Sunak poprvé čelil interpelacím. Hájil ministryni, která před týdnem rezignovala kvůli porušení etiky

Nový britský premiér Rishi Sunak v Dolní sněmovně poprvé odpovídal poslancům jako ministerský předseda. Značnou část interpelací strávil obhajováním svého rozhodnutí jmenovat Suellu Bravermanovou ministryní vnitra poté, co před týdnem rezignovala. V novém kabinetu se mísí Sunakovi spojenci se zkušenými ministry z vlád Liz Trussové a Borise Johnsona. Vláda odložila oznámení napjatě očekávaného programu ozdravení veřejných financí země na polovinu listopadu, tedy o dva a půl týdne později, než bylo původně plánováno.

Během pravidelného zasedání Dolní sněmovny se opoziční politici zaměřili na zátěž, kterou si noví ministři nesou z vlád Johnsona, jenž skončil v červenci po řadě etických skandálů, a Trussové, jejíž vláda vydržela pouhých sedm týdnů.

Sunak si do svého kabinetu přivedl lidi z různých křídel Konzervativní strany. Odvolal asi tucet členů kabinetu Trussové, ale na svých místech zůstalo několik vysoce postavených osobností, mimo jiné ministr zahraničí James Cleverly a šéf resortu obrany Ben Wallace.

Nový premiér čelil kritice za to, že znovu jmenoval do čela ministerstva vnitra Bravermanovou, která minulý týden rezignovala poté, co porušila etická pravidla a odeslala citlivý vládní e-mail ze soukromého účtu. Svůj rezignační dopis použila ke kritice Trussové, čímž urychlila její konec ve funkci ministerské předsedkyně.

Kritici vyjádřili údiv nad tím, že se Bravermanová mohla vrátit do funkce necelý týden po své rezignaci a před vyšetřováním porušení etických pravidel.

Opoziční lídr Keir Starmer naléhal na Sunaka, aby vysvětlil jmenování Bravermanové, a obvinil ho z toho, že s ní uzavřel „špinavou dohodu“. Sunak reagoval tím, že Bravermanová „udělala chybu v úsudku“ a omluvila se. Dodal, že ji má rád zpět ve vládě.

Hunt představí ekonomický balík později

Sunak se ujal úřadu v úterý poté, co ho do čela Konzervativní strany vybrali jeho spolustraníci z řad poslanců. Ve svém prvním projevu před premiérským sídlem v Downing Street slíbil, že napraví chyby Trussové a stabilizuje ekonomiku.

Balíček ničím nevyvážených daňových škrtů, který Trussová představila minulý měsíc, vyděsil finanční trhy, vedl k propadu libry na rekordně nízkou úroveň, donutil britskou centrální banku k intervencím, vymazal autoritu Trussové v Konzervativní straně a skončil její rezignací.

Sunak také ponechal ve funkci ministra financí Jeremyho Hunta, kterého Trussová jmenovala před dvěma týdny, aby stabilizoval trhy. Jeho odvolání by pravděpodobně vyvolalo nové otřesy.

Hunt měl 31. října představit plány, jak vláda plánuje zajistit miliardy liber, aby zaplnila rozpočtovou díru, která vznikla v důsledku prudce rostoucí inflace a zpomalující se ekonomiky a kterou ještě zhoršily plány Trussové. Vláda ale nyní představení balíku posunula na 17. listopadu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Nepálu vyprostili dva přeživší z trosek vodní elektrárny

Nepálští záchranáři a armáda vyprostili dva přeživší ničivých povodní, Kabira Maharjana a Sanjaye Sahu, z tunelu vodní elektrárny. Oba muži byli letecky přepraveni do nemocnice. Povodně před týdnem zasáhly Nepál a také sousední Tibet. Čína doposud ohlásila přes dvacet mrtvých. Nepál pohřešuje více než čtyři tisíce lidí, přes šest set osob pak uvázlo v prostorách vodních elektráren.
před 10 mminutami

Německá policie vyšetřuje další případ útoku na elektrickou stanici

Německá policie čtvrteční nález podezřelého předmětu u elektrické stanice v Dormagenu na západě země vyšetřuje jako sabotáž, informovala agentura DPA. Mluvčí policie v Kolíně nad Rýnem řekl, že vyšetřovatelé mají dopis, kterým se kdosi hlásí k odpovědnosti. Na jeho základě pak kontrolují další dvě elektrická zařízení. Německo v posledních dnech zaznamenalo jiné dva útoky na elektrické rozvodny.
06:21Aktualizovánopřed 34 mminutami

Milei si nárokuje Falklandy. Chce přísnější sankce na firmy, které tam těží ropu

Argentinský prezident Javier Milei ve čtvrtek v televizním projevu prohlásil, že zpřísní sankce vůči firmám zapojeným do ropných projektů v okolí Falklandských ostrovů, navýší prostředky na obranu na jihu země a předloží Kongresu návrh zákona, jehož cílem je posílit reakci Argentiny na to, co označil za porušování její suverenity. Argentina si Falklandy, britské zámořské území ležící asi 500 kilometrů východně od argentinské pevniny, dlouhodobě nárokuje.
před 1 hhodinou

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár v ropném skladu v Soči

Po ukrajinském dronovém útoku vypukl požár ropného skladu v černomořském přístavním městě Soči na jihu Ruska. Agentura Reuters napsala, že o tom informovaly úřady Krasnodarského kraje. Ukrajina, která od února 2022 vzdoruje ruské invazi, podniká v sebeobraně vzdušné údery na cíle v Rusku.
před 1 hhodinou

Ukrajinští migranti se v Polsku cítí stále izolovanější, ukazuje výzkum

Ukrajinci žijící v Polsku se stále častěji cítí vyloučeni ze společenského života a obávají se mluvit na veřejnosti ukrajinsky. Rostoucí nevraživost by dle varšavské socioložky mohla narušit solidaritu, která se vytvořila po začátku plnohodnotné ruské invaze.
před 2 hhodinami

AfD může mít po volbách v Sasku-Anhaltsku prvního zemského premiéra

Nedělní volby v Sasku-Anhaltsku se mohou stát milníkem v německé politice. K jasnému vítězství míří Alternativa pro Německo (AfD) a nelze vyloučit, že by mohla sestavit jednobarevnou vládu a poprvé v dějinách federace získat pozici zemského premiéra. Tamní stranická organizace přitom patří k těm radikálnějším a slibuje přeměnu všech oblastí společnosti.
před 3 hhodinami

VideoEvropa čelí ruským sabotážím. Terčem je infrastruktura i obranný průmysl

V reakci na sérii útoků v Německu si spojenecké země předvolávají ruské velvyslance. Incidenty se přitom neomezují jen na spolkovou republiku. Sabotáže proti klíčové infrastruktuře a obrannému průmyslu zaznamenalo za poslední měsíc sedm států Unie. V některých případech je podle vyšetřování ruská stopa prokázaná, v jiných vysoce pravděpodobná. Kreml obvinění a podezření evropských zemí odmítá.
před 3 hhodinami

Dozorčí rada Volkswagenu schválila úsporný balíček, zruší se dalších 50 tisíc míst

Dozorčí rada německé automobilky Volkswagen ve čtvrtek jednomyslně schválila rozsáhlý plán budoucnosti firmy do roku 2030, jehož cílem je transformace společnosti, zvýšení její efektivity a konkurenceschopnosti. Podle médií se na něm shodla s představenstvem. Volkswagen tak mimo jiné plánuje do konce desetiletí zrušit po celém světě dalších 50 tisíc pracovních míst. Plán označuje za nejzásadnější transformační program ve své historii.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.