USA zastavily invazi obřích sršní. I díky pozorným občanům

Sršně mandarínské nemají v Severní Americe přirozené nepřátele. Když na tento kontinent před pěti lety pronikly, obávali se experti, že jejich invaze může způsobit spoustu problémů. Teď ale úřady oznámily, že se podařilo všechen tento hmyz vyhubit.

Sršeň mandarínská podle středečního vyjádření amerických úřadů nebyla pozorována po dobu tří let, což znamená, že se dá označit na území USA za vyhubenou. Podle vyjádření úředníků to ale nebylo vůbec snadné. Několikaleté úsilí o eradikaci druhu, které začalo v roce 2019, zahrnovalo „rozsáhlou spolupráci mezi státními, federálními a mezinárodními vládními agenturami a také významnou podporu členů komunit a skupin“.

„Jsem nesmírně hrdý na náš tým, který věnoval roky tvrdé práce ochraně našeho státu a národa před touto invazní hrozbou pro naše původní opylovače a zemědělství,“ napsal v prohlášení šéf ministerstva zemědělství státu Washington Derek Sandison. Úředníci také uvedli, že by úspěch nebyl možný bez přístupu veřejnosti: právě obyčejní lidé upozorňovali na hnízda sršní i na jednotlivé exempláře, které pozorovali.

„Jsme hrdí na toto přelomové vítězství v boji proti invazním druhům,“ nechal se slyšet Mark Davidson, zástupce vedoucího Úřadu pro kontrolu zdraví zvířat a rostlin spadajícího pod americké ministerstvo zemědělství. „Úspěch tohoto úsilí ukazuje, co je možné, když se agentury a komunity lidí spojí ke společnému cíli,“ dodal.

Příběh neúspěšné invaze

Úředníci poprvé zaznamenali výskyt sršně mandarínské na severoamerickém kontinentu v kanadské provincii Britská Kolumbie v srpnu 2019. Ve Spojených státech, konkrétně ve státě Washington, vědci našli tento invazní druh jen o pár měsíců později, v prosinci 2019.

Experti zpočátku nevěděli, jestli sršně mohou přežít drsnou americkou zimu, na jaře roku 2020 se ale ukázalo, že ano. Washingtonské ministerstvo zemědělství našlo a zlikvidovalo první sršní hnízdo až v říjnu 2020 a další tři v srpnu a září 2021. V pátrání po nich pokračovalo s pomocí veřejnosti i v dalších letech, včetně letoška. To už se ale žádné stopy sršní nepodařilo najít.

Sršně mandarínské se přitom mohly stát významnou hrozbou pro americká včelstva a další opylovače. Jde totiž o největší známý druh sršně: dělnice měří přes tři centimetry, královna až pět a půl centimetru. Ve své domovské Číně pravidelně útočí na včelstva. Úl dokáží zcela vybít během pouhých 90 minut:

Odborníci varovali i před hrozbou pro člověka – bodnutí tímto druhem je totiž výrazně bolestivější než to od včel nebo vos.

Úspěch využitelný pro budoucnost

Úřady vytvořily společně s občany systém varování, který může pomoci nejen při podobných invazích dalších druhů, ale i při případném opětovném zavlečení této sršně. Že je funkční, se ukázalo už nyní, když letos v říjnu dostal úřad oznámení o jednom pozorování podezřele vypadajícího hmyzu, který mohl být sršní mandarínskou.

Ministerstvo zemědělství státu Washington okamžitě nechalo v oblasti rozmístit pasti a opět aktivizovalo dobrovolníky – zatím ale žádná z intenzivních pozorování návrat invazního druhu nepotvrdila.

