Iniciativa aktuální americké administrativy k omezení vývozu čipů pro umělou inteligenci (AI) podle premiéra Petra Fialy (ODS) nepřináší nic definitivního. Také podle ministerstva zahraničí je nařízení teprve ve fázi připomínek a schvalování. Regulace bude předmětem politických jednání vysokých českých představitelů ve Washingtonu v následujících týdnech, sdělil mluvčí ministerstva Daniel Drake. Ve středu USA zpřísnily i omezení týkající se pokročilých počítačových polovodičů.
Omezení vývozu čipů z USA není definitivní, věří české úřady
USA chce podle BBC omezeními zajistit, aby vysoce pokročilá technologie zůstala mimo dosah Ruska a Číny. Regulace se podle agentury Bloomberg bude týkat i Česka, zatímco například západní část Evropské unie bude mít podmínky volnější, což v prohlášení kritizovala Evropská komise.
Státy v první oblasti, ve které jsou například Kanada, Británie, Francie, Německo nebo Norsko s Finskem, budou mít podmínky volné. Česko bude podle mapy zveřejněné agenturou Bloomberg ve druhé kategorii, která už bude mít výraznější omezení. Největší omezení se budou týkat Ruska, Číny nebo Íránu s Venezuelou.
Česko má být v první skupině, míní Černínský palác
Fiala rozdělení států Evropské unie nepovažuje za správné. „Věřím, že bude prostor pro jednání mezi Evropskou unií a Spojenými státy. Nutno zdůraznit, že podpis tohoto návrhu bude až na novém americkém prezidentovi (Donaldu) Trumpovi, iniciativa aktuální americké administrativy tak nepřináší nic definitivního,“ napsal předseda vlády.
„Jenom bych chtěl všechny uklidnit, žádným způsobem se to netýká těch aktivit, které děláme kolem strategické investice onsemi,“ dodal Fiala na tiskové konferenci po jednání vlády. Rozšíření výroby v Rožnově pod Radhoštěm na Vsetínsku oznámil americký výrobce polovodičů onsemi loni v červnu. Hodnota plánované investice je dvě miliardy dolarů, tedy asi 46,3 miliardy korun.
Zájmem české diplomacie je zajistit co nejlepší podmínky pro Česko a české technologické firmy a výzkumné instituce, stejně jako zajištění dobrých podmínek pro americké technologické investice v Česku, uvedl Drake. Regulace podle něj bude předmětem politických jednání vysokých českých představitelů ve Washingtonu v následujících týdnech. „Česko má bezpochyby patřit do první skupiny, v tom smyslu budeme hájit v USA české zájmy,“ dodal.
„Je to jednoznačně ochranářská politika USA v oblasti umělé inteligence, kde Evropská unie dlouhodobě zásadním způsobem ztrácí na Spojené státy,“ reagoval místopředseda ANO Karel Havlíček s tím, že česká vláda má okamžitě iniciovat Evropskou komisi k jasné reakci, která musí být nekompromisní, jasná, tvrdá a okamžitá.
Politici volají po soběstačnosti
Ministr pro vědu, výzkum a inovace Marek Ženíšek (TOP 09) uvedl, že návrh má před sebou 120 dnů dlouhé připomínkové řízení, schválení Kongresem a podpis nového prezidenta. „To dává dostatečný prostor pro diplomatická jednání EU s americkou stranou,“ uvedl. Česko spadá do stejné kategorie jako vyspělé země jako Izrael, Polsko, Švýcarsko či Portugalsko, dodal. „Považuji to za nešťastné rozhodnutí a věřím, že je ještě čas na změnu. Díky programu DC National VEU a možnosti kvót bychom ale i tak měli mít stále dostatečný přístup k těmto technologiím,“ napsal.
„Tímto krokem Bidenovy administrativy se ukazuje, že je naše Národní polovodičová strategie, ve které cílíme na posílení evropské soběstačnosti v oblasti polovodičových technologií, správnou cestou,“ sdělil ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček (STAN). Předpokládá, že výroba čipů v Česku tímto opatřením nebude ohrožena, omezení přístupu k pokročilým AI čipům v Česku ale potenciálně může zkomplikovat výzkum a vývoj.
„Plánujeme jednat o možných výjimkách, využít evropské iniciativy, jako je European Chips Act, a rozvíjet vlastní technologické kapacity, aby byly jakékoliv dopady minimalizovány,“ dodal Vlček.
