Washington strana 2 z 5

Téměř po roce spolu usedli u jednoho stolu lídři dvou největších světových ekonomik. Americký prezident Joe Biden uvedl, že doufá, že schůzka s čínským vůdcem Si Ťin-pchingem přinese obnovení „normální“ komunikace mezi oběma stranami. Na úvod setkání Biden řekl, že soupeření USA a Číny nesmí přerůst v konflikt, dosavadní jednání označil za upřímná. Si poznamenal, že se světová ekonomika vzpamatovává pomalu, zatěžuje ji podle něj protekcionismus.

V centru americké metropole se v úterý shromáždili lidé, aby vyjádřili solidaritu Izraelcům ve válce proti palestinskému teroristickému hnutí Hamás. Cílem manifestace také bylo odsoudit antisemitismus. Lidé podle agentury AP mimo jiné vykřikli „nikdy více“ v odkaze na holocaust a útok Hamásu ze 7. října. Akci doprovodila silná bezpečnostní opatření.

Éra čínské pandí diplomacie se Spojenými státy končí. Trojice šelem z washingtonské zoo se přestěhovala zpět do Číny. O měsíc dříve, než se očekávalo, a jen pár dnů před setkáním prezidentů obou zemí. Skončila desetiletá nájemní smlouva s čínskou vládou, která byla už jednou prodloužená. Spojené státy a Čína spolupracují na chovu a ochraně ohroženého druhu od 70. let.

Americká agentura Moody's Investors Service změnila výhled ratingu Spojených států ze stabilního na negativní. Podle agentury Reuters to zdůvodnila především vysokými fiskálními deficity USA a vnitropolitickými neshodami. Krok agentury kritizovala administrativa prezidenta Joea Bidena.

Ruské a ukrajinské jednotky se při bojích na východní Ukrajině snaží dosáhnout průlomu dříve, než vojenské operace omezí chladné a mokré počasí. Zatímco Kyjev odolává intenzivním ruským útokům na město Avdijivka a předměstí Doněcku, frontová linie se výrazně neposunula ani opačným směrem v rámci ukrajinské protiofenzivy.

Spojené státy silněji naléhají na Ukrajinu, aby přidala v boji proti korupci, jinak bude podpora ohrožena. Na svých internetových stránkách to napsala americká televize CNN s odvoláním na nejmenované zdroje. Washington v posledních týdnech vyslal do Kyjeva několik nót. V nich přitom naznačil, že určité formy hospodářské pomoci USA budou spojovány s pokrokem Ukrajiny v reformách jejích institucí. Korupce v zemi, která od roku 2022 bojuje s plnohodnotnou ruskou invazí, zůstává stále velkým problémem.

Donald Trump si jako první americký exprezident vyslechl obvinění ze spiknutí proti vládě. Zvláštní vyšetřovatel ho viní z toho, že se snažil podvrátit demokratické principy Spojených států a zvrátit výsledek prezidentských voleb v roce 2020. Trump, který chce na prezidenta znovu kandidovat, obvinění znovu popřel. Označuje ho za politicky motivované. Trumpovi spojenci exprezidenta hájí s tím, že pouze uplatnil svobodu slova. Jeho kritici ale tento argument odmítají.

Spojené státy od úterý razantně zpřísnily podmínky bezvízového styku pro držitele maďarských pasů. Krok americká ambasáda v Maďarsku zdůvodnila tím, že Budapešť nedostatečně prověřovala velké množství lidí, jimž udělila občanství. Omezení přišlo den po odsunutí hlasování maďarského parlamentu o švédské žádosti o vstup do NATO. Budapešť obvinila Washington, že se mstí na Maďarech.

