Punisher útočí daleko za nepřátelskou linií. Ukrajinci využívají i drony vlastní výroby

O tom, jak účinně využívá Ukrajina turecké drony Bayraktar, se ví už dlouho. Ale v obraně proti ruské agresi se může opřít také o vlastní dálkově ovládané letouny, které nasazuje na jiný typ misí.

Ukrajinská armáda používá bezpilotní letouny, které mohou nést sice jen tři kilogramy výbušnin, ale umí zasahovat cíle téměř 50 kilometrů za nepřátelskými liniemi.

Informoval o tom londýnský deník The Times, který mluvil s Eugenem Bulatsevem, inženýrem ukrajinské konstrukční firmy UA-Dynamics, jež tyto stroje vyrábí. Podle něj drony Punisher od začátku ruské invaze absolvovaly už asi šedesát úspěšných misí.

„Je to nejlevnější a nejjednodušší způsob, jak zasadit úder na velkou vzdálenost, aniž by přitom byly ohroženy životy civilistů,“ řekl Bulatsev novinářům.

Elektrické eso v rukávu

Tyto drony jsou vybavené tichým elektrickým motorem, mají rozpětí křídel 7,5 metru a mohou létat celé hodiny. Podle Bulatseva disponují značnou autonomií, k útoku jim stačí znát jen souřadnice svého cíle. Bulatsev tvrdí, že tyto stroje fungují v součinnosti s menšími drony Spectre, jež identifikují cíle předtím, než na ně Punisher udeří.

Izraelský deník Haaretz uvádí, že drony Punisher začaly vznikat roku 2014, poté, co se rozhořely boje na východní Ukrajině. Tehdy měla skupina veteránů ukrajinské armády založit společnost UA-Dynamics, která drony vyvinula a vyrábí je dodnes.

„Tři čtvrtiny zaměstnanců společnosti jsou veteráni se zkušenostmi ze speciálních operací hluboko na nepřátelském území,“ uvedl pro Haaretz Maxim Subbotin, marketingový expert a neoficiální mluvčí společnosti UA-Dynamics.

Podle Bulatseva jsou hlavní cíle těchto dronů nehybné. Zatímco turecké Bayraktary útočí hlavně na pohyblivé cíle, jako jsou kolony vojenských vozidel, drony Punisher cílí na stacionární objekty, jako jsou skladiště paliva nebo munice, ale také na stanice určené pro  elektronický a protielektronický boj.

Jaké jednotky ukrajinské armády drony využívají, ale Bulatsev odmítá sdělit, jde podle něj o důležité, a tedy tajné informace – stejně jako konkrétní cíle, proti nimž byly drony Punisher využity. V rozhovoru pro bitský deník The Sun tvrdí, že tyto stroje už jsou využívány několik let, a to za proruskými liniemi na Donbase, „kde již několik let působí zkázu, protože nepřítel nemá tušení, co ho zasáhlo“.

Punishery podle něj využívají především svého profilu; jsou tak malé a lehké, že unikají ruským radarům. „Jeden dron může shodit tři bomby najednou nebo zasáhnout tři samostatné cíle, pak se vrátit na základnu, kde se během několika minut znovu nabije, a pošleme ho zpět do boje,“ řekl Bulatsev listu The Sun.

O nasazení těchto dronů na bojišti zatím chybí verifikované důkazy, ale řada expertů na vojenství i vládních činitelů úspěchy dálkově ovládaných letounů potvrzuje. Například britský ministr obrany Ben Wallace řekl televizi Sky News, že Ukrajina zastavila ruský postup částečně tím, že provedla velmi chytrý plán: „Viděli jsme záběry, které nemůžeme ověřit, ale viděli jsme záběry, na nichž Ukrajinci používají UAV (bezpilotní letadla) k útokům na konvoje s benzinem, k útokům na logistické linky, viděli jsme, jak se kolony vyhazují do vzduchu,“ řekl Wallace.

Kromě bezpilotních letounů Punisher používá ukrajinská armáda také několik desítek vysoce hodnocených bezpilotních letounů Bayraktar TB2 z Turecka. Podle posledních informací dostala Ukrajina minulý týden další zásilku těchto dronů.

