Česko čeká největší zahraniční investice v samostatné historii. Americká společnost onsemi chce v tuzemsku mít kompletní výrobu čipů, investovat plánuje 44 miliard korun. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) v Událostech, komentářích řekl, že když jde o největší investici v historii Česka, mělo by jít i o největší veřejnou pobídku. „Zatím jenom působíte otazníky,“ oponoval místopředseda sněmovního hospodářského výboru Martin Kolovratník (ANO).
Podle ministra jsou pobídky zahraničním investorům „naprostou samozřejmostí“ a vláda si byla vědoma, že společnost by dostala podporu jak doma ve Spojených státech, tak jinde v Evropě. Vyjednávací tým se podle ministra snažil zdůraznit výhodu Česka z hlediska výhodného investorského prostředí. Zároveň při jednání poukázal na finanční stabilitu tuzemské ekonomiky. „Těch faktorů, které rozhodly, bylo více,“ dodal ministr s tím, že důležitý byl i neustálý kontakt s vedením společnosti.
Síkela přiblížil, že na začátku roku se vydal do sídla firmy onsemi v USA. Rozhodnutí o výběru Česka podle něj padlo při jednání v Chicagu, kde se snažil rozptýlit poslední pochyby vedení společnosti o českých předpisech. Sdělil, že generální ředitel onsemi volbu ministrovi potvrdil minulý týden, když za ním přiletěl do Prahy. Zmínil také, že v průběhu jednání se do diskuzí zapojil i premiér Petr Fiala (ODS), a tím zdůraznil závazek Česka k celému projektu.
Jen otazníky, namítá Kolovratník
Pobídka pro firmu může dosáhnout až 27,5 procenta celkových projektových nákladů. „Výše se bude odvíjet od toho, kolik bude skutečně proinvestováno,“ vysvětlil ministr a řekl, že první, co vláda společnosti přislíbila, byla úprava zákona o veřejných pobídkách, tak aby odpovídala možnostem, které evropské právo umožňuje.
Podle Kolovratníka je zmiňovaný projekt pouze výjimkou. Domnívá se, že má stále mnoho otazníků, například není jasné, jaký objem financí bude pobídka představovat. Síkela zareagoval, že když jde o největší investici v historii Česka, půjde i o největší veřejnou pobídku. „Zatím jenom působíte otazníky,“ odpověděl Kolovratník.
Na dotazy, zda má Česko dostatek kvalifikovaných pracovníků, Síkela odpověděl, že vláda připravuje nový program, aby studenty orientovala do oborů, které v tuzemsku představují budoucnost. „A to se nejedná jen o výrobu polovodičů, ale celé řady dalších odvětví,“ reagoval ministr.
Jen český jaderný program může podle ministra znamenat potřebu až osmi tisíc mladých talentů. „Samozřejmě my jsme schválili další opatření o zaměstnávání kvalifikovaných pracovníků z jiných zemí,“ dodal. Ve středu vláda například schválila navýšení kvót pro odborníky z Indonésie o tisíc pracovních míst ročně.
„Teď jsem slyšel, že tu bude tisíc pracovních míst pro pracovníky z Indonésie,“ upozornil Kolovratník a dodal, že „to asi nebude pomoc českému pracovnímu trhu“. Ve svých argumentech se dostal až k působení hnutí STAN na ministerstvu školství a „zbytečnosti“ ministra pro vědu a výzkum.
„Tato investice je klíčová pro budoucnost české ekonomiky,“ konstatoval ministr a řekl, že Kolovratník jako „poučený laik“ pouze utíká pryč od tématu čipů.
Bez investiční pobídky by šance nebyla, říká Cáb
Viceprezident a ředitel výroby onsemi v Rožnově pod Radhoštěm Aleš Cáb připojil, že se investici podařilo získat také díky dlouhodobé spolupráci s vysokými školami. Připustil však, že bez pobídky by nebyla šance investici získat. Konkrétnější však v tomto ohledu být nechtěl, neboť žádost o pobídku se v současné chvíli dokončuje.
Cáb upozornil, že požadavek na výši pobídky není číslem, které by mělo „navýšit zisk daného investora“ či porovnávalo pobídky mezi Českem a Spojenými státy či Koreou. „Je to detailně ekonomický výpočet takzvaného funding gapu, který vezme v potaz všechny plusy a minuty a na závěr ukáže finální číslo,“ popsal.
Finalizace požadavku prý bude probíhat v následujících týdnech, následovat pak budou notifikace u Evropské komise, kde se bude ověřovat, zda je výše podpory oprávněná.
Viceprezident Svazu průmyslu a obchodu Radek Špicar k tomu dodal, že investiční pobídky pro tento typ projektu „hlavně musí existovat“. „Můžeme si o investičních pobídkách a veřejné podpoře myslet, co chceme, ale je to prostě globální realita,“ podotknul. Takový princip prý běžně funguje i ve Spojených státech, poznamenal.
Byrokratické komplikace
Špicar připomněl, že takovéto investice provází i řada komplikací. „Nemáme lidi, trh práce totálně vyčerpaný, chybí dvě stě tisíc lidí – střízlivý odhad. Máme poměrně drahé energie, když to srovnáte se Spojenými státy – násobně. (…) Povolovací procesy, výstavba téměř čehokoli – šílený proces,“ pokračoval.
Problematické je podle něj i rozpočtové určení daní. „To, jak to funguje u nás, to je celoevropská anomálie,“ usoudil. Zmínil rozdíly v potenciálních investicích v tuzemsku a například ve Finsku, kdy investoři v Česku narážejí na komplikace v obcích, které upozorňují na nutnost výstavby silnic či hluk. V severské zemi tomu tak prý není, neboť část prostředků poputuje i do pokladen samospráv.
Doplnění potřebných pracovníků pro budoucí výrobu čipů, na níž bude potřeba najít zhruba tisíc až dvanáct set lidí, bude podle Cába probíhat primárně ve spolupráci se školami. Celkové pokrytí pracovní silou by pak mělo probíhat rovněž pracovníky z Česka.
