Guardian hlásí průlom v dohodě o brexitu. Celní kontroly prý budou mezi Británií a Severním Irskem

Britský deník The Guardian napsal na svém webu, že jednání o brexitu se odblokovala. Premiér Boris Johnson prý přistoupil na to, aby se celní kontroly prováděly v Irském moři. To by znamenalo, že Severní Irsko fakticky zůstane v celní unii s EU, i když z ní Spojené království vystoupí. The Guardian získal informaci od britských i unijních vyjednavačů.

Přesné postavení Severního Irska zatím není známé. Deník upozorňuje, že formálně by s Británií zřejmě zůstalo v jednotném celním prostoru vně celní unie s EU, ve skutečnosti by se však řídilo pravidly EU.

Pokud se na tom strany skutečně dohodnou, bude to Johnson muset prosadit ještě v britském parlamentu.

Demokratická unionistická strana (DUP) zastupující severoirské anglikánské unionisty už podle agentury Reuters prohlásila, že takové uspořádání nepodpoří. Předchozí vláda Theresy Mayové se na většinu v parlamentu spoléhala právě na deset poslanců DUP, proto faktickou celní hranici mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království odmítala. Johnson však většinu nemá ani s nimi.

Hrozba násilí

Vyjednavači prý informovali deník, že návrh dohody o brexitu by mohli zveřejnit ve středu ráno. Ve čtvrtek začíná dvoudenní summit EU, který se tématu bude věnovat.

Agentura Reuters s odvoláním na své zdroje napsala, že hovořit o hotové brexitové dohodě je „předčasné“. Podle dřívějšího prohlášení unijního vyjednavače Michela Berniera měl Londýn splnit i další podmínky. Brusel například chtěl, aby kontrola dodržování hraničního režimu spadala do pravomocí unijního soudu. Nelíbily se mu také četné celní výjimky pro malé a střední firmy, kterých je v Severním Irsku většina.

Otázka celnic je nejspornějším bodem brexitového vyjednávání. Kdyby se totiž celníci objevili na hranici Irska a Severního Irska, hrozí obnovení násilností mezi tamními katolickými republikány a anglikánskými unionisty. Johnson proto v posledních dnech naznačoval, že kontroly by se mohly provádět jinde. Kde přesně a v jaké podobě, však dosud nezveřejnil.

Není jasné, s jakou intenzitou by proti celním kontrolám mezi Severním Irskem a zbytkem Spojeného království protestovali severoirští unionisté. 

Díky zprávám o brzkém uzavření brexitové dohody výrazně posiluje libra. Vůči dolaru zdražuje ze stejného důvodu i euro. Jednotná evropská měna si k dolaru kolem 17:30 našeho času připisuje 0,1 procenta na 1,1040 dolaru, libra dokonce 1,15 procenta na 1,2753 dolaru.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA zaútočily na Írán, protože jednání nikam nevedla, řekl Rubio

Spojené státy zaútočily na Írán, protože jednání s Teheránem o íránském jaderném programu nikam nevedla, řekl americký ministr zahraničí Marco Rubio. Dříve naopak uvedl, že důvodem byl izraelský plán útoku. Informovala o tom v úterý stanice CNN.
před 33 mminutami

Írán by měl vést někdo zevnitř, rozhodne se po válce, řekl Trump

Nejlepší možností pro vedení Íránu by byl někdo zevnitř, rozhodnutí ale přijde, až Spojené státy a Izrael dokončí vojenské údery. Při úterním setkání s německým kancléřem Friedrichem Merzem to řekl americký prezident Donald Trump. Při útocích, které začaly v sobotu, se podařilo zlikvidovat téměř všechny vojenské cíle, zdůraznil Trump. Německo má podle Merze na válku v Íránu stejný pohled jako USA. Dodal, že tamní režim je nutné odstranit. Trump zároveň kritizoval Madrid a Londýn za přístup k operacím na Blízkém východě.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Problémem útoku na Írán je nejasný cíl, řekl pro ČT generál Hodges

Zásadním problémem současné americko-izraelské operace proti Íránu je podle generála Bena Hodgese, který dříve velel americkým jednotkám v Evropě, fakt, že nikdo jasně nepopsal její cíle.
před 1 hhodinou

VideoZmaření jaderných snah, či změna režimu? Cíl operace proti Íránu není zřejmý

Seznam možných důvodů pro aktuální americko-izraelské údery na Írán je dlouhý – od jaderného programu Teheránu, přes balistické zbraně až po „export“ terorismu či snahu o změnu režimu. Načasování a zamýšlený cíl operace ale zůstávají dál nejasné. Hlavním spouštěčem je podle všeho snaha zabránit Teheránu v získání jaderné zbraně, což USA a Izrael deklarují přes dvě dekády. Po nepokojích v Íránu z přelomu loňského a letošního roku se na chvíli mohlo zdát, že primárním důvodem k zásahu může být brutalita, s níž blízkovýchodní režim zakročil proti demonstrantům. Hrozby prezidenta USA Donalda Trumpa směrem do Teheránu sice toto téma konkrétně zmiňovaly, tehdy ale ještě šéf Bílého domu nezasáhl.
před 2 hhodinami

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do tuzemska již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings s celkem čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž byli i tři Češi.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Útok na Írán porušil mezinárodní právo, odpovědnost ale nese Teherán, řekl Macron

Francouzský prezident Emmanuel Macron míní, že útok USA a Izraele na Írán je mimo rámec mezinárodního práva, primární odpovědnost za situaci ale nese Írán. Řekl to v úterý v projevu o situaci na Blízkém východě. Francouzský prezident v něm také oznámil, že nařídil přesun letadlové lodi s jaderným pohonem Charles de Gaulle do Středozemního moře, aby zajistila bezpečnost spojenců Francie v oblasti.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

Ceny plynu a ropy po prudkém růstu mírně klesly

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se kvůli dopadům války na Blízkém východě v úterý prudce zvyšovala. Z pondělních zhruba 32 eur za megawatthodinu (MWh) se kolem poledne dostala přes 62 eur, později nastal pokles. Po 19. hodině se pohybovala nad 53 eury, růst oproti pondělí tedy činil přibližně 23 procent. K vzestupu přispělo, že Katar v pondělí zastavil vývoz zkapalněného zemního plynu (LNG). Kvůli obavám o dodávky z Blízkého východu rostly též ceny ropy. Brent po poledni překročil hodnotu 85 dolarů za barel, nejvyšší od roku 2024. Po 19. hodině to bylo přes 82 dolarů, tedy vzestup o 5,5 procenta.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Vůdce Íránu zvolí znalci, šanci mají i příbuzní ajatolláhů

Írán vede po smrti nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího přechodná rada. Není jasné, kdy takzvané Shromáždění znalců zvolí jeho nástupce, jelikož konflikt s USA a Izraelem pokračuje. Při úderech byla navíc zničena i budova, kde se tento orgán schází. Řada pravděpodobných kandidátů navíc během aktuálního konfliktu zahynula. Mezi favority patří i Chameneího syn či vnuk ajatolláha Rúholláha Chomejního.
před 7 hhodinami
Načítání...