Může přijít letní vlna covidu, říká zdravotní statistik Dušek. Na podzim bude třeba přeočkovat miliony Čechů

Na podzim bude v Česku potřeba proti covidu-19 přeočkovat asi 2,5 milionu lidí – seniorů a chronicky nemocných, které nákaza může ohrozit na životě. Odborníci se obávají souběhu další vlny koronaviru s chřipkou. Informace zazněly v diskusi Asociace inovativního farmaceutického průmyslu (AIFP) k očkování.

„Téměř všichni naočkovaní budou na podzim tak daleko od své poslední dávky, ať byla druhá, nebo třetí, že jim v podstatě ochrana s velkou pravděpodobností skončí,“ uvedl ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek.

Ochrana proti těžkému průběhu v případě nakažení trvá podle něj ale i více než osm měsíců. Déle bude mít od očkování na podzim asi 4,6 milionu lidí. „Úkol na podzim bude proočkovat v poměrně svižném tempu dva miliony seniorní populace a k tomu 500 tisíc chronicky vážně nemocných lidí, kteří mají nižší věk,“ dodal Dušek.

Přijdou vakcíny proti omikronu

Ředitelka Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) Irena Storová novinářům řekla, že Evropská agentura pro léčivé přípravky (EMA) v současné době zahájila hodnocení vakcín společností Pfizer/BioNTech a Moderna upravených na variantu omikron, takže by mohly být už na podzim dostupné.

Dušek očekává sezonnost viru, tedy pokračující oslabení nakažlivosti v teplém letním období, přesto ale připouští „letní vlnu“ způsobenou nakažlivější variantou BA.5, která postupně vytěsňuje omikron. V Česku má za následek nárůst počtu nových případů mezitýdenně asi o čtvrtinu. V prvních pracovních dnech toho týdne testy odhalily přes šest set nových případů denně. Nestoupá ale zatím počet hospitalizovaných.

Proti původní variantě, která přišla v březnu 2020 z Wu-chanu je podle Duška nakažlivější více než desetkrát. „Je tady respirační nákaza s tak vysokou nakažlivostí, že ji zřejmě nepůjde ‚ukaranténovat‘. Nepůjde ji úplně v populaci zastavit a naší jedinou zbraní bude očkování,“ řekl.

Data podle Duška ukazují, že proti tak vážnému onemocnění, které by vyžadovalo hospitalizaci, chrání vakcíny stále dostatečně. Na vrcholu vlny způsobené letos na jaře variantou omikron bylo na jednotkách intenzivní péče v nemocnicích sedm lidí ze sta tisíc s nedokončeným očkováním, tři ze sta tisíc očkovaných a jeden ze sta tisíc lidí s posilující dávkou. Tu má v Česku necelých 4,3 milionu lidí, tedy asi 39 procent.

Hrozba dvou epidemií najednou

Podle vedoucího oddělení epidemiologie Státního zdravotního ústavu Jana Kynčla se dá v nadcházející sezoně předpokládat souběh koronavirové epidemie s chřipkovou. Očkovat proti chřipce se nechává pravidelně jen asi pětina seniorů a zhruba sedm procent z celé populace, což je ve srovnání se západoevropskými zeměmi výrazně méně.

„U seniorů s dalšími chorobami umí chřipka řádit minimálně stejně jako hodně zlý covid,“ doplnil Dušek. Podle Kynčla v důsledku chřipky v ČR dochází každoročně v průměru k 1500 úmrtím. Pokud se vyskytne závažná chřipková epidemie, tak exces úmrtí může přesáhnout i pět tisíc osob.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 10 hhodinami

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 12 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 13 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 15 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
1. 7. 2026

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
1. 7. 2026

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
1. 7. 2026

Evropský pohled