USA zastavily invazi obřích sršní. I díky pozorným občanům

Sršně mandarínské nemají v Severní Americe přirozené nepřátele. Když na tento kontinent před pěti lety pronikly, obávali se experti, že jejich invaze může způsobit spoustu problémů. Teď ale úřady oznámily, že se podařilo všechen tento hmyz vyhubit.

Sršeň mandarínská podle středečního vyjádření amerických úřadů nebyla pozorována po dobu tří let, což znamená, že se dá označit na území USA za vyhubenou. Podle vyjádření úředníků to ale nebylo vůbec snadné. Několikaleté úsilí o eradikaci druhu, které začalo v roce 2019, zahrnovalo „rozsáhlou spolupráci mezi státními, federálními a mezinárodními vládními agenturami a také významnou podporu členů komunit a skupin“.

„Jsem nesmírně hrdý na náš tým, který věnoval roky tvrdé práce ochraně našeho státu a národa před touto invazní hrozbou pro naše původní opylovače a zemědělství,“ napsal v prohlášení šéf ministerstva zemědělství státu Washington Derek Sandison. Úředníci také uvedli, že by úspěch nebyl možný bez přístupu veřejnosti: právě obyčejní lidé upozorňovali na hnízda sršní i na jednotlivé exempláře, které pozorovali.

„Jsme hrdí na toto přelomové vítězství v boji proti invazním druhům,“ nechal se slyšet Mark Davidson, zástupce vedoucího Úřadu pro kontrolu zdraví zvířat a rostlin spadajícího pod americké ministerstvo zemědělství. „Úspěch tohoto úsilí ukazuje, co je možné, když se agentury a komunity lidí spojí ke společnému cíli,“ dodal.

Příběh neúspěšné invaze

Úředníci poprvé zaznamenali výskyt sršně mandarínské na severoamerickém kontinentu v kanadské provincii Britská Kolumbie v srpnu 2019. Ve Spojených státech, konkrétně ve státě Washington, vědci našli tento invazní druh jen o pár měsíců později, v prosinci 2019.

Experti zpočátku nevěděli, jestli sršně mohou přežít drsnou americkou zimu, na jaře roku 2020 se ale ukázalo, že ano. Washingtonské ministerstvo zemědělství našlo a zlikvidovalo první sršní hnízdo až v říjnu 2020 a další tři v srpnu a září 2021. V pátrání po nich pokračovalo s pomocí veřejnosti i v dalších letech, včetně letoška. To už se ale žádné stopy sršní nepodařilo najít.

Sršně mandarínské se přitom mohly stát významnou hrozbou pro americká včelstva a další opylovače. Jde totiž o největší známý druh sršně: dělnice měří přes tři centimetry, královna až pět a půl centimetru. Ve své domovské Číně pravidelně útočí na včelstva. Úl dokáží zcela vybít během pouhých 90 minut:

Odborníci varovali i před hrozbou pro člověka – bodnutí tímto druhem je totiž výrazně bolestivější než to od včel nebo vos.

Úspěch využitelný pro budoucnost

Úřady vytvořily společně s občany systém varování, který může pomoci nejen při podobných invazích dalších druhů, ale i při případném opětovném zavlečení této sršně. Že je funkční, se ukázalo už nyní, když letos v říjnu dostal úřad oznámení o jednom pozorování podezřele vypadajícího hmyzu, který mohl být sršní mandarínskou.

Ministerstvo zemědělství státu Washington okamžitě nechalo v oblasti rozmístit pasti a opět aktivizovalo dobrovolníky – zatím ale žádná z intenzivních pozorování návrat invazního druhu nepotvrdila.

