Ruského velvyslance v Polsku Sergeje Andrejeva polili demonstranti červenou barvou, když se v poledne pokusil položit věnec k pomníku sovětských vojáků ve Varšavě. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj při příležitosti výročí vítězství nad nacistickým Německem prohlásil, že Ukrajina zvítězí i tentokrát proti ruské agresi. Upozornil ale také, že cesta k vítězství bude složitá. Britský ministr obrany Ben Wallace zase při této příležitosti řekl, že ruští generálové by měli být postaveni před vojenský soud. Německý kancléř Olaf Scholz ocenil přátelství s Francií a označil ho za vzor pro Evropu.
Demonstranti polili ruského velvyslance v Polsku červenou barvou na protest proti válce
On-line přenos
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Rusko si připomíná 77. výročí sovětského vítězství nad nacistickým Německem ve druhé světové válce. Ve Varšavě měl být středobodem těchto oslav hřbitov sovětských vojáků, kam ale byla svolána demonstrace proti válce na Ukrajině. „Fašisté, bandité!“ skandoval dav na adresu ruské delegace.
„Lidé z davu se pokoušeli fyzicky napadnout velvyslance. Několik lidí se po něm natahovalo, ale odstrkávali je strážci. V jednu chvíli velvyslanci polili obličej červenou barvou,“ vylíčila televizní stanice TVN 24. Věnec se ruskému diplomatovi položit nepodařilo. Demonstranti jej roztrhali a jeho zbytky házeli po delegaci.
Dříve kdosi na hřbitově namaloval v ukrajinských modro-žlutých barvách nápis „Zabít Putina“. Nápis mohl vzniknout ještě v noci, přestože hřbitov střežila policie. Ještě před polednem jej úklidová četa odstranila, podotkla TVN 24.
„Jsem hrdý na svého prezidenta (Vladimira Putina),“ prohlásil ruský velvyslanec po incidentu podle televize Polsat.
Policie podle agentury TASS dorazila několik minut po útoku, obklopila velvyslance s chotí a několika diplomaty a pomohla jim dojít k autu s diplomatickou značkou a ruskou vlajkou. Kvůli agresivně naladěnému davu s ukrajinskými vlajkami a protiruskými nápisy na transparentech se delegaci nepodařilo ani dojít k pomníku.
Ruská diplomacie protestovala proti napadení velvyslance. Od Varšavy požaduje, aby „neprodleně zorganizovala ceremonii kladení věnce při zajištění bezpečnosti před provokacemi všeho druhu“. Moskva se domáhá, aby tato opatření přijala Varšava „ještě dnes“, dodal TASS.
Zelenskyj: Vyhráli jsme tehdy, vyhrajeme i teď
Ukrajina bojuje za nové vítězství a válku s Ruskem vyhraje, řekl v pondělí v Kyjevě ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Ukrajince v poselství ale také upozornil, že cesta k porážce Ruska bude obtížná. „Vyhráli jsme tehdy, vyhrajeme i teď,“ prohlásil Zelenskyj.
Zelenskyj popřál ke dni vítězství Ukrajincům ve videu zveřejněném na Telegramu, na kterém prochází hlavní kyjevskou třídou. Ulice je až na barikády prázdná. „Bojujeme za svobodu našich dětí, a proto vyhrajeme. Nikdy nezapomeneme na naše předky bojující ve druhé světové válce, která si vyžádala životy více než osmi milionů Ukrajinců. A velmi brzy bude Ukrajina slavit dva Dny vítězství,“ řekl Zelenskyj s tím, že slavnostní průvod brzy projde i středem Kyjeva.
V předvečer Dne vítězství prohlásil, že Rusko „zapomnělo na vše, co bylo důležité pro vítěze druhé světové války“. Řekl také, že celý svobodný svět vidí, že Ukrajina je „v této válce stranou dobra“, a dodal, že Rusko „prohraje, protože zlo vždycky prohraje“, píše BBC.
Zelenskyj žádá otevření přístavů
Zelenskyj v pondělí také vyzval k okamžitému otevření ukrajinských přístavů, které blokují ruská vojska. Upozornil, že současná situace může vyvolat potravinovou krizi ve světě. „Je důležité předejít potravinové krizi ve světě, která hrozí kvůli agresivnímu jednání Ruska. Musejí být přijata okamžitá opatření pro odblokování ukrajinských přístavů, aby mohla být vyvážena pšenice,“ sdělil.
V pátek zástupce Organizace OSN pro výživu a zemědělství (FAO) podle agentury Reuters uvedl, že na Ukrajině uvázlo kvůli blokádě černomořských přístavů včetně Mariupolu a problémům s infrastrukturou téměř 25 milionů tun obilí.
Zelenskyj podle agentury AFP při jednání s předsedou Evropské rady Charlesem Michelem podtrhl, že Ukrajina dodává obilí 400 milionům lidí na planetě a že blokáda vývozu obilí již vedla ve světě ke zvýšení cen potravin.
