Punisher útočí daleko za nepřátelskou linií. Ukrajinci využívají i drony vlastní výroby

O tom, jak účinně využívá Ukrajina turecké drony Bayraktar, se ví už dlouho. Ale v obraně proti ruské agresi se může opřít také o vlastní dálkově ovládané letouny, které nasazuje na jiný typ misí.

Ukrajinská armáda používá bezpilotní letouny, které mohou nést sice jen tři kilogramy výbušnin, ale umí zasahovat cíle téměř 50 kilometrů za nepřátelskými liniemi.

Informoval o tom londýnský deník The Times, který mluvil s Eugenem Bulatsevem, inženýrem ukrajinské konstrukční firmy UA-Dynamics, jež tyto stroje vyrábí. Podle něj drony Punisher od začátku ruské invaze absolvovaly už asi šedesát úspěšných misí.

„Je to nejlevnější a nejjednodušší způsob, jak zasadit úder na velkou vzdálenost, aniž by přitom byly ohroženy životy civilistů,“ řekl Bulatsev novinářům.

Elektrické eso v rukávu

Tyto drony jsou vybavené tichým elektrickým motorem, mají rozpětí křídel 7,5 metru a mohou létat celé hodiny. Podle Bulatseva disponují značnou autonomií, k útoku jim stačí znát jen souřadnice svého cíle. Bulatsev tvrdí, že tyto stroje fungují v součinnosti s menšími drony Spectre, jež identifikují cíle předtím, než na ně Punisher udeří.

Izraelský deník Haaretz uvádí, že drony Punisher začaly vznikat roku 2014, poté, co se rozhořely boje na východní Ukrajině. Tehdy měla skupina veteránů ukrajinské armády založit společnost UA-Dynamics, která drony vyvinula a vyrábí je dodnes.

„Tři čtvrtiny zaměstnanců společnosti jsou veteráni se zkušenostmi ze speciálních operací hluboko na nepřátelském území,“ uvedl pro Haaretz Maxim Subbotin, marketingový expert a neoficiální mluvčí společnosti UA-Dynamics.

Podle Bulatseva jsou hlavní cíle těchto dronů nehybné. Zatímco turecké Bayraktary útočí hlavně na pohyblivé cíle, jako jsou kolony vojenských vozidel, drony Punisher cílí na stacionární objekty, jako jsou skladiště paliva nebo munice, ale také na stanice určené pro  elektronický a protielektronický boj.

Jaké jednotky ukrajinské armády drony využívají, ale Bulatsev odmítá sdělit, jde podle něj o důležité, a tedy tajné informace – stejně jako konkrétní cíle, proti nimž byly drony Punisher využity. V rozhovoru pro bitský deník The Sun tvrdí, že tyto stroje už jsou využívány několik let, a to za proruskými liniemi na Donbase, „kde již několik let působí zkázu, protože nepřítel nemá tušení, co ho zasáhlo“.

Punishery podle něj využívají především svého profilu; jsou tak malé a lehké, že unikají ruským radarům. „Jeden dron může shodit tři bomby najednou nebo zasáhnout tři samostatné cíle, pak se vrátit na základnu, kde se během několika minut znovu nabije, a pošleme ho zpět do boje,“ řekl Bulatsev listu The Sun.

O nasazení těchto dronů na bojišti zatím chybí verifikované důkazy, ale řada expertů na vojenství i vládních činitelů úspěchy dálkově ovládaných letounů potvrzuje. Například britský ministr obrany Ben Wallace řekl televizi Sky News, že Ukrajina zastavila ruský postup částečně tím, že provedla velmi chytrý plán: „Viděli jsme záběry, které nemůžeme ověřit, ale viděli jsme záběry, na nichž Ukrajinci používají UAV (bezpilotní letadla) k útokům na konvoje s benzinem, k útokům na logistické linky, viděli jsme, jak se kolony vyhazují do vzduchu,“ řekl Wallace.

