Punisher útočí daleko za nepřátelskou linií. Ukrajinci využívají i drony vlastní výroby

O tom, jak účinně využívá Ukrajina turecké drony Bayraktar, se ví už dlouho. Ale v obraně proti ruské agresi se může opřít také o vlastní dálkově ovládané letouny, které nasazuje na jiný typ misí.

Ukrajinská armáda používá bezpilotní letouny, které mohou nést sice jen tři kilogramy výbušnin, ale umí zasahovat cíle téměř 50 kilometrů za nepřátelskými liniemi.

Informoval o tom londýnský deník The Times, který mluvil s Eugenem Bulatsevem, inženýrem ukrajinské konstrukční firmy UA-Dynamics, jež tyto stroje vyrábí. Podle něj drony Punisher od začátku ruské invaze absolvovaly už asi šedesát úspěšných misí.

„Je to nejlevnější a nejjednodušší způsob, jak zasadit úder na velkou vzdálenost, aniž by přitom byly ohroženy životy civilistů,“ řekl Bulatsev novinářům.

Elektrické eso v rukávu

Tyto drony jsou vybavené tichým elektrickým motorem, mají rozpětí křídel 7,5 metru a mohou létat celé hodiny. Podle Bulatseva disponují značnou autonomií, k útoku jim stačí znát jen souřadnice svého cíle. Bulatsev tvrdí, že tyto stroje fungují v součinnosti s menšími drony Spectre, jež identifikují cíle předtím, než na ně Punisher udeří.

Izraelský deník Haaretz uvádí, že drony Punisher začaly vznikat roku 2014, poté, co se rozhořely boje na východní Ukrajině. Tehdy měla skupina veteránů ukrajinské armády založit společnost UA-Dynamics, která drony vyvinula a vyrábí je dodnes.

„Tři čtvrtiny zaměstnanců společnosti jsou veteráni se zkušenostmi ze speciálních operací hluboko na nepřátelském území,“ uvedl pro Haaretz Maxim Subbotin, marketingový expert a neoficiální mluvčí společnosti UA-Dynamics.

Podle Bulatseva jsou hlavní cíle těchto dronů nehybné. Zatímco turecké Bayraktary útočí hlavně na pohyblivé cíle, jako jsou kolony vojenských vozidel, drony Punisher cílí na stacionární objekty, jako jsou skladiště paliva nebo munice, ale také na stanice určené pro  elektronický a protielektronický boj.

Jaké jednotky ukrajinské armády drony využívají, ale Bulatsev odmítá sdělit, jde podle něj o důležité, a tedy tajné informace – stejně jako konkrétní cíle, proti nimž byly drony Punisher využity. V rozhovoru pro bitský deník The Sun tvrdí, že tyto stroje už jsou využívány několik let, a to za proruskými liniemi na Donbase, „kde již několik let působí zkázu, protože nepřítel nemá tušení, co ho zasáhlo“.

Punishery podle něj využívají především svého profilu; jsou tak malé a lehké, že unikají ruským radarům. „Jeden dron může shodit tři bomby najednou nebo zasáhnout tři samostatné cíle, pak se vrátit na základnu, kde se během několika minut znovu nabije, a pošleme ho zpět do boje,“ řekl Bulatsev listu The Sun.

O nasazení těchto dronů na bojišti zatím chybí verifikované důkazy, ale řada expertů na vojenství i vládních činitelů úspěchy dálkově ovládaných letounů potvrzuje. Například britský ministr obrany Ben Wallace řekl televizi Sky News, že Ukrajina zastavila ruský postup částečně tím, že provedla velmi chytrý plán: „Viděli jsme záběry, které nemůžeme ověřit, ale viděli jsme záběry, na nichž Ukrajinci používají UAV (bezpilotní letadla) k útokům na konvoje s benzinem, k útokům na logistické linky, viděli jsme, jak se kolony vyhazují do vzduchu,“ řekl Wallace.

Kromě bezpilotních letounů Punisher používá ukrajinská armáda také několik desítek vysoce hodnocených bezpilotních letounů Bayraktar TB2 z Turecka. Podle posledních informací dostala Ukrajina minulý týden další zásilku těchto dronů.

