Ruská agrese na Ukrajině vnáší značný neklid také do blízkého zahraničí. V posledních dnech přicházejí varovné zprávy zejména z Podněstří, mezinárodně neuznávaného území proruských separatistů v Moldavsku.
Region zaznamenal diverzní útoky i ozbrojené incidenty. Podle Kyjeva a jeho západních spojenců může jít o snahy eskalovat útoky proti Ukrajině a zároveň rozšířit ruskou ozbrojenou expanzi na území dalších zemí.
„Naše analýza naznačuje, že mezi různými silami v regionu existuje napětí a že mají zájem na destabilizaci situace. To činí Podněstří zranitelným a přináší rizika i pro Moldavsko,“ řekla prezidentka Moldavska Maia Sanduová.
Kdo drží prst na spoušti
Právě pod kontrolu Kyšiněva zhruba dvousetkilometrové pásmo lemující Dněstr de iure náleží. Faktickou kontrolu nad ním ale od vyhlášení nezávislosti v roce 1990 drží Moskva, respektive jím podporovaná samospráva. Ta v uplynulých dnech ohlásila několik incidentů, například střelbu na budovu ministerstva bezpečnosti či zničení dvou rozhlasových vysílačů. Separatisté podezřívají Ukrajinu. Kyjev i jeho spojenci ale tvrdí, že ruku na spoušti nedrží nikdo jiný než Kreml.
„Akce považujeme za teroristické. S cílem destabilizovat region,“ řekla mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová.
Ke kontroverzním událostem došlo krátce poté, co z vedení ruské armády zaznělo obvinění, že Moldavsko utlačuje ruskojazyčné obyvatele. Jeden z argumentů, který Moskva použila k napadení Ukrajiny.
Operace pod falešnou vlajkou?
K napjaté situaci se vyslovil i ministr obrany Velké Británie Ben Wallace. „Zaznamenali jsme už hrozby operací pod falešnou vlajkou na Ukrajině i v jejím okolí. To vše je součástí určitého typu (ruských) útoků. Ale také zoufalé snahy odvrátit pozornost od hlavního tématu, kterým je (ruské) selhání na Ukrajině.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj považuje toto dění jako potvrzení svých dřívějších slov. Tedy, že ruská invaze na Ukrajinu byla zamýšlena jen jako začátek snahy o ovládnutí dalších zemí.
Moskva své výbojné plány o něco více specifikovala na začátku tohoto týdne – rostřednictvím velitele Centrálního vojenského okruhu Rustama Minněkajeva. Jedním ze zadání, které podle něj ruská armáda dostala, je obsazení jižní Ukrajiny. A tedy přímé propojení právě s moldavským Podněstřím.
Rusko je proti vstupu Moldavska do EU, říká diplomat
Diplomat a politický geograf Jaroslav Kurfürst souhlasí, že uskutečněné útoky vypadají jako „útoky pod falešnou vlajkou“. Podle něho mohou mít jednak za cíl destabilizovat situaci, jednak sloužit jako záminka pro obvinění Ukrajiny nebo Moldavska z rozdmýchávání nepokojů. „Které by pak Rusko šlo řešit a zase by šlo někoho osvobozovat.“
Diplomat zdůraznil, že Ukrajina nemá zájem útočit na území Moldavska a Moldavsko rozhodně nemá zájem na nestabilitě ve svém vlastním prostoru. Samotnou ruskou posádku v Podněstří o počtu třináct set až patnáct set mužů nepovažuje za nijak silnou. „Přesto je to třikrát tolik, než má Rusko povoleno podle smlouvy z roku 1992.“
Na mezilidské úrovni pak mezi Podněstřím a Moldavskem nepanuje žádné napětí, konflikt je zde opravdu „zamrzlý“, a nejraději by na něj obě strany zapomněly, řekl Kurfürst. Rusko ovšem na Podněstří nezapomnělo a má zde své zájmy, dodal. Diplomat to přirovnal k „noze ve dveřích“. Zároveň se Moskva snaží o zadržování evropských integračních tendencí Moldavska, které rostou. Moldavsko v březnu podalo přihlášku do EU.
