Všechny země Evropské unie omezují závislost na ruském plynu a ropě, na okamžitém ukončení jejich dovozu požadovaném Ukrajinou i některými unijními státy se však neshodují. Po jednání ministrů zahraničí členských zemí to prohlásil šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Chorvatské ministerstvo zahraničí kvůli ruské invazi na Ukrajinu vyzvalo 24 pracovníků ruské ambasády v Záhřebu, aby opustili zemi. Je mezi nimi osmnáct diplomatů, informovala agentura Reuters.
Země EU chtějí skoncovat s ruskými energiemi, embargo ale neschválily
Většina států podle Borrella také podporuje další společné financování zbraní pro Kyjev, Borrellův návrh uvolnit nových 500 milionů eur (12,3 miliardy korun) z evropského obranného fondu však jednomyslnou podporu nenašel.
Evropský blok v pátek schválil pátý balík protiruských sankcí a ministři ve vystoupeních před novináři dávali najevo, že s ohledem na pokračující ruskou agresi a očekávanou novou ofenzivu chtějí jejich další přitvrzení.
Unijní ministři zahraničí se kvůli tomu znovu sešli v pondělí. Český ministr Jan Lipavský (Piráti) řekl, že prosazuje ty nejtvrdší možné sankce. Podobně se vyjadřují také pobaltské státy, Polsko, Francie nebo Irsko. Naopak Německo volí spíše postupné odpoutání od ruských energií. O okamžité změně zatím mluvit nechce. Rozhodnutí chce oddálit také Rakousko a Maďarsko.
„Jako německá spolková vláda jsme dali jasně najevo, že se zbavíme závislosti na fosilních palivech. Počínaje uhlím, poté ropou a plynem, a to tak, aby to bylo možné uskutečnit společně v Evropské unii,“ prohlásila německá ministryně zahraničních věcí Annalena Baerbocková.
„Všichni mají plán zbavit se závislosti (na ruských energetických surovinách) nejdříve, jak to půjde,“ řekl Borrell po jednání s tím, že ministři o dalších sankcích pouze diskutovali bez přijetí formálního závěru. Všechny varianty jsou ale podle něj stále na stole.
Zástupci unijních vlád hovořili také o tom, jak Ukrajinu co nejlépe pomoci vybavit před očekávanou ruskou ofenzivou, k níž se podle Borrella i mnohých ministrů schyluje na východě země. Sedmadvacítka se již dvakrát shodla na poskytnutí půl miliardy eur v rámci vůbec prvního financování zbraní pro mimounijní stát. Borrell minulý týden navrhl poskytnutí další stejné částky, jejímu okamžitému schválení však podle něj brání formální důvody, neboť několik zemí ji musí ratifikovat ve svých parlamentech.
Chorvatsko vyhošťuje
Chorvatská diplomacie podle Reuters sdělila, že si předvolala velvyslance na protest proti „brutální agresi na Ukrajině a četným zločinům, které (tam) byly spáchané“. „Ruská strana byla informována o snížení počtu administrativně-technických pracovníků velvyslanectví Ruské federace v Záhřebu,“ cituje Reuters z prohlášení.
Mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová už podle agentury TASS reagovala prohlášením, že Moskva bude na kroky Záhřebu reagovat odpovídajícím způsobem.
K vyhoštění ruských diplomatů nebo pracovníků diplomatických misí Ruské federace kvůli její invazi do sousední země přikročila v posledních týdnech řada zemí Evropské unie. Jsou mezi nimi například Polsko, Nizozemsko, Belgie, Irsko či pobaltské země. Slovenské ministerstvo zahraničí informovalo o rozhodnutí snížit počet pracovníků ruské ambasády v zemi o 35 osob. Vyhoštění jednoho diplomatického pracovníka ruského velvyslanectví v Praze oznámila už dříve také Česka republika.
Agentura Interfax poznamenala, že ruská strana bude na tato rozhodnutí adekvátně reagovat. V pátek Moskva oznámila reciproční vyhoštění 45 polských diplomatů a konzulárních pracovníků.
