USA zastavily invazi obřích sršní. I díky pozorným občanům

Sršně mandarínské nemají v Severní Americe přirozené nepřátele. Když na tento kontinent před pěti lety pronikly, obávali se experti, že jejich invaze může způsobit spoustu problémů. Teď ale úřady oznámily, že se podařilo všechen tento hmyz vyhubit.

Sršeň mandarínská podle středečního vyjádření amerických úřadů nebyla pozorována po dobu tří let, což znamená, že se dá označit na území USA za vyhubenou. Podle vyjádření úředníků to ale nebylo vůbec snadné. Několikaleté úsilí o eradikaci druhu, které začalo v roce 2019, zahrnovalo „rozsáhlou spolupráci mezi státními, federálními a mezinárodními vládními agenturami a také významnou podporu členů komunit a skupin“.

„Jsem nesmírně hrdý na náš tým, který věnoval roky tvrdé práce ochraně našeho státu a národa před touto invazní hrozbou pro naše původní opylovače a zemědělství,“ napsal v prohlášení šéf ministerstva zemědělství státu Washington Derek Sandison. Úředníci také uvedli, že by úspěch nebyl možný bez přístupu veřejnosti: právě obyčejní lidé upozorňovali na hnízda sršní i na jednotlivé exempláře, které pozorovali.

„Jsme hrdí na toto přelomové vítězství v boji proti invazním druhům,“ nechal se slyšet Mark Davidson, zástupce vedoucího Úřadu pro kontrolu zdraví zvířat a rostlin spadajícího pod americké ministerstvo zemědělství. „Úspěch tohoto úsilí ukazuje, co je možné, když se agentury a komunity lidí spojí ke společnému cíli,“ dodal.

Příběh neúspěšné invaze

Úředníci poprvé zaznamenali výskyt sršně mandarínské na severoamerickém kontinentu v kanadské provincii Britská Kolumbie v srpnu 2019. Ve Spojených státech, konkrétně ve státě Washington, vědci našli tento invazní druh jen o pár měsíců později, v prosinci 2019.

Experti zpočátku nevěděli, jestli sršně mohou přežít drsnou americkou zimu, na jaře roku 2020 se ale ukázalo, že ano. Washingtonské ministerstvo zemědělství našlo a zlikvidovalo první sršní hnízdo až v říjnu 2020 a další tři v srpnu a září 2021. V pátrání po nich pokračovalo s pomocí veřejnosti i v dalších letech, včetně letoška. To už se ale žádné stopy sršní nepodařilo najít.

Sršně mandarínské se přitom mohly stát významnou hrozbou pro americká včelstva a další opylovače. Jde totiž o největší známý druh sršně: dělnice měří přes tři centimetry, královna až pět a půl centimetru. Ve své domovské Číně pravidelně útočí na včelstva. Úl dokáží zcela vybít během pouhých 90 minut:

Odborníci varovali i před hrozbou pro člověka – bodnutí tímto druhem je totiž výrazně bolestivější než to od včel nebo vos.

Úspěch využitelný pro budoucnost

Úřady vytvořily společně s občany systém varování, který může pomoci nejen při podobných invazích dalších druhů, ale i při případném opětovném zavlečení této sršně. Že je funkční, se ukázalo už nyní, když letos v říjnu dostal úřad oznámení o jednom pozorování podezřele vypadajícího hmyzu, který mohl být sršní mandarínskou.

Ministerstvo zemědělství státu Washington okamžitě nechalo v oblasti rozmístit pasti a opět aktivizovalo dobrovolníky – zatím ale žádná z intenzivních pozorování návrat invazního druhu nepotvrdila.

„Naštěstí jsme už byli v pohotovosti, když se tyto sršně objevily ve Washingtonu v roce 2019,“ podotkl Sven Spichiger z tamního ministerstva zemědělství. „Přestože jsou nyní ve státě vymýceny, budeme na ně stále dávat pozor a vyzýváme členy komunit, aby dělali totéž. Už se sem jednou dostaly a mohly by to udělat znovu,“ připomněl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
před 15 hhodinami

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
před 17 hhodinami

V Evropě přibylo rostlin, které upřednostňují dusíkatou půdu. Reagují tak na člověka

Během posledního půlstoletí v Evropě výrazně přibylo rostlinných druhů, které mají rády půdu bohatou na živiny s vysokým obsahem dusíku. Mírně přibylo i druhů tolerujících stín. Vyplývá to z výsledků dosud nejrozsáhlejšího vegetačního výzkumu v Evropě, který provedl tým vědců ze Zemědělské univerzity v Praze (ČZU) pod vedením botanika Gabriela Midola. Rostliny jako kopřiva, ostružiník nebo svízel se tak objevují v krajině stále víc.
před 21 hhodinami

Evropa se otepluje nejrychleji z kontinentů

Evropa je podle nové zprávy o klimatu nejrychleji se oteplujícím kontinentem na Zemi. Dopady se projevují ve vlnách veder, nedostatku vody v řekách, častějších požárech, ale také v mizení ledovců. Dohromady to podle vědců ohrožuje evropskou biodiverzitu.
včera v 04:00

Nákladní člun se s keporkakem zvaným Timmy vydal do Severního moře

Tým dobrovolníků na severu Německa se v úterý pustil do dalšího pokusu o záchranu velryby, která zde v březnu uvázla na mělčině. Podařilo se ji dostat na speciální nákladní člun, který se následně vydal na cestu z Baltského do Severního moře. Pokusy o záchranu keporkaka zvaného Timmy poutají velkou pozornost médií a veřejnosti v Německu i v zahraničí.
28. 4. 2026Aktualizováno28. 4. 2026

Spor o léky na Alzheimerovu nemoc. Studie tvrdí, že nejsou účinné, část vědců nesouhlasí

Evropské úřady na konci loňského roku registrovaly první dva léky proti Alzheimerově chorobě. Jestli je budou členské státy proplácet z veřejného zdravotního pojištění, je na každé zemi. Právě ve fázi tohoto schvalování vyšla významná studie, která léky z této skupiny označila za nedostatečně efektivní.
28. 4. 2026

Čeští vědci chtějí odstraňovat léky z vody s pomocí světla. Popsali, jak na to

Tým vědců z Ostravy a Olomouce úspěšně otestoval uhlíkový materiál, který za pomoci světla rozkládá zbytky léčiv ve vodě a snižuje tak jejich rizika pro vodní organismy. Výzkum tak naznačil, jak by se v budoucnosti daly šetrnějším způsobem čistit odpadní vody v tuzemsku.
28. 4. 2026

Zemřel za úsvitu druhého dne, chránil se hmoždířem. Vědci popsali smrt v Pompejích

Archeologové objevili v Pompejích při nedávných vykopávkách pozůstatky dvou mužů, kteří zemřeli při erupci Vesuvu v roce 79 našeho letopočtu. Podle vědců se pokusili uprchnout směrem k pobřeží a před padajícím sopečným materiálem se chránili improvizovaně předměty, které měli po ruce.
28. 4. 2026
Načítání...