První velký test pro Sunaka. V části Británie se konají místní volby

V částech Anglie a Severního Irska ve čtvrtek lidé hlasují v místních volbách. Ty jsou pokládány za první velkou volební zkoušku podpory konzervativců britského premiéra Rishiho Sunaka od jeho nástupu do funkce loni v říjnu.

Volební čtvrtek se týká hlavně Anglie, kde jde o obsazení více než osmi tisíc křesel ve 230 místních radách. Tyto lokální vlády jsou odpovědné především za každodenní chod veřejných služeb, jako je svoz odpadu, školství nebo doprava. Starosty si lidé volí v Bedfordu, Leicesteru, Mansfieldu a Middlesbrough. Žádné volby se ve čtvrtek nekonají ve Skotsku a Walesu. Ty příští tam mají být až v roce 2027.

Nynější hlasování jsou důležitým testem pro Sunaka po roce, v němž konzervativci prošli mnoha skandály a čelili stávkám a hospodářskému chaosu. Tyto volby jsou tak podle agentury Reuters považovány za poslední velkou příležitost, jak změřit podporu veřejnosti před parlamentními volbami v příštím roce a vyhodnotit, zda opoziční Labouristická strana dokáže přetavit ve vítězství dvouciferné náskoky z průzkumů.

Sunak, který loni funkci premiéra převzal po skandály provázené vládě Borise Johnsona a chaosu v hospodářské politice za Liz Trussové, je oceňován za stabilizaci britské ekonomiky. Jeho strana musí ale i tak očekávat těžké ztráty, až budou v pátek oznamovány výsledky čtvrtečních voleb. Premiér ve středu večer připustil, že výsledky budou pro konzervativce „tvrdé“.

Na dvou frontách

Konzervativní strana bojuje na dvou frontách. Především s hlavní opoziční stranou, tedy labouristy, kteří v národních průzkumech vedou až o patnáct procentních bodů, a chtějí získat křesla v severních a centrálních oblastech Anglie. Druhým velkým soupeřem jsou Liberální demokraté, kteří si chtějí připsat zisky hlavně na jihu Anglie.

Většina z mandátů, které jsou ve čtvrtek v Anglii ve hře, byla volbám vystavena naposledy v roce 2019. A už tehdy konzervativci zaznamenali chabý výsledek, když přišli o více než tisíc křesel, zatímco zisky si připsaly menší strany jako Liberální demokraté a Zelení. Tehdejší premiérka Theresa Mayová brzy po volbách ohlásila svou rezignaci.

Výsledky voleb bude možné zhodnotit až v pátek odpoledne, protože na mnoha místech sčítání hlasů večer přeruší do pátečního rána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Trump s Ruttem dospěli k rámci dohody o Grónsku, USA cla nezvýší

Americký prezident Donald Trump se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Trump to po jednání v Davosu oznámil ve středu večer SEČ na sociální síti Truth Social s tím, že díky tomu nezavede plánovaná dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. Podrobnosti ohledně obsahu dohody ovšem nespecifikoval. Rutte uvedl, že s Trumpem ve středu nehovořil o tom, zda Grónsko zůstane součástí Dánského království.
včeraAktualizovánopřed 59 mminutami

Skvělá příležitost a maraton schůzek, hodnotí dva dny v Davosu Babiš

Premiér Andrej Babiš (ANO) na síti X oznámil, že se na Světovém ekonomickém fóru (WEF) ve švýcarském Davosu setkal se šesti prezidenty, pěti premiéry včetně německého kancléře Friedricha Merze, se šéfem NATO Markem Ruttem, s běloruskou opoziční lídryní Svjatlanou Cichanouskou i se špičkami byznysu. Dva dny na ekonomickém fóru podle něj byly „skvělou příležitostí“ sejít se s lídry z celého světa a podpořit export a investice tuzemských firem i do zemí mimo Evropu a vzájemný turistický ruch.
před 4 hhodinami

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Spojené státy nadále počítají s tím, že získají Grónsko, nepoužijí k tomu ale sílu, prohlásil na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu americký prezident Donald Trump. Grónsko je autonomním územím Dánska. Večer pak Trump oznámil, že se domluvil se šéfem NATO Markem Ruttem na rámci budoucí dohody o Grónsku a celé arktické oblasti. Díky tomu nezavede dodatečná cla vůči osmi evropským zemím. V Davosu také slíbil, že USA budou vždy stát při Severoatlantické alianci, zároveň ale zpochybnil závazky spojenců k NATO a kritizoval evropské země.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Počet obětí vlakové nehody ve Španělsku vzrostl na 43, pátrání pokračuje

Počet obětí nedělní srážky vlaků na jihu Španělska vzrostl na 43 poté, co záchranáři ve středu odpoledne v troskách nalezli další tělo. Informovala o tom agentura AFP s odvoláním na andaluské úřady. Zásah na místě nadále pokračuje i s využitím těžké techniky. Odbory španělských strojvedoucích zároveň pohrozily stávkou, požadují zajistit bezpečnost na železnici.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 8 hhodinami

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami
Načítání...