V Česku se opět objevilo víc než tisíc nakažených covidem za jeden den. Počty infekcí ale přibývají ve většině světa, za což může především varianta BA.5. Ví se toho o ní už dost na to, aby vědci varovali, že opět může zhoršit epidemickou situaci.
Covidová varianta BA.5 umí unikat imunitě. Šíří se teď v Česku
„Podvarianta omikron BA.5 je nejhorší verzí viru, kterou jsme dosud viděli,“ popisuje ji americký vědec Eric Topol, který je profesorem molekulární medicíny na Scrippsově výzkumném ústavu.
Podle Topola i dalších vědců podkmen BA.5 ještě lépe než předchozí verze viru odolává protilátkám, a navíc je ještě snadněji přenosný než původní omikron známý pod zkratkou BA.1 i jeho další subvarianty.
Základní fakta
Tato varianta je hodně podobná variantě BA.4, která se v současné době také významně šíří světem. Obě mají více společného s kmenem BA.2 než variantou BA.1, která koncem loňského roku odstartovala omikronovou vlnu ve většině světa.
Už v květnu vědci popsali, že BA.4 a BA.5 mají společný původ s dřívějšími kmeny omikronu, nejpravděpodobnější je možnost, že jde o „potomky“ varianty BA.2. Podobnost je dokonce tak vysoká, že v některých testech se dá BA.5 s BA.2 zaměnit, což by mohlo mít vliv na podcenění toho, jak rychle se novější verze viru šíří.
Kmeny BA.4 a BA.5 si ale nesou své vlastní jedinečné mutace, přičemž důležité jsou hlavně změny nazvané L452R a F486 na hrotovém proteinu. Právě ty mají vliv na schopnost přichytit se na hostitelské buňky a také obejít některé imunitní reakce.
Proč se tak rychle šíří
Tato varianta má díky mutacím několik výhod; tou hlavní je zřejmě schopnost nakazit lidi, kteří byli imunní vůči dřívějším formám viru. Protože s výjimkou Číny už prakticky žádné země neuplatňují restrikce proti šíření viru, je subkmen schopný si hostitele v populaci snadno najít.
Podle epiemiologa Christiana Althause z univerzity v Bernu bude vzestup – a poté i nevyhnutelný pokles – variant BA.4 a BA.5 záviset hlavně na imunitě populace: počet případů bude narůstat, když ochrana poleví, a klesat až tehdy, když se nakazí dostatečný počet lidí.
Na základě nárůstu BA.5 ve Švýcarsku Althaus odhaduje, že se tam nakazí asi patnáct procent lidí. Různé země ale budou mít tentokrát možná až dramaticky rozdílný průběh i načasování této vlny. Ve hře je totiž nyní velký počet proměnných: roli hraje jak proočkovanost populace, tak i načasování třetí dávky, ale také to, kdy a jak danou zemi naposledy nějaká větší covidová vlna zasáhla.
A v důsledku toho se bude velikost vln BA.4 a BA.5 v jednotlivých místech lišit. „V některých zemích to může být pět procent, ale v jiných až třicet procent,“ prohlásil Althaus pro odborný časopis Nature. „Vše závisí na profilu jejich imunity.“
Odlišný průběh v Portugalsku a Jižní Africe
Počet nakažených bude mít samozřejmě i vliv na to, kolik skončí v nemocnicích a zemře. I to se bude pravděpodobně v jednotlivých zemích lišit. Přesto, že v Jihoafrické republice byl velký počet nakažených těmito variantami, zaznamenala tato země jen malý nárůst hospitalizací a úmrtí.
Podle tamních dat jihoafrická vlna BA.4 a BA.5 vedla k podobné míře hospitalizací, ale o něco nižší úmrtnosti ve srovnání s dřívější vlnou omikronu. A obě omikronové vlny se zase ukázaly jako mnohem mírnější, pokud jde o hospitalizace i úmrtí než nástup varianty delta.
Mimo Jihoafrickou republiku ale už zaznamenávají výraznější dopady vln BA.4 a BA.5 i další země. V Portugalsku, kde je proočkovanost velmi vysoká (přes 90 procent), je úroveň úmrtí a hospitalizací spojená s poslední vlnou podobná jako v případě první vlny omikronu – průměrně tam denně umírá na covid zhruba 30 až 40 lidí, v posledních dnech začal počet úmrtí lehce klesat. Dosavadní maximum této vlny se nicméně nedá ani vzdáleně srovnat s předchozími variantami, to umíralo denně až tři sta lidí.
Jedním z vysvětlení tohoto rozdílu by mohla být demografická situace v Portugalsku, kde žije výrazně starší populace než v Jižní Africe. Významnou roli může hrát i rozdíl v imunitě. Očkovaná je asi polovina Jihoafričanů, ale většina populace tam už covid prodělala, velká část dokonce vícekrát.
Kombinace překonané nákazy a očkování mohla podle epidemiologů vytvořit velmi silnou hráz, která poskytuje účinnou ochranu před závažným onemocněním, zejména u starších lidí, u nichž je největší pravděpodobnost, že byli očkováni.
Spousta otázek
Důležitá je i otázka, jestli způsobuje BA.5 horší průběh nemoci než starší varianty omikronu. O tom se zatím moc neví, vědci mají k dispozici pouze jednu experimentální studii, která prokázala, že BA.4 a BA.5 vyvolávají u laboratorních zvířat horší onemocnění a účinněji se šíří v plicních buněčných kulturách. To by naznačovalo i horšímu průběhu nemoci u lidí, ale zatím to nelze potvrdit.
Proti této variantě samozřejmě i nadále pomáhají klasická epidemiologická opatření, jako je nošení roušek nebo respirátorů, větrání a dodržování dostatečné vzdálenosti mezi lidmi, ale pandemická únava tomu zřejmě zabrání, domnívá se Topol.
Pomohly by podle něj i boostery, tedy posilující dávky očkování. Ukázalo se totiž, že u osob ve věku nad padesát let dochází k podstatnému – asi čtrnáctinásobnému – snížení úmrtnosti, pokud dostali čtvrtou dávku vakcíny. Tento údaj vychází ze dvou studií, americké a izraelské.
Otázkou, na kterou zatím také neexistuje spolehlivá odpověď, je, jak moc může proti BA.5 pomoci speciální očkování proti původní variantě – to už představily jak Pfizer, tak i Moderna. Podle Topola je prakticky jisté, že by tyto posilovací vakcíny byly lepší než ty původní, už jen proto, že BA.5 je mnohem podobnější BA.1 než původnímu kmeni z Číny. „Neznámou je, do jaké míry. Nemáme žádné klinické údaje, pouze výsledky imunologického a bezpečnostního profilu,“ dodává vědec.
Realistické podle něj není ani čekat na speciální očkování proti BA.5 – než vznikne, je velmi pravděpodobné, že už převáží další, zase odlišná varianta.