„Naštěstí jsme už byli v pohotovosti, když se tyto sršně objevily ve Washingtonu v roce 2019,“ podotkl Sven Spichiger z tamního ministerstva zemědělství. „Přestože jsou nyní ve státě vymýceny, budeme na ně stále dávat pozor a vyzýváme členy komunit, aby dělali totéž. Už se sem jednou dostaly a mohly by to udělat znovu,“ připomněl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Bez pravdy, gulagů a naděje. Nový ruský slovník je nástrojem politické moci

Nový výkladový slovník státního jazyka, který letos vydalo Rusko, využívá jazyk jako politický nástroj moci. Zcela v něm například chybí pojmy jako pravda, gulag nebo stalinismus. Podle Jany Kockové ze Slovanského ústavu Akademie věd je dokument závazný pro státní orgány, úředníky i učitele a může mít konkrétní společenské i právní důsledky.
před 16 hhodinami

Do Evropy se vrátila lepra, případy hlásí Rumunsko a Chorvatsko

V polovině prosince oznámil rumunský ministr zdravotnictví Alexandru Rogobete, že se v zemi dva lidé nakazili leprou. Jde o první potvrzené případy lepry v Rumunsku za více než čtyřicet let. Obě nakažené ženy pracovaly v lázních ve městě Kluž jako masérky. Další dva lidé čekají na výsledky testů. Úřady lázně, kde se nemoc objevila, uzavřely. Jeden případ zaznamenalo i Chorvatsko. Lepra není výrazně nakažlivá a valná většina lidí je proti ní imunní.
před 19 hhodinami

Novým šéfem NASA se stal Jared Isaacman

Americký Senát ve středu potvrdil miliardáře a soukromého astronauta Jareda Isaacmana jako nového šéfa Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA), píše agentura Reuters. Isaacman se tak stal patnáctým šéfem úřadu. V republikány ovládaném Senátu pro něj hlasovalo 67 senátorů, proti jich bylo 30.
17. 12. 2025

Podvodníci okradli děti s rakovinou o desítky milionů, které na ně vybrali

Mezinárodní skupina podvodníků roky okrádala rodiny s dětmi, které trpí rakovinou. Pomocí emotivních videí na YouTube poptávala peníze, které si pak ale nechala. Zneužívání dětí a rodin odhalilo rozsáhlé dvouleté vyšetřování stanice BBC. Riziko, že člověk přispěje na podvodné sbírky, lze snížit následováním jednoduchých zásad.
17. 12. 2025

Glumův efekt poškozuje vědu a hlavně doktorandy, naznačila studie

Vědci si příliš hromadí znalosti i výzkumná témata pro sebe, tvrdí nový výzkum, který fenomén nazval Glumův efekt, podle postavy z knihy Pán prstenů J. R. R. Tolkiena. Glum si žárlivě střežil Prsten podobně, jako si dnes významná část vědců sobecky hlídá „svoje témata“. Poškozuje to zejména doktorandy, ale také celou vědu, protože tak v laboratořích a výzkumných ústavech vzniká toxická atmosféra, naznačuje studie, která ale má metodologické nedostatky.
17. 12. 2025

Británie se vrací k programu Erasmus

Británie a Evropská unie se ve středu dohodly, že britským studentům umožní opětovné zapojení do oblíbeného studentského výměnného programu Erasmus+. Jde o malý, ale symbolický signál zlepšení vztahů mezi Spojeným královstvím a EU po brexitu, napsala agentura Reuters.
17. 12. 2025

Lední medvědi se geneticky adaptují na změny klimatu

Studie vědců z University of East Anglia (UEA) popsala, že se u ledních medvědů, které zkoumali v jihovýchodním Grónsku, začala měnit aktivita některých genů. Jedná se především o ty spojené s teplotním stresem, stárnutím a metabolismem. Podle studie to naznačuje, že se možná pokoušejí přizpůsobit prokazatelně teplejším podmínkám.
17. 12. 2025

Fotograf v Alpách náhodou objevil Údolí dinosaurů s tisíci stop

V národním parku Stelvio v italském regionu Lombardie fotograf přírody náhodou objevil otisky, ze kterých se následně vyklubaly tisíce stop dinosaurů. Paleontologové jejich stáří odhadují na 210 milionů let. Nález považují za největší svého druhu v Alpách a za jeden z nejvýznamnějších na světě.
17. 12. 2025
Načítání...