Britští ministři financí a zdravotnictví rezignovali, odmítají pracovat v Johnsonově kabinetu

Britský ministr zdravotnictví Sajid Javid a ministr financí Rishi Sunak oznámili, že rezignují na své vládní posty. Uvedli, že nechtějí pokračovat ve vládě premiéra Borise Johnsona, kterou v posledních měsících zmítalo několik skandálů. Javid oznámil rezignaci v prohlášení, v němž uvedl, že už nemůže s čistým svědomím pokračovat. O chvíli později oznámil odchod z vlády i Sunak. Johnson oběma napsal dopis, v němž vyjádřil nad jejich rozhodnutím lítost. Novým ministrem zdravotnictví byl následně jmenován Steve Barclay, ministrem financí se stal Nadhim Zahawi.

„Veřejnost právem očekává, že vláda bude vykonávána řádně, kompetentně a seriózně. Uznávám, že toto může být moje poslední ministerská práce, ale věřím, že za tyto standardy stojí za to bojovat, a proto rezignuji,“ uvedl v prohlášení Sunak. Podle agentury Reuters se ministr financí údajně s Johnsonem střetl v soukromí kvůli státním výdajům.

„Možná jsme (Konzervativní strana) nebyli vždy populární, ale byli jsme kompetentní jednat v národním zájmu. Bohužel za současných okolností veřejnost dochází k závěru, že nyní nejsme ani jedno, ani druhé,“ uvedl v rezignačním dopise Javid.

„Hlasování o důvěře, které se konalo minulý měsíc, ukázalo, že velká část našich kolegů s tím souhlasí. S lítostí však musím konstatovat, že je mi jasné, že se tato situace pod vaším vedením nezmění, a proto jste ztratil i mou důvěru,“ dodal.

Zhruba hodinu a půl po Javidově prohlášení oznámil rezignaci i jeden z místopředsedů Konzervativní strany Bim Afolami.

Rezignace dvou z nejvýše postavených ministrů by mohla znamenat Johnsonův konec ve vládě, napsala agentura AP. Johnsonovou autoritou už minulý měsíc otřáslo hlasování o nedůvěře, které premiér sice ustál, ale 41 procent konzervativců hlasovalo pro jeho odvolání z funkce. 

Johnson si vybral do vlády muže obviněného ze sexuálního napadení

Johnson momentálně čelí obvinění, že na vládní post náměstka hlavního whipa dosadil někdejšího konzervativce Christophera Pinchera, který v té době čelil obvinění ze sexuálního napadení. Whip je vybraným poslancem, který dohlíží na to, aby příslušníci jeho strany hlasovali podle stranických zájmů.

Johnson nejprve tvrdil, že o vyšetřování Pinchera nic nevěděl. Downing Street ale později uvedla, že na případ zapomněl. Ze lži ho však usvědčil vysoce postavený diplomat Simon McDonald, podle kterého premiér o vyšetřování věděl. Sunak a Javid své rezignace oznámili právě ve chvíli, kdy se Johnson za svá pochybení omlouval. „Při zpětném pohledu to byla špatná věc. Omlouvám se všem, které to zasáhlo,“ uvedl Johnson. Prý si neuvědomil, že Pincher na tuto vlivnou pozici není vhodný. 

Pincher, který v současné době čelí další oficiální stížnosti, že sexuálně napadl dva muže, které zřejmě v opilosti osahával ve stranickém klubu v centru Londýna, už na funkci rezignoval. Konzervativní strana jej následně vyloučila i z poslaneckého klubu.

Vláda se hroutí, tvrdí šéf labouristů

Lídr liberálních demokratů Ed Davey a šéf opoziční Labouristické strany Keir Starmer vyzvali Johnsona k rezignaci. „Už jste naši skvělou zemi diskreditoval dost dlouho,“ napsal Davey na Twitteru. Podle Starmera je jasné, že se konzervativní vláda rozpadá. „Po všech těch špinavostech, skandálech a selháních je jasné, že se tato vláda nyní hroutí,“ uvedl Starmer v prohlášení.

„Premiér by měl udělat to, co měl udělat už před nějakou dobou, a sice rezignovat,“ citovala BBC konzervativního poslance Andrewa Bridgena. „Jestliže tak neučiní, strana by ho k tomu měla donutit,“ dodal. 

Podle médií má Johnson ale stále podporu jiných vysoce postavených ministrů, včetně ministra obrany Bena Wallace a šéfky diplomacie Liz Trussové, která v úterý uvedla, že za ním stoprocentně stojí. Mezi zákonodárci se však objevily spekulace, že by mohli skončit někteří níže postavení členové vlády.

Krizi důvěry ve vlastní straně čelí Johnson už od chvíle, co se od listopadu minulého roku potýká se skandálem známým jako Partygate. Ten vyvolaly zprávy o večírcích a setkáních v premiérově sídle v Downing Street v době, kdy byla Británie v přísném koronavirovém lockdownu.

Imunitní výbor britského parlamentu minulý týden zahájil vyšetřování, zda Johnson lhal parlamentu, když loni v prosinci tvrdil, že jeho kancelář neporušila žádná koronavirová opatření. Johnsona, Sunaka a řadu dalších konzervativců za účast už pokutovala britská policie.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Indonéské úřady našly trosky pohřešovaného letadla. Pátrají po cestujících

Indonéské úřady v neděli oznámily, že lokalizovaly trosky letadla, které se pohřešovalo v provincii Jižní Sulawesi poblíž hory pokryté mlhou, ale stále pátrají po 11 cestujících. Na palubě letadla, které si pronajalo indonéské ministerstvo pro námořní záležitosti a rybolov za účelem provádění leteckého dohledu nad rybolovem, bylo osm členů posádky a tři cestující. Cestující byli zaměstnanci ministerstva. Letadlo směřovalo do Makassaru, hlavního města Jižní Sulawesi, poté, co odletělo z provincie Yogyakarta, než bylo přerušeno spojení.
včeraAktualizovánopřed 38 mminutami

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
00:48Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 8 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 9 hhodinami
Načítání...