Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského Oleksij Arestovyč oznámil, že američtí ministři zahraničí a obrany, Antony Blinken a Lloyd Austin v neděli večer dorazili na jednání do Kyjeva. Předpokládá se, že Zelenskyj s nimi chce hovořit o dalších dodávkách zbraní a jiné pomoci. Ty přislíbila také Británie, která roky před válkou odmítala ukrajinské žádosti, podle The Sunday Times z obav z hněvu ruského vůdce Vladimira Putina.
Rusko-ukrajinská válka (únor 2022 až listopad 2023)
- 0:00
Novější zprávy z rusko-ukrajinské války najdete zde.
- 22:29
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj na čtvrteční poradě v Záporoží nařídil vojákům rychle budovat opevnění na všech hlavních úsecích fronty, uvedl server Ukrajinska pravda s odvoláním na vyjádření samého prezidenta ve večerním videoprojevu.
"Na všech základních směrech, kde je nutné posílit (ukrajinské pozice), je třeba urychlit výstavbu (opevnění)," uvedl Zelenskyj. Jde podle hlavy státu především o úseky fronty u Avdijivky a Marjinky, Kupjanska a Lymanu, jakož i o výstavbu opevnění v Sumské, Černihivské, Kyjevské, Rivnenské, Volyňské a také na jihu Chersonské oblasti.
- 21:20
Pro americkou vládu by mohlo být po Novém roce velmi složité pokračovat v podpoře Ukrajiny, neuvolní-li Kongres na tento účel dodatečné finance. Na brífinku to řekl mluvčí Bílého domu John Kirby, který vyzval zákonodárce k urychlenému rozhodnutí. Žádost o další miliardy dolarů blokuje Republikánská strana, která chce vyčlenění peněz spojit se zpřísněním imigračních zákonů.
"Přistávací dráha se krátí," prohlásil Kirby. "Myslíme si, že máme čas zhruba do konce roku, než začne být velmi obtížné dál Ukrajinu podporovat. A konec roku přijde brzy," upozornil na tiskové konferenci mluvčí pro otázky národní bezpečnosti.
Návštěvu Blinkena a Austina oznámil Zelenskyj na sobotní tiskové konferenci. Bílý dům jeho slova doposud nekomentoval. Jde o první oficiální cestu vysokých představitelů Spojených států na Ukrajinu od ruského útoku před přesně dvěma měsíci.
Ukrajinský prezident řekl, že s Blinkenem a s Austinem bude mluvit zejména o dodávkách amerických zbraní. Dodal, že z jeho pohledu se přístup Spojených států v tomto směru zlepšuje, byl by nicméně raději, kdyby Washington dal ukrajinské armádě „ještě těžší a důraznější zbraně“.
Zelenskyj dal dopředu jasně vědět, co od návštěvy očekává. „Nemůžete k nám dnes přijít s prázdnýma rukama a neočekáváme jen dárky nebo nějaké dorty, očekáváme jasné věci a konkrétní zbraně,“ poznamenal.
Ukrajinský prezident rovněž vyjádřil naději, že by Ukrajinu mohl v budoucnu navštívit i jeho americký protějšek Joe Biden, jakmile se zlepší bezpečnostní situace, aby „podpořil ukrajinský lid“.
Bidenova administrativa ve čtvrtek schválila další balík pomoci Ukrajině ve výši 800 milionů dolarů. Zahrnuje dodávky těžkých dělostřeleckých zbraní, desítek houfnic a 144 tisíc kusů munice či bezpilotní letouny. „Sdílíme a budeme sdílet s Ukrajinou významné aktuální zpravodajské informace, abychom jí pomohli bránit se proti ruské agresi,“ slíbil při té příležitosti americký prezident.
Švýcarsko naproti tomu zablokovalo německou dodávku zbraní na Ukrajinu. Nepovolilo totiž přepravit munici švýcarské výroby, kterou používají bojová vozidla pěchoty Marder. Neutrální země nedovoluje jiným zemím export podobného materiálu do oblastí konfliktů.
The Sunday Times: Británie léta odmítala posílat zbraně, bála se Putina
Další dodávku zbraní Zelenskému telefonicky potvrdil britský premiér Boris Johnson. Mělo by jít o obrněné vozy, protitankové zbraně a drony.
Jak v rozsáhlém textu upozorňují britské The Sunday Times, Londýn nebyl vždy spolehlivým partnerem Kyjeva, co se dodávek zbraní týče. List na základě výpovědí mnoha politiků, úředníků či diplomatů zrekonstruoval vztahy Británie a Ukrajiny před válkou, právě s přihlédnutím k vyzbrojování ukrajinské armády.
Kabinety minulých let dlouhá léta odmítaly Kyjevu zbraně dodávat. Například bývalý premiér David Cameron zastával názor, že ukrajinskou krizi může vyřešit pouze diplomacie a zbraně Ukrajina nepotřebuje. Podle tehdejšího ministra obrany Michaela Fallona se Cameron a další ministři jeho vlády obávali Putinova hněvu.