„Naštěstí jsme už byli v pohotovosti, když se tyto sršně objevily ve Washingtonu v roce 2019,“ podotkl Sven Spichiger z tamního ministerstva zemědělství. „Přestože jsou nyní ve státě vymýceny, budeme na ně stále dávat pozor a vyzýváme členy komunit, aby dělali totéž. Už se sem jednou dostaly a mohly by to udělat znovu,“ připomněl.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Český výzkum zaostává a bude to ještě horší, obávají se vědci škrtů

Vědecké instituce včetně Akademie věd si stěžují na stamilionové úspory ve vědě, které navrhuje vláda v demisi. Mohou podle nich ohrozit řadu kvalitních dlouhodobých projektů. Podle ministra pro vědu v demisi Marka Ženíška (TOP 09) vědcům peníze, které pomohou ve financování nepedagogických pracovníků ve školství, chybět nebudou.
před 11 hhodinami

Kouření se zapisuje do zubů. Stopy přežijí i staletí

Stopy kouření se zarývají hluboko do zubů kuřáků. A to tak intenzivně, že něco jako letokruhy lze v ústech najít i po letech.
před 12 hhodinami

Letošek může být s rokem 2023 druhým nejteplejším v historii měření

Letošek může být společně s rokem 2023 druhým nejteplejším rokem v dějinách měření. V úterý to uvedla meteorologická služba Evropské unie Copernicus, podle které se letošní listopad stal třetím nejteplejším v historii záznamů. Nejteplejším rokem v historii podle měření je rok 2024.
před 17 hhodinami

Na Chebsku se opět třese země. Zaznamenali to přístroje i lidé

Zemětřesný roj na pomezí Chebska a Sokolovska, který začal v listopadu, neutichá ani v prosinci. I v posledních dnech se některé otřesy dostaly nad magnitudo dva stupně. Poslední silný otřes byl zaznamenám automatickými stanicemi i v pondělí odpoledne. Od počátku letošního zemětřesného roje bylo podle ověřených dat Geofyzikálního ústavu Akademie věd zaznamenáno už jedenáct otřesů se silou nad dva stupně.
před 18 hhodinami

Africké kolonie tučňáků se za sotva dekádu zmenšily o 95 procent

Kde se ještě před dvěma dekádami rozléhalo kejhání desítek tisíc tučňáků, panuje dnes ticho. Ptáci většinou vyhladověli k smrti. Stalo se to poté, co u břehů Jižní Afriky, kde žili, zmizely sardinky.
8. 12. 2025

Česko je na prahu chřipkové epidemie

Tuzemsko stojí podle hlavní hygieničky Barbory Mackové na prahu chřipkové epidemie. Podle dat za minulý týden přibylo v Česku od týdne předchozího nemocných asi o šestinu, roste zejména počet nemocných dětí ve školním věku. Mezi různými infekcemi dýchacích cest se zvýšil podíl chřipky, pacientů za týden přibylo skoro o třetinu, uvedl Státní zdravotní ústav (SZÚ).
8. 12. 2025Aktualizováno8. 12. 2025

Británie a Španělsko kvůli nebývale silné chřipkové vlně doporučují roušky

Letos přišla do západní Evropy chřipková epidemie dříve a silněji než v minulých letech. Navíc ji tvoří kmen viru, který je spíše vzácnější, takže proti němu hůř chrání protilátky z očkování i prodělání nemoci v minulosti.
8. 12. 2025

Večer ho přemalovali, ráno tam byl zas. Lennonova pomníku se komunisté báli

Místem jedněch z prvních protirežimních akcí v komunistickém Československu, které předznamenaly listopad 1989, byla i takzvaná Lennonova zeď. Ta v Praze na Velkopřevorském náměstí vznikla několik dnů poté, co se před 45 lety v New Yorku poblíž Central Parku ozvalo pět výstřelů. Duševně nemocný Mark Chapman tam 8. prosince 1980 před jedenáctou hodinou večer postřelil hudebníka Johna Lennona. Bývalý člen skupiny Beatles pak během několika minut zemřel. Po celém světě se následně zvedla mohutná vlna piety, která se přelila až do mírových happeningů.
8. 12. 2025
Načítání...