Meč nebes je nejvyšším stromem Asie. Je větší než Petřínská rozhledna

Nejvyšší stromy na Zemi mohou být vyšší než většina staveb, které vytvořili lidé. Platí to také pro nově popsaný nejvyšší strom v Asii, který teď přeměřili tchajwanští vědci.
9. 6. 2026

Kůže ještěrek umí triky s ultrafialovým světlem. Funguje jako maják, popsali čeští vědci

Vědci z Univerzity Karlovy v Praze a univerzity ve Valencii objevili zatím neznámý mechanismus tvorby barev u ještěrek rodu Podarcis. Popsali, že ultrafialově modré skvrny na bocích těchto ještěrek vznikají neobvyklou interakcí mezi pigmenty a mikroskopickými odrazivými strukturami v kůži.
9. 6. 2026

„Výkop století.“ Francouzští archeologové zkoumají podzemí u Notre-Dame

Fronta turistů strádající pod sluncem čeká, až bude moci vystoupat na katedrálu Notre-Dame a prohlédnout si její chrliče. Čtyři metry pod nimi míří tým archeologů opačným směrem – kope přímo dolů a zpět v čase do Paříže z doby starověkého Říma před dvěma tisíci roky, píše agentura AP.
9. 6. 2026
Načítání...