„Někteří členové vlády byli silně přesvědčeni, že bychom neměli dělat nic, čím bychom provokovali Rusko. To bylo absurdní, Rusové nepotřebovali provokaci, už tam byli, posílali své lidi přes hranice,“ cituje list Fallona. „Já i ministerstvo jsme chtěli dělat víc. Byli jsme zablokováni, vláda nám zamezila poslat Ukrajincům zbraně, které potřebovali,“ doplňuje exministr.
Neochota Londýna asistovat Kyjevu zbrojením trvala po ilegální anexi Krymu, vtrhnutí Ruska na Donbas i poté, co Moskvou řízené síly sestřelily let MH17. O „normalizaci“ vztahů s Moskvou usiloval, tehdy ještě jako ministr zahraničí ve vládě Theresy Mayové, i Boris Johnson, který chtěl posílat pouze nesmrtící vojenské vybavení. Podle The Sunday Times mnoho členů Konzervativní strany naléhalo, aby Londýn zbraně poskytl, argumentovali tím, že dodávky mohou odradit Kreml od další agrese.
Británie patří mezi garanty ukrajinské bezpečnosti. Zavázala se k tomu podpisem Budapešťského memoranda v roce 1994, jímž se Ukrajina vzdala jaderných zbraní výměnou za bezpečnostní záruky. Zbraně ale začala posílat teprve několik týdnů před ruskou invazí. Kyjev vnímal lavírování Londýna tak, že Británie byla přesvědčená, že Ukrajina by se nikdy neubránila, tudíž by bylo zbytečné rozhněvat vůdce Kremlu vyzbrojováním.
Guterres pojede do Moskvy a Kyjeva
Na setkání s ukrajinským prezidentem v Kyjevě se chystá generální tajemník OSN António Guterres, ještě předtím ale zamíří do Moskvy za ruským vůdcem Vladimirem Putinem. V pondělí svou cestu započne v Turecku, které se snaží udržovat vztahy jak s Ukrajinou, tak Moskvou a hostilo rozhovory o diplomatickém řešení invaze.
Turecko zároveň oznámilo, že uzavřelo svůj vzdušný prostor pro ruská vojenská i civilní letadla směřující do Sýrie, na jejichž palubách jsou vojáci. Ankara tak učinila po konzultaci s Moskvou. Ministr zahraničí Mevlüt Cavusoglu avizoval, že zákaz potrvá tři měsíce.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan také zdůraznil, že musí být zajištěna evakuace zraněných vojáků a civilistů z Mariupolu. V telefonátu s ukrajinským protějškem Zelenským nabídl veškerou pomoc a zprostředkování v rozhovorech mezi Moskvou a Kyjevem.
K okamžité evakuaci tisíců civilistů a stovek raněných vyzval také Mezinárodní výbor Červeného kříže. „Předchozí výzvy Rusko ignorovalo,“ poznamenala agentura Unian.
Francouzský ministr financí Bruno Le Mair se v rozhovoru pro stanici BFMTV nechal slyšet, že Evropská unie uvalí úplné embargo na dovoz ruské ropy v řádu týdnů.
Kyjev odmítl výrok Schallenbergera o členství Ukrajiny v EU
Prudkou reakci Kyjeva v neděli vyvolala sobotní slova rakouského ministra zahraničí Alexandera Schallenberga o tom, že by se Ukrajina nemusela stát členskou zemí Evropské unie, ale mohla by se sedmadvacítkou spolupracovat jinak.
Schallenberg v sobotu vystoupil na mediálním summitu v rakouském Lechu, kde mimo jiné poznamenal, že je třeba přehodnotit politiku rozšiřování Evropské unie. Dát Ukrajině i jiným státům najevo, že patří k Evropě a Západu, je podle něj možné i jinak než jejich plným členstvím v EU. Schallenberg v této souvislosti hovořil o nabídce šité Ukrajině na míru. „Připojení státu, jako je Ukrajina, se nemusí nutně uskutečnit prostřednictvím plného členství,“ uvedl.
„Považujeme tato vyjádření za strategicky krátkozraká. Neodpovídají zájmům sjednocené Evropy,“ nechal se v reakci slyšet mluvčí ukrajinské diplomacie Oleh Nikolenko. Navíc podle něj slova Schallenberga ignorují fakt, že „drtivá většina“ obyvatel zakládajících zemí evropských společenství podporuje členství Ukrajiny.
Nikolenko také připomněl slova ukrajinského ministra zahraničí Dmytra Kuleby, podle něhož už teď ukrajinský lid platí vysokou cenu za chyby mnoha evropských vlád. Na mysli tím měl jejich postoj k Moskvě. Hledání alternativ k plnohodnotnému členství Ukrajiny v EU nebo jeho odkládání pod různými záminkami podle Nikolenka znamená ustupovat agresivním plánům ruského prezidenta Vladimira Putina.
