Manažer Hotelu Rwanda dostal 25 let vězení za terorismus. Podle odpůrců jde o politický proces

Na 25 let poslal v pondělí rwandský soud do vězení Paula Rusesabaginu, kterého shledal vinným z terorismu. Sedmašedesátiletý bývalý manažer, jehož příběh se stal předlohou filmu Hotel Rwanda, obvinění z teroru popírá a prohlásil, že k soudu byl unesen z Dubaje. Podle Rusesabaginovy dcery a právníka jednal soud na přání rwandského prezidenta Paula Kagameho, kterého byl Rusesabagina výrazným kritikem.

Podle soudkyně byl bývalý hotelový manažer členem ozbrojené skupiny FDLR (Demokratická síla pro osvobození Rwandy), která se dopouštěla násilí na civilistech. „Útočili na lidi v jejich domovech i na silnicích v autech, spáchali teroristické činy a pak se tím chlubili z natočených videí,“ konstatovala soudkyně Beatrice Mukamurenziová.

Obvinění čelilo také devatenáct dalších lidí. Rusesabagina se v minulosti k založení skupiny přiznal, popřel ale jakékoliv násilí či vraždy. Žalobci požadují doživotní vězení v devíti bodech obžaloby, kromě terorismu například kvůli žhářství, vraždě či zajímání rukojmích.

Rusesabagina se stal světovou celebritou poté, co jeho příběh zachytil film Hotel Rwanda z roku 2004. V době rwandské genocidy pracoval jako manažer luxusního hotelu v hlavním městě Kigali a prostory prestižního zařízení poskytl stovkám Tutsiů, kteří čelili genocidě ze strany Hutuů. Ti během sta dní zavraždili více než 800 tisíc lidí, převážně právě z tutsijské menšiny.

Oponent režimu

Svou slávu Rusesabagina využil k oponování rwandskému režimu prezidenta Paula Kagameho, který se podle něj dopouští porušování lidských práv. Úřady jej zadržely v Kigali po příletu z Dubaje a vláda naznačila, že bývalého manažera obelstila. Human Rights Watch upozornila, že zatčení se rovnalo vynucenému zmizení a porušilo mezinárodní právo.

Příznivci bývalého hotelového manažera označují soud za falešný. Proces je podle nich důkazem krutého zacházení s politickými oponenty ze strany hlavy státu.

Rusesabaginova rodina zdůrazňuje, že odsouzený je ve špatném zdravotním stavu.

Timothy Longman, který přednáší politologii na univerzitě v Bostonu a je autorem dvou knih o Rwandě, o procesu řekl, že „spadá do dlouhé historie umlčování opozice ve Rwandě“. „Tento verdikt v Rusesabaginově případu je téměř bezvýznamný, protože hlavní sdělení je, že nikdo ve Rwandě si nebude moci být jistý, pokud bude kritizovat Kagameho a vládnoucí Rwandskou vlastenecku frontu,“ upozorňuje Longman.

USA a Belgie proces zpochybňují

Mluvčí amerického ministerstva zahraničí Ned Price uvedl, že USA jsou rozsudkem znepokojeny. „Chybějící jistoty spravedlivého procesu vyvolávají pochybnosti o spravedlivosti rozsudku,“ uvedl Price.

Belgie uvedla, že se Rusesabaginovi nedostalo spravedlivého soudu. Mluvčí rwandské vlády ale řekl, že důkazy proti obžalovanému byly nezpochybnitelné. Podle něj jsou lidé ve Rwandě po vynesení rozsudku ve větším bezpečí.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Státy by měly přispět miliardu dolarů za stálé členství v Radě míru, žádá Trump

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa žádá příspěvek ve výši nejméně jedné miliardy amerických dolarů (20,9 miliardy korun) od každé země, která se chce stát stálým členem jeho nové Rady míru, píše agentura Bloomberg s odvoláním na návrh charty organizace. Trump by se stal jejím prvním předsedou a rozhodoval by o zemích, které do ní budou přizvány. Kritici mají obavy, že se Trump snaží vytvořit konkurenci Organizace spojených národů (OSN), kterou dlouhodobě kritizuje, informuje Bloomberg.
před 31 mminutami

Po pádu laviny v rakouských Alpách zemřeli tři čeští skialpinisté, uvádí APA

Po pádu laviny v rakouských Alpách zahynuli tři čeští skialpinisté. Neštěstí se stalo v oblasti Murtal ve spolkové zemi Štýrsko. Informuje o tom agentura APA. Rakouské Alpy v sobotu zasáhla série tragických nehod, při pádu lavin ve spolkové zemi Salcbursko zemřelo dalších pět lidí.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Trump uvalí kvůli Grónsku clo na některé evropské země

Americký prezident Donald Trump oznámil desetiprocentní clo na Dánsko, Norsko, Švédsko, Francii, Německo, Británii a další země kvůli jejich postupu ohledně Grónska. V platnost mají vstoupit 1. února. Od června se pak mají zvýšit na 25 procent. Trvat mají, dokud se neuzavře dohoda o Grónsku. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil hrozbu za nepřijatelnou, podle britského premiéra Keira Starmera je uvalování cel naprosto chybné. Reagují i další unijní politici.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Chameneí přiznal tisíce zabitých demonstrantů. Trump se vyslovil pro změnu režimu

Íránský duchovní vůdce Alí Chameneí poprvé veřejně přiznal, že během protestů byly zabity tisíce lidí, „někteří nelidským a brutálním způsobem“. Píše to server BBC News. Demonstrace režim zřejmě prozatím dokázal potlačit, míní experti. Americký prezident Donald Trump se vyslovil pro změnu režimu v Íránu. Teheránské vládě vyčetl, že používá v nebývalém rozsahu útlak a násilí. Šéf Bílého domu to řekl serveru Politico.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Ukrajinci trénují na první zimní olympiádu od velké ruské invaze

Do zahájení olympiády v Miláně a Cortině zbývají tři týdny. Pro ukrajinské zimní atlety to budou první hry od začátku plnohodnotné ruské invaze. Trénovat se snaží v bezpečnějších částech vlasti včetně Zakarpatí, ale i v cizině, zjistila zpravodajka ČT Darja Stomatová. Na Hry se chystají i Rusové a Bělorusové, startovat však budou jen pod neutrální vlajkou.
před 3 hhodinami

EU a Mercosur podepsaly obchodní dohodu

Představitelé Evropské unie a jihoamerického bloku Mercosur podepsali obchodní dohodu. Úmluva se připravovala 25 let a podle Evropské komise (EK) vytvoří největší zónu volného obchodu na světě, která bude pokrývat trh s více než sedmi sty miliony spotřebitelů. Vyvolává ale protesty zemědělců v Evropě.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 4 hhodinami

V Radě pro Pásmo Gazy jsou Blair, Rubio či Kushner, předseda je Trump

Bílý dům v pátek večer oznámil složení vedení Rady míru pro Pásmo Gazy, jejíž vznik inicioval americký prezident Donald Trump. Ten bude orgánu předsedat. V radě mimo jiné zasedají americký ministr zahraničí Marco Rubio, Trumpův speciální vyslanec Steve Witkoff, zeť amerického prezidenta Jared Kushner či britský expremiér Tony Blair. Vysokým představitelem pro Pásmo Gazy se stal bývalý blízkovýchodní zmocněnec OSN a bulharský diplomat Nikolaj Mladenov.
16. 1. 2026Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...