„V žádné oblasti bychom neměli být závislí pouze na jednom zdroji jakéhokoliv materiálu. Můžu poukázat na spolupráci, kterou dlouho rozvíjíme třeba s Tchaj-wanem – což je také takzvaná čipová velmoc,“ uvedla místopředsedkyně ODS Eva Decroix s tím, že bychom rovněž měli být schopni mít giga factory a čipové továrny v Česku a být soběstační.
Podle místopředsedy sněmovního rozpočtového výboru Jana Hrnčíře (SPD) to bude znamenat, že výrobky s vyšší přidanou hodnotu, kde jsou potřeba pokročilé technologie, se nebudou vyrábět a montovat v Česku. „My budeme subdodavateli těch částí s menší přidanou hodnotou a zisky se budou tvořit jinde než u nás, což samozřejmě bude pro naše hospodářství špatně,“ podotkl.
Zahraniční reakce
Omezení vývozu čipů by mělo dopad na řadu států. „Evropská komise chce s Washingtonem vyjednávat, aby sedmadvacítku bral jako celek. Jinak uvnitř EU vznikne technologická propast. Další důkaz, jak Evropa v rozvoji umělé inteligence za Spojenými státy zaostává a je na nich závislá,“ přiblížil zahraniční zpravodaj ČT v Bruselu Petr Obrovský.
„Varšava v poslední době nasměrovala do vývoje umělé inteligence – včetně vývoje vlastního jazykového modelu – v přepočtu šest miliard korun. Omezení dodávek některých čipů z USA se proto obává. Podle polské vlády to zatím není, ale může být do budoucna velký problém. Po Washingtonu proto žádá vysvětlení,“ sdělil zahraniční zpravodaj ČT v Polsku Andreas Papadopulos.
„Čína přijme opatření na obranu legitimních práv a zájmů čínských společností,“ sdělil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Kuo Ťia-kchun.
Zpomalení inovací
Případné omezení vývozu čipů pro umělou inteligenci z USA do Česka by se mohlo dotknout rozvoje tuzemských internetových služeb nebo zpomalit zavádění inovací ve zdravotnictví. Informace o iniciativě současné americké administrativy jsou však podle zástupců tuzemských firem velmi nekonkrétní, a není tak jasné, na které kategorie by se vztahovala.
„Jde o komplikovanou situaci, která teoreticky může mít dopad na celý sektor. Jedním z důsledků je zpomalení inovací, které by přineslo omezení přístupu k pokročilým AI čipům, což by mohlo zpomalit vývoj a implementaci nových technologií ve zdravotnictví,“ podotkl technický ředitel společnosti OR-CZ Jan Kelča.
„Nedostatek těchto čipů by mohl vést ke zvýšení nákladů na zdravotnické technologie, což by mohlo ovlivnit dostupnost a kvalitu péče. Česká republika by mohla být nucena hledat alternativní dodavatele čipů, což by mohlo vést k závislosti na jiných zemích a potenciálním problémům s kompatibilitou a kvalitou,“ dodal Kelča.
Omezení vývozu by mělo podle operátora T-Mobile závažné dopady a brzdilo by konkurenceschopnost a rozvoj nových produktů a služeb, ohrozilo by ale i soutěž v daném odvětví a mohlo by vést i ke zdražení.
„AI a možnost jejího rozvoje vyžaduje nejnovější hardware a technologie, bez toho není možné udržet krok s nejnovější technologií napříč oblastmi. Nejde jen o telekomunikace, ale i o zdravotnictví, automobilky, vědu nebo média. V podstatě by to mohlo mít dopad na rozvoj téměř všech průmyslových odvětví, v oblasti IT asi nejvíc,“ řekla mluvčí T-Mobilu Patricie Šedivá.
Omezení pokročilých počítačových polovodičů
Spojené státy ve středu zpřísnily omezení týkající se pokročilých počítačových polovodičů. Chtějí zabránit tomu, aby se čipy vyráběné v USA dostaly do Číny, uvedla agentura AFP s odvoláním na americké ministerstvo obchodu.
„Tato pravidla se víc zaměří na naše kontroly a posílí je, aby pomohla zajistit, že Čínská lidová republika a další subjekty, které se snaží obcházet naše zákony a podkopávat národní bezpečnost USA, ve svém úsilí neuspějí,“ uvedla ministryně obchodu Gina Raimondová.
Nová pravidla zavádějí přísnější licenční požadavky pro továrny na čipy a balicí společnosti, které chtějí vyvážet některé pokročilé polovodiče, uvedlo ministerstvo. Navazují na dřívější opatření, jejichž cílem bylo omezit schopnost Číny zajistit si konkrétní typy čipů, které jsou použitelné pro vojenské účely.