Punisher útočí daleko za nepřátelskou linií. Ukrajinci využívají i drony vlastní výroby

O tom, jak účinně využívá Ukrajina turecké drony Bayraktar, se ví už dlouho. Ale v obraně proti ruské agresi se může opřít také o vlastní dálkově ovládané letouny, které nasazuje na jiný typ misí.

Ukrajinská armáda používá bezpilotní letouny, které mohou nést sice jen tři kilogramy výbušnin, ale umí zasahovat cíle téměř 50 kilometrů za nepřátelskými liniemi.

Informoval o tom londýnský deník The Times, který mluvil s Eugenem Bulatsevem, inženýrem ukrajinské konstrukční firmy UA-Dynamics, jež tyto stroje vyrábí. Podle něj drony Punisher od začátku ruské invaze absolvovaly už asi šedesát úspěšných misí.

„Je to nejlevnější a nejjednodušší způsob, jak zasadit úder na velkou vzdálenost, aniž by přitom byly ohroženy životy civilistů,“ řekl Bulatsev novinářům.

Elektrické eso v rukávu

Tyto drony jsou vybavené tichým elektrickým motorem, mají rozpětí křídel 7,5 metru a mohou létat celé hodiny. Podle Bulatseva disponují značnou autonomií, k útoku jim stačí znát jen souřadnice svého cíle. Bulatsev tvrdí, že tyto stroje fungují v součinnosti s menšími drony Spectre, jež identifikují cíle předtím, než na ně Punisher udeří.

Izraelský deník Haaretz uvádí, že drony Punisher začaly vznikat roku 2014, poté, co se rozhořely boje na východní Ukrajině. Tehdy měla skupina veteránů ukrajinské armády založit společnost UA-Dynamics, která drony vyvinula a vyrábí je dodnes.

„Tři čtvrtiny zaměstnanců společnosti jsou veteráni se zkušenostmi ze speciálních operací hluboko na nepřátelském území,“ uvedl pro Haaretz Maxim Subbotin, marketingový expert a neoficiální mluvčí společnosti UA-Dynamics.

Podle Bulatseva jsou hlavní cíle těchto dronů nehybné. Zatímco turecké Bayraktary útočí hlavně na pohyblivé cíle, jako jsou kolony vojenských vozidel, drony Punisher cílí na stacionární objekty, jako jsou skladiště paliva nebo munice, ale také na stanice určené pro  elektronický a protielektronický boj.

Jaké jednotky ukrajinské armády drony využívají, ale Bulatsev odmítá sdělit, jde podle něj o důležité, a tedy tajné informace – stejně jako konkrétní cíle, proti nimž byly drony Punisher využity. V rozhovoru pro bitský deník The Sun tvrdí, že tyto stroje už jsou využívány několik let, a to za proruskými liniemi na Donbase, „kde již několik let působí zkázu, protože nepřítel nemá tušení, co ho zasáhlo“.

Punishery podle něj využívají především svého profilu; jsou tak malé a lehké, že unikají ruským radarům. „Jeden dron může shodit tři bomby najednou nebo zasáhnout tři samostatné cíle, pak se vrátit na základnu, kde se během několika minut znovu nabije, a pošleme ho zpět do boje,“ řekl Bulatsev listu The Sun.

O nasazení těchto dronů na bojišti zatím chybí verifikované důkazy, ale řada expertů na vojenství i vládních činitelů úspěchy dálkově ovládaných letounů potvrzuje. Například britský ministr obrany Ben Wallace řekl televizi Sky News, že Ukrajina zastavila ruský postup částečně tím, že provedla velmi chytrý plán: „Viděli jsme záběry, které nemůžeme ověřit, ale viděli jsme záběry, na nichž Ukrajinci používají UAV (bezpilotní letadla) k útokům na konvoje s benzinem, k útokům na logistické linky, viděli jsme, jak se kolony vyhazují do vzduchu,“ řekl Wallace.

