Britská vláda hodlá posílat některé migranty do Rwandy, opozice plán ostře zkritizovala

Britská vláda oznámila dohodu se Rwandou, na jejímž základě má africká země za desítky milionů liber přijímat migranty z různých zemí zadržené po příchodu do Spojeného království. Plán pomůže podle kabinetu premiéra Borise Johnsona zasáhnout proti převaděčům. Opozice i organizace hájící práva uprchlíků mechanismus odsuzují jako pomýlený a krutý, vzhledem k historii porušování lidských práv v malé africké zemi.

Podle zpravodajského webu BBC hodlá Londýn některým žadatelům o azyl připlouvajícím přes Lamanšský průliv dávat „jednosměrné lístky“ do Rwandy. To odpoledne potvrdila vyjádření britského ministerstva vnitra i rwandské vlády, podle nichž lidé odeslaní do více než šest tisíc kilometrů vzdálené africké země nebudou mít možnost vrátit se do Británie.

Britská vláda uvedla, že lidé, jimž bude ve Rwandě uznán nárok na azyl, budou moci „vybudovat nový a prosperující život v jedné z nejrychleji rostoucích ekonomik“. Rwanda by za ně převzala zodpovědnost, provedla je azylovým procesem a na konci tohoto procesu, budou-li úspěšní, dostanou dlouhodobý pobyt, popisuje BBC.

Podle dohody podepsané při čtvrteční návštěvě britské ministryně vnitra Priti Patelové v Kigali Londýn slíbil Rwandě v první fázi 120 milionů liber (přes 3,5 miliardy korun) na rozvoj její ekonomiky a také nespecifikovanou částku na podporu imigračních procesů a infrastruktury. Kolik migrantů by africká země za tuto částku přijala, nebylo jasné. Premiér Johnson v projevu řekl, že Rwanda bude schopna v příštích letech přijmout desetitisíce lidí.

Do Rwandy by mohli zamířit i Ukrajinci, připustila ministryně

V britských médiích se nejdříve objevila informace, že program se bude zpočátku týkat hlavně mužů, kteří na britské území přicházejí sami. Z následných oficiálních vyjádření ovšem vyplývalo, že do Rwandy může být odeslán kdokoli, kdo od začátku roku dorazil na britské území za pomoci převaděčů, bez ohledu na to, zda má daná osoba nárok na azyl, či nikoli. Ministryně Patelová nevyloučila, že by přesídlení do Rwandy mohlo potkat i uprchlíky z Ukrajiny.

Londýn věc prezentuje jako „partnerství pro migraci a ekonomický rozvoj“. Zároveň hovoří o snaze narušit aktivity zločineckých organizací, které pomáhají migrantům dostat se do Spojeného království. Loni jich tam na malých člunech dorazilo nejméně 28 a půl tisíce, což je více než trojnásobek oproti roku 2020. Letos nebezpečnou cestu přes kanál La Manche absolvovaly více než čtyři a půl tisíce běženců, a roční součet by tak mohl stanovit nový rekord.

Utrpení a plýtvání penězi, zmiňuje kritika

Televize ITV uvádí, že podobnou imigrační politiku v minulosti zvažovalo Dánsko, zatímco Austrálie posílá žadatele o azyl na Vánoční ostrov, kde čekají na rozhodnutí úřadů. Interní analýza britské vlády podle ITV zpochybňuje úspěšnost takovýchto programů a hovoří o smíšených důkazech týkajících se efektivity. Dokument prý také uvádí, že zavedení takového systému by přineslo riziko žalob, nicméně se stávajícími zákony je možné jej uplatnit.

Nad efektivitou nově ohlášeného plánu se ovšem vznášejí otazníky, nehledě na pochybnosti týkající se jeho legálnosti a zacházení s migranty ve Rwandě.

Steve Valdez-Symonds z britské pobočky lidskoprávní organizace Amnesty International záměr vlády označil za „šokujícím způsobem nedomyšlený“. Podle něj jen zesílí utrpení migrantů a při tom ještě bude „vyplýtván obrovský objem veřejných peněz“. „Katastrofální“ situace okolo ochrany lidských práv ve Rwandě vše jen zhoršuje, řekl.

Británie loni upozorňovala na omezování svobod ve Rwandě

Podle Patelové si Londýn Rwandu vybral pro její údajné úspěchy s přijímáním běženců. Premiér Johnson zase Rwandu označil za „jednu z nejbezpečnějších zemí na světě“. Podle něj nové partnerství nijak neporušuje mezinárodní právní závazky.

Britská vláda přitom ještě loni v lednu vyjadřovala znepokojení nad „pokračujícím omezováním občanských a politických práv a svobod médií“. Organizace Human Rights Watch v roce 2020 uvedla, že lidé zadržovaní ve Rwandě čelí špatnému zacházení i mučení.

„Ministři budou muset vysvětlit, proč je Rwanda tím správným místem, kterému svěřit ochranu lidských práv zranitelných žadatelů o azyl, kteří doufali, že je ochrání Spojené království,“ píše reportér BBC Mark Easton.

