Britští ministři financí a zdravotnictví rezignovali, odmítají pracovat v Johnsonově kabinetu

Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid a ministr financí Rishi Sunak oznámili, že rezignují na své vládní posty. Uvedli, že nechtějí pokračovat ve vládě premiéra Borise Johnsona, kterou v posledních měsících zmítalo několik skandálů. Javid oznámil rezignaci v prohlášení, v němž uvedl, že už nemůže s čistým svědomím pokračovat. O chvíli později oznámil odchod z vlády i Sunak. Johnson oběma napsal dopis, v němž vyjádřil nad jejich rozhodnutím lítost. Novým ministrem zdravotnictví byl následně jmenován Steve Barclay, ministrem financí se stal Nadhim Zahawi.

„Veřejnost právem očekává, že vláda bude vykonávána řádně, kompetentně a seriózně. Uznávám, že toto může být moje poslední ministerská práce, ale věřím, že za tyto standardy stojí za to bojovat, a proto rezignuji,“ uvedl v prohlášení Sunak. Podle agentury Reuters se ministr financí údajně s Johnsonem střetl v soukromí kvůli státním výdajům.

„Možná jsme (Konzervativní strana) nebyli vždy populární, ale byli jsme kompetentní jednat v národním zájmu. Bohužel za současných okolností veřejnost dochází k závěru, že nyní nejsme ani jedno, ani druhé,“ uvedl v rezignačním dopise Javid.

„Hlasování o důvěře, které se konalo minulý měsíc, ukázalo, že velká část našich kolegů s tím souhlasí. S lítostí však musím konstatovat, že je mi jasné, že se tato situace pod vaším vedením nezmění, a proto jste ztratil i mou důvěru,“ dodal.

Zhruba hodinu a půl po Javidově prohlášení oznámil rezignaci i jeden z místopředsedů Konzervativní strany Bim Afolami.

Rezignace dvou z nejvýše postavených ministrů by mohla znamenat Johnsonův konec ve vládě, napsala agentura AP. Johnsonovou autoritou už minulý měsíc otřáslo hlasování o nedůvěře, které premiér sice ustál, ale 41 procent konzervativců hlasovalo pro jeho odvolání z funkce. 

Johnson si vybral do vlády muže obviněného ze sexuálního napadení

Johnson momentálně čelí obvinění, že na vládní post náměstka hlavního whipa dosadil někdejšího konzervativce Christophera Pinchera, který v té době čelil obvinění ze sexuálního napadení. Whip je vybraným poslancem, který dohlíží na to, aby příslušníci jeho strany hlasovali podle stranických zájmů.

Johnson nejprve tvrdil, že o vyšetřování Pinchera nic nevěděl. Downing Street ale později uvedla, že na případ zapomněl. Ze lži ho však usvědčil vysoce postavený diplomat Simon McDonald, podle kterého premiér o vyšetřování věděl. Sunak a Javid své rezignace oznámili právě ve chvíli, kdy se Johnson za svá pochybení omlouval. „Při zpětném pohledu to byla špatná věc. Omlouvám se všem, které to zasáhlo,“ uvedl Johnson. Prý si neuvědomil, že Pincher na tuto vlivnou pozici není vhodný. 

Pincher, který v současné době čelí další oficiální stížnosti, že sexuálně napadl dva muže, které zřejmě v opilosti osahával ve stranickém klubu v centru Londýna, už na funkci rezignoval. Konzervativní strana jej následně vyloučila i z poslaneckého klubu.

Vláda se hroutí, tvrdí šéf labouristů

Lídr liberálních demokratů Ed Davey a šéf opoziční Labouristické strany Keir Starmer vyzvali Johnsona k rezignaci. „Už jste naši skvělou zemi diskreditoval dost dlouho,“ napsal Davey na Twitteru. Podle Starmera je jasné, že se konzervativní vláda rozpadá. „Po všech těch špinavostech, skandálech a selháních je jasné, že se tato vláda nyní hroutí,“ uvedl Starmer v prohlášení.

„Premiér by měl udělat to, co měl udělat už před nějakou dobou, a sice rezignovat,“ citovala BBC konzervativního poslance Andrewa Bridgena. „Jestliže tak neučiní, strana by ho k tomu měla donutit,“ dodal. 

Podle médií má Johnson ale stále podporu jiných vysoce postavených ministrů, včetně ministra obrany Bena Wallace a šéfky diplomacie Liz Trussové, která v úterý uvedla, že za ním stoprocentně stojí. Mezi zákonodárci se však objevily spekulace, že by mohli skončit někteří níže postavení členové vlády.

Krizi důvěry ve vlastní straně čelí Johnson už od chvíle, co se od listopadu minulého roku potýká se skandálem známým jako Partygate. Ten vyvolaly zprávy o večírcích a setkáních v premiérově sídle v Downing Street v době, kdy byla Británie v přísném koronavirovém lockdownu.