Videa sdílená ukrajinskou armádou minulý týden ukazují přinejmenším jeden úder z dronu TB2, který poškodil kolonu ruských tanků a obrněných vozidel.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

VideoVirtuální výcvik vojáků i robotičtí hlídači. Experti z ČVUT představili novinky

Roboti jako hlídači míst důležitých pro fungování státu nebo virtuální realita jako cvičiště pro vojáky. Špičkové bezpečnostní technologie jsou klíčovou součástí moderní obrany. To nejnovější z tuzemské vědy představili experti z ČVUT. Roboty lze podle vedoucího laboratoře výpočetní robotiky Jana Faigla z ČVUT nasadit všude tam, kam nechceme vysílat lidi. Samotná fyzická schránka není to hlavní – vědci pracují na mozku, tedy softwaru, který stroje pohání. Podle Faigla je důležité, aby se robot dokázal venku pohybovat bez dostupnosti satelitní navigace. To mu může umožnit řada senzorů.
před 11 hhodinami

Tohle je první mapa čichu. Vytvořili ji na Harvardu

Lidský čich je nejméně prozkoumaný smysl. Má sice pro poznávání světa nejmenší význam, ale přesto jeho poruchy mohou přinášet řadu zdravotních problémů. Pomoci by mohla první čichová mapa, která propojila nos a mozek.
před 13 hhodinami

Velartovi museli o Černobylu mlčet, doporučovali alespoň sprchu a sušené mléko

Čtrnáct řádků, šedesát šest slov – tolik věnovala československá média oznámení o jaderné katastrofě v Černobylu. Rudé právo vydalo první zmínku o havárii v úterý 29. dubna 1986, až tři dny po incidentu. Už od pondělí se nicméně díky zprávám ze zahraničí mezi lidmi objevovaly informace o uniklé radiaci a nebezpečí. V komplikované situaci byli čeští odborníci – tušili nebezpečí, mluvit o něm ale nesměli.
před 14 hhodinami

Američtí vojáci se už nemusí očkovat proti chřipce. Vojenští lékaři vidí rizika

Každoroční očkování proti chřipce již pro americké vojáky není povinné, uvedl minulý týden americký ministr obrany Pete Hegseth ve videu zveřejněném na sociálních sítích. Tento krok poté kritizovala řada odborníků.
včera v 08:00

Změny klimatu a extrémní počasí zdražují potraviny i pojištění, píše Bloomberg

Extrémní výkyvy počasí v důsledku změn klimatu, například v podobě vln veder a sucha, devastují produkci potravin, poškozují kritickou infrastrukturu a vedou k prudkému nárůstu cen pojistného, uvedla v analýze agentura Bloomberg. Ekonomové a centrální bankéři varují, že cenové šoky nemusejí být jen dočasné, ale že se stávají trvalou hrozbou pro stabilitu trhu.
30. 4. 2026

V Černobylu je nejhůř zamořený Červený les. Po invazi si tam ale Rusové udělali zákopy

O zkušenostech s Černobylem, kde před čtyřiceti lety došlo k jaderné havárii, vypráví muž, který má toto místo prochozené křížem krážem. Andrej Pastorek se dostal i do míst, která okupovali ruští vojáci při invazi na Ukrajinu.
30. 4. 2026

Česko zasáhlo sucho, situace se jen tak nezlepší. Na Slovensku je ještě hůř

Kvůli nedostatku srážek a stále vyšším teplotám se ve střední Evropě prohlubuje půdní sucho. Na některých místech už odborníci varují před závažnými dopady na zemědělství.
29. 4. 2026

Štíři mají klepeta vyztužená železem. Jako by je vyrobil špičkový kovář, říká studie

Organismy na Zemi umí využívat zdroje ze svého okolí, včetně prvků, jako je železo, mangan nebo zinek. Konkrétně štíři si z nich staví své zbraně. Vědci teď poprvé detailně popsali, jak to tito tvorové dělají.
29. 4. 2026
Načítání...