Theresa Mayová strana 2 z 5

Britský odvolací soud zamítl kvůli dopadům na životní prostředí kontroverzní vládní plán na rozšíření londýnského letiště Heathrow. Informují o tom tiskové agentury. Soud vyhověl námitkám místních úřadů a ekologických aktivistů, kteří protestovali proti výstavbě třetí ranveje a stěžovali si, že vláda náležitě nezhodnotila dopady, které bude mít dráha na kvalitu ovzduší a hlučnost v hlavním městě.

Kabinet Borise Johnsona plánuje po skončení přechodného období zavedení úplných hraničních a celních kontrol na zboží z Evropské unie. S odvoláním na seniorního člena britské vlády to uvedl tamní deník The Daily Telegraph. Johnson tím chce zvýšit tlak na Brusel při jednání o budoucích vztazích mezi EU a Spojeným královstvím.

Obyvatelé Severního Irska v referendu o brexitu v roce 2016 hlasovali většinově pro setrvání v Evropské unii, přesto ji nyní musí se Spojeným královstvím opustit. V Severním Irsku je přitom stále slyšet volání po sjednocení s Irskou republikou a ani po třiceti letech klidu zde nezapomněli na sektářské násilí, které si vyžádalo tisíce mrtvých.

Zůstat, nebo jít? A pokud ano, tak jak? Otázky, které si Velká Británie a s ní i celá Evropa kladou poslední čtyři roky stále dokola a stále se nedobraly odpovědi. Plánovaný odchod země z Evropské unie vyvolal ve Spojeném království takovou míru politické nestability a chaosu, že zablokoval parlament, donutil k odchodu dva premiéry a ten třetí nyní hledá cestu ze slepé uličky právě skrze předčasné volby.

Svými kroky zásadně ovlivnil dění kolem brexitu, když v parlamentu zablokoval některé vládní návrhy. Kvůli tomu čelil kritice, že není nestranný. Je známý svérázným vystupováním i extravagantní volbou kravat, především ale velmi hlasitým zjednáváním si pořádku mezi poslanci. Svým „Order!“ rozburácel Dolní sněmovnu celkem čtrnácttisíckrát. Po deseti letech John Bercow v čele komory i ve funkci poslance končí.

Už více než sedm měsíců neměla být Velká Británie podle původních plánů součástí Evropské unie. Dalším termínem měl být poslední říjnový den. Po dramatických událostech v britském parlamentu však neplatí ani ten. Dnem D je nyní 31. leden. Ani o něm si však nikdo netroufne říct, že je definitivní.

Brexitový vyjednavač Evropské unie Michel Barnier uvedl, že riziko chaotického odchodu Velké Británie ze společenství nepominulo ani přes další odklad brexitu a plánované parlamentní volby ve Spojeném království. Očekává také náročná jednání o budoucí obchodní dohodě mezi oběma celky, na která podle něj bude málo času.

Premiér Boris Johnson nemá vyhráno, upozorňují britská média. I když se mu podařilo s vyjednavači EU dosáhnout změn v brexitové dohodě, v parlamentu bude v sobotu při jejím schvalování čelit přesile. Aritmetika v Dolní sněmovně je pro premiéra znepokojivá, proto se v Londýně naplno roztočila hra o získání dostatečného počtu hlasů.

Od samotného začátku vyjednávání Velké Británie s Evropskou unií o podmínkách brexitu stál přímo v centru dění Michel Barnier. Francouzský politik a diplomat, který si v průběhu života vysloužil i přezdívky „lyžařský instruktor“ či „kretén z Alp“, reprezentuje celou sedmadvacítku. Uzavření nové dohody s Londýnem je z velké části jeho zásluhou, i když se pozornost soustředí spíše na britského premiéra Borise Johnsona.

Britský deník The Guardian napsal na svém webu, že jednání o brexitu se odblokovala. Premiér Boris Johnson prý přistoupil na to, aby se celní kontroly prováděly v Irském moři. To by znamenalo, že Severní Irsko fakticky zůstane v celní unii s EU, i když z ní Spojené království vystoupí. The Guardian získal informaci od britských i unijních vyjednavačů.

Prioritou britské vlády bude opustit Evropskou unii 31. října, uvedla královna Alžběta II. při zahájení nové schůze britského parlamentu. Podle tradice přečetla před oběma komorami řeč, kterou napsala vláda premiéra Borise Johnsona a ve které vytyčila priority na další období. Poslanci následně zahájili pětidenní debatu, kterou ukončí hlasování o programovém prohlášení. Výsledek je pro Johnsona nejistý, protože ve sněmovně nemá jeho kabinet většinu. Lídr opozice žádá, aby poslední slovo ohledně brexitu dostal lid.

Čeští europoslanci Radka Maxová (ANO), Luděk Niedermayer (TOP 09) i Ivan David (SPD) by umožnili Velké Británii znovu odložit brexit. Shodli se na tom v pořadu Otázky Václava Moravce. Maxová kritizovala, že britský premiér Boris Johnson nesouhlasí s irskou pojistkou, zároveň však stále nepředložil žádné alternativní řešení. Termín brexitu je nyní stanoven na 31. října.

Britský premiér Boris Johnson uvedl, že nehodlá odstoupit, aby umožnil další odklad brexitu a zamezil tak odchodu Británie z EU bez dohody. Johnson to řekl BBC před zahájením výroční konference vládní Konzervativní strany, která potrvá do 2. října. Podle britských médií by z ní mohl vzejít plán konzervativců na řešení patové situace ohledně brexitu.