Útok na Kapitol byla bezprecedentní situace, která se stala před mýma očima, vzpomíná na události z ledna 2021 teď už bývalý zahraniční zpravodaj Českého rozhlasu Jan Kaliba, který strávil v USA šest let. Míra, se kterou v jednu chvíli Trump šířil lži a dezinformace, byla podle Kaliby už extrémní. Novinář by ale měl už z principu přistupovat podezřívavě ke každé hlavě státu, upozorňuje. Co byl při natáčení reportáží pro něj největší oříšek? A jak se ze „sporťáka“ stal zahraničním reportérem? I o tom mluví Kaliba v podcastu Background ČT24.

Lídři evropských zemí, Evropské unie a mluvčí Severoatlantické aliance (NATO) shodně uvedli, že dění v Rusku bedlivě sledují. Paříž a EU vyjádřily podporu Ukrajině, Londýn varoval před cestami do Ruska poté, co šéf Wagnerovy vojenské společnosti Jevgenin Prigožin začal podnikat kroky, které Rusko označilo za ozbrojenou vzpouru. Zelenskyj dopoledne označil dění v Rusku za „naprostou slabost“, ve večerním videoprojevu sdělil, že „pánové Ruska nic neovládají“. Události okomentovali i čeští představitelé.

Napříč Spojenými státy v sobotu pořádali shromáždění lidé na obou stranách debaty o potratech při příležitosti prvního výročí verdiktu nejvyššího soudu, který umožnil americkým zákonodárcům znovu interrupce zakazovat. Zastánci i odpůrci práva na potrat se sešli v centru Washingtonu, informovala agentura Reuters. Americký prezident Joe Biden prohlásil, že Republikánská strana chce potraty zakázat v celých USA, republikánští politici se ovšem k takovémuto postupu v poslední době staví poměrně vlažně.

Generální tajemník OSN António Guterres je velmi znepokojen plány Izraele na stavbu mnoha dalších bytů na okupovaném Západním břehu. Výstavba osad, které označil na nelegální, je podle něj hrubým porušením mezinárodního práva. V prohlášení zveřejněném na internetu to uvedl Guterresův mluvčí Farhan Haq.

Americký demokratický prezident Joe Biden a republikánský šéf Sněmovny reprezentantů Kevin McCarthy se v zásadě dohodli na zvýšení limitu pro zadlužení Spojených států. Americké vládě to umožní vyhnout se platební neschopnosti. Pokud by demokraté a republikáni shodu nenalezli, hrozila by Washingtonu už 5. června. To by mělo vážné dopady na světovou ekonomiku. Osud dohody není jistý, výtky mají představitelé demokratů i republikánů.

Česká ministryně obrany Jana Černochová (ODS) podepsala v úterý v Pentagonu se svým americkým protějškem Lloydem Austinem česko-americkou smlouvu o obranné spolupráci (DCA). Vláda ji schválila koncem dubna. Dokument upravuje podmínky možné spolupráce s americkými ozbrojenými silami na českém území. Stejnou smlouvu už uzavřela většina evropských států.

Na intenzitě nabývají boje, které v Súdánu mezi armádou a vlivnými polovojenskými Jednotkami rychlé podpory (RSF) pokračují už třetí den. Nejtěžší průběh mají v hlavním městě Chartúmu. Podle Ústředního výbor súdánských lékařů přišlo o život 97 civilistů a 45 vojáků. Šéf mise OSN v Súdánu Volker Perthes uvádí celkem nejméně 180 mrtvých a osmnáct set zraněných. Šéf súdánské armády označil RSF za povstalce a nařídil jejich rozpuštění. V Chartúmu docházejí potraviny a pitná voda. Velká Británie a USA vyzvaly k ukončení násilí.

Kauza úniků tajných dokumentů v USA podle expertů ukazuje, jak Američané přemýšlejí, a může ohrozit jejich reputaci. Podle ministra zahraničí Spojených států Antonyho Blinkena by to ale na spolupráci se strategickými partnery nemělo mít vliv. Tématu se věnuje pořad Zóna ČT24.

