Pád dronu do Černého moře je vážný incident. Ruské lži budou lehce vyvratitelné, míní Macko

Úterní kolize ruských stíhaček a amerického dronu v mezinárodním vzdušném prostoru nad Černým mořem způsobila další roztržku mezi oběma zeměmi. Washington obvinil piloty z nezodpovědného manévrování, které vyústilo ve zřícení amerického bezpilotního letounu. Kvůli incidentu si ve středu telefonovali ministři obrany obou zemí. Na hranici Estonska mezitím britsko-německá vzdušná hlídka musela eskortovat jiné vojenské letadlo Ruska, které odmítlo komunikovat. Ačkoliv se jedná o vážné incidenty, není eskalace v zájmu ani jedné strany, uvedl generálporučík ve výslužbě Pavol Macko v Horizontu ČT24.

Podle Pentagonu se ruští piloti nad Černým mořem v blízkosti amerického dronu chovali nezodpovědně a neprofesionálně. „Jeden z ruských letounů Su-27 narazil do vrtule dronu MQ-9 a americké síly pak musely MQ-9 navést do mezinárodních vod,“ řekl mluvčí Pentagonu Pat Ryder. 

Podle americké strany ruské stíhačky na dron s dvacetimetrovým rozpětím křídel a cenovkou 32 milionů dolarů také vypouštěly palivo. Spojené státy si předvolaly velvyslance, ten odpovědnost odmítl.

„Pokládám to za skutečnou provokaci. Provokovali nás, abychom zakročili určitým způsobem,“ uvedl ruský velvyslanec ve Washingtonu Anatolij Antonov.

Břehy Černého moře sdílí více států, Rusko na vzdušný prostor nemá výhradní právo. „Rusové Černé moře pokládají tak trochu za své soukromé jezero. Z právního hlediska jde o mezinárodní vody,“ uvedl vedoucí pracovník Centra pro strategická a mezinárodní studia ve Washingtonu Tom Karako.

Ruské ministerstvo obrany odmítá, že by se ruské stíhačky dostaly nad Černým mořem do kontaktu s americkým dronem. Podle nich se zřítil kvůli prudkému manévrování. Moskva také dodala, že americké lodě a letadla nemají v blízkosti hranic Ruska co dělat.

Vyzvednutí trosek amerického dronu z Černého moře bude velmi obtížné. Rusko oznámilo, že to zkusí. Bílý dům uvedl, že jeho letectvo má taková opatření, aby Moskva ani tak nezískala žádné informace.

Během incidentu vznikly záznamy, které vyvrátí ruskou verzi, uvedl Macko

Podle generálporučíka ve výslužbě a bývalého velitele výcvikového centra spojeneckých sil NATO Pavola Macka šlo o „vážný incident“. „V každém případě Spojené státy daly jasný vzkaz, že v mezinárodním vzdušném prostoru a mezinárodních vodách mohou dělat to, co jim mezinárodní právo umožňuje. Rusko nemá žádnou výhradní zónu,“ řekl v Horizontu ČT24.

Rusové podle něj „celkem pochopitelně“ monitorují své blízké okolí a uvědomují si, že jsou sledováni různými senzory. „Neumí tomu ale zabránit. Měli by se při monitorování takovéto aktivity chovat takovým způsobem, aby nedošlo k eskalaci,“ doplnil.

Rusko podle něj naznačilo, že by mohlo být asertivnější při ochraně „blízkého okolí, neboť to určitě není ruský vzdušný prostor“.

Macko upozornil, že dron zřejmě během incidentu pořídil „vizuální záznamy“. Také okolní země událost zřejmě zaznamenaly svými radiolokačními zařízeními. „Dá se poměrně přesně vystopovat časy i trajektorie i létající objekty, kdo se ke komu přiblížil a kdo koho doprovázel. Je to doložitelné, a proto budou ruské lži lehce vyvratitelné,“ doplnil.

Ruská stíhačka se přiblížila Estonsku

Od prvního vpádu na východ a jih Ukrajiny v roce 2014 Rusko opakovaně zkouší obranu východního a severního křídla NATO. Tamní státy od té doby zaznamenaly stovky provokací ruských válečných letadel a lodí. Také za účasti České republiky proto vznikly mezinárodní vzdušné hlídky. Naposledy ve středu ráno se ruský stroj nebezpečně přiblížil Estonsku.

„Je zásadní, aby všichni respektovali mezinárodní vzdušný prostor. Apelujeme na Rusy, aby tak činili,“ řekl britský ministr obrany Ben Wallace. Tento incident i úterní ztráta dronu americkou armádu znepokojují – mohou totiž spustit nepředvídatelný sled událostí. V roce 2019 sestřelil americký výzvědný letoun Írán. Tehdejší prezident Trump nařídil odvetný vojenský úder, nakonec ale rozkaz stáhl.

Nahrávám video

Podle Macka by se situace nyní příliš vyhrocovat neměla. Naznačuje to i prvotní vyjádření Američanů, které informovalo o incidentu z důvodu nekompetence ruských pilotů, Rusko však neobvinilo z přímého útoku na dron.

