Washington strana 2 z 5

Prezident USA Donald Trump uvedl, že neuvažuje o dodání amerických střel dlouhého doletu Tomahawk Ukrajině, o které napadená země žádá. Šéf Bílého domu to prohlásil na palubě prezidentského letounu, píší tiskové agentury. Dodávky již před několika dny podle stanice CNN schválil Pentagon, rozhodující slovo však má právě Trump. Moskva před nasazením střel schopných likvidovat cíle hluboko v ruském vnitrozemí varovala.

Návrat do centra diplomacie – tak ministerstvo zahraničí hodnotí přesun české ambasády ve Washingtonu na Massachusetts Avenue, kde sídlí mnoho dalších velvyslanectví. Bude také blíž Bílému domu i Kongresu. Zastupitelský úřad by měl na nové adrese začít fungovat příští rok v létě. Česko nyní v metropoli Spojených států vlastní tři budovy. V aktuálním sídle ambasády má po rekonstrukci zůstat konzulární, vojenský a kulturní úsek.

Pentagon přijal anonymní dar ve výši 130 milionů dolarů (2,7 miliardy korun), který využije na částečné pokrytí výplat amerických vojáků ve službě. V USA totiž trvá omezení provozu federálních úřadů, takzvaný shutdown, protože Kongres se dosud nedohodl na financování vlády. Americký prezident Donald Trump uvedl, že dar ministerstvu poskytl jeho přítel, který nechtěl být jmenován. Přijetí daru vyvolalo právní otázky ohledně financování armádních platů ze soukromých zdrojů, píší americká média.

Pentagon zrušil akreditace a odebral průkazy novinářům z téměř všech významných amerických médií, která v minulých dnech odmítla přistoupit na nová pravidla amerického ministerstva obrany pro tisk. Pravidla jim podle nich brání vykonávat práci nezávisle. Žurnalisté specializující se na pokrývání ministerstva obrany a armády tak rovněž museli vyklidit své kanceláře uvnitř Pentagonu. Nová pravila by mohla omezit práva novinářů zjišťovat či zveřejňovat informace, jejichž publikování ministerstvo oficiálně neschválilo, uvádí agentury.

Odvolací soud ve Spojených státech odmítl žádost amerického prezidenta Donalda Trumpa o nasazení Národní gardy do Chicaga, píší agentury Reuters a AFP. Potvrdil tak rozhodnutí soudu nižší instance z tohoto týdne, který vyslání Národní gardy do téměř třímilionového města dočasně zakázal.

Americký prezident Donald Trump jednal s kanadským premiérem Markem Carneym o snížení cel na klíčové kanadské sektory. Trump téma dovozních poplatků podle agentury Reuters zmínil na úvod úterního setkání v Bílém domě. „Myslím, že Kanada bude s cly velmi spokojená,“ řekl prezident USA s tím, že cílem pozvání Carneyho bylo zmírnit obchodní napětí mezi Washingtonem a Ottawou.

Americký prezident Donald Trump v pondělí řekl, že by mohl použít zákon o povstání z roku 1807, pokud soudy budou blokovat jeho rozhodnutí o nasazení příslušníků Národní gardy v různých městech. Podle CNN se tak objevuje možnost, že použitím tohoto zákona obejde rozsudky, s nimiž nesouhlasí.

Americký prezident Donald Trump schválil vyslání tří set příslušníků Národní gardy do Chicaga, oznámila v neděli agentura AFP s odvoláním na mluvčí Bílého domu. Stalo se tak v době, kdy soud zablokoval Trumpův příkaz ohledně vyslání Národní gardy do Portlandu.

Americký prezident Donald Trump věří, že Turecko bude souhlasit s jeho žádostí o ukončení nákupu ruské ropy. Prohlásil to po jednání s tureckým protějškem Recepem Tyyipem Erdoganem. Šéf Bílého domu zároveň nastínil, že by Washington mohl zrušit sankce vůči Ankaře, aby Turecko mohlo nakoupit americké stíhačky F-35. Erdogan před novináři v Oválné pracovně prohlásil, že ho přijetí v Bílém domě potěšilo.

Americký prezident Donald Trump chce dostat zpět pod americkou kontrolu leteckou základnu v afghánském Bagrámu. Pokud k tomu nedojde, „stane se něco zlého“, pohrozil v neděli šéf Bílého domu vládě afghánského radikálního hnutí Taliban. Ten však podle agentury AFP vzkázal, že jakoukoliv dohodu týkající se afghánského území nepokládá za možnou.

Japonsko prozatím neuzná palestinský stát. Podle tamních médií si chce Tokio udržet dobré vztahy se Spojenými státy a zároveň nechce ohrozit pozici Izraele. Napsal o tom japonský deník Asahi s odvoláním na nejmenované vládní zdroje.

Americký prezident Donald Trump podepsal nařízení o vyslání jednotek Národní gardy do Memphisu v americkém Tennessee. Jejich úkolem prý bude potírat kriminalitu. Opatření mají být stejná jako ta, která již šéf Bílého domu uvedl do praxe v hlavním městě Washingtonu, napsala agentura AP.