„Je to neproveditelná, neetická a vyděračská politika, která by britské daňové poplatníky stála miliardy liber a která by zkomplikovala, nikoli zjednodušila cestu za rychlými a spravedlivými rozhodnutími o azylu,“ je přesvědčena stínová ministryně vnitra Yvette Cooperová z Labouristické strany. Proti dohodě se Rwandou se vymezily i další opoziční strany nebo charitativní organizace Refugee Council. Podle Cooperové se vláda snaží odvést pozornost od „porušování zákona“ v podání premiéra Johnsona.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Rusko a Ukrajina pozastavily útoky na hlavní města. Američané jednali v Kremlu

Rusko a Ukrajina na tři dny pozastavily své vzdušné útoky na Kyjev a Moskvu, oznámili v sobotu jejich nejvyšší představitelé Vladimir Putin a Volodymyr Zelenskyj. Opatření podle nich souvisí s misí amerických vyjednavačů Stevea Witkoffa a Jareda Kushnera, kteří mají v hlavních městech obou zemí jednat o ukončení ruské války proti Ukrajině. V sobotu večer pak zhruba po třech hodinách skončila schůzka amerických vyjednavačů s Putinem v Kremlu. Podrobnosti o výsledku jednání nebyly zveřejněny. V neděli se mají Američané, kteří již opustili Moskvu, setkat se Zelenským v Kyjevě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Američané oznámili zásah tří íránských tankerů

Americké síly oznámily, že v sobotu zasáhly a vyřadily z provozu tři íránské ropné tankery v Perském a Ománském zálivu v odvetě za odpálení íránských balistických střel proti dvěma válečným lodím USA nasazeným v regionu. Íránská média dříve informovala pouze o tom, že americké rakety u íránského ostrova Charg v Perském zálivu zasáhly jeden íránský tanker. Íránská diplomacie útoky odsoudila a íránská armáda pohrozila zesílením úderů na americké lodě.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

VideoJihokorejská loděnice patří ke špičce, využívá toho i americké námořnictvo

Spojené státy a Jižní Korea prohlubují spolupráci v lodním průmyslu. Přestože americké námořnictvo je nejsilnější na světě, loděnice po desetiletích útlumu nemají kapacitu pro rychlou výstavbu ani údržbu flotily. Naopak Jižní Korea má špičkové technologie i zkušenosti. ČT získala exkluzivní přístup do největších loděnic na světě v jihokorejském Ulsanu. HD Hyundai zde vyrábí obří tankery a kontejnerové lodě pro světový obchod, ale také torpédoborce, fregaty a ponorky pro jihokorejské námořnictvo a zahraniční zákazníky. Propojení civilní a vojenské výroby je jednou z hlavních konkurenčních výhod.
před 2 hhodinami

Na poctu válečnému zločinci Mladičovi přijel i srbský ministr spravedlnosti

Dva dny před chystaným pohřbem se v sobotu v Bělehradě konala veřejná pocta zemřelému bosenskosrbskému válečnému zločinci Ratku Mladičovi. Akce se zúčastnily desítky bývalých vojáků, rodinní příslušníci i srbští činitelé včetně ministra spravedlnosti Nenada Vujiće, informovala agentura AFP.
před 8 hhodinami

Americký velvyslanec popřel plán na vysídlení Palestinců, který už Izraelci představili

Neexistuje žádný plán na nucené vysídlení Palestinců z Pásma Gazy, řekl při své sobotní návštěvě okupovaného Západního břehu americký velvyslanec v Izraeli Mike Huckabee. Izraelský ministr národní bezpečnosti Itamar Ben Gvir přitom už takový návrh představil. A o stejném záměru hovořil rovněž izraelský ministr obrany Jisra'el Kac.
před 10 hhodinami

Rusko udeřilo na letiště v Kyjevě, ukrajinskému příměří navzdory

Rusko v noci na sobotu udeřilo na letiště v Kyjevě a nedalekém Boryspilu, informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který dal útok do souvislosti s návštěvou amerických vyjednavačů. Kreml pak během dne oznámil, že ruský vládce Vladimir Putin vydal pokyn zastavit palbu na ukrajinskou metropoli na tři dny, avšak až od sobotní půlnoci. Ukrajina přitom vyhlásila příměří na celý víkend a k dodržování vybídla i Moskvu. Ta však výzvy nedbala a zabíjela na několika místech Ukrajiny.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoNechceme mít v Moskvě nepřítele, říká arménský prezident

Jerevan už nechce budovat diplomacii na historických křivdách – nyní usiluje s partnery, včetně Baku a Ankary, o nové vztahy založené na respektu a spolupráci. Arménský prezident Vahagn Chačaturjan v exkluzivním rozhovoru pro ČT kvitoval, že od ledna 2025 se na hranicích Ázerbájdžánu a Arménie nestřílelo. Přiznal, že vztahy jeho země s Ruskem také procházejí výraznými změnami. Doplnil ale, že i přes snahy Jerevanu o užší spolupráci s Evropskou unií rozhodně nechce mít v Moskvě nepřítele.
před 17 hhodinami

Federální soud prodloužil zákaz Trumpova omezení korespondenčního hlasování

Soudkyně federálního soudu v Bostonu Indira Talwaniová prodloužila zákaz, který brání americké poštovní službě USPS zavést opatření prezidenta Donalda Trumpa omezující korespondenční hlasování v listopadových volbách do Kongresu. Rozhodnutí představuje další překážku pro Trumpovu administrativu v době, kdy jednotlivé státy začínají rozesílat hlasovací lístky, napsala agentura AP.
před 18 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.