Punisher útočí daleko za nepřátelskou linií. Ukrajinci využívají i drony vlastní výroby

O tom, jak účinně využívá Ukrajina turecké drony Bayraktar, se ví už dlouho. Ale v obraně proti ruské agresi se může opřít také o vlastní dálkově ovládané letouny, které nasazuje na jiný typ misí.

Ukrajinská armáda používá bezpilotní letouny, které mohou nést sice jen tři kilogramy výbušnin, ale umí zasahovat cíle téměř 50 kilometrů za nepřátelskými liniemi.

Informoval o tom londýnský deník The Times, který mluvil s Eugenem Bulatsevem, inženýrem ukrajinské konstrukční firmy UA-Dynamics, jež tyto stroje vyrábí. Podle něj drony Punisher od začátku ruské invaze absolvovaly už asi šedesát úspěšných misí.

„Je to nejlevnější a nejjednodušší způsob, jak zasadit úder na velkou vzdálenost, aniž by přitom byly ohroženy životy civilistů,“ řekl Bulatsev novinářům.

Elektrické eso v rukávu

Tyto drony jsou vybavené tichým elektrickým motorem, mají rozpětí křídel 7,5 metru a mohou létat celé hodiny. Podle Bulatseva disponují značnou autonomií, k útoku jim stačí znát jen souřadnice svého cíle. Bulatsev tvrdí, že tyto stroje fungují v součinnosti s menšími drony Spectre, jež identifikují cíle předtím, než na ně Punisher udeří.

Izraelský deník Haaretz uvádí, že drony Punisher začaly vznikat roku 2014, poté, co se rozhořely boje na východní Ukrajině. Tehdy měla skupina veteránů ukrajinské armády založit společnost UA-Dynamics, která drony vyvinula a vyrábí je dodnes.

„Tři čtvrtiny zaměstnanců společnosti jsou veteráni se zkušenostmi ze speciálních operací hluboko na nepřátelském území,“ uvedl pro Haaretz Maxim Subbotin, marketingový expert a neoficiální mluvčí společnosti UA-Dynamics.

Podle Bulatseva jsou hlavní cíle těchto dronů nehybné. Zatímco turecké Bayraktary útočí hlavně na pohyblivé cíle, jako jsou kolony vojenských vozidel, drony Punisher cílí na stacionární objekty, jako jsou skladiště paliva nebo munice, ale také na stanice určené pro  elektronický a protielektronický boj.

Jaké jednotky ukrajinské armády drony využívají, ale Bulatsev odmítá sdělit, jde podle něj o důležité, a tedy tajné informace – stejně jako konkrétní cíle, proti nimž byly drony Punisher využity. V rozhovoru pro bitský deník The Sun tvrdí, že tyto stroje už jsou využívány několik let, a to za proruskými liniemi na Donbase, „kde již několik let působí zkázu, protože nepřítel nemá tušení, co ho zasáhlo“.

Punishery podle něj využívají především svého profilu; jsou tak malé a lehké, že unikají ruským radarům. „Jeden dron může shodit tři bomby najednou nebo zasáhnout tři samostatné cíle, pak se vrátit na základnu, kde se během několika minut znovu nabije, a pošleme ho zpět do boje,“ řekl Bulatsev listu The Sun.

O nasazení těchto dronů na bojišti zatím chybí verifikované důkazy, ale řada expertů na vojenství i vládních činitelů úspěchy dálkově ovládaných letounů potvrzuje. Například britský ministr obrany Ben Wallace řekl televizi Sky News, že Ukrajina zastavila ruský postup částečně tím, že provedla velmi chytrý plán: „Viděli jsme záběry, které nemůžeme ověřit, ale viděli jsme záběry, na nichž Ukrajinci používají UAV (bezpilotní letadla) k útokům na konvoje s benzinem, k útokům na logistické linky, viděli jsme, jak se kolony vyhazují do vzduchu,“ řekl Wallace.

Kromě bezpilotních letounů Punisher používá ukrajinská armáda také několik desítek vysoce hodnocených bezpilotních letounů Bayraktar TB2 z Turecka. Podle posledních informací dostala Ukrajina minulý týden další zásilku těchto dronů.

Videa sdílená ukrajinskou armádou minulý týden ukazují přinejmenším jeden úder z dronu TB2, který poškodil kolonu ruských tanků a obrněných vozidel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 1 hhodinou

Obři na jídelníčku. První obyvatelé Ameriky byli specialisté na lov megafauny

Nejstarší původní obyvatelé Ameriky se velmi úzce potravně specializovali.. Kamkoliv na tomto kontinentu vkročili – od Aljašky až po nejjižnější části Latinské Ameriky – tam lovili tu největší možnou kořist. Tedy zvířata, která se dnes označují za megafaunu.
před 2 hhodinami

Tři mohyly, 150 generací pohřbívání. Čeští archeologové popsali unikátní místo

Více než čtyři a půl tisíce let se pravěké civilizace vracely na pohřebiště v polských Muszkowicích. Na dlouholetý význam tohoto posvátného místa přišli společně čeští a polští archeologové. Zatímco většinu podobných mohyl v tuzemsku zničilo intenzivní zemědělství, v Muszkowicích se pohřebiště dochovala včetně nadzemních částí.
před 4 hhodinami

Bakteriofágy pronikají do zlatého stafylokoka jako „vesmírní mariňáci“

Otázku, jak zabít zlatého stafylokoka, tedy nebezpečnou bakterii, která v Česku připraví o život až stovky lidí ročně, pomáhá zodpovědět nový výzkum vědců z CEITEC Masarykovy univerzity. Ti odhalili, jak bakteriofágy – viry napadající bakterie – překonávají mimořádně silnou buněčnou stěnu bakterií, mezi které patří právě i zlatý stafylokok.
před 6 hhodinami

V tropickém Pacifiku nastaly podmínky jevu El Niňo, uvedli výzkumníci

V tropickém Paficiku nastaly podmínky klimatického jevu El Niňo, uvedla novozélandská výzkumná organizace Earth Sciences (ESNZ). Varovala také, že dopady na počasí na Novém Zélandu se v nadcházejících měsících pravděpodobně zintenzivní, připojila agentura Reuters. ESNZ se oznámením výskytu El Niňa v sezonní klimatické předpovědi připojila ke svým protějškům v Austrálii, Japonsku a USA, napsal web RNZ.
03:25Aktualizovánopřed 9 hhodinami

Nebyl to vrah, ale prvok. Vědci vysvětlili záhadnou renesanční smrt

Dva z nejmocnějších mužů renesanční Itálie zemřeli ze stejného důvodu. Prokázala to studie, jejíž autoři zkoumali ostatky synů Cosima di Medici. U jednoho z nich se spekulovalo o vraždě arzénem, ale vědci teď dokázali, že to byla malárie.
včera v 16:31

První důkaz o obřích dinosaurech v Antarktidě ležel roky v šuplíku

V Antarktidě žili v pravěku dinosauři – to je obecně známé tvrzení, za kterým se ale skrývá spousta problémů. Vědci o tom totiž vědí nečekaně krátkou dobu a důkazů je mnohem méně, než se tuší. Paleontologové teď popsali, jak náhodný byl objev prvního obřího antarktického dinosaura.
včera v 14:45

Meteorologové překopali systém výstrah

Od středy 1. července 2026 přechází Český hydrometeorologický ústav na nový výstražný systém. Ten dosavadní byl založený na klimatologických měřítcích, ten nový se ale soustředí už hlavně na dopady těchto nebezpečných meteorologických a hydrologických jevů. Změn je ale víc.
včera v 13:18

Evropský pohled