Washington strana 5 z 5

Čtyři unesená letadla, téměř tři tisíce mrtvých a miliony lidských příběhů. Jedenáctého září 2001 islamisté zaútočili na symboly americké vlády i finančního systému západního světa. Teror přiměl americkou administrativu k invazi do Afghánistánu a posléze Iráku. Nejen na Blízkém východě mělo 11. září 2001 sáhodlouhé důsledky, které jsou cítit i po dvou dekádách.

Jacob Chansley, přezdívaný šaman QAnon, se přiznal k maření úředního postupu. Muž, který se účastnil lednového vpádu do amerického Kapitolu, se stal jednou z nejvýraznějších tváří nepokojů. Rozsudek si vyslechne v listopadu, hrozí mu až 51 měsíců vězení.

Desítky tisíc lidí vyšly v sobotu do ulic ve Washingtonu a dalších amerických městech, aby demonstrovaly na podporu volebních práv menšin. Organizátoři se obávají, že volební reformy, které prosazují některé republikánské státy, mohou výrazně ztížit účast příslušníků menšin ve volbách. Pochody se uskutečnily k 58. výročí slavného projevu kazatele a politika Martina Luthera Kinga, který je známý pod názvem I Have a Dream (Mám sen).

Násilná kriminalita ve Spojených státech roste, loni se oproti předchozímu roku zvýšila o tři procenta. Nejhorší situace je ve velkých městech, například v Chicagu. Prezident Joe Biden v červnu vydal několik doporučení pro státní a místní úřady, kterými chce nárůstu vražd, loupeží a znásilnění zamezit.

Prezident Spojených států Joe Biden ve čtvrtek vzdal hold policistům, kteří letos 6. ledna bránili americký Kapitol před rozzuřeným davem příznivců exprezidenta Donalda Trumpa. Podepsal legislativní dokument, na jehož základě jim byla udělena Zlatá medaile Kongresu, informovala agentura Reuters.

V roce 2019 bylo v Mexiku s pašovanými zbraněmi spojeno na sedmnáct tisíc vražd. Podle odhadů tím zemi vznikla škoda odpovídající asi dvěma procentům HDP. Mexiko od té doby viditelně zpřísnilo boj proti ilegálnímu trhu se zbraněmi, násilí ale neustává. Kromě drogových kartelů úřady z podílu na násilí nově viní i americké zbrojařské firmy jejichž výrobky plní zbrojnice narkobaronů. Zažalovaly je u soudu za podíl na krveprolití a žádají kompenzaci nejméně deset miliard dolarů. Mimo jiné od firmy Colt s českým vlastníkem.

Ruský velvyslanec v USA Anatolij Antonov odletěl zpět do Washingtonu, oznámila agentura TASS. Moskva ho povolala na konzultace do vlasti v březnu, v době rostoucího napětí ve vztazích mezi Spojenými státy a Ruskem. Američané tehdy reagovali stejným krokem a stáhly svého ambasadora. Na návratu velvyslanců do svých úřadů se tento týden dohodli prezidenti obou zemí na americko-ruském summitu v Ženevě.

Většina pozorovatelů se shoduje na tom, že výsledky summitu mezi americkým prezidentem Joem Bidenem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem byly očekávatelné. Přesto je dobře, že se oba státníci v Ženevě sešli. Mírným vítězem setkání se podle části hostů ČT24 zdá být Putin, skutečné důsledky ale ukáže až čas, shodují se politici, diplomaté a komentátoři. Za klíčovou považují oblast kyberbezpečnosti či jednání o jaderných zbraních.

Americký prezident Joe Biden a šéf Kremlu Vladimir Putin jednali v Ženevě. Oba politici se osobně setkali poprvé od chvíle, kdy se prezident USA v lednu ujal funkce. Dohodli se na tom, že americký a ruský velvyslanec se vrátí na své posty v Moskvě, respektive Washingtonu či na konzultacích v oblasti kyberbezpečnosti. Americký lídr trvá na tom, že USA budou nadále hovořit o porušování lidských práv.

Americký prezident Joe Biden a jeho ruský protějšek Vladimir Putin se sešli k jednání v Ženevě. V městské vile La Grange je uvítal švýcarský prezident Guy Parmelin. Summit se konal v napjaté atmosféře mezi oběma zeměmi – Washington a Moskva mluví o vzájemných vztazích jako o nejhorších od konce studené války. Bílý dům i Kreml už dopředu krotily očekávání, Biden s Putinem hodlali probírat například jaderné odzbrojení, kyberkriminalitu nebo situaci v konfliktních regionech.

Osmatřicetiletý muž z Floridy se přiznal k účasti na lednovém útoku na americký Kapitol. Paul Hodgkins je teprve druhým obžalovaným, který tak učinil. Přijal nabídku prokuratury ohledně činu narušování práce úřadů. V Kapitolu Hodgkins vnikl do Senátu, kde mával vlajkou „Trump 2020“. Prokurátoři také vůbec poprvé v této kauze ukončili stíhání podezřelého poté, co se ukázalo, že v Kapitolu nebyl.

Miloš Zeman není podle senátního bezpečnostního výboru schopen vykonávat úřad prezidenta republiky. O návrhu zbavit ho funkce hlavy státu bude příští týden rozhodovat Senát. Informoval o tom předseda výboru Pavel Fischer (nestr.). Případný verdikt o nezpůsobilosti Zemana zastávat úřad by musela podle ústavy potvrdit sněmovna. Prezidentův mluvčí Jiří Ovčáček krok výboru označil za útok na ústavnost, svobodu a demokracii.

