Ruská vojska soustřeďují síly a chystají se útočit v Doněcké oblasti na obce Siversk, Slovjansk, Lysyčansk a Avdijivku u Izjumu v Charkovské oblasti. V pondělí také ostřelovala Oděskou oblast na jihu Ukrajiny z anektovaného Krymu čtyřmi vysoce přesnými střelami Oniks, uvedla agentura Unian s odvoláním na místní úřady a vojenské velení. V Mariupolu, kde se zbývající ukrajinští vojáci brání v ocelárnách Azovstal, pokračují boje.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
„Nepřítel zvýšil palebnou sílu a snaží se prorazit ukrajinskou obranu,“ upozornil štáb. Ruské jednotky podle Kyjeva nepolevují v útocích na východě země s cílem úplně ovládnout území Doněcké a Luhanské oblasti a udržet pozemní most mezi okupovaným Donbasem a Krymem. Pokračují přesuny sil a vojenské techniky s cílem doplnit jednotky, které v předchozích bojích na Ukrajině utrpěly značné ztráty.
Střety probíhají v oblasti kolem Chersonu, který Rusko ovládlo na začátku března. Okupanti z něj postupují směrem k Mykolajivu, a to přesto, že ruské jednotky přišly v oblasti v posledních dnech o kontrolu několika pozic. Ukrajinské jednotky pak nově přišly o město Popasna - obránci se podle velení stáhli do výhodnějších pozic v okolí. S ruskými silami podporovanými dělostřelectvem a letectvem tam několik týdnů sváděli těžké boje. Město údajně bylo během nich zcela zničeno.
Ostřelování hrozí po celé Ukrajině
Kyjev varuje před raketovými údery po celé zemi. Rakety vypálené z anektovaného Krymu zasáhly i Oděskou oblast na jihu země. Agentura Unian poznamenala bez dalších podrobností, že „nepřítel pokračuje v ničení objektů infrastruktury“. Ostřelování má také podlomit morálku obyvatelstva, uvádí ukrajinská armáda. Přístavní Oděsa je terčem ruských raketových útoků opakovaně.
Úřady vyzvaly obyvatele, aby neignorovali letecké poplachy, a to tím spíš, že další ostřelování je velice pravděpodobné. Ruské rakety P-800 Oniks, na Krymu zřejmě odpalované z ruských systémů pobřežní obrany Bastion, jsou podle dostupných informací určeny především k ničení nepřátelských lodí, ale mohou být použity i proti pozemním cílům.
Terčem ostřelování se ještě v noci stala i sousední Mykolajivská oblast. „Bohužel máme mrtvé a raněné. Pod palbou se ocitly mnohé okresy, (střel) přilétlo více než obvykle,“ uvedl bez dalších podrobností guvernér Vitalij Kim podle agentury Ukrinform. Palba podle něj mířila jak na vojenské cíle, tak na obytné čtvrti.
Rusko také soustřeďuje své snahy na zničení infrastruktury letišť s cílem zamezit další činnosti ukrajinského letectva, včetně bezpilotních strojů, a zajistit podporu pozemních sil ze vzduchu. Stoupla intenzita nasazení taktického letectva nad severozápadní částí Černého moře, upozornil ukrajinský generální štáb.
Podle ruského ministerstva obrany byla při útoku poblíž města Zolote v Luhanské oblasti zasažena radarová stanice protiraketové obrany americké výroby, uvedla BBC.
Rusko od vpádu na Ukrajinu z 24. února přišlo již celkově o 25 650 vojáků, 1145 tanků, 2764 obrněných vozidel, 513 děl, 185 raketometů, 87 protiletadlových zbraní, 199 letadel, 158 vrtulníků, 377 dronů a 94 střel s plochou dráhou letu, odhadl ukrajinský štáb. Podobné údaje ani jedné z bojujících stran není možné ověřit z nezávislých zdrojů.
Boje v Azovstalu pokračují
Ukrajinské ministerstvo obrany v pondělí uvedlo, že ruské síly podporované tanky a dělostřelectvem provádějí „útočné operace“ na ocelárnu Azovstal v Mariupolu, kde jsou ukryti poslední obránci města.
Mluvčí ministerstva obrany neposkytl žádné další podrobnosti, ale bez uvedení důkazů uvedl, že by v budoucnu mohlo dojít k útokům ruských bombardérů.
Rusko již dříve popřelo tvrzení ukrajinských představitelů, že se pokusilo zaútočit na rozlehlou továrnu u Azovského moře, kde se ukrývají i civilisté.