Videa sdílená ukrajinskou armádou minulý týden ukazují přinejmenším jeden úder z dronu TB2, který poškodil kolonu ruských tanků a obrněných vozidel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Příliš horko na život. Vlny veder zabíjejí v amazonských jezerech delfíny

Teploty vody v amazonském jezeře, kde žijí ohrožení kytovci, stouply během vln veder o deset stupňů. Zvířata nebyla schopná se tomu přizpůsobit a zemřela, stejně jako spousta ryb.
před 1 hhodinou

Chybí silné důkazy, že by paracetamol v těhotenství způsoboval autismus, říkají vědci

Paracetamol podle expertů zůstává i nadále nejlepším způsobem, jak se vypořádat se silnou horečkou v těhotenství. Nejsou totiž podle nich silné důkazy, že by způsoboval autismus u dětí. Zjistili ale také, proč se mohlo podle některých výzkumů zdát, že by mohla existovat souvislost mezi jeho užívání těhotnými a vznikem neurovývojových poruch.
před 2 hhodinami

Evropští astronauti by mohli v kosmu jíst hmyz. Startuje nový výzkum

Hmyz je natolik rozšířenou potravinou, že o něj projevila zájem – zatím jen v rámci studie – také Evropská kosmická agentura (ESA). Ta chce zkoumat, jestli by se nedal využít zejména na delších misích, kde astronauti potřebují dostatek kvalitních zdrojů energie.
před 5 hhodinami

MAPA: Silniční síť Římské říše byla výrazně delší, než se myslelo

Cesty využívané v antickém Římě měřily nejméně 299 tisíc kilometrů, což je zhruba o 100 tisíc kilometrů více, než uváděly předchozí práce archeologů a historiků, vyplývá z výzkumu, který tento týden zveřejnil vědecký časopis Nature. Ani toto číslo ale zřejmě není konečné, říká jeden z autorů, český vědec Adam Pažout z Autonomní univerzity v Barceloně. Mimo území Itálie pak často neplatí, že všechny cesty vedly do Říma.
před 6 hhodinami

Popularita dubajské čokolády, matchy a quinoy má stinnou stránku

Svět se nemůže nabažit potravin, jako je dubajská čokoláda, matcha nebo quinoa. Za oblíbeností těchto potravinových trendů se ale skrývá zásadní dopad na životní prostředí a místní producenty, napsal server stanice Deutsche Welle (DW).
před 7 hhodinami

Před sto lety vznikly jednotky SS. Zavraždily čtrnáct milionů lidí

Nacistické oddíly SS vznikly před sto lety jako osobní stráž Adolfa Hitlera a vedení nacistické strany NSDAP. Z malé bojůvky, složené především z urostlých boxerů a bitkařů z mnichovských hospod a barů, se během dvaceti let vytvořila elitní jednotka nacistické moci, která se stala symbolem teroru, vyvražďování i holocaustu. SS se podle některých údajů podílela na vyvraždění až čtrnácti milionů lidí. V norimberském procesu byla označena jako zločinecká organizace.
včera v 09:00

Jako ježek bez klece. Vědci hledají, jak opravdu vypadají černé díry

Přestože se už několik let daří získávat snímky černých děr, podle vědců to nejsou samotné díry, jen jejich stíny. Díky novým datům se pokoušejí vytvořit modely toho, jak by mohly tyto objekty vypadat.
8. 11. 2025

„Žádný kout planety nezůstane nedotčen.“ Summit v Brazílii se zabývá klimatem

V brazilském městě Belém začal ve čtvrtek dvoudenní summit před klimatickou konferencí OSN COP30, která se tam bude konat od 10. do 21. listopadu. Šéf OSN António Guterres na úvod summitu vyzval zejména bohaté země k rychlejším a účinnějším krokům proti globálnímu oteplování. Brazilský prezident Luiz Inácio Lula da Silva při zahájení summitu vyzval k tomu, aby se méně peněz dávalo na války a více na ochranu životního prostředí.
7. 11. 2025
Načítání...