Britská vláda hodlá posílat některé migranty do Rwandy, opozice plán ostře zkritizovala

Britská vláda oznámila dohodu se Rwandou, na jejímž základě má africká země za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po příchodu do Spojeného království. Plán pomůže podle kabinetu premiéra Borise Johnsona zasáhnout proti převaděčům. Opozice i organizace hájící práva uprchlíků mechanismus odsuzují jako pomýlený a krutý, vzhledem k historii porušování lidských práv v malé africké zemi.

Podle zpravodajského webu BBC hodlá Londýn některým žadatelům o azyl připlouvajícím přes Lamanšský průliv dávat „jednosměrné lístky“ do Rwandy. To odpoledne potvrdila vyjádření britského ministerstva vnitra i rwandské vlády, podle nichž lidé odeslaní do více než šest tisíc kilometrů vzdálené africké země nebudou mít možnost vrátit se do Británie.

Britská vláda uvedla, že lidé, jimž bude ve Rwandě uznán nárok na azyl, budou moci „vybudovat nový a prosperující život v jedné z nejrychleji rostoucích ekonomik“. Rwanda by za ně převzala zodpovědnost, provedla je azylovým procesem a na konci tohoto procesu, budou-li úspěšní, dostanou dlouhodobý pobyt, popisuje BBC.

Podle dohody podepsané při čtvrteční návštěvě britské ministryně vnitra Priti Patelové v Kigali Londýn slíbil Rwandě v první fázi 120 milionů liber (přes 3,5 miliardy korun) na rozvoj její ekonomiky a také nespecifikovanou částku na podporu imigračních procesů a infrastruktury. Kolik migrantů by africká země za tuto částku přijala, nebylo jasné. Premiér Johnson v projevu řekl, že Rwanda bude schopna v příštích letech přijmout desetitisíce lidí.

Do Rwandy by mohli zamířit i Ukrajinci, připustila ministryně

V britských médiích se nejdříve objevila informace, že program se bude zpočátku týkat hlavně mužů, kteří na britské území přicházejí sami. Z následných oficiálních vyjádření ovšem vyplývalo, že do Rwandy může být odeslán kdokoli, kdo od začátku roku dorazil na britské území za pomoci převaděčů, bez ohledu na to, zda má daná osoba nárok na azyl, či nikoli. Ministryně Patelová nevyloučila, že by přesídlení do Rwandy mohlo potkat i uprchlíky z Ukrajiny.

Londýn věc prezentuje jako „partnerství pro migraci a ekonomický rozvoj“. Zároveň hovoří o snaze narušit aktivity zločineckých organizací, které pomáhají migrantům dostat se do Spojeného království. Loni jich tam na malých člunech dorazilo nejméně 28 a půl tisíce, což je více než trojnásobek oproti roku 2020. Letos nebezpečnou cestu přes kanál La Manche absolvovaly více než čtyři a půl tisíce běženců, a roční součet by tak mohl stanovit nový rekord.

Utrpení a plýtvání penězi, zmiňuje kritika

Televize ITV uvádí, že podobnou imigrační politiku v minulosti zvažovalo Dánsko, zatímco Austrálie posílá žadatele o azyl na Vánoční ostrov, kde čekají na rozhodnutí úřadů. Interní analýza britské vlády podle ITV zpochybňuje úspěšnost takovýchto programů a hovoří o smíšených důkazech týkajících se efektivity. Dokument prý také uvádí, že zavedení takového systému by přineslo riziko žalob, nicméně se stávajícími zákony je možné jej uplatnit.

Nad efektivitou nově ohlášeného plánu se ovšem vznášejí otazníky, nehledě na pochybnosti týkající se jeho legálnosti a zacházení s migranty ve Rwandě.

Steve Valdez-Symonds z britské pobočky lidskoprávní organizace Amnesty International záměr vlády označil za „šokujícím způsobem nedomyšlený“. Podle něj jen zesílí utrpení migrantů a při tom ještě bude „vyplýtván obrovský objem veřejných peněz“. „Katastrofální“ situace okolo ochrany lidských práv ve Rwandě vše jen zhoršuje, řekl.

Británie loni upozorňovala na omezování svobod ve Rwandě

Podle Patelové si Londýn Rwandu vybral pro její údajné úspěchy s přijímáním běženců. Premiér Johnson zase Rwandu označil za „jednu z nejbezpečnějších zemí na světě“. Podle něj nové partnerství nijak neporušuje mezinárodní právní závazky.

Britská vláda přitom ještě loni v lednu vyjadřovala znepokojení nad „pokračujícím omezováním občanských a politických práv a svobod médií“. Organizace Human Rights Watch v roce 2020 uvedla, že lidé zadržovaní ve Rwandě čelí špatnému zacházení i mučení.

„Ministři budou muset vysvětlit, proč je Rwanda tím správným místem, kterému svěřit ochranu lidských práv zranitelných žadatelů o azyl, kteří doufali, že je ochrání Spojené království,“ píše reportér BBC Mark Easton.