Ruští generálové patří před vojenský soud, řekl britský ministr
Kritiku na adresu Ruska v souvislosti s oslavami Dne vítězství pronesl také britský ministr obrany Ben Wallace.
„Všichni profesionální vojáci by měli být chováním ruské armády zděšeni,“ uvedl Wallace ve výňatcích projevu, které zveřejnilo jeho ministerstvo. „Nejenže se podílejí na nezákonné invazi a válečných zločinech, ale jejich nejvyšší velení zklamalo vlastní řadové vojáky do té míry, že by mělo být postaveno před vojenský soud,“ dodal.
Podle Wallace se generálové „přímo podílejí na Putinově únosu hrdé historie svých předků, kteří se bránili proti bezohledné invazi; odráželi fašismus; obětovali se pro vyšší cíle“.
Ukrajina požaduje zasedání Rady OSN pro lidská práva
Ukrajina podpořená více než pěti desítkami dalších států požádala o svolání zvláštního zasedání Rady OSN pro lidská práva (UNHRC).
„Současná situace vyžaduje naléhavou pozornost rady vzhledem k nedávným zprávám o válečných zločinech a rozsáhlém porušování práv ve městě Buča a v dalších osvobozených částech země a vzhledem k nadále přicházejícím zprávám o masivních obětech ve městě Mariupol,“ napsala ukrajinská velvyslankyně při OSN Jevhenija Filipenková.
Rusko, které svou invazi na Ukrajinu označuje jako „speciální vojenskou operaci“, popírá, že by útočilo na civilisty. Zprávy západních zemí, médií i neziskových organizací ale hovoří jinak.
Už začátkem března Rada OSN pro lidská práva ustavila komisi, která má možné ruské zločiny vyšetřovat.
Borrell: EU by měla zabrat ruské devizové rezervy
Země Evropské unie by měly zvážit zabavení ruských devizových rezerv a jejich použití na obnovu Ukrajiny, řekl v rozhovoru s listem Financial Times šéf unijní diplomacie Josep Borrell.
Připomněl, že Spojené státy zabavily afghánské centrální bance aktiva za několik miliard dolarů, zčásti na odškodnění obětí terorismu a humanitární pomoc této asijské zemi. Podle Borrella je logické, aby se obdobně naložilo s ruskými rezervami.
„Byl bych zcela jistě pro, má to logiku,“ řekl Borrell. „Máme ty peníze v kapsách a někdo mně musí vysvětlit, proč to jde s afghánskými penězi, ale ne s ruskými,“ dodal.
EU a její spojenci už dříve zmrazili devizové rezervy na účtech ruské centrální banky v hodnotě stovek miliard dolarů. Rusko v březnu uvedlo, že v důsledku sankcí na centrální banku mu bylo zmrazeno 300 miliard dolarů (7,2 bilionu korun) ve formě devizových a zlatých rezerv, jejichž celková hodnota přesahuje 600 miliard dolarů.
Zástupci EU se zabývají otázkou, zda by šlo ruské rezervy nějakým způsobem použít při obnově Ukrajiny. Brusel ale zatím v tomto ohledu nepředložil žádný politický návrh.
Plán zabavit ruské devizové rezervy by podle Financial Times byl dramatickým krokem, jenž by zřejmě znepokojil vlády, které mají napjaté vztahy s EU a jejími partnery.
Brusel chystá další ústupky u ropného embarga
Evropská komise se ale také chystá znovu upravit návrh podmínek, za kterých mají členské země ukončit dovoz ropy z Ruska. Vedle dříve navržených výjimek pro Maďarsko, Slovensko a Česko zvažuje Brusel možnost přislíbit investice do infrastruktury zemí nejvíce závislých na ruské ropě. Uvedla to agentura Reuters s odvoláním na nejmenovaný zdroj.
Šéfka unijní exekutivy Ursula von der Leyenová se vypravila do Budapešti, kde chtěla o podpoře embarga přesvědčit jeho nejhlasitějšího odpůrce, maďarského premiéra Viktora Orbána. Po setkání uvedla, že vidí v jednáních s Maďarskem pokrok. „Dosáhli jsme pokroku, ale je zapotřebí další práce,“ uvedla pak na Twitteru.
Komise minulou středu v rámci šestého balíku sankcí za ruskou invazi na Ukrajinu navrhla do konce roku tohoto zcela ukončit dovoz ruské ropy. Opatření, které má režim prezidenta Vladimira Putina připravit o významnou část zdrojů financování vojenské agrese, však odmítly podpořit Budapešť a Bratislava, s dodatečnými podmínkami přišla i Praha. Komise prvním dvěma zemím povolila výjimku do konce roku 2024, Česku pak do poloviny téhož roku.
Maďarsko však embargo odmítlo podpořit i při dosud posledním nedělním jednání unijních velvyslanců. To podle agentury MTI v pondělí zopakoval ministr zahraničí Péter Szijjártó, podle něhož „Maďaři nesmí platit za válku“.
