Kodaň plánuje posílat uprchlíky do Rwandy. Následovala by Británii, která takové přemisťování už dojednala

Nahrávám video

Kodaň vyjednává s vládou Rwandy o přebírání uprchlíků. Přestože je Dánsko členem EU, v oblasti vnitřních záležitostí má výjimku, a severské království tak následuje Velkou Británii, která se na přemisťování migrantů s africkou zemí už domluvila zkušebně na pět let. Jen letos přeplulo přes vody Lamanšského průlivu z Francie do Anglie na šest a půl tisíce běženců.

Dánský ministr pro uprchlíky, imigranty a integraci Mattias Tesfaye agentuře Reuters sdělil, že dohoda by měla za cíl „zajistit důstojnější přístup než (jaký poskytuje) zločinecká síť obchodníků s lidmi, která dnes charakterizuje migraci přes Středozemní moře“. O nové dohodě má příští týden jednat dánský parlament.

Ten loni schválil návrh zákona, který umožní posílat žadatele o azyl do třetích zemí, a to i mimo evropský kontinent. Proti předloze tehdy protestovaly organizace na ochranu lidských práv, podle nichž se právo na azyl může ocitnout v ohrožení.

Znepokojení vyjádřila také Evropská komise. Kodaň tvrdila, že opatření bude humánnější než dosavadní postupy. Dánsku se nicméně tehdy takovou třetí zemi najít nepodařilo, poznamenala agentura Reuters, nyní ale zvažuje stejnou africkou destinaci jako před nedávnem Londýn. 

Británie bude platit za přesun i vzdělání běženců

Velká Británie se už dohodla s vládou v Kigali, že bude posílat do Rwandy migranty z různých zemí zadržené po příchodu do Spojeného království. Rwanda dostane za přijetí uprchlíků v první fázi 144 milionů eur. Kromě zisku finančních prostředků chce Rwanda krokem upevnit svou pozici jako spojence Západu.

„Každý, kdo vstoupí do Spojeného království ilegálně, stejně jako ti, kteří připluli nezákonně od 1. ledna, teď mohou být přemístění do Rwandy,“ prohlásil premiér Boris Johnson, který před brexitem sliboval, že nechtěnou migraci omezí. Jen loni se do Anglie dostalo na třicet tisíc uprchlíků, meziročně třikrát víc. Někteří se na gumových člunech utopí či zraní.

Letadla budou běžence přepravovat do Rwandy, kterou ještě loni Británie v OSN kritizovala za omezování občanských práv a svobody médií. Británie teď bude v uprchlických střediscích platit vzdělání i pracovní příležitosti běžencům. „Tohle nepomůže jen jim, ale bude z toho těžit i Rwanda a její obyvatelé,“ prohlašuje rwandský ministr zahraničí Vincent Biruta.

Kritika církve i Mayové

Také v Británii se Johnsonův plán setkal s ostrou kritiku. Odmítl ho nejvyšší duchovní anglikánské církve, arcibiskup z Canterbury, což Johnsona velmi rozhořčilo. Ozvala se i bývalá premiérka Theresa Mayová, která jako exministryně vnitra sama proslula tvrdým přístupem k ilegální migraci. „Nepodporuji politiku přemístění do Rwandy, a to na základě zákonnosti, praktičnosti a efektivnosti,“ sdělila Mayová.

Opozice Johnsonovi vyčetla, že za každého běžence budou britští daňoví poplatníci platit třikrát víc, než je to stojí doposud. Varuje, že pašeráci budou nabírat víc žen a dětí, pokud mužští běženci poputují do Rwandy. Ochráncům planety zas vadí dlouhé neekologické lety. Johnson si podobně jako Dánové stojí za tím, že jeho řešení překazí výnosný obchod pašerákům. Dohoda posílat migranty do Rwandy může v Británii ještě skončit u soudu.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 3 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 5 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 7 hhodinami

Nejvyšší soud USA otevřel Trumpovi cestu k oživení tvrdé imigrační politiky

Nejvyšší soud Spojených států ve čtvrtek otevřel cestu administrativě prezidenta Donalda Trumpa k obnovení tvrdé imigrační politiky, která byla dříve využívána k odmítání migrantů žádajících o azyl na americko-mexické hranici, informovala agentura AP. Federální soudkyně v Bostonu ve čtvrtek naopak, dle agentury Reuters, zablokovala zavedení nařízení prezidenta, které mělo za cíl zpřísnit pravidla týkající se korespondenční volby před listopadovými volbami do Kongresu.
před 8 hhodinami
Načítání...