Zažíváme největší komoditní šok od 70. let, varuje Světová banka

Ruský útok na Ukrajinu způsobil na světových komoditních trzích největší šok od sedmdesátých let minulého století, kdy arabští těžaři zastavili vývoz ropy na Západ podporující Izrael. V úterý to uvedla Světová banka (SB) ve své zprávě o vyhlídkách komoditních trhů. Varovala, že ceny komodit se budou držet na mimořádně vysokých úrovních také v příštích dvou letech.

„Nárůst cen energie za poslední dva roky je nejvýraznější od ropné krize z roku 1973. Nárůst cen potravinářských komodit, jejichž velkými producenty jsou Rusko a Ukrajina, a hnojiv, pro jejichž výrobu se využívá zemní plyn, je nejvýraznější od roku 2008,“ zmiňují zástupci Světové banky ve své zprávě. „Celkově to představuje největší komoditní šok, který jsme zažili od sedmdesátých let minulého století,“ dodávají.

Světová banka předpokládá, že ceny energií v letošním roce stoupnou o více než 50 procent a že ceny neenergetických komodit, včetně zemědělských produktů a kovů, se zvýší o téměř 20 procent. V případě delšího trvání války a rozsáhlejších sankcí vůči Rusku by navíc růst cen mohl být ještě výraznější.

Prudké zdražení ropy, zemního plynu nebo pšenice

Průměrná cena severomořské ropy Brent letos bude podle odhadů Světové banky činit 100 dolarů za barel, což představuje nejvyšší úroveň od roku 2013 a nárůst o více než čtyřicet procent oproti loňskému roku.

Banka rovněž předpovídá, že ceny zemního plynu v Evropě budou letos ve srovnání s loňským rokem dvojnásobné a že ceny uhlí budou vyšší o 80 procent.

Banka také počítá s nárůstem cen pšenice o více než 40 procent. To podle ní zvýší tlak na rozvíjející se ekonomiky závisející na dovozu pšenice, zejména z Ruska a Ukrajiny. Ceny kovů se letos podle banky zvýší o 16 procent.

Spoluautor zprávy Peter Nagle podle serveru BBC varoval, že rostoucí ceny komodit začínají mít velmi rozsáhlé hospodářské a humanitární důsledky. „Domácnosti po celém světě pociťují krizi v oblasti životních nákladů,“ dodal. „Máme obavy především o nejchudší domácnosti, protože ty vynakládají větší část svých příjmů na potraviny a energie, takže jsou obzvlášť zranitelné,“ upozornil.