Čaputová poděkovala americké první dámě
Slovenská prezidentka Zuzana Čaputová během přijetí americké první dámy Jill Bidenové ocenila podporu, které se její zemi dostává od USA, a také spolupráci mezi oběma státy.
V uplynulých dnech Bidenová v souvislosti s uprchlickou krizí, kterou vyvolala válka na Ukrajině, zavítala také do Rumunska a nečekaně i na samotnou Ukrajinu, kde se sešla s Olenou Zelenskou, manželkou ukrajinského prezidenta.
Bidenová přijela na Slovensko v sobotu. O víkendu na východním Slovensku zavítala mezi ukrajinské uprchlíky a dobrovolníky, záchranáře a další pracovníky, kteří běžencům pomáhají. Vyjádřila také vděk Slovákům za pomoc uprchlíkům.
Německý kancléř označil přátelství s Francií za vzor pro Evropu
Německo-francouzské přátelství je vzorem pro Evropu, a to obzvláště v nynějších těžkých časech, kdy na kontinentu kvůli ruské agresi opět zuří válka. V pondělí to v Berlíně na setkání s francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem prohlásil německý kancléř Olaf Scholz. Podle Macrona, pro kterého je návštěva německé metropole první zahraniční cestou po zahájení druhého prezidentského mandátu, je společným cílem Německa a Francie silná Evropa.
„Německo-francouzské partnerství a přátelství je inspirací a motorem Evropy a v době ruské agrese je potřebnější než kdy jindy,“ řekl Scholz. Zdůraznil, že Evropa musí posílit svou bezpečnost, a to nejen vojenskou, ale i klimatickou a energetickou. Stejně se vyjádřil i Macron. „Máme společný cíl, kterým je jednotná, silná a sebevědomá Evropa,“ uvedl Macron.
Scholz rovněž vyjádřil podporu Ukrajině, která čelí ruskému vojenskému vpádu. „Stojíme pevně na straně Ukrajiny,“ řekl. „Jsme jednotní i v tom, že Ukrajina patří do evropské rodiny,“ řekl kancléř. Macron následně připomněl, že standardy pro vstup do Evropské unie jsou velmi přísné, proto nelze očekávat rychlé přijetí Ukrajiny. „Potrvá to roky, možná desetiletí,“ řekl francouzský prezident. Na toto téma dnes hovořil během návštěvy Štrasburku, kdy řekl, že EU by měla zvážit vytvoření paralelního společenství, které by umožnilo zapojit neunijní státy do evropských struktur.
17 minut
Brífink francouzského prezidenta Macrona a německého kancléře Scholze při návštěvě Berlína
Připomínky konce války v Německu
Především ve znamení ruských piet si v pondělí Berlín a další německá města připomněly 77. výročí pádu nacismu a konce druhé světové války v Evropě. Před Braniborskou bránou v centru německé metropole se sešly stovky Rusů a Němců s ruskými či sovětskými kořeny, aby si společně připomněli své předky bojující ve druhé světové válce v řadách Rudé armády.
Německá média s napětím očekávala příjezd Nočních vlků, kterých mělo v pondělí do metropole podle dřívějších odhadů policie přijet asi 150. K sovětskému památníku v parku Tiergarten nakonec dorazilo jen 15 motorkářů se symboly tohoto ruského klubu. Policie je k položení květin pouštěla po skupinkách po pěti lidech.
Několik ceremonií si na pondělí připravila ruská ambasáda v Berlíně, harmonogram ale předem z bezpečnostních důvodů nezveřejnila. Ruský velvyslanec v Německu Sergej Něčajev položil věnec v sovětském památníku v parku Tiergarten. U tohoto památníku, kde je pohřbeno asi 2500 sovětských vojáků padlých v bitvě o Berlín a který je na dohled od budovy kancléřství a Spolkového sněmu, se sešli také příznivci Ukrajiny a odpůrci ruského režimu. Žádné incidenty ale policie řešit nemusela.
Spor o vlajky a symboly
Něčajev položil věnec také v sovětském památníku ve čtvrti Treptow. Ruská delegace mohla na rozdíl od veřejnosti mít u sebe ruské vlajky a také svatojiřské stuhy, což řada lidí kritizovala. Berlínská policie následně na Twitteru vysvětlila, že zákaz vyvěšování ukrajinských a ruských vlajek na 15 památných místech v metropoli pro oficiální akce neplatí. Omezení policie z bezpečnostních důvodů a z obav ze zneužití piet k propagaci války nařídila na neděli a pondělí.
Postoj berlínské policie kritizoval ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba, který zákaz ukrajinských vlajek označil za chybu, neboť podle něj není možné srovnávat ukrajinské symboly se symboly agresorského Ruska.
Proti policejnímu zákazu se u správního soudu ohradili organizátoři shromáždění u Německo-ruského muzea v Berlíně, kam bylo na pondělní večer svoláno malé shromáždění. Soud organizátorům povolil ukrajinské vlajky, což zdůvodnil tím, že akce byla zorganizována na okraj dne mimo hlavní dějiště piet.