Imunitní výbor britského parlamentu minulý týden zahájil vyšetřování, zda Johnson lhal parlamentu, když loni v prosinci tvrdil, že jeho kancelář neporušila žádná koronavirová opatření. Johnsona, Sunaka a řadu dalších konzervativců za účast už pokutovala britská policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusové útočili na zastávku s lidmi v Oděse, v Záporožské a Sumské oblasti zabíjeli

Rusové v pondělí opět útočili na ukrajinské oblasti a civilisty. V noci v Záporožské oblasti zabili pět lidí a dalších čtrnáct zranili, sdělil náčelník správy tohoto regionu Ivan Fedorov. V Sumské oblasti po útocích zemřela žena. Šéf městské vojenské správy Serhij Lysak informoval, že cílem ruského útoku v Oděse ráno byla autobusová zastávka, na které čekali lidé. Tři jsou zranění. Na Rusy okupovaném Krymu nejezdí některé vlaky poté, co v noci dle okupačních úřadů ukrajinské drony zaútočily na expres Moskva–Simferopol.
08:28Aktualizovánopřed 31 mminutami

Írán zastavuje útoky na Izrael. Přidal ale výhrůžky

Teherán oznámil, že zastavuje útoky na Izrael, ale pohrozil další reakcí, pokud bude izraelská armáda pokračovat v „agresi“ v Libanonu. Izrael v noci zasáhl mimo jiné petrochemický komplex na jihozápadě Íránu. Izraelská armáda později informovala o dalších salvách raket vypálených na židovský stát z Íránu a Jemenu. Zatím nejsou hlášeni žádní zranění. Ceny ropy kvůli eskalaci konfliktu prudce vzrostly.
03:38Aktualizovánopřed 32 mminutami

Vítězství v arménských volbách obhájila Pašinjanova strana

Vládnoucí strana Občanská smlouva arménského premiéra Nikola Pašinjana zvítězila v parlamentních volbách, podle Ústřední volební komise získala 49,8 procenta hlasů, napsala agentura Reuters. Směřuje tak ke třetímu volebnímu období. Opoziční Silná Arménie, kterou vede rusko-arménský miliardář Samvel Karapetjan, skončila druhá s 23,2 procenta. V parlamentu zasedne ještě třetí subjekt, u čtvrtého volební komise možná překontroluje hlasy, plyne ze zpráv médií.
07:32Aktualizovánopřed 55 mminutami

Zemětřesení na filipínském ostrově má nejméně třicet obětí

Nejméně 32 mrtvých si podle nové bilance vyžádalo silné zemětřesení, které v noci na pondělí SELČ postihlo filipínský ostrov Mindanao. Záchranné operace nadále pokračují a počet obětí může nadále stoupat. Otřesy o síle 7,8 stupně si zároveň vyžádaly více než stovku zraněných, informovala agentura Reuters s odvoláním na filipínské úřady.
05:41Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Druhé kolo prezidentských voleb v Peru směřuje k těsnému výsledku

Vítěz nedělních prezidentských voleb v Peru bude zřejmě znám až za několik dnů. Po sečtení devadesáti procent volebních okrsků zatím vede pravicová politička Keiko Fujimoriová s 50,5 procenta hlasů před levicovým poslancem Robertem Sánchezem, který má nyní 49,5 procenta. Nicméně jako poslední se obvykle sčítají hlasy z venkovských oblastí, které jsou baštou Sáncheze, napsal v pondělí španělský deník El País.
00:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Letouny NATO v Lotyšsku sestřelily dron letící z Ruska

Do vzdušného prostoru Lotyšska v pondělí dopoledne pronikl dron z Ruska, následně jej sestřelil francouzský stíhací letoun pobaltské mise NATO. Jde o další z řady bezpilotních letounů, které v posledních dnech a týdnech vzbudily obavy v pobaltských státech či Finsku, jež v některých případech přisuzují vinu za jejich přelety Ukrajině, která se už pátým rokem brání ruské agresi.
10:17Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Americká demokracie oslaví 250 let. Ale chřadne

Ve Spojených státech vrcholí přípravy na 250. výročí přijetí Deklarace nezávislosti. Na pozadí jubilea dochází k hlubším posunům tamního politického systému. Například letošní zpráva švédského institutu V-Dem uvedla, že úroveň demokracie v USA v minulém roce zažila nejprudší propad v moderních dějinách země. Největší problém je podle autorů reportu systematické oslabování demokratických pojistek. Proto docházejí k závěru: Spojené státy již nespadají mezi liberální demokracie.
před 7 hhodinami

Poláci nakupují zbraně, průkaz má téměř pět milionů lidí

Poláci více nakupují zbraně. Jen loni si o zbrojní průkaz požádalo přes padesát tisíc lidí. Za posledních pět let je nárůst o více než sto procent. Důvodem jsou obavy o vlastní bezpečnost i větší zájem o sportovní střelbu.
před 7 hhodinami
Načítání...