Do summitu prezidentů Joea Bidena a Vladimira Putina ve Švýcarsku zbývají necelé dva týdny. Zatímco v hostující Ženevě běží organizační i bezpečnostní přípravy, mezi oběma zeměmi to jiskří. Washington trvá na ochraně lidských práv v Rusku, ale také v Bělorusku. Moskva to odmítá jako vměšování do vnitřních záležitostí a hrozí nejasnými odvetnými kroky.

Den obětí války si připomínají obyvatelé USA již od roku 1886. Datum vzpomínkových akcí, které se konají po celých Spojených státech, pravidelně připadá na poslední pondělí v měsíci květnu. Ve Washingtonu vystoupili s veřejným projevem současný americký prezident Joe Biden a viceprezidentka Kamala Harrisová. Ti se následně zúčastnili i tradičního ceremoniálu kladení věnců k hrobu neznámého vojína na Arlingtonském národním hřbitově ve Virginii.

Čínské úřady zkouší na Ujgurech v provincii Sin-ťiang kamerový systém se softwarem, který má za cíl odhalit emocionální stav pozorovaných. Informoval o tom server BBC s odkazem na nejmenovaného programátora. Čína dlouhodobě čelí kritice za svůj přístup k většinově muslimským Ujgurům. Místní úřady tvrdí, že zevrubné sledování místních obyvatel je nutné z bezpečnostních důvodů.

Minutou ticha si v úterý Američané připomněli rok ode dne, kdy v Minneapolisu zemřel při policejním zákroku Afroameričan George Floyd. Jeho rodina navštívila Washington, kde členy Kongresu vyzvala k přijetí policejní reformy, jež nese Floydovo jméno. Příbuzní následně zamířili na schůzku s prezidentem Joem Bidenem.

Napjatě očekávané první setkání amerického prezidenta Joea Bidena s jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem se odehraje v Ženevě, napsal švýcarský list Tages-Anzeiger s odkazem na „spolehlivé zdroje“. Se stejnou informací přišla rovněž agentura AP, která se odvolává na nejmenované americké činitele.

Jihokorejský prezident Mun Če-in navštíví Bílý dům, kde se setká se svým americkým protějškem Joem Bidenem. Následuje tak japonského premiéra Jošihideho Sugu, který byl v USA v dubnu. To jen potvrzuje, jak důležitý je východoasijský region pro Washington. Řešit by měly obě strany kromě Severní Koreje také Čínu.

Ministři zahraničí Ruska a Spojených států Antony Blinken a Sergej Lavrov poprvé přímo jednali v islandském Reykjavíku na okraj zasedání Arktické rady. Zdůraznili, že mají velmi rozdílné názory na světové dění, ale stále mohou najít cesty spolupráce, napsala Reuters. Blinken Rusům vytkl věznění dvou amerických občanů, vojenskou přítomnost na okupovaných územích Ukrajiny a zacházení s Alexejem Navalným. Lavrov zase kritizoval nové pozice americké armády v Norsku. Vyšlo také najevo, že USA upustily od sankcí proti společnosti Nord Stream 2 AG budující nový plynovod z Ruska do Německa. O případném setkání prezidentů Joea Bidena a Vladimira Putina se nerozhodlo.

Ve Washingtonské národní katedrále vytvořil sochař Chas Fagan plastiku „posla míru“ Elieho Wiesela. Novinář, spisovatel a humanista, který zemřel v roce 2016, byl první, kdo začal systém nacistické perzekuce a koncentračních táborů označovat termínem holocaust. Jako mladík prošel koncentračním táborem Buchenwald, z celé rodiny přežil jen on a dvě jeho sestry. Tato zkušenost ho provázela celý život a boj na obranu lidských práv se stal jeho posláním. Wiesel byl u založení Pamětního muzea holocaustu USA a společně s Václavem Havlem a Yoheiem Sasakawou založil také konferenci Forum 2000. V roce 1986 obdržel Nobelovu cenu míru.

Elektrická distribuční soustava íránského jaderného provozu v Natanzu se během neděle potýkala s problémem. Šéf tamního jaderného programu Alí Akbar Sálehí ho odpoledne ve státní televizi označil za teroristický útok. Izraelská rozhlasová stanice Kan s odvoláním na zdroje z tajných služeb následně uvedla, že ho má na svědomí zpravodajská služba Mossad. Izrael se k věci zatím oficiálně nevyjádřil. Podle dřívějšího vyjádření íránských úřadů při incidentu nedošlo ke kontaminaci ani obětem.

Obnovu a oživení Severoatlantické aliance slíbil v Bruselu svým kolegům z ostatních členských zemí NATO šéf americké diplomacie Antony Blinken. Přislíbil také sdílet plány USA na odchod z Afghánistánu, ačkoli konkrétní datum se spojenci nedozvěděli. Blinken rovněž mluvil o potřebě ostražitosti vůči Rusku, včetně amerického požadavku na přerušení stavby plynovodu Nord Stream 2. I kvůli hrozbám z východu by podle něj evropští členové Aliance měli více sblížit své postoje s Tureckem.

Země, kterým se daří rychle očkovat svou populaci, postupně rozvolňují opatření. Izraelci s očkovacím pasem si zajdou třeba do posilovny, všem se otevřely knihovny. Velká Británie plánuje vakcinaci urychlit a chce otevřít školy. Ve Spojených státech tempo očkování nezpomalilo ani extrémní počasí.

Nejvyšší soudní instance v Hongkongu odmítla propustit na kauci mediálního magnáta a prodemokratického aktivistu Jimmyho Laie a nařídila ponechat jej ve vazbě. Lai je zřejmě nejvíce prominentním obviněným podle zákona o národní bezpečnosti, který loni v červnu prosadil Peking ve snaze potlačit v bývalé britské kolonii protesty a volání po demokracii.