USA zastavily invazi obřích sršní. I díky pozorným občanům

Sršně mandarínské nemají v Severní Americe přirozené nepřátele. Když na tento kontinent před pěti lety pronikly, obávali se experti, že jejich invaze může způsobit spoustu problémů. Teď ale úřady oznámily, že se podařilo všechen tento hmyz vyhubit.

Sršeň mandarínská podle středečního vyjádření amerických úřadů nebyla pozorována po dobu tří let, což znamená, že se dá označit na území USA za vyhubenou. Podle vyjádření úředníků to ale nebylo vůbec snadné. Několikaleté úsilí o eradikaci druhu, které začalo v roce 2019, zahrnovalo „rozsáhlou spolupráci mezi státními, federálními a mezinárodními vládními agenturami a také významnou podporu členů komunit a skupin“.

„Jsem nesmírně hrdý na náš tým, který věnoval roky tvrdé práce ochraně našeho státu a národa před touto invazní hrozbou pro naše původní opylovače a zemědělství,“ napsal v prohlášení šéf ministerstva zemědělství státu Washington Derek Sandison. Úředníci také uvedli, že by úspěch nebyl možný bez přístupu veřejnosti: právě obyčejní lidé upozorňovali na hnízda sršní i na jednotlivé exempláře, které pozorovali.

„Jsme hrdí na toto přelomové vítězství v boji proti invazním druhům,“ nechal se slyšet Mark Davidson, zástupce vedoucího Úřadu pro kontrolu zdraví zvířat a rostlin spadajícího pod americké ministerstvo zemědělství. „Úspěch tohoto úsilí ukazuje, co je možné, když se agentury a komunity lidí spojí ke společnému cíli,“ dodal.

Příběh neúspěšné invaze

Úředníci poprvé zaznamenali výskyt sršně mandarínské na severoamerickém kontinentu v kanadské provincii Britská Kolumbie v srpnu 2019. Ve Spojených státech, konkrétně ve státě Washington, vědci našli tento invazní druh jen o pár měsíců později, v prosinci 2019.

Experti zpočátku nevěděli, jestli sršně mohou přežít drsnou americkou zimu, na jaře roku 2020 se ale ukázalo, že ano. Washingtonské ministerstvo zemědělství našlo a zlikvidovalo první sršní hnízdo až v říjnu 2020 a další tři v srpnu a září 2021. V pátrání po nich pokračovalo s pomocí veřejnosti i v dalších letech, včetně letoška. To už se ale žádné stopy sršní nepodařilo najít.

Sršně mandarínské se přitom mohly stát významnou hrozbou pro americká včelstva a další opylovače. Jde totiž o největší známý druh sršně: dělnice měří přes tři centimetry, královna až pět a půl centimetru. Ve své domovské Číně pravidelně útočí na včelstva. Úl dokáží zcela vybít během pouhých 90 minut:

Odborníci varovali i před hrozbou pro člověka – bodnutí tímto druhem je totiž výrazně bolestivější než to od včel nebo vos.

Úspěch využitelný pro budoucnost

Úřady vytvořily společně s občany systém varování, který může pomoci nejen při podobných invazích dalších druhů, ale i při případném opětovném zavlečení této sršně. Že je funkční, se ukázalo už nyní, když letos v říjnu dostal úřad oznámení o jednom pozorování podezřele vypadajícího hmyzu, který mohl být sršní mandarínskou.

Ministerstvo zemědělství státu Washington okamžitě nechalo v oblasti rozmístit pasti a opět aktivizovalo dobrovolníky – zatím ale žádná z intenzivních pozorování návrat invazního druhu nepotvrdila.

„Naštěstí jsme už byli v pohotovosti, když se tyto sršně objevily ve Washingtonu v roce 2019,“ podotkl Sven Spichiger z tamního ministerstva zemědělství. „Přestože jsou nyní ve státě vymýceny, budeme na ně stále dávat pozor a vyzýváme členy komunit, aby dělali totéž. Už se sem jednou dostaly a mohly by to udělat znovu,“ připomněl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

V bývalém klášteře voršilek v Brně objevili archeologové zazděnou černou kuchyni

Zazděnou, ale dobře zachovalou černou kuchyni objevili archeologové ze společnosti Archaia Brno při průzkumu souvisejícím s rekonstrukcí bývalého kláštera voršilek v centru Brna. Kdy přesně vznikla, zatím není jasné. Podle odborníků byla nejspíš zazděna na přelomu osmnáctého a devatenáctého století.
před 14 hhodinami

Příští čtyři roky ani jediná srážka. Velký urychlovač částic je odstavený

Velký urychlovač částic LHC v podzemí na švýcarsko-francouzské hranici byl v pondělí ráno odpojen. Plánovaná odstávka zařízení Evropské organizace pro jaderný výzkum (CERN) má umožnit jeho další modernizaci, oznámila organizace. Se silnějšími magnety a detektory má být urychlovač opět zprovozněn v roce 2030 pod označením HiLumi-LHC.
před 16 hhodinami

Víkendové vedro bylo mimo tabulky. Jeho výjimečnost ukazují grafiky

Takové horko, jaké zasáhlo o víkendu Česko, zatím nikdy teploměry nenaměřily, a to ani vzdáleně. Protože se u nás měří teploty od roku 1752, tak to znamená, že s takovými teplotami se zde lidé nesetkali nejméně 272 let, tedy přes dvacet generací.
před 16 hhodinami

Elektronové bouře ve zlatě popsali brněnští vědci

Bizarní fraktálové řeky, jako hadi svíjející se proudy a barevné řeky částic a polí. Tak vypadá pod povrchem svět kovů, které prozkoumali vědci z moravské metropole.
před 20 hhodinami

Vlny veder představují velký problém pro evropské ekonomiky

Stoupající rtuť teploměru neznamená zátěž jen pro lidské zdraví. Svou daň si vybírá i na ekonomice, protože produktivita klesá a růst se zpomaluje, což představuje další problém pro Evropu, která se potýká s vysokými cenami energií, napsala agentura AFP.
před 21 hhodinami

Překonání rekordu o 1,5 stupně je bezprecedentní, upozornil ČHMÚ

Současná klimatická změna je podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) mimořádně rychlá a lidé se na ni musí adaptovat. Překonání teplotního maxima pro Česko o 1,5 stupně, jako se to stalo tento víkend, je podle meteorologů „naprosto bezprecedentní“.
28. 6. 2026

Pravěká jeskyně byla plná lidských těl. Teď vědci zjistili, že byla zřejmě jen ženská

Před asi 300 tisíci lety žil na jihu Afriky druh pravěkého člověka Homo naledi, který byl mnohem menší než současní lidé, ale možná už své mrtvé pohřbíval. Vědci teď prozkoumali největší takové možné pohřebiště a s překvapením zjistili, že jsou tam zřejmě pouze ženská těla. Studie vyšla v časopise Cell.
28. 6. 2026

Vaječníky po menopauze mohou pomáhat s imunitou, naznačuje studie

Když vědci zkoumali lidské vaječníky, zjistili, jak se v nich projevuje stárnutí. Aby zjistili víc, provedli několik experimentů na myších – u nich ověřili, že když přestanou vlivem věku fungovat, získají jiné funkce. Autoři nové studie věří, že u lidí by mohl proces fungovat podobně.
27. 6. 2026

Evropský pohled