Britská vláda hodlá posílat některé migranty do Rwandy, opozice plán ostře zkritizovala

Britská vláda oznámila dohodu se Rwandou, na jejímž základě má africká země za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po příchodu do Spojeného království. Plán pomůže podle kabinetu premiéra Borise Johnsona zasáhnout proti převaděčům. Opozice i organizace hájící práva uprchlíků mechanismus odsuzují jako pomýlený a krutý, vzhledem k historii porušování lidských práv v malé africké zemi.

Podle zpravodajského webu BBC hodlá Londýn některým žadatelům o azyl připlouvajícím přes Lamanšský průliv dávat „jednosměrné lístky“ do Rwandy. To odpoledne potvrdila vyjádření britského ministerstva vnitra i rwandské vlády, podle nichž lidé odeslaní do více než šest tisíc kilometrů vzdálené africké země nebudou mít možnost vrátit se do Británie.

Britská vláda uvedla, že lidé, jimž bude ve Rwandě uznán nárok na azyl, budou moci „vybudovat nový a prosperující život v jedné z nejrychleji rostoucích ekonomik“. Rwanda by za ně převzala zodpovědnost, provedla je azylovým procesem a na konci tohoto procesu, budou-li úspěšní, dostanou dlouhodobý pobyt, popisuje BBC.

Podle dohody podepsané při čtvrteční návštěvě britské ministryně vnitra Priti Patelové v Kigali Londýn slíbil Rwandě v první fázi 120 milionů liber (přes 3,5 miliardy korun) na rozvoj její ekonomiky a také nespecifikovanou částku na podporu imigračních procesů a infrastruktury. Kolik migrantů by africká země za tuto částku přijala, nebylo jasné. Premiér Johnson v projevu řekl, že Rwanda bude schopna v příštích letech přijmout desetitisíce lidí.

Do Rwandy by mohli zamířit i Ukrajinci, připustila ministryně

V britských médiích se nejdříve objevila informace, že program se bude zpočátku týkat hlavně mužů, kteří na britské území přicházejí sami. Z následných oficiálních vyjádření ovšem vyplývalo, že do Rwandy může být odeslán kdokoli, kdo od začátku roku dorazil na britské území za pomoci převaděčů, bez ohledu na to, zda má daná osoba nárok na azyl, či nikoli. Ministryně Patelová nevyloučila, že by přesídlení do Rwandy mohlo potkat i uprchlíky z Ukrajiny.

Londýn věc prezentuje jako „partnerství pro migraci a ekonomický rozvoj“. Zároveň hovoří o snaze narušit aktivity zločineckých organizací, které pomáhají migrantům dostat se do Spojeného království. Loni jich tam na malých člunech dorazilo nejméně 28 a půl tisíce, což je více než trojnásobek oproti roku 2020. Letos nebezpečnou cestu přes kanál La Manche absolvovaly více než čtyři a půl tisíce běženců, a roční součet by tak mohl stanovit nový rekord.

Utrpení a plýtvání penězi, zmiňuje kritika

Televize ITV uvádí, že podobnou imigrační politiku v minulosti zvažovalo Dánsko, zatímco Austrálie posílá žadatele o azyl na Vánoční ostrov, kde čekají na rozhodnutí úřadů. Interní analýza britské vlády podle ITV zpochybňuje úspěšnost takovýchto programů a hovoří o smíšených důkazech týkajících se efektivity. Dokument prý také uvádí, že zavedení takového systému by přineslo riziko žalob, nicméně se stávajícími zákony je možné jej uplatnit.

Nad efektivitou nově ohlášeného plánu se ovšem vznášejí otazníky, nehledě na pochybnosti týkající se jeho legálnosti a zacházení s migranty ve Rwandě.

Steve Valdez-Symonds z britské pobočky lidskoprávní organizace Amnesty International záměr vlády označil za „šokujícím způsobem nedomyšlený“. Podle něj jen zesílí utrpení migrantů a při tom ještě bude „vyplýtván obrovský objem veřejných peněz“. „Katastrofální“ situace okolo ochrany lidských práv ve Rwandě vše jen zhoršuje, řekl.

Británie loni upozorňovala na omezování svobod ve Rwandě

Podle Patelové si Londýn Rwandu vybral pro její údajné úspěchy s přijímáním běženců. Premiér Johnson zase Rwandu označil za „jednu z nejbezpečnějších zemí na světě“. Podle něj nové partnerství nijak neporušuje mezinárodní právní závazky.

Britská vláda přitom ještě loni v lednu vyjadřovala znepokojení nad „pokračujícím omezováním občanských a politických práv a svobod médií“. Organizace Human Rights Watch v roce 2020 uvedla, že lidé zadržovaní ve Rwandě čelí špatnému zacházení i mučení.

„Ministři budou muset vysvětlit, proč je Rwanda tím správným místem, kterému svěřit ochranu lidských práv zranitelných žadatelů o azyl, kteří doufali, že je ochrání Spojené království,“ píše reportér BBC Mark Easton.