Americký prezident Donald Trump oznámil nasazení Národní gardy v Memphisu ve státě Tennessee, aby tam podle něj zasáhla proti kriminalitě. Město dle agentury AP označil za „velice problémové“. Podle agentury Reuters rovněž řekl, že chce gardu poslat i do New Orleans ve státě Louisiana. Národní garda je rezervní složkou amerických ozbrojených sil.

Soud zablokoval odvolání členky Rady guvernérů americké centrální banky (Fed) Lisy Cookové, o které usiluje americký prezident Donald Trump. Ve středu ráno SELČ o tom informovaly tiskové agentury. Trump odvolání podepsal na konci srpna. Soud svým rozhodnutím Cookové umožní zůstat ve funkci do doby, než rozhodne v meritu věci.

Federální policisté v neděli rozebrali část mírové iniciativy před Bílým domem, která je obecně považována za nejdelší nepřetržitý politický protest v historii Spojených států. Stalo se tak asi 36 hodin poté, co prezident Donald Trump vydal příkaz k odstranění. Akce, která mimo jiné vyzývá k jadernému odzbrojení, trvá nepřetržitě čtyřiačtyřicet let. Zažila tak sedm prezidentů, hurikány, sněhové bouře, povodně i nespočet konfliktů, píší americká média.

Tisíce obyvatel Washingtonu vyšly v sobotu do ulic na protest proti nasazení Národní gardy vládou amerického prezidenta Donalda Trumpa v hlavním městě Spojených států, píše agentura Reuters.

Washington D.C. podal žalobu na administrativu prezidenta Donalda Trumpa kvůli rozmístění Národní gardy v americkém hlavním městě, které považuje za nelegální, informovala agentura Reuters. Trump Národní gardu do demokraty ovládaného Washingtonu vyslal v srpnu s odůvodněním, že je tam potřeba bojovat proti vysoké kriminalitě. Zároveň podřídil washingtonskou policii federální vládě.

Koncem srpna podnikla vláda amerického prezidenta Donalda Trumpa kroky proti členům vlastních tajných služeb. Mezi nimi byli prezidentovi kritici nebo lidé, kteří vyšetřovali ruský vliv na prezidentské volby v roce 2016. Americká média hovoří o „očistě“ nebo „terorizování zaměstnanců“. Podle osloveného experta situace působí, jako by Trump používal státní správu k „šikaně svých oponentů“.

Chicagská policie nebude spolupracovat s příslušníky Národní gardy ani s federálními agenty, pokud je americký prezident Donald Trump v příštích dnech nasadí do města, jak vyhrožoval. Řekl to v sobotu starosta třetího nejlidnatějšího města ve Spojených státech Brandon Johnson a vyzval republikánského prezidenta, aby změnil kurz.

Americký prezident Donald Trump v úterý prohlásil, že bude usilovat o trest smrti za vraždy spáchané v hlavním městě Washingtonu. Informovaly o tom agentury AFP a Reuters. Šéf Bílého domu tento měsíc povolal Národní gardu do demokraty spravované americké metropole s odůvodněním, že je tam potřeba bojovat proti vysoké úrovni kriminality. Zároveň podřídil washingtonskou policii federální vládě.

Některé jednotky Národní gardy, které hlídkují v ulicích Washingtonu na pokyn prezidenta USA Donalda Trumpa, u sebe začínají nosit střelné zbraně. Ozbrojení gardistů nařídil ministr obrany Pete Hegseth, informují agentury. Trump tento měsíc povolal Národní gardu do demokraty ovládaného hlavního města Spojených států s odůvodněním, že je tam potřeba bojovat proti vysoké úrovni kriminality. Zároveň podřídil washingtonskou policii federální vládě.

Pentagon už měsíce blokuje použití amerických střel dlouhého doletu Ukrajinci na území Ruska, napsal list The Wall Street Journal (WSJ) s odvoláním na nejmenované americké představitele. Ministerstvo obrany ve Washingtonu podle něj neschválilo Kyjevu takové útoky, zatímco se Bílý dům snaží přimět Moskvu k zahájení mírových rozhovorů. Předchozí americký prezident Joe Biden povolil Ukrajině používat americké střely ATACMS proti cílům na ruském území loni.

Spojené státy a Evropská unie ve čtvrtek uzavřely rámcovou obchodní smlouvu. Ta potvrzuje předběžnou ústní dohodu, na které se obě strany shodly v červenci. Zahrnuje mimo jiné patnáctiprocentní strop u cel na většinu dovozů z EU do USA, včetně automobilů, léčiv, polovodičů a dřeva. Vyplývá to ze společného prohlášení, jež obě strany zveřejnily.

Zatímco v americkém Washingtonu se mezi lídry západního světa jednalo o míru, Ukrajinu ruský diktátor Vladimir Putin a jeho invazní armáda opět zasypali drony a raketami. „Nejradši bych je za to roztrhala na kousky. Co k tomu říct. Jsou to zvířata. V noci se nevyspíme, pořád se bojíme,“ neskrývá hněv obyvatelka Záporoží Maria, se kterou natáčel štáb ČT. Sílící ruské útoky doprovázejí zatím nejrychlejší postup ruské armády od loňského listopadu a mrtvých i přes slova o míru přibývá.