Pokud Británie opustí evropský blok bez dohody, bude Evropská unie trvat na kontrolách na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem a za takový vývoj bude zodpovědná britská vláda. V rozhovoru vysílaném televizí Sky News to řekl končící předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker. Uvedené kontroly mohou být teoreticky zavedeny brzy po 31. říjnu, což je Londýnem plánovaný termín brexitu, poznamenala agentura Reuters. O brexitu spolu hovořili i český ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) a britský ministr pro brexit Stephan Barclay.

Britský premiér Boris Johnson a předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker se shodli, že je třeba zintenzivnit jednání o podobě britského odchodu z Evropské unie. Šéf EK ale dal najevo, že sedmadvacítka stále čeká na životaschopný návrh Londýna, jak vyřešit pat ohledně takzvané irské pojistky v brexitové dohodě. Johnson po schůzce v Lucemburku zopakoval, že své kolegy z EU o odklad brexitu nepožádá, uvedla Downing Street v prohlášení. Oba politici se setkali poprvé od Johnsonova nástupu do čela britské vlády na konci července.

Británie učinila obrovský pokrok v jednáních s Evropskou unií o takzvané irské pojistce, která je hlavní překážkou v uzavření brexitové dohody. V rozhovoru poskytnutém nedělníku Mail on Sunday to řekl britský premiér Boris Johnson. Předseda vlády v něm mimo jiné Británii přirovnal ke komiksovému hrdinovi Hulkovi. Do termínu brexitu zbývá 46 dní.

Británie se zmítá v hledání podoby odchodu z Evropské unie. Kdo by měl ustoupit a jak brexit dopadne? Podle europoslance Alexandra Vondry (ODS) by Evropská unie měla vůči odcházející Velké Británii projevit více velkorysosti, podobně jako Češi při dělení státu se Slováky. Uvedl to v pondělním Interview ČT24.

Ačkoli ho dříve média někdy titulovala „klaunem“, Boris Johnson se chce do historie zapsat jinak. Do Downing Street přišel s jasnou misí: splnit to, co jeho předchůdkyně nedokázala, vyvést Británii z Evropské unie. A to i za cenu tvrdého brexitu. Někdejší londýnský starosta a ministr zahraničí v parlamentu sice hned zpočátku narazil. Slibu, že Britové odejdou do 31. října, chce ale dostát. A jak říkají jeho spolupracovníci, i za cenu případné rezignace.

Jako fatální ránu pro brexitové plány britského premiéra Borise Johnsona a také jako historickou porážku, která ovlivní podobu Konzervativní strany, popisují britské deníky úterní události v Dolní sněmovně. Opozici se podařilo dát do pohybu plán prosazení zákona proti brexitu bez dohody, a to za pomoci 21 konzervativních rebelů, kteří byli následně vyloučeni z poslaneckého klubu vládní strany. Podle listu The Times si Johnson za porážku může sám.

Britská královna Alžběta II. schválila plán vlády přerušit ve druhém zářijovém týdnu zasedání parlamentu, a to až do 14. října. V prohlášení to oznámil její poradní sbor. Premiér Boris Johnson zdůvodnil svůj návrh domácí agendou a odmítá, že by se snažil svázat ruce zákonodárcům kvůli brexitu. Jeho krok ale pobouřil opoziční politiky i předsedu dolní komory parlamentu Johna Bercowa. Večer se u budovy britského parlamentu i sídla premiéra shromáždily stovky demonstrantů.

Velká Británie má opustit Evropskou unii na konci října. Pokud se do té doby nepodaří dosáhnout dohody a na obou stranách ji schválit, nastane pravděpodobně varianta takzvaného tvrdého brexitu. Hlavní – a zásadní – spor se stále vede ohledně budoucí podoby hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem.

Předseda Evropské rady Donald Tusk v úterý odmítl návrh britského premiéra Borise Johnsona, aby z dohody o odchodu země z Evropské unie zmizela sporná irská pojistka. Tu by podle premiéra měl nahradit závazek, že před koncem pobrexitového přechodného období začnou platit „alternativní ujednání“. Tusk na Twitteru napsal, že Johnson nenabídl žádné realistické varianty. Podobně se vyjádřila také Evropská komise.

Británie bude v případě odchodu z Evropské unie bez dohody čelit nedostatku paliva, potravin a léků. Vyplývá to z vládní analýzy dopadů brexitu bez dohody, kterou získal The Sunday Times. Přístavy budou přetížené a hranice s Irskem se vrátí ke klasickému „tvrdému“ režimu. Šok může vyvolat protesty po celé zemi. Jde o nejpravděpodobnější, nikoliv nejpesimističtější scénář tvrdého brexitu, tvrdí list. Zdroj z britské vlády agentuře Reuters řekl, že dokument není aktuální.

Britská vláda oznámila, že uvolní další 2,1 miliardy liber (59 miliard korun) na opatření spojená s přípravami na brexit bez dohody, píše BBC. Zdvojnásobí tak částku vyčleněnou letos k tomuto účelu. Podle opozice je to mrhání penězi daňových poplatníků, protože tento scénář rozluky s EU vůbec nemusí nastat. Televize Sky News mezitím získala vládní dokument, podle kterého by v prvních týdnech po brexitu bez dohody hrozila „panika spotřebitelů“, nedostatek potravin a neklid v Severním Irsku.