Londýn stále nepřišel s alternativou k irské pojistce, zopakoval Juncker po jednání s Johnsonem

1 minuta
Události ČT: Londýn stále nepřišel s alternativou k irské pojistce
Zdroj: ČT24

Britský premiér Boris Johnson a předseda Evropské komise (EK) Jean-Claude Juncker se shodli, že je třeba zintenzivnit jednání o podobě britského odchodu z Evropské unie. Šéf EK ale dal najevo, že sedmadvacítka stále čeká na životaschopný návrh Londýna, jak vyřešit pat ohledně takzvané irské pojistky v brexitové dohodě. Johnson po schůzce v Lucemburku zopakoval, že své kolegy z EU o odklad brexitu nepožádá, uvedla Downing Street v prohlášení. Oba politici se setkali poprvé od Johnsonova nástupu do čela britské vlády na konci července.

„Oba lídři se shodli, že jednání musí být od nynějška intenzivnější, a (brexitové) pracovní schůzky se brzy začnou konat denně,“ uvedl Johnsonův mluvčí. Kromě těchto setkání na nižší úrovni se podle něj budou konat rozhovory mezi unijním brexitovým vyjednavačem Michelem Barnierem a ministrem pro brexit Stephenem Barclayem. Také Johnson s Junckerem budou nadále v kontaktu.

Předseda EK podle tiskové služby Komise britskému premiérovi řekl, že Londýn musí nejdřív přijít s funkčními návrhy, čím nahradit irskou pojistku, která je pro Johnsona nepřijatelná. „Předseda Juncker zdůraznil, že Komise je nadále ochotná a otevřená prozkoumat jakékoli návrhy, pokud budou plnit účel pojistky. Takové návrhy ale zatím Británie nepřestavila,“ píše se dále v prohlášení.

Johnson nevystoupil kvůli demonstrantům

Plánovanou tiskovou konferenci Johnsona s lucemburským premiérem Xavierem Bettelem narušili bučící a pískající demonstranti. Premiér se tak kvůli nim konference nezúčastnil. Podle britského tisku na ministerského předsedu čekalo několik stovek demonstrantů, především krajanů, z nichž někteří předem ohlašovali záměr Johnsonovo venkovní vystoupení přerušit za pomoci megafonů.

Z davu se ozývaly výkřiky jako „hanba“, „řekni pravdu, zastav puč“ nebo „zachraň nás, Bettele,“ hlásili britští reportéři z místa. Lucemburský premiér nakonec přistoupil k pultíku sám a prohlásil, že právo demonstrovat je součástí demokracie.

K brexitu řekl, že prioritou jeho země je ochrana jednotného trhu. Sedmadvacítka podle něj potřebuje od Londýna solidní návrhy a Británii neposkytne odklad brexitu, pokud by takový krok nesledoval konkrétní účel. Lidé podle něj potřebují jistotu a politici je nemohou držet jako rukojmí. „Hodiny tikají,“ uvedl Bettel.

Zdůraznil ale, že on sám nemá pravomoc o brexitu jednat, jediným vyjednavačem za EU je Michel Barnier.

EU otevření dojednané dohody odmítá

Londýn požaduje úpravu již dojednané „rozvodové“ dohody, neboť nyní odmítá vládou premiérky Theresy Mayové odsouhlasenou podobu irské pojistky, která je její součástí. Juncker ale o víkendu v rozhovoru s německou rozhlasovou stanicí Deutschlandfunk prohlásil, že obnovit jednání o brexitové dohodě „nebude možné“.

Pojistka má podle dojednané smlouvy – v případě, že se strany nedokážou do konce následného přechodného období domluvit na jiném řešení – zabránit přísným kontrolám na hranici mezi Irskou republikou a Severním Irskem, které je součástí Spojeného království.

Současná podoba pojistky by po Severním Irsku a případně po celém Spojeném království požadovala dodržování mnoha unijních pravidel. Londýn uvedl, že by bylo možné zavést technologické alternativy k hraničním kontrolám ve chvíli, kdy by pojistka měla začít platit. Podrobnosti tohoto plánu ale zveřejněny nebyly, což mezi unijními činiteli vyvolává pochybnosti.

Liberálové chtějí brexit zastavit

Johnson také po schůzce zopakoval, že Spojené království odejde z EU podle plánu 31. října, ať už s dohodou, nebo bez. Brexit s dohodou ale označuje za možnost, které by dal přednost. 

Naopak opoziční liberální demokraté v neděli na své výroční konferenci formálně přijali politický postup, jehož cílem je odvolání článku 50 Lisabonské smlouvy o vystoupení z EU. O aktivaci tohoto článku Velká Británie požádala v březnu 2017.

Proevropští liberálové mají v 650členné Dolní sněmovně aktuálně 18 poslaneckých křesel, v případných volbách ale očekávají větší podporu, neboť se označují za jedinou stranu, která chce vystoupení Spojeného království z Evropské unie zabránit. Ve volbách však nikdy nezískali více než 62 parlamentních křesel, takže pro předsedkyni Jo Swinsonovou bude ovládnutí britské politické scény obtížným úkolem.

Odvolací soud v Belfastu bude řešit stížnost na brexit bez dohody

Britský parlament letos třikrát odmítl dohodu s EU, kterou vyjednala bývalá premiérka Theresa Mayová. Předminulý týden ale zároveň schválil zákon, který prakticky vylučuje odchod země z EU bez dohody. Johnson dlouhodobě tvrdí, že vyjednání dohody je prioritou jeho vlády, nebude se ale prý zdráhat ani vyvést svou zemi z EU na konci října bez dohody.

