USA zastavily invazi obřích sršní. I díky pozorným občanům

Sršně mandarínské nemají v Severní Americe přirozené nepřátele. Když na tento kontinent před pěti lety pronikly, obávali se experti, že jejich invaze může způsobit spoustu problémů. Teď ale úřady oznámily, že se podařilo všechen tento hmyz vyhubit.

Sršeň mandarínská podle středečního vyjádření amerických úřadů nebyla pozorována po dobu tří let, což znamená, že se dá označit na území USA za vyhubenou. Podle vyjádření úředníků to ale nebylo vůbec snadné. Několikaleté úsilí o eradikaci druhu, které začalo v roce 2019, zahrnovalo „rozsáhlou spolupráci mezi státními, federálními a mezinárodními vládními agenturami a také významnou podporu členů komunit a skupin“.

„Jsem nesmírně hrdý na náš tým, který věnoval roky tvrdé práce ochraně našeho státu a národa před touto invazní hrozbou pro naše původní opylovače a zemědělství,“ napsal v prohlášení šéf ministerstva zemědělství státu Washington Derek Sandison. Úředníci také uvedli, že by úspěch nebyl možný bez přístupu veřejnosti: právě obyčejní lidé upozorňovali na hnízda sršní i na jednotlivé exempláře, které pozorovali.

„Jsme hrdí na toto přelomové vítězství v boji proti invazním druhům,“ nechal se slyšet Mark Davidson, zástupce vedoucího Úřadu pro kontrolu zdraví zvířat a rostlin spadajícího pod americké ministerstvo zemědělství. „Úspěch tohoto úsilí ukazuje, co je možné, když se agentury a komunity lidí spojí ke společnému cíli,“ dodal.

Příběh neúspěšné invaze

Úředníci poprvé zaznamenali výskyt sršně mandarínské na severoamerickém kontinentu v kanadské provincii Britská Kolumbie v srpnu 2019. Ve Spojených státech, konkrétně ve státě Washington, vědci našli tento invazní druh jen o pár měsíců později, v prosinci 2019.

Experti zpočátku nevěděli, jestli sršně mohou přežít drsnou americkou zimu, na jaře roku 2020 se ale ukázalo, že ano. Washingtonské ministerstvo zemědělství našlo a zlikvidovalo první sršní hnízdo až v říjnu 2020 a další tři v srpnu a září 2021. V pátrání po nich pokračovalo s pomocí veřejnosti i v dalších letech, včetně letoška. To už se ale žádné stopy sršní nepodařilo najít.

Sršně mandarínské se přitom mohly stát významnou hrozbou pro americká včelstva a další opylovače. Jde totiž o největší známý druh sršně: dělnice měří přes tři centimetry, královna až pět a půl centimetru. Ve své domovské Číně pravidelně útočí na včelstva. Úl dokáží zcela vybít během pouhých 90 minut:

Odborníci varovali i před hrozbou pro člověka – bodnutí tímto druhem je totiž výrazně bolestivější než to od včel nebo vos.

Úspěch využitelný pro budoucnost

Úřady vytvořily společně s občany systém varování, který může pomoci nejen při podobných invazích dalších druhů, ale i při případném opětovném zavlečení této sršně. Že je funkční, se ukázalo už nyní, když letos v říjnu dostal úřad oznámení o jednom pozorování podezřele vypadajícího hmyzu, který mohl být sršní mandarínskou.

Ministerstvo zemědělství státu Washington okamžitě nechalo v oblasti rozmístit pasti a opět aktivizovalo dobrovolníky – zatím ale žádná z intenzivních pozorování návrat invazního druhu nepotvrdila.

„Naštěstí jsme už byli v pohotovosti, když se tyto sršně objevily ve Washingtonu v roce 2019,“ podotkl Sven Spichiger z tamního ministerstva zemědělství. „Přestože jsou nyní ve státě vymýceny, budeme na ně stále dávat pozor a vyzýváme členy komunit, aby dělali totéž. Už se sem jednou dostaly a mohly by to udělat znovu,“ připomněl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
před 10 hhodinami

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
před 11 hhodinami

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
před 14 hhodinami

Mikroplastů je tolik, že kontaminují výzkumy o množství mikroplastů

Mikroplastů je už na Zemi tolik, že se nedá pořádně říct, jak moc jich je – tak se dají shrnout výsledky několika studií, které vyšly v poslední době. Na základě důkladných analýz jejich autoři zpochybňují předchozí výzkumy, které popisovaly, kolik mikroplastů (a nanoplastů) se nachází v lidských tkáních.
před 16 hhodinami

Komunisté před 55 lety normalizovali poměry. Pomocí lží i vražd

Zpátky k normálu – to byl cíl komunistů po srpnové okupaci v roce 1968. Rozjitřená společnost, která doufala ve změnu, se měla vrátit do doby před obrodným procesem (pražským jarem), takzvaně se normalizovat. Komunisté ale potřebovali vysvětlit a před lidmi obhájit vojenskou invazi z 21. srpna 1968. Posloužit k tomu měl oficiální dokument, který vyšel před 55 lety, byl plný lží a invazi nazýval „bratrskou pomocí“. Vtloukat do hlavy si ho měly i děti ve školách.
před 19 hhodinami

Umělá inteligence zabíjí tu dětskou, varuje výzkum

V této fázi vývoje převažují rizika využívání generativní umělé inteligence (AI) ve vzdělávání nad výhodami, říkají američtí autoři studie Centra pro univerzální vzdělávání Brookings Institution. Takzvaní chatboti dětem pomáhají s referáty, úkoly a učením, současně jim toho ale podle průzkumu až příliš mnoho berou.
15. 1. 2026

Švýcarská nemocnice vyrábí metry umělé kůže pro popálené při požáru

Po požáru ve švýcarském zimním středisku Crans-Montana, kde při silvestrovských oslavách zahynulo čtyřicet lidí, 116 utrpělo zranění a desítky jsou stále hospitalizovány, pracuje laboratoř na výrobu kůže v centru buněčné produkce Univerzitní nemocnice kantonu Vaud na plné obrátky. Pokouší se pomoci zachránit pacienty s rozsáhlými popáleninami. Speciální zařízení v obci Epalinges nedaleko Lausanne je totiž jediné svého druhu v Evropě.
15. 1. 2026

Pouštní národy lovily žraloky už v době kamenné, ukázal český výzkum

Pravěcí obyvatelé jihu Arábie se už před zhruba sedmi tisíci lety ve velké míře živili mořskými zdroji a troufli si i na tak velkou kořist, jako byli žraloci, vyplývá z výzkumu týmu Archeologického ústavu Akademie věd ČR (AV ČR). Ten v Ománu objevil nejstarší megalitický kolektivní hrob v jižní Arábii.
15. 1. 2026
Načítání...