Ben Wallace strana 2 z 2

Rusko v posledních pěti dnech zvýšilo intenzitu útoků svých vojsk na doněckém úseku fronty v Donbasu na východě Ukrajiny. Činí tak podle informací britského ministerstva obrany nejspíš ve snaze zaměstnat ukrajinské jednotky, které by jinak mohly chystat další protiofenzivu.

Výbuchy, které v úterý otřásly ruským vojenským letištěm na anektovaném Krymu, signalizují začátek ukrajinské protiofenzivy na jihu a novou, kritickou fázi války, která může ovlivnit její konečný výsledek, uvedli pro server Politico pod podmínkou anonymity dva ukrajinští představitelé. Příčina výbuchů zatím není jasná, ukrajinská strana oficiálně jakoukoliv odpovědnost za ně odmítá. Satelitní snímky ukazují několik zničených stíhacích letounů a naznačují cílený útok, což odporuje ruské verzi, že na základně explodovala skladovaná munice.

Britská ministryně zahraničí Liz Trussová našla v souboji o post lídra Konzervativní strany a příštího premiéra dalšího vlivného spojence. Na její stranu se postavil šéf zahraničního výboru Dolní sněmovny Tom Tugendhat, který patřil do širšího pole uchazečů o nástupnictví po Borisi Johnsonovi. Tugendhat v textu pro deník The Times napsal, že Trussová je jediná, kdo může stranu sjednotit.

Počet obětí ruského raketového útoku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny vzrostl na patnáct. Raketa zasáhla pětipatrový dům, který se zřítil, uvádějí v neděli místní úřady. Podle sdělení šéfa místní správy Pavla Kyrylenka se pět osob zatím podařilo zachránit. Počet obětí se ale ještě může zvýšit, protože v sutinách mohou být až tři desítky lidí. Na místě stále zasahují záchranáři, kteří se snaží v troskách domu objevit přeživší.

Politický pád, který nemá v dějinách britské demokracie obdoby – tak označují komentáře britských médií čtvrteční rezignaci premiéra Borise Johnsona, který se s úřadem loučí po sérii skandálů a po masivní ztrátě důvěry svých spolustraníků. Souboj konzervativních kandidátů o to, kdo Johnsona nahradí, otevřeli v pátek poslanec Tom Tugendhat a bývalý ministr financí Rishi Sunak. Opoziční labouristé zvažují hlasování o nedůvěře vládě.

Britský premiér Boris Johnson, který po rezignaci několika ministrů a dalších vládních úředníků čelí narůstajícímu tlaku, aby se vzdal funkce, odmítl možnost, že by sám odstoupil. Poslancům v parlamentu řekl, že právě v těchto těžkých časech a v době největší války v Evropě za osm desetiletí musí vláda pokračovat. Své odhodlání nerezignovat zopakoval i večer na schůzce se svými ministry. K demisi vyzval Johnsona i jeho dlouholetý spolupracovník a ministr Michael Gove. Premiér jej následně odvolal.

Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid a ministr financí Rishi Sunak oznámili, že rezignují na své vládní posty. Uvedli, že nechtějí pokračovat ve vládě premiéra Borise Johnsona, kterou v posledních měsících zmítalo několik skandálů. Javid oznámil rezignaci v prohlášení, v němž uvedl, že už nemůže s čistým svědomím pokračovat. O chvíli později oznámil odchod z vlády i Sunak. Johnson oběma napsal dopis, v němž vyjádřil nad jejich rozhodnutím lítost. Novým ministrem zdravotnictví byl následně jmenován Steve Barclay, ministrem financí se stal Nadhim Zahawi.

Ruského velvyslance v Polsku Sergeje Andrejeva polili demonstranti červenou barvou, když se v poledne pokusil položit věnec k pomníku sovětských vojáků ve Varšavě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti výročí vítězství nad nacistickým Německem prohlásil, že Ukrajina zvítězí i tentokrát proti ruské agresi. Upozornil ale také, že cesta k vítězství bude složitá. Britský ministr obrany Ben Wallace zase při této příležitosti řekl, že ruští generálové by měli být postaveni před vojenský soud. Německý kancléř Olaf Scholz ocenil přátelství s Francií a označil ho za vzor pro Evropu.

Ruská vojska soustřeďují síly a chystají se útočit v Doněcké oblasti na obce Siversk, Slovjansk, Lysyčansk a Avdijivku u Izjumu v Charkovské oblasti. V pondělí také ostřelovala Oděskou oblast na jihu Ukrajiny z anektovaného Krymu čtyřmi vysoce přesnými střelami Oniks, uvedla agentura Unian s odvoláním na místní úřady a vojenské velení. V Mariupolu, kde se zbývající ukrajinští vojáci brání v ocelárnách Azovstal, pokračují boje.

Ruská agrese na Ukrajině vnáší značný neklid také do blízkého zahraničí. V posledních dnech přicházejí varovné zprávy zejména z Podněstří, mezinárodně neuznávaného území proruských separatistů v Moldavsku.

Z centra okupovaného ukrajinského Chersonu byly ve středu večer a v noci hlášeny exploze. Ukrajinska pravda píše, že po nich přestala vysílat ruská televize. Ruská státní agentura RIA Novosti tvrdí, že město ostřelovala Ukrajina Točka-U. Zatím nejsou žádné informace o obětech či zraněných. Ve městě platí noční zákaz vycházení. Pokračovaly také ruské útoky na Mykolajiv, Mariupol nebo Charkov, odkud je hlášena jedna oběť.