„Je to neproveditelná, neetická a vyděračská politika, která by britské daňové poplatníky stála miliardy liber a která by zkomplikovala, nikoli zjednodušila cestu za rychlými a spravedlivými rozhodnutími o azylu,“ je přesvědčena stínová ministryně vnitra Yvette Cooperová z Labouristické strany. Proti dohodě se Rwandou se vymezily i další opoziční strany nebo charitativní organizace Refugee Council. Podle Cooperové se vláda snaží odvést pozornost od „porušování zákona“ v podání premiéra Johnsona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Počet obětí zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235 a zřejmě dále poroste

Počet potvrzených obětí dvojice středečních zemětřesení ve Venezuele stoupl zhruba na 235, oznámil podle tiskových agentur v noci na pátek SELČ tamní ministr zdravotnictví Carlos Alvarado. Předchozí bilance hovořila o 188 mrtvých, více než 500 zraněných a stovkách zavalených. Americká armáda mezitím oznámila, že na podporu záchranných operací nasadí dvě vojenské lodě, letadla a vrtulníky.
před 1 hhodinou

Král Karel III. nebude po nákladné rekonstrukci žít v Buckinghamském paláci

Britský král Karel III. nebude ani po dokončení nákladné desetileté rekonstrukce v příštím roce žít v Buckinghamském paláci. Oznámili to ve čtvrtek podle tiskových agentur zástupci panovnické rodiny. Ti také poprvé zveřejnili, kolik král Karel odvedl státu na daních v uplynulých letech. Od nástupu na trůn v roce 2022 britský panovník zaplatil na daních celkem přes 30 milionů liber (845 milionů korun).
před 4 hhodinami

Mamdaniho popularita roste. Část demokratů se obává posunu strany doleva

Popularita newyorského starosty Zohrana Mamdaniho roste. Už teď se řadí mezi nejoblíbenější představitele demokratů, což ukazuje i fakt, že v newyorských demokratických primárkách před volbami do Kongresu zvítězili mimo jiné tři demokratičtí socialisté podporovaní právě Mamdanim. Někteří členové vedení strany se však obávají, že by newyorský starosta a jeho spojenci mohli stranu posunout před listopadovými volbami příliš doleva.
před 7 hhodinami

Ve Venezuele po zemětřesení pomůže i specializovaný český tým

Český tým pro vyhledávání a záchranu osob ze sutin pojede do Venezuely, kterou v noci na čtvrtek zasáhla dvě silná zemětřesení. Jihoamerická země nabídku z Česka přijala ve čtvrtek odpoledne, uvedl Hasičský záchranný sbor ČR (HZS). Další informace chce zveřejnit později. Příslušník HZS Jiří Němčík ve vysílání ČT sdělil, že mise by se mělo zúčastnit 68 osob. Do tří dnů by na základě požadavku Venezuely mohla do země vyrazit také česká zdravotnická jednotka.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Španělsko hlásí kvůli vedrům dvě stě mrtvých, Paříž má plné nemocnice

Nynější vlna veder ve Španělsku vedla mezi nedělí a středou k úmrtí 212 lidí. Francie hlásí nejteplejší den v historii měření a rekordně teplou noc. Paříž má zároveň kvůli vedrům naplněné kapacity nemocnic, město také v pátek zakáže konzumaci a prodej alkoholu, oznámil dle AFP policejní prefekt. S neobvyklým horkem se potýkají i Velká Británie či Německo. Nové teplotní maximum zaznamenalo též Švýcarsko.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Zemětřesení ve Venezuele si dle úřadů vyžádala nejméně 188 životů

Venezuelu v noci na čtvrtek SELČ zasáhla dvě silná zemětřesení. Podle předsedy tamního parlamentu Jorgeho Rodrígueze si událost vyžádala nejméně 188 mrtvých, dalších 1520 lidí utrpělo zranění. Prozatímní prezidentka Delcy Rodríguezová vyhlásila stav nouze. Zemětřesení podle předsedy parlamentu poničila a zničila nejméně 250 budov. Úřady evidují přes dvě stě zavalených lidí a dalších 157 se pohřešuje. Do postižené země začínají odlétat zahraniční záchranářské týmy.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéfka EK oznámila převod prvních tří miliard eur Kyjevu z unijní půjčky

Předsedkyně Evropské komise (EK) Ursula von der Leyenová oznámila převod prvních 3,2 miliardy eur (přes 77 miliard korun) Kyjevu v rámci unijního úvěru. Celková výše půjčky činí 90 miliard eur (2,2 bilionu korun) a vyplácení peněz je rozděleno na letošní a příští rok. Oznámila to na konferenci věnované poválečné obnově Ukrajiny v polském Gdaňsku. Česko zastupuje premiér Andrej Babiš (ANO), před odletem hovořil o podnikatelské misi do napadené země.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

VideoČeši podnikají na Ukrajině a věří, že po válce se byznys víc rozběhne

Míra rizika je zde extrémně vysoká, ale některé české firmy nyní podnikající na Ukrajině očekávají, že po válce se jim i díky tomu otevřou další možnosti spolupráce. Týká se to například energetického sektoru. Podnikání ve válčící zemi představuje pro firmy řadu problémů. Investici do objektu na Ukrajině například nikdo nechce pojistit. Další tuzemské podniky jdou proto jinou cestou – školí místní personál a poskytují servis. Na druhou stranu válka některé procesy urychlila. Podnikatelé například nemusí čekat na schválení projektu a stavebního povolení. Na druhou stranu válka investory také děsí. Jakmile ale skončí, může být trh už „rozebraný“.
před 9 hhodinami
Načítání...