Britská vláda hodlá posílat některé migranty do Rwandy, opozice plán ostře zkritizovala

Britská vláda oznámila dohodu se Rwandou, na jejímž základě má africká země za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po příchodu do Spojeného království. Plán pomůže podle kabinetu premiéra Borise Johnsona zasáhnout proti převaděčům. Opozice i organizace hájící práva uprchlíků mechanismus odsuzují jako pomýlený a krutý, vzhledem k historii porušování lidských práv v malé africké zemi.

Podle zpravodajského webu BBC hodlá Londýn některým žadatelům o azyl připlouvajícím přes Lamanšský průliv dávat „jednosměrné lístky“ do Rwandy. To odpoledne potvrdila vyjádření britského ministerstva vnitra i rwandské vlády, podle nichž lidé odeslaní do více než šest tisíc kilometrů vzdálené africké země nebudou mít možnost vrátit se do Británie.

Britská vláda uvedla, že lidé, jimž bude ve Rwandě uznán nárok na azyl, budou moci „vybudovat nový a prosperující život v jedné z nejrychleji rostoucích ekonomik“. Rwanda by za ně převzala zodpovědnost, provedla je azylovým procesem a na konci tohoto procesu, budou-li úspěšní, dostanou dlouhodobý pobyt, popisuje BBC.

Podle dohody podepsané při čtvrteční návštěvě britské ministryně vnitra Priti Patelové v Kigali Londýn slíbil Rwandě v první fázi 120 milionů liber (přes 3,5 miliardy korun) na rozvoj její ekonomiky a také nespecifikovanou částku na podporu imigračních procesů a infrastruktury. Kolik migrantů by africká země za tuto částku přijala, nebylo jasné. Premiér Johnson v projevu řekl, že Rwanda bude schopna v příštích letech přijmout desetitisíce lidí.

Do Rwandy by mohli zamířit i Ukrajinci, připustila ministryně

V britských médiích se nejdříve objevila informace, že program se bude zpočátku týkat hlavně mužů, kteří na britské území přicházejí sami. Z následných oficiálních vyjádření ovšem vyplývalo, že do Rwandy může být odeslán kdokoli, kdo od začátku roku dorazil na britské území za pomoci převaděčů, bez ohledu na to, zda má daná osoba nárok na azyl, či nikoli. Ministryně Patelová nevyloučila, že by přesídlení do Rwandy mohlo potkat i uprchlíky z Ukrajiny.

Londýn věc prezentuje jako „partnerství pro migraci a ekonomický rozvoj“. Zároveň hovoří o snaze narušit aktivity zločineckých organizací, které pomáhají migrantům dostat se do Spojeného království. Loni jich tam na malých člunech dorazilo nejméně 28 a půl tisíce, což je více než trojnásobek oproti roku 2020. Letos nebezpečnou cestu přes kanál La Manche absolvovaly více než čtyři a půl tisíce běženců, a roční součet by tak mohl stanovit nový rekord.

Utrpení a plýtvání penězi, zmiňuje kritika

Televize ITV uvádí, že podobnou imigrační politiku v minulosti zvažovalo Dánsko, zatímco Austrálie posílá žadatele o azyl na Vánoční ostrov, kde čekají na rozhodnutí úřadů. Interní analýza britské vlády podle ITV zpochybňuje úspěšnost takovýchto programů a hovoří o smíšených důkazech týkajících se efektivity. Dokument prý také uvádí, že zavedení takového systému by přineslo riziko žalob, nicméně se stávajícími zákony je možné jej uplatnit.

Nad efektivitou nově ohlášeného plánu se ovšem vznášejí otazníky, nehledě na pochybnosti týkající se jeho legálnosti a zacházení s migranty ve Rwandě.

Steve Valdez-Symonds z britské pobočky lidskoprávní organizace Amnesty International záměr vlády označil za „šokujícím způsobem nedomyšlený“. Podle něj jen zesílí utrpení migrantů a při tom ještě bude „vyplýtván obrovský objem veřejných peněz“. „Katastrofální“ situace okolo ochrany lidských práv ve Rwandě vše jen zhoršuje, řekl.

Británie loni upozorňovala na omezování svobod ve Rwandě

Podle Patelové si Londýn Rwandu vybral pro její údajné úspěchy s přijímáním běženců. Premiér Johnson zase Rwandu označil za „jednu z nejbezpečnějších zemí na světě“. Podle něj nové partnerství nijak neporušuje mezinárodní právní závazky.

Britská vláda přitom ještě loni v lednu vyjadřovala znepokojení nad „pokračujícím omezováním občanských a politických práv a svobod médií“. Organizace Human Rights Watch v roce 2020 uvedla, že lidé zadržovaní ve Rwandě čelí špatnému zacházení i mučení.

„Ministři budou muset vysvětlit, proč je Rwanda tím správným místem, kterému svěřit ochranu lidských práv zranitelných žadatelů o azyl, kteří doufali, že je ochrání Spojené království,“ píše reportér BBC Mark Easton.

„Je to neproveditelná, neetická a vyděračská politika, která by britské daňové poplatníky stála miliardy liber a která by zkomplikovala, nikoli zjednodušila cestu za rychlými a spravedlivými rozhodnutími o azylu,“ je přesvědčena stínová ministryně vnitra Yvette Cooperová z Labouristické strany. Proti dohodě se Rwandou se vymezily i další opoziční strany nebo charitativní organizace Refugee Council. Podle Cooperové se vláda snaží odvést pozornost od „porušování zákona“ v podání premiéra Johnsona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Evropa odsuzuje sankce USA kvůli regulaci platforem

Řada evropských zemí a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 11 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 13 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
včera v 22:05

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
včera v 20:33

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánovčera v 19:34

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
včera v 16:49
Načítání...