O tom, jak účinně využívá Ukrajina turecké drony Bayraktar, se ví už dlouho. Ale v obraně proti ruské agresi se může opřít také o vlastní dálkově ovládané letouny, které nasazuje na jiný typ misí.

Moskva tvrdí, že ruská invazní vojska mají kontrolu na Chersonem, stejnou informaci později podle BBC naznačil i tamní starosta. Z Ukrajiny přicházejí také další zprávy o útocích na Žytomyr, Charkov i Kyjev. Ruské rakety dopadaly na obytné čtvrti ukrajinských měst po celý den. Ukrajina tvrdí, že zničila ruský vojenský konvoj v Mykolajivské oblasti a poprvé zaútočila, a to na Horlivku okupovanou už od roku 2014. Ruští výsadkáři zaútočili na vojenskou nemocnici v Charkově. Turecko odepřelo ruským válečným lodím cestu přes Bosporský průliv.

Třetí světová válka by podle ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova byla jaderná a zničující. Řekl to v interview, jehož části zveřejnila televize al-Džazíra. Prohlásil také, že je třeba určit konkrétní typy útočných zbraní, které na Ukrajině nebudou nikdy rozmístěny ani vyrobeny. Nevylučuje, že někdo chtěl, aby Rusko zabředlo do Západem uměle vytvořeného konfliktu na Ukrajině. Podle agentury Reuters Lavrov uvedl, že Moskva je nadále odhodlaná dosáhnout „demilitarizace“ Ukrajiny, kterou Kreml odůvodnil invazi do sousední země. Bílý dům ve středu oznámil, že Spojené státy uvalí dodatečné sankce na subjekty podporující ruskou a běloruskou armádu a subjekty v ruském obranném sektoru.

Kroky šéfa Kremlu Vladimira Putina představují začátek ruské invaze na Ukrajinu, prohlásil americký prezident Joe Biden. Putin uvedl, že Rusko uznalo nezávislost okupovaných regionů v Donbasu v hranicích stanovených „ústavami“ těchto „republik“, což odpovídá celé Doněcké a Luhanské oblasti. Většinu tohoto území ovšem nyní kontroluje Kyjev. Německý kancléř Olaf Scholz oznámil, že Berlín zastavil certifikaci plynovodu Nord Stream 2. Sankce oznámily EU, USA i Velká Británie.

V Bělorusku začalo ve čtvrtek ráno plánované společné desetidenní vojenské cvičení s Ruskem, armády obou zemí nacvičují obranu před napadením zvenčí. Britská diplomacie zvyšuje své úsilí ve snaze snížit současné napětí mezi Západem a Ruskem. Premiér Boris Johnson jednal v sídle NATO, jeho ministři zahraničí a obrany pak v Moskvě. V Berlíně se s kancléřem Olafem Scholzem sešli představitelé pobaltských republik.

Francouzský prezident Emmanuel Macron se v úterý večer v Berlíně sešel s německým kancléřem Olafem Scholzem a polským prezidentem Andrzejem Dudou. Informoval je o výsledcích svého pondělního jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem v Moskvě a úterní schůzce s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Vrcholní představitelé Francie, Německa a Polska prohlásili, že chtějí zabránit válce v Evropě.

Německá ministryně zahraničí Annalena Baerbocková se v pondělí v Kyjevě setkala se svým ukrajinským protějškem Dmytrem Kulebou. Vyzvala k mírovému řešení sporu s Moskvou a vyslovila se pro obnovení rozhovorů o Donbasu v takzvaném normandském formátu, tedy mezi Ruskem, Ukrajinou, Německem a Francií. Naopak Velká Británie oznámila, že do země dodává lehké obranné systémy na ochranu před ruskými jednotkami.

Joe Biden ujistil během večerní videokonference členy východního křídla NATO o tom, že Spojené státy jsou plně připraveny bránit spojence. Podle litevského prezidenta slíbil navýšení bojových kapacit v regionu. Šéf Bílého domu mluvil také s ukrajinským protějškem, jemuž vyjádřil podporu a potvrdil zásadu, že bez Kyjeva se o Ukrajině nejedná a nerozhoduje. Situace v oblasti je napjatá kvůli přemisťování ruských jednotek k Ukrajině a na okupovaný Krym. Rusko se podle Washingtonu i Kyjeva připravuje na možnou invazi, Moskva to popírá.

Spojené státy na východě Afghánistánu s pomocí dronu podnikly útok na údajného „plánovače“ organizace Islámský stát (IS). Jde o reakci na teroristický útok, při němž ve čtvrtek u kábulského letiště přišlo o život nejméně 169 Afghánců a 13 amerických vojáků. Cíl byl podle prvních údajů zabit, informoval Pentagon. Odvetný úder nebyl podle amerického prezidenta Joea Bidena poslední. Francie ukončila evakuace z Afghánistánu, stejný krok oznámila i Velká Británie. Stahování nyní zahájila i armáda Spojených států.

Britská vláda oznámila, že v rámci modernizace armády plánuje snížit počet vojáků. Armáda se má více zaměřit na použití dronů či kybernetických technologií a její početní stav se má do roku 2025 snížit o 9500 armádních příslušníků na 72 500. Podle deníku The Guardian tak bude armáda co do počtu vojáků nejmenší od roku 1714, kdy skončila válka o španělské dědictví.