„Je to neproveditelná, neetická a vyděračská politika, která by britské daňové poplatníky stála miliardy liber a která by zkomplikovala, nikoli zjednodušila cestu za rychlými a spravedlivými rozhodnutími o azylu,“ je přesvědčena stínová ministryně vnitra Yvette Cooperová z Labouristické strany. Proti dohodě se Rwandou se vymezily i další opoziční strany nebo charitativní organizace Refugee Council. Podle Cooperové se vláda snaží odvést pozornost od „porušování zákona“ v podání premiéra Johnsona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán zadržel dva tankery a připravil raketu dlouhého doletu

Íránské revoluční gardy zajaly v Perském zálivu dvě lodě, které měly převážet víc než jeden milion litrů pašovaného paliva. Íránská státní televize neupřesnila, jaké zemi tankery patří, ani pod jakou plují vlajkou, napsala agentura AP. Írán také den před jednáním s USA umístil jednu z nejpokročilejších balistických raket na základnu revolučních gard.
16:52AktualizovánoPrávě teď

Trump uvedl, že chce nahradit Nový START novou dohodou

Americký prezident Donald Trump ve čtvrtek večer SEČ uvedl, že Rusko a Spojené státy by měly dojednat zcela novou dohodu o omezení jaderných arzenálů, spíše než prodloužit končící smlouvu Nový START. Server Axios s odkazem na tři nejmenované zdroje o několik hodin dříve napsal, že Spojené státy a Rusko se blíží dohodě o tom, že budou nadále dodržovat omezení obsažená ve smlouvě Nový START.
04:05Aktualizovánopřed 43 mminutami

Ruským raketám a dronům čelily Kyjev či železnice v Sumské oblasti

Rusko v noci na čtvrtek zaútočilo na Ukrajinu dvěma balistickými raketami a 183 drony, informovalo ukrajinské letectvo. Kyjevský primátor Vitalij Klyčko řekl, že v hlavním městě ruské drony zranily nejméně dva lidi. Další dva raněné hlásí úřady po leteckém útoku ze Záporožské oblasti. Ukrajinský vicepremiér Oleksij Kuleba uvedl, že rozsáhlým útokům čelila železniční infrastruktura v Sumské oblasti.
10:31Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Projekt LNG terminálu u Hamburku se zpozdí, ČEZ shání jiné kapacity

ČEZ usiluje o prodloužení pronájmu skladu zkapalněného plynu (LNG) v nizozemském Eemshavenu. Stavba projektu v německém Stade, kde má od příštího roku nasmlouvanou kapacitu pro dvě miliardy kubíků, totiž nabírá zpoždění. Několikaměsíční spekulace na německé straně potvrdil ministr průmyslu a obchodu Karel Havlíček (ANO). Smluvním partnerem českého ČEZu je soukromá firma Hanseatic Energy Hub, která hovoří o zprovoznění terminálu v roce 2029.
před 1 hhodinou

Přes tisíc výškových domů v Kyjevě bude bez tepla celé měsíce

Více než 1100 výškových obytných budov v Kyjevě zůstane bez tepla ještě přinejmenším dva měsíce kvůli kritickému poškození teplárny po nedávném ruském útoku na ukrajinskou metropoli. Oznámil to kyjevský starosta Vitalij Klyčko. Kvůli ruským útokům je bez dodávek tepla i přibližně sto tisíc rodin v Charkově, uvedl ministr energetiky Denys Šmyhal.
před 1 hhodinou

Šéf fóra v Davosu čelí šetření kvůli stykům s Epsteinem

Organizátoři Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu zahájili interní vyšetřování vazeb mezi jeho generálním ředitelem Børgem Brendem a zesnulým americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffreym Epsteinem. Podle dostupných informací se Brende s Epsteinem setkal v letech 2018 a 2019 na třech pracovních večeřích.
před 1 hhodinou

Itálie vyšetřuje samozvaného fašistu kvůli střelbě na civilisty v Sarajevu

Vyšetřování milánské prokuratury o takzvaných víkendových odstřelovačích, kteří údajně stříleli na civilisty v Sarajevu během občanské války v devadesátých letech, má prvního podezřelého. Tím je osmdesátiletý muž se sympatiemi ke krajní pravici, píší italská média. Prokuratura se chystá muže vyslechnout a nechala již prohledat jeho bydliště, kde nalezla řadu zbraní.
před 1 hhodinou

Velvyslanectví USA přerušuje styky se šéfem polské sněmovny, prý urážel Trumpa

Velvyslanectví Spojených států ve Varšavě přerušuje veškeré styky s maršálkem Sejmu, tedy s předsedou dolní komory polského parlamentu. Důvodem jsou urážky a nedostatek úcty k prezidentovi USA Donaldu Trumpovi, oznámil ve čtvrtek na sociální síti americký velvyslanec Tom Rose. Neupřesnil, čím maršálek Wlodzimierz Czarzasty urazil Trumpa, ale pravděpodobně jde o to, že Czarzasty odmítl podpořit Trumpovy snahy získat Nobelovu cenu míru, napsal list Gazeta Wyborcza na svém webu.
před 3 hhodinami
Načítání...