První velký test pro Sunaka. V části Británie se konají místní volby

V částech Anglie a Severního Irska ve čtvrtek lidé hlasují v místních volbách. Ty jsou pokládány za první velkou volební zkoušku podpory konzervativců britského premiéra Rishiho Sunaka od jeho nástupu do funkce loni v říjnu.

Volební čtvrtek se týká hlavně Anglie, kde jde o obsazení více než osmi tisíc křesel ve 230 místních radách. Tyto lokální vlády jsou odpovědné především za každodenní chod veřejných služeb, jako je svoz odpadu, školství nebo doprava. Starosty si lidé volí v Bedfordu, Leicesteru, Mansfieldu a Middlesbrough. Žádné volby se ve čtvrtek nekonají ve Skotsku a Walesu. Ty příští tam mají být až v roce 2027.

Nynější hlasování jsou důležitým testem pro Sunaka po roce, v němž konzervativci prošli mnoha skandály a čelili stávkám a hospodářskému chaosu. Tyto volby jsou tak podle agentury Reuters považovány za poslední velkou příležitost, jak změřit podporu veřejnosti před parlamentními volbami v příštím roce a vyhodnotit, zda opoziční Labouristická strana dokáže přetavit ve vítězství dvouciferné náskoky z průzkumů.

Sunak, který loni funkci premiéra převzal po skandály provázené vládě Borise Johnsona a chaosu v hospodářské politice za Liz Trussové, je oceňován za stabilizaci britské ekonomiky. Jeho strana musí ale i tak očekávat těžké ztráty, až budou v pátek oznamovány výsledky čtvrtečních voleb. Premiér ve středu večer připustil, že výsledky budou pro konzervativce „tvrdé“.

Na dvou frontách

Konzervativní strana bojuje na dvou frontách. Především s hlavní opoziční stranou, tedy labouristy, kteří v národních průzkumech vedou až o patnáct procentních bodů, a chtějí získat křesla v severních a centrálních oblastech Anglie. Druhým velkým soupeřem jsou Liberální demokraté, kteří si chtějí připsat zisky hlavně na jihu Anglie.

Většina z mandátů, které jsou ve čtvrtek v Anglii ve hře, byla volbám vystavena naposledy v roce 2019. A už tehdy konzervativci zaznamenali chabý výsledek, když přišli o více než tisíc křesel, zatímco zisky si připsaly menší strany jako Liberální demokraté a Zelení. Tehdejší premiérka Theresa Mayová brzy po volbách ohlásila svou rezignaci.

Výsledky voleb bude možné zhodnotit až v pátek odpoledne, protože na mnoha místech sčítání hlasů večer přeruší do pátečního rána.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
17:49Aktualizovánopřed 1 mminutou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 4 mminutami

VideoZmaření jaderných snah či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zasáhl proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 43 mminutami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 53 mminutami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
20:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 5 hhodinami

Izrael opět útočí na Teherán a Bejrút. Na jih Libanonu poslal vojáky

Izraelské letectvo v úterý dál rozsáhle zasahovalo Írán a pozice Hizballáhu v Libanonu. Izrael naopak čelil útokům z jejich strany. Počet obětí v Íránu stoupl dle Červeného půlměsíce na 787. Zasažena byla budova shromáždění, které má volit nástupce zesnulého vůdce Alího Chameneího. Válka s Íránem podle izraelského premiéra Benjamina Netanjahua nepotrvá věčně, jelikož jde o rychlou a rozhodující operaci.
03:45Aktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...