Federální úřad pro vyšetřování (FBI) v souvislosti s únikem utajovaných amerických dokumentů, které odhalují citlivé informace spojené s válkou Ruska na Ukrajině, zatkl 21letého Jacka Teixeiru. Uvedly to zpravodajský web CNN a list The New York Times (NYT), informaci později potvrdily americké úřady. Teixeira je členem letecké složky národní gardy státu Massachusetts. Únik utajovaných dokumentů byl úmyslný a zločinný čin, uvedl ve čtvrtek mluvčí Pentagonu.

Rusko nebo proruské síly jsou podle tří amerických představitelů, kteří hovořili s agenturou Reuters, pravděpodobně za únikem amerických tajných informací o podpoře Ukrajiny před chystanou jarní protiofenzivou. Washington začal únik vyšetřovat.

Americký federální soudce Matthew Kacsmaryk pozastavil platnost registrace potratové pilulky mifepristonu. Znamená to, že by se měla přestat prodávat. Ministerstvo spravedlnosti se chce proti rozhodnutí odvolat, může to učinit do sedmi dní, než verdikt nabude účinnosti.  Situaci komplikuje rozhodnutí jiného soudce, které je zcela opačné.

Na sociálních sítích se tento týden objevily utajované válečné dokumenty, které podrobně popisují plány USA a NATO na posílení ukrajinské armády před plánovanou ofenzivou proti ruským jednotkám. Pentagon vyšetřuje, kdo za únikem plánů stojí, informoval americký list The New York Times (NYT). V pátek pozdě večer deník uvedl, že se na internetu během dne objevily i další utajované americké materiály týkající se Ukrajiny, Blízkého východu i Číny. Podle poradce ukrajinské prezidentské kanceláře Mychajla Podoljaka únik působí jako ruská dezinformační kampaň.

Jižní Korea odškodní občany, kteří museli vykonávat nucené práce za japonské okupace v letech 1910 až 1945. Oznámil to jihokorejský ministr zahraničí Pak Čin, podle něhož bude odškodné placeno korejskou veřejnou nadací, a tedy nikoliv japonskými firmami, které k tomu v minulosti odsoudil korejský nejvyšší soud. Krok Soulu přivítaly Tokio i Washington, řada lidí, kteří se stali obětí nucených prací, a jejich podporovatelé naopak plán odsoudili. Hlavní jihokorejská opoziční strana vládu obvinila, že se Japonsku vzdala.

Spojené státy vyzvaly členy Rady bezpečnosti OSN, aby odsoudili nejnovější odpaly severokorejských balistických raket a snažili se přimět Pchjongjang k diplomatickému jednání. Nečinnost Rady bezpečnosti OSN je podle Washingtonu nebezpečná.

Záchranáři v Turecku ukončili pátrání po přeživších ničivého zemětřesení ve všech provinciích vyjma dvou nejvíce zasažených – Kahramanmaraş a Hatay. S odvoláním na úřad pro řešení následků katastrof (AFAD) o tom informovala agentura AFP. Úřad také zveřejnil novou bilanci obětí: zemětřesení o síle 7,8 stupně z 6. února zabilo v Turecku 41 020 lidí. Obětí v sousední Sýrii je podle nejnovějších odhadů OSN zhruba 6 tisíc, celková bilance tedy činí přibližně 47 tisíc mrtvých. Záchranáři po přeživších v devíti tureckých provinciích pátrali bezmála dva týdny. Do Turecka přiletěl americký ministr zahraničí Antony Blinken, slíbil další pomoc ve výši 100 milionů dolarů (2,2 miliardy korun).

Americké viceprezidentce Kamale Harrisové se plní diář schůzkami, které během bezpečnostní konference v Mnichově absolvuje. V pátek se schází separátně s francouzským prezidentem, britským premiérem, německým kancléřem a dalšími evropskými lídry. Jednáním prestižního fóra má jednoznačně dominovat pomoc Ukrajině a určení bodu, kam ještě může Západ zajít a přitom se přímo nezapojit do války.