Kromě bezpilotních letounů Punisher používá ukrajinská armáda také několik desítek vysoce hodnocených bezpilotních letounů Bayraktar TB2 z Turecka. Podle posledních informací dostala Ukrajina minulý týden další zásilku těchto dronů.

Videa sdílená ukrajinskou armádou minulý týden ukazují přinejmenším jeden úder z dronu TB2, který poškodil kolonu ruských tanků a obrněných vozidel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Estonští vědci odhalili nebezpečné výkyvy vody mezi Varenským jezerem a Černým mořem

V úzkém přístavním kanálu mezi Černým mořem a Varenským jezerem mohou vznikat nečekaně silné proudy a výrazné výkyvy hladiny, které ohrožují lodní dopravu a komplikují provoz přístavu. Příčiny tohoto jevu zkoumali vědci z Tallinské technické univerzity TalTech. Své závěry publikovali v odborném časopise Ocean Science.
před 11 hhodinami

Dekády starý matematický problém AI vyřešila za desítky hodin. Ale možná kradla

Na matematiku specializovaná umělá inteligence (AI) od společnosti OpenAI vyřešila desítky let nevyřešený problém. Předběhla tak lidské matematiky, kteří se snažili udělat to samé – a možná při tom i využila jejich data. Podle českého matematika Vítězslava Kaly jde v každém případě o mimořádný úspěch.
před 14 hhodinami

V Egyptě objevili 4300 let starou hrobku. Malby jsou stále jako živé

Španělští archeologové objevili nedaleko egyptské metropole Káhiry 4300 let starou hrobku, která patří dvěma úředníkům. Oznámilo to egyptské ministerstvo cestovního ruchu a památek.
před 18 hhodinami

Špinavý vzduch zabíjí tisíce Čechů. Podívejte se na srovnání evropských měst

Rostoucí počet vln veder a požárů ohrožuje snahy o zlepšení kvality ovzduší, varovala tento týden Světová meteorologická organizace (WMO). Ve své výroční zprávě o kvalitě ovzduší organizace spadající pod OSN také upozorňuje, že kouř z extrémních lesních požárů má zásadní zdravotní dopady.
před 22 hhodinami

Enterprise poprvé vzlétla před 60 lety. Otestujte si znalosti fenoménu Star Trek

Americký televizní seriál Star Trek se několikrát zapsal do dějin. Sága posádky lodi Enterprise putující vesmírem pod vedením kapitána Jamese Kirka divákům ukazovala například to, že mohou spolupracovat tvorové různých ras. Star Trek byl také prvním pořadem, ve kterém běloch políbil černošskou ženu. Když se přitom před šedesáti lety, 8. září 1966, objevil na obrazovkách první díl dnes už legendární série, na velký úspěch to nevypadalo.
8. 9. 2026

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
8. 9. 2026

Připravte se na nový svět, radí OSN. Planeta se oteplí o víc než 1,5 stupně

Rok 2024 znamenal začátek nové éry. Byl totiž prvním, kdy průměrná globální teplota překročila úroveň před průmyslovou revolucí o 1,5 stupně Celsia. Nová zpráva OSN teď přiznává, že se lidstvo bude muset – přinejmenším dočasně – smířit s tím, že tato symbolická hranice bude překročená nejen na jeden rok a že oteplení dosáhne nejméně 1,8 stupně. Zpráva současně popisuje, co to pro civilizaci znamená.
8. 9. 2026

Vědci z Harvardu připodobňují šíření umělé inteligence k šíření viru

Šíření umělé inteligence (AI) je neporovnatelně rychlejší než úspěch jakékoliv jiné technologie v dějinách lidstva. Její přijetí je výrazně dynamičtější než nástup automobilů, stolních počítačů i internetu. První veřejný chatbot ChatGPT sice vznikl teprve na podzim roku 2022, ale už dnes AI používá většina lidí. Podle nové studie amerických vědců je to podobné infekci virem.
8. 9. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.