Washington strana 2 z 5

Napříč Spojenými státy v sobotu pořádali shromáždění lidé na obou stranách debaty o potratech při příležitosti prvního výročí verdiktu nejvyššího soudu, který umožnil americkým zákonodárcům znovu interrupce zakazovat. Zastánci i odpůrci práva na potrat se sešli v centru Washingtonu, informovala agentura Reuters. Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Republikánská strana chce potraty zakázat v celých USA, republikánští politici se ovšem k takovémuto postupu v poslední době staví poměrně vlažně.

Generální tajemník OSN António Guterres je velmi znepokojen plány Izraele na stavbu mnoha dalších bytů na okupovaném Západním břehu. Výstavba osad, které označil na nelegální, je podle něj hrubým porušením mezinárodního práva. V prohlášení zveřejněném na internetu to uvedl Guterresův mluvčí Farhan Haq.

Americký demokratický prezident Joe Biden a republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy se v zásadě dohodli na zvýšení limitu pro zadlužení Spojených států. Americké vládě to umožní vyhnout se platební neschopnosti. Pokud by demokraté a republikáni shodu nenalezli, hrozila by Washingtonu už 5. června. To by mělo vážné dopady na světovou ekonomiku. Osud dohody není jistý, výtky mají představitelé demokratů i republikánů.

Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podepsala v úterý v Pentagonu se svým americkým protějškem Lloydem Austinem česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA). Vláda ji schválila koncem dubna. Dokument upravuje podmínky možné spolupráce s americkými ozbrojenými silami na českém území. Stejnou smlouvu už uzavřela většina evropských států.

Na intenzitě nabývají boje, které v Súdánu mezi armádou a vlivnými polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) pokračují už třetí den. Nejtěžší průběh mají v hlavním městě Chartúmu. Podle Ústředního výbor súdánských lékařů přišlo o život 97 civilistů a 45 vojáků. Šéf mise OSN v Súdánu Volker Perthes uvádí celkem nejméně 180 mrtvých a osmnáct set zraněných. Šéf súdánské armády označil RSF za povstalce a nařídil jejich rozpuštění. V Chartúmu docházejí potraviny a pitná voda. Velká Británie a USA vyzvaly k ukončení násilí.

Kauza úniků tajných dokumentů v USA podle expertů ukazuje, jak Američané přemýšlejí, a může ohrozit jejich reputaci. Podle ministra zahraničí Spojených států Antonyho Blinkena by to ale na spolupráci se strategickými partnery nemělo mít vliv. Tématu se věnuje pořad Zóna ČT24.

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v souvislosti s únikem utajovaných amerických dokumentů, které odhalují citlivé informace spojené s válkou Ruska na Ukrajině, zatkl 21letého Jacka Teixeiru. Uvedly to zpravodajský web CNN a list The New York Times (NYT), informaci později potvrdily americké úřady. Teixeira je členem letecké složky národní gardy státu Massachusetts. Únik utajovaných dokumentů byl úmyslný a zločinný čin, uvedl ve čtvrtek mluvčí Pentagonu.

Rusko nebo proruské síly jsou podle tří amerických představitelů, kteří hovořili s agenturou Reuters, pravděpodobně za únikem amerických tajných informací o podpoře Ukrajiny před chystanou jarní protiofenzivou. Washington začal únik vyšetřovat.

Americký federální soudce Matthew Kacsmaryk pozastavil platnost registrace potratové pilulky mifepristonu. Znamená to, že by se měla přestat prodávat. Ministerstvo spravedlnosti se chce proti rozhodnutí odvolat, může to učinit do sedmi dní, než verdikt nabude účinnosti.  Situaci komplikuje rozhodnutí jiného soudce, které je zcela opačné.

Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány USA a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times (NYT). V pátek pozdě večer deník uvedl, že se na internetu během dne objevily i další utajované americké materiály týkající se Ukrajiny, Blízkého východu i Číny. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka únik působí jako ruská dezinformační kampaň.

Jižní Korea odškodní občany, kteří museli vykonávat nucené práce za japonské okupace v letech 1910 až 1945. Oznámil to jihokorejský ministr zahraničí Pak Čin, podle něhož bude odškodné placeno korejskou veřejnou nadací, a tedy nikoliv japonskými firmami, které k tomu v minulosti odsoudil korejský nejvyšší soud. Krok Soulu přivítaly Tokio i Washington, řada lidí, kteří se stali obětí nucených prací, a jejich podporovatelé naopak plán odsoudili. Hlavní jihokorejská opoziční strana vládu obvinila, že se Japonsku vzdala.

Spojené státy vyzvaly členy Rady bezpečnosti OSN, aby odsoudili nejnovější odpaly severokorejských balistických raket a snažili se přimět Pchjongjang k diplomatickému jednání. Nečinnost Rady bezpečnosti OSN je podle Washingtonu nebezpečná.

Záchranáři v Turecku ukončili pátrání po přeživších ničivého zemětřesení ve všech provinciích vyjma dvou nejvíce zasažených – Kahramanmaraş a Hatay. S odvoláním na úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) o tom informovala agentura AFP. Úřad také zveřejnil novou bilanci obětí: zemětřesení o síle 7,8 stupně z 6. února zabilo v Turecku 41 020 lidí. Obětí v sousední Sýrii je podle nejnovějších odhadů OSN zhruba 6 tisíc, celková bilance tedy činí přibližně 47 tisíc mrtvých. Záchranáři po přeživších v devíti tureckých provinciích pátrali bezmála dva týdny. Do Turecka přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken, slíbil další pomoc ve výši 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun).