Kromě bezpilotních letounů Punisher používá ukrajinská armáda také několik desítek vysoce hodnocených bezpilotních letounů Bayraktar TB2 z Turecka. Podle posledních informací dostala Ukrajina minulý týden další zásilku těchto dronů.

Videa sdílená ukrajinskou armádou minulý týden ukazují přinejmenším jeden úder z dronu TB2, který poškodil kolonu ruských tanků a obrněných vozidel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Psychologové popsali nový druh deprese. Nastává po úspěšném konci videohry

Dokončit videohru může vypadat jako velmi příjemný zážitek a odměna za spoustu času, které člověk nad počítačem nebo konzolí stráví. Jenže podle polské studie se u hráčů dostavují i emoce opačné, které připomínají deprese.
včera v 09:01

Změny klimatu ohrožují antické památky. Snažíme se poučit z minulosti, říká řecká vědkyně

Místo, kde ve starověku probíhaly olympijské hry, je v současné době ohrožené rovnou několika způsoby, na něž má vliv klimatická změna. Podle řecké historičky Sophie Zoumbakiové se dá poučit z toho, co se tam dělo v průběhu uplynulých tří tisíc let. Klíčoví jsou podle ní přitom vždy lidé, řekla v rozhovoru pro Českou televizi.
21. 3. 2026

Hradby Pompejí zřejmě poškodila palba z těžkého antického kulometu polybolu

Italští archeologové detailně prozkoumali díry v severní části pompejských hradeb. Zjistili, že je nezpůsobily katapulty ani ruční zbraně, ale mechanický samostříl schopný automaticky odpalovat více střel po sobě.
20. 3. 2026

USA zažívají vlnu veder. V Arizoně naměřili 43 stupňů

Západ Spojených států se potýká s vlnou veder, v Kalifornii a Arizoně padají teplotní rekordy. Arizonská obec Martinez Lake ve čtvrtek naměřila 43 stupňů Celsia, což je ve Spojených státech nový březnový rekord, uvedla podle stanice NBC News Národní meteorologická služba (NWS).
20. 3. 2026

Alpské ledovce se roztékají před očima. Ty v Německu zřejmě zmizí do třicátých let

Poslední čtyři německé ledovce za poslední dva roky ztratily více než čtvrtinu své plochy, odtávání je tak výrazně rychlejší, než se dosud předpokládalo. Uvádí to nová studie, která za hlavní příčinu považuje změnu klimatu. Geograf Wilfried Hagg z mnichovské univerzity a glaciolog Christoph Mayer z Bavorské akademie věd výsledky svého výzkumu zveřejnili v předvečer Světového dne ledovců, který je 21. března.
20. 3. 2026

Chytré hodinky sportujícího vojáka odhalily polohu francouzské letadlové lodě

Díky sportovní aplikaci Strava, kterou používal jeden z vojáků při běhání, se francouzskému deníku Le Monde podařilo ve Středozemním moři lokalizovat francouzskou letadlovou loď Charles de Gaulle. Le Monde o tom informoval na svém webu. Plavidlo se přibližuje k Íránu, proti němuž od 28. února provádějí Izrael a Spojené státy vzdušné údery.
20. 3. 2026

Do ugandského národního parku se po dekádách vrátili nosorožci

Tento týden byli v národním parku Kidepo Valley na severovýchodě Ugandy vypuštěni do volné přírody dva bílí nosorožci jižní. Jsou prvními ze skupiny osmi jedinců, kteří se mají usadit v parku, kde byl poslední nosorožec zabit v roce 1983. Na jejich navrácení do místní přírody nyní částečně dohlíží Ugandský úřad pro ochranu divoké zvěře (UWA).
19. 3. 2026

Vědci popsali, kdy se mezi indiány rozšířily luky a šípy

Nový archeologický výzkum zkoumal nejstarší zbraňové artefakty nalezené v Severní Americe. Vědcům se je podařilo velmi přesně datovat, takže poprvé dokázali popsat, kdy tam luky a šípy nahradily oštěpy a praky.
19. 3. 2026
Načítání...