Ruští piloti se podle něj zase snažili ztížit pohyb dronu, nepoužili přitom ale palebné prostředky. „Ani jedna strana nemá zájem na přímé vojenské eskalaci,“ dodal Macko.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA se bránily návratu lékaře s ebolou, píší média

Bílý dům se bránil tomu, aby se americký lékař, který se při práci v Kongu nakazil ebolou, vrátil do Spojených států. Uvedl to list The Washington Post s odkazem na pět osob obeznámených s reakcí USA na epidemii eboly, které pod podmínkou anonymity sdělily informace o interních jednáních.
před 11 mminutami

Rusko odklání ukrajinské drony do Pobaltí, zní z Litvy

Litevský ministr zahraničí Kestutis Budrys tvrdí, že Rusko záměrně přesměrovává ukrajinské drony do pobaltského vzdušného prostoru pomocí elektronického rušení. Incidentů s bezpilotními prostředky v poslední době přibývá, Kyjev se za ně omluvil, ale rovněž tvrdí, že drony odklání Moskva. Nejnovější narušení vzdušného prostoru ohlásilo ve čtvrtek Lotyšsko. Varšava vyzvala Kyjev, aby byl při využívání dronů přesnější.
10:21Aktualizovánopřed 23 mminutami

SpaceX míří na burzu a chce výrazně překonat saúdské těžaře

Americká firma SpaceX předložila americké Komisi pro cenné papíry a burzy (SEC) potřebný dokument pro vstup na burzu. V něm například uvádí, že v budoucnosti chce rozvíjet měsíční ekonomiku, infrastrukturu pro umělou inteligenci na oběžné dráze či osobní a nákladní přepravu na Měsíc a Mars. Firma podle dokumentu v prvním čtvrtletí letošního roku hospodařila s čistou ztrátou 4,28 miliardy dolarů (90 miliard korun). Meziročně ztrátu výrazně prohloubila z 528 milionů dolarů. Obrat společnost navýšila meziročně z necelých 4,1 na téměř 4,7 miliardy dolarů.
před 59 mminutami

Podstata transatlantického vztahu se mění, řekl Pavel na Globsecu

Prezident Petr Pavel při čtvrtečním zahájení konference Globsec zmínil tři úzce propojená témata. Prvním je silnější evropský pilíř v rámci NATO, za druhé bližší spolupráce NATO a EU. Jako třetí hovořil o strategickém významu podpory Ukrajiny v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Na akci ve čtvrtek promluví i moldavská prezidentka Maia Sanduová či předsedkyně Evropského parlamentu Roberta Metsolová. Do Česka by měl přijet i šéf ukrajinské diplomacie Andrij Sybiha.
03:05Aktualizovánopřed 1 hhodinou

„Bili nás a kopali,“ stěžují si aktivisté z flotily na chování izraelských sil

Izraelem zadržení aktivisté z flotily, která mířila s humanitární pomocí do Gazy, si stěžují na násilí, sexuální ponižování i zranění způsobená bezpečnostními silami. Píše to agentura ANSA s odkazem na izraelskou nevládní organizaci Adalah. Násilné počínání vojáků popsali podle televize Sky TG24 i italský novinář a italský poslanec, kteří už se vrátili domů. Ze židovského státu budou ve čtvrtek deportováni další aktivisté.
před 1 hhodinou

Trump si připsal v tažení proti republikánským oponentům další vítězství

Americký prezident Donald Trump ve středu zaznamenal další úspěch ve svém tažení primárkami proti republikánům, jenž se mu postavili. Voliči v Kentucky totiž nominovali do podzimních voleb do Kongresu Trumpem podpořeného kandidáta Eda Gallreina, který porazil jednoho z nejhlasitějších prezidentových kritiků mezi republikány, kongresmana Thomase Massieho. Během května šéf Bílého domu svůj vliv prosadil již v Indianě a v Louisianě.
před 1 hhodinou

VideoNechceme skončit v okupaci, říká ukrajinská držitelka Nobelovy ceny za mír

Už pátým rokem se Ukrajina brání plnohodnotné ruské invazi. Držitelka Nobelovy ceny za mír a právnička Oleksandra Matvijčuková v Událostech, komentářích zmínila, že Rusko ani po další zimě, kdy útočilo na ukrajinskou energetickou infrastrukturu, Ukrajince nezlomilo. Obyvatelé napadené země podle ní touží po míru, je však rozdíl mezi mírem a okupací. „My prostě nechceme skončit v okupaci, nechceme, aby nás obsadili, protože to by byla ta samá válka, akorát v jiném formátu,“ uvedla. Podle Matvijčukové, která se zabývá lidskými právy, nejde o podepsání další mírové smlouvy, spíše o to, jak přinutit ruského vládce Vladimira Putina, aby nechtěl dál ve válce pokračovat. „Musíme udělat všechno pro to, aby cena za tuto válku byla pro Putina vyšší než cena za mír,“ zmínila v rozhovoru s Lukášem Dolanským.
před 3 hhodinami

Aby se temná minulost neopakovala, říkají ke sjezdu v Brně potomci sudetských Němců

Podle historiků prakticky není možné spočítat, kolik potomků sudetských vyhnanců dnes žije v Německu. Někteří se totiž k dědictví předků vůbec nehlásí a nemají o ně zájem. Řada z nich se ale chystá přijet na sjezd sudetských Němců v Brně, aby – jak sami říkají – se temná minulost už neopakovala.
před 5 hhodinami
Načítání...