Rusko značně vyčerpalo zásoby přesné munice, tvrdí Londýn
Podle ukrajinského ministerstva obrany zvýšilo Rusko v Černém moři počet nosičů střel s plochou dráhou letu typu Kalibr. Nyní mají ruská vojska v Černém moři podle resortu k dispozici až padesát těchto raket, které mohou použít pro zasažení cílů po celé Ukrajině. Minulý týden se podle údajů ukrajinského ministerstva obrany nacházely v Černém moři tři ruské nosiče střel s plochou dráhou letu a dohromady na nich bylo asi dvacet raket, uvedl portál Ukrajinska pravda.
Přesto britské ministerstvo obrany s odvoláním na poznatky vojenské rozvědky v pondělí upozornilo, že Rusko pravděpodobně značně vyčerpalo své zásoby přesné munice. Invaze na Ukrajinu odhalila nedostatky ve schopnosti ruských sil provádět přesné údery ve velkém měřítku, a tak Rusko podrobilo ukrajinská města intenzivnímu bombardování jen s malým či vůbec žádným ohledem na civilní oběti.
O tom, že Rusku dochází přesná munice, už v březnu informoval také Pentagon. Místopředseda ruské vlády Jurij Borisov v pondělí ujistil, že Rusko má dost vysoce přesných střel a munice, aby ozbrojené síly splnily všechny stanovené úkoly, uvedla agentura Reuters.
Místopředseda ruské vlády Jurij Borisov však v pondělí ujistil, že Rusko má dost vysoce přesných střel a munice, aby ozbrojené síly splnily všechny stanovené úkoly. „Kdybychom uvěřili všemu, co se o tom tvrdí, rakety by Rusku měly dojít už v březnu. Ale nedošly. Obranný průmysl dodává naší armádě všechny nezbytné typy raket v požadovaném množství,“ prohlásil Borisov podle internetového listu Gazeta.ru. Podle Borisova také Rusko vyvíjí novou generaci hypersonických střel.
Podle britského ministra obrany Bena Wallace bude ale snaha nahradit tyto zbraně „neuvěřitelně těžká“, protože řada komponentů pochází ze Západu. Výměna munice podle něj u komplexních zbraňových systémů netrvá pár dní, ale i měsíce. „Pokud je jednou všechny vystřílíte tak, jak to udělalo Rusko, je to pro ně skutečný problém,“ řekl Wallace.
„Je velmi pravděpodobné, že Ukrajina ruskou armádu zlomí,“ uvedl podle BBC s tím, že Putinovo selhání na Ukrajině je „naše klíčová politická mise.“ „Je na Ukrajině, aby si vybrala, jak tento konflikt ukončí – nebo jak donutí Rusko, aby tento konflikt ukončilo – a jakým způsobem,“ odpověděl na otázku, jak by podle něj porážka Ruska vypadala.
O vítězství Ukrajiny je přesvědčený také prezident země Volodymyr Zelenskyj, který v Kyjevě přednesl projev při příležitosti oslav vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. „Vyhráli jsme tehdy, vyhrajeme i teď,“ řekl podle agentury Unian Zelenskyj v projevu.
Baar: Rusové se bojí zveřejnit cíle invaze
Politický a kulturní geograf Ostravské univerzity Vladimír Baar řekl v pořadu Devadesátka ČT24, že Rusové se bojí zveřejnit cíle invaze na Ukrajinu, protože by se ukázalo, že je nejsou schopni dosáhnout. Uvedl to na příkladu, že počátečním cílem bylo určitě ovládnout Ukrajinu, což se nepodařilo. Domnívá se rovněž, že přes dobytí Oděsy by se chtěli Rusové dostat k Moldavsku.
Dodal, že Čína zaujímá obojetný postoj. Jednak přijímá ruský narativ, že za všechno může NATO. Velké státní podniky se však drží západních sankcí. Mají totiž obavu, že pokud by je porušily, mohla by přijít odvetná opatření ze strany amerických, evropských či japonských firem. Na ně jsou přitom čínské podniky navázány mnohem silněji než na ruské společnosti. „Pro zahraniční obchod Číny je Západ jednoznačně významnější, přes padesát procent, zatím Rusko asi ze tří procent. Je to tedy obrovský nepoměr.“ Baar zdůraznil, že Čína bude chtít současné situace využít a oslabení Ruska jí bude významně hrát do karet.