Právě možný brexit bez dohody bude v pondělí řešit i severoirský soud. Bude se zabývat odvoláním proti zamítnutí stížnosti, podle které by případný brexit bez dohody byl v rozporu s Velkopáteční mírovou dohodou z roku 1998.

Stížnost by nakonec mohla doputovat až k nejvyššímu soudu Spojeného království. K němu už směřují další dva spory související s brexitem. Jde o odvolání ze Skotska, kde soudy řešily stížnost proti přerušení zasedání britského parlamentu, ale také odvolání z obdobného soudního sporu, který se vedl v Londýně.

8 minut
Spolupracovník ČT Jůn: Severoirský soud možná odvolání zvrátí
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Íránské nukleární zbraně by mohly vést k jadernému holocaustu, míní Žáček

Pokud by Írán získal nukleární zbraně, mohlo by to vést k jadernému holocaustu, míní poslanec Pavel Žáček (ODS) s tím, že by se netýkal jen Izraele, ale rakety by mohly doletět až do Evropy. Toho, aby se konflikt mezi Jeruzalémem a Teheránem nerozšířil, dokáže podle něj docílit židovský stát společně s USA. Že o vývoji rozhodují tito dva spojenci, se domnívá také senátor Václav Láska (SEN 21). „Írán moc možností nemá,“ dodal Láska v pátečních Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 4 hhodinami

Musíme víc útočit na Teherán, rozhodl izraelský ministr obrany

Izraelský ministr obrany Jisra'el Kac v pátek nařídil armádě, aby více útočila na Teherán s cílem podkopat stabilitu íránské vlády. Dalšími cíli války, kterou Izrael zahájil údery na Írán minulý pátek, jsou íránský jaderný program a jeho balistické rakety, jež používá k útokům na území židovského státu. V Ženevě odpoledne jednali vybraní evropští představitelé s íránským ministrem zahraničí Abbásem Arakčím. Schůzka však žádný hmatatelný pokrok nepřinesla. USA zároveň oznámily nové protiíránské a protiteroristické sankce. Poslední jmenované míří proti jemenským hútíům.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Možné zapojení USA do konfliktu Izraele s Íránem štěpí Trumpovy příznivce

Základna příznivců amerického prezidenta Donalda Trumpa je považovaná za jednu z nejpevnějších a nejsoudržnějších. Nyní se ale v tomto dosud jednolitém bloku začíná objevovat trhlina, za kterou může Trumpův zatím teoretický plán na zapojení Spojených států do války proti Íránu. Podle části podporovatelů šéfa Bílého domu už totiž bylo zahraničních válek dost.
před 5 hhodinami

Arménie a Turecko vzácným jednáním vykročily k normalizaci vztahů

Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan a arménský premiér Nikol Pašinjan v Istanbulu v pátek jednali o možných krocích k normalizaci turecko-arménských vztahů. Večer to napsala agentura Reuters, která cestu šéfa arménské vlády do Turecka označila za vzácnou bilaterální návštěvu.
před 6 hhodinami

Írán vypálil další rakety. Výbuchy hlásí více izraelských měst

Írán v pátek odpoledne vyslal na Izrael novou salvu balistických raket. Podle svědků byly nad Jeruzalémem a Tel Avivem slyšet výbuchy a nad přístav v Haifě stoupal kouř, píše agentura Reuters. Izraelská policie bez bližších podrobností uvedla, že některé z raket dopadly na území židovského státu. Izraelská armáda (IDF) už oznámila, že útok je u konce a obyvatelé mohou opustit kryty, tvrdí také, že Írán ve čtvrtek při útoku použil nejméně jednu raketu opatřenou hlavicí s kazetovou municí.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

Budoucnost ruského hospodářství závisí na cenách ropy, míní ekonomka Matesová

„Už není z čeho dolévat zdroje a živit válečnou ekonomiku,“ řekla ve vysílání ČT24 ke stavu ruského hospodářství ekonomka a bývalá zástupkyně Česka ve Světové bance Jana Matesová. Ruský ministr hospodářství Maxim Rešetnikov už ve čtvrtek varoval, že tamní ekonomika je na pokraji recese. Podle Matesové závisí její budoucnost na cenách ropy. Ruská ekonomika totiž podle ní byla vždy závislá na vývozu nerostných surovin.
před 8 hhodinami

Izrael udeřil na desítky vojenských cílů v Íránu

Izraelská armáda v noci udeřila na desítky vojenských cílů v Íránu, napsala agentura Reuters s odkazem na vyjádření Izraele. Tvrdí, že zasáhla mimo jiné závod na výrobu raket nebo výzkumné jaderné pracoviště v Teheránu. Deník Ha'arec uvedl, že Írán v pátek ráno provedl další raketový útok na Izrael a podle zdravotníků bylo ve městě Beerševa lehce zraněno pět lidí. Armáda židovského státu následně sdělila, že během pátku zabila jednoho z velitelů íránských revolučních gard.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Milei odmítl udělit milost představitelce opozice odsouzené za korupci

Argentinský prezident Javier Milei vyloučil možnost, že by udělil milost exprezidentce Cristině Fernándezové Kirchnerové, pravomocně odsouzené za korupci. Uvedly to agentury. Šestiletý trest vězení si politička odpykává v domácím vězení. Jedna z nejviditelnějších tváří argentinské opozice dostala také zákaz kandidovat do veřejných funkcí.
před 13 hhodinami
Načítání...