Americké viceprezidentce Kamale Harrisové se plní diář schůzkami, které během bezpečnostní konference v Mnichově absolvuje. V pátek se schází separátně s francouzským prezidentem, britským premiérem, německým kancléřem a dalšími evropskými lídry. Jednáním prestižního fóra má jednoznačně dominovat pomoc Ukrajině a určení bodu, kam ještě může Západ zajít a přitom se přímo nezapojit do války.

Zvolení Petra Pavla prezidentem přinese do česko-amerických vztahů obrovskou změnu, je přesvědčen analytik American Enterprise Institute Dalibor Roháč. V rozhovoru pro ČT24 řekl, že Pavlovi ve Washingtonu kromě znalosti angličtiny a smyslu pro humor pomůže i to, že „vypadá jako otec Toma Cruise“. Zvolený prezident může využít stále silného odkazu Václava Havla.

Při dvou případech střelby poblíž kalifornského San Francisca zemřelo v pondělí večer místního času (v úterý ráno středoevropského času) sedm lidí. Pravděpodobný pachatel obou z nich byl zatčen, uvedla podle agentury AP místní policie. Ve státě na západě USA jde už o třetí hromadnou střelbu s oběťmi na životech za tři dny. V úterý se střílelo i ve státě Washington, kde zahynuli tři lidé, a nebezpečný pachatel je na útěku.

V domě bývalého amerického viceprezidenta Mikea Pence se minulý týden našlo zhruba deset utajovaných vládních dokumentů, uvedla v úterý zpravodajská televize CNN s odvoláním na zdroje seznámené s případem. Tajné dokumenty, které přitom vrcholní politici po skončení v úřadu musí odevzdat Národnímu archivu, se dříve našly také u bývalého Pencova šéfa prezidenta Donalda Trumpa a u současné hlavy státu a zároveň bývalého viceprezidenta Joea Bidena.

V Latinské Americe za poslední rok došlo k výraznému politickému posunu – volby v Brazílii, Chile a Kolumbii přivedly v roce 2022 k moci levicové lídry. Vítězstvím Luize Inácia Luly da Silvy v prezidentským volbách v Brazílii se završila druhá levicová neboli takzvaná růžová vlna v regionu za dvě desetiletí. Ta se od té první v mnohém liší – ať už se jedná o regionální roztříštěnost, ekonomické problémy či snahu o zelenější politiku. Podle některých odborníků by „růžový“ region mohl být příležitostí pro USA k posílení spolupráce. Mandáty lídrů jsou však křehké a navzdory levicové inklinaci se mezi sebou v mnohém rozchází. Podle některých zahraničních médií a politologů se tak zdá, že levicová vlna již začíná slábnout.

V bývalé kanceláři současného amerického prezidenta Joea Bidena se našly tajné vládní dokumenty z doby, kdy byl viceprezidentem. Napsal to zpravodajský server televize CBS. Dokumentů podle něj bylo asi deset a žádný z nich neobsahoval informace týkající se jaderných zbraní USA. Případ nyní prověřuje americké ministerstvo spravedlnosti. Kvůli tomu, že měl ve své floridské rezidenci řadu utajovaných dokumentů z doby svého prezidentství, se do hledáčku úřadů nedávno dostal také exprezident Donald Trump.

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve středu přijel do Bílého domu na jednání s americkým prezidentem Joem Bidenem. Ministr zahraničí Jan Lipavský (Piráti) jeho návštěvu hodnotí jako historický moment. „Podtrhuje to význam americké pomoci pro obranu Ukrajiny,“ prohlásil. Předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) soudí, že jde o velké symbolické gesto. Osobní kontakt je v politických záležitostech nenahraditelný, shodl se Lipavský s Vystrčilem.

Rusko od začátku října podniká na Ukrajinu rozsáhlé vzdušné útoky, kdy na ni během jednoho dne vyšle desítky raket, jejichž cílem jsou obvykle energetická zařízení. Ukrajina dlouhodobě žádá své západní partnery o protivzdušnou obranu, včetně amerických systémů protiraketové obrany Patriot, aby ji ochránila před silným ruským raketovým ostřelováním. Administrativa amerického prezidenta Joea Bidena doposud souhlas nedala, podle CNN však v současnosti dokončuje plány na vyslání tohoto systému na Ukrajinu a podle dvou amerických představitelů a vysokého úředníka administrativy by mohly být oznámeny již tento týden.

Zakladatel americké krajně pravicové milice Oath Keepers (Strážci přísahy) Stewart Rhodes je vinný v souvislosti s nepokoji v budově Kapitolu z 6. ledna 2021. Rozhodla o tom porota ve Washingtonu. Rhodesovi hrozí až dvacetiletý trest vězení.

Čína je ochotna spolupracovat se Spojenými státy na hledání způsobů, jak spolu v nové éře vycházet a vzájemně si prospívat. Podle čínské státní televize CCTV to uvedl čínský prezident Si Ťin-pching. Čína a Spojené státy by podle čínského prezidenta měly jakožto velmoci prohloubit komunikaci a spolupráci, aby pomohly zajistit stabilitu ve světě.

Někdejší vrchní stratég amerického exprezidenta Donalda Trumpa a prominentní představitel americké pravice Steve Bannon byl v pátek odsouzen ke čtyřměsíčnímu vězení za to, že odmítl spolupracovat se zákonodárci při vyšetřování loňského útoku Trumpových stoupenců na sídlo Kongresu. Informuje o tom agentura AP. Soudce rozhodl, že Bannon může zůstat na svobodě, dokud nebude projednáno jeho odvolání. Zároveň mu udělil pokutu šest a půl tisíce dolarů (přes 162 tisíc korun). Bannon po vynesení rozsudku prohlásil, že se bude „důrazně odvolávat“.