Johnson plánuje důkladné hraniční a celní kontroly, chce tlačit na EU při jednáních o dohodě

Nahrávám video

Kabinet Borise Johnsona plánuje po skončení přechodného období zavedení úplných hraničních a celních kontrol na zboží z Evropské unie. S odvoláním na seniorního člena britské vlády to uvedl tamní deník The Daily Telegraph. Johnson tím chce zvýšit tlak na Brusel při jednání o budoucích vztazích mezi EU a Spojeným královstvím.

Plán představuje zásadní odchylku od Johnsonových předvolebních prohlášení. Premiér ujišťoval Brity, že upřednostňuje volný pohyb evropského zboží do Británie. Nyní svým ministrům vzkázal, že mají připravit celou paletu opatření, kterými budou kontrolovat příchozí zboží.

Ministerský předseda věří, že tvrdé kontroly Britům poskytnou vyjednávací páky při diskusích se zástupci EU o budoucnosti obchodu mezi Unií a Spojeným královstvím. Johnson v pátek v projevu k národu mluvil o svítání a nové kapitole britského příběhu. „Chceme, aby tento moment byl začátkem nové éry přátelské spolupráce mezi EU a Británií,“ řekl mimo jiné britský premiér.

Podle informací The Daily Telegraph nyní vzájemná jednání mezi Londýnem a Bruselem dostanou nový náboj. Hraniční a celní kontroly mohou otřást s mnoha podniky, upozorňuje konzervativně laděný list.

Evropští exportéři by se museli vypořádat s významnou administrativní zátěží, pro Británii zase Evropská unie představuje největšího obchodního partnera. Podle vysoce postaveného vládního zdroje plánovaná opatření zdvojnásobí výzvu, jaké budou hranice v lednu 2021 čelit.

„Plánujeme plnohodnotné kontroly na všechen import z EU – exportní deklarace, bezpečnostní deklarace, zdravotní kontroly zvířat a všechno velkoobchodní zboží budou muset projít inspekcí hraniční kontroly,“ řekl deníku zdroj.

Prázdné regály a vyšší ceny, varují obchodníci

Náhlá změna plánů Johnsonova kabinetu vyvolala nevoli mezi britskými obchodníky. Varují před rizikem, že důkladné hraniční kontroly způsobí zácpy a hranice přetíží. Důsledkem může být nedostatek zboží v supermarketech i nárůst cen. Zástupci průmyslu se se zástupci vlády sejdou 10. února, aby budoucí nastavení hranic prodiskutovali.

Britská obchodní kontrola (BCC) apeluje na vládu, aby po přechodném období upřednostnila volný tok zboží přes přístavy. „Náklady se zvyšují s každou novou procedurou nebo zpožděním a každá libra utracená za přizpůsobení se novým požadavkům znamená o libru méně na školení, vybavení nebo získání nových zákazníků,“ zdůrazňuje generální ředitel BCC Adam Marshall.

Mluvčí Johnsonovy kanceláře v reakci na zprávu namítla, že změna je nevyhnutelná. „Opouštíme celní unii EU a jednotný trh. To znamená, že podniky se budou muset připravit na život mimo,“ prohlásila.

Seniorní představitel EU odmítá, že by britské plány měly vliv na vyjednávání. „K podobným hrozbám se uchýlila i Theresa Mayová, popravdě jsme jim ale nikdy nevěřili. Pokud se Británie připraví na hraniční kontroly, které nepochybně přijdou, tím lépe pro obě strany,“ cituje The Daily Telegraph.

Po vystoupení Británie z Evropské unie odstartovalo roční přechodné období, během nějž chce Londýn vyjednat s Bruselem obchodní dohodu podobnou té, kterou má s EU Kanada. Ta smlouvu vyjednávala sedm let.

Do konce června má Británie čas na to, aby požádala o prodloužení přechodného období. Premiér Johnson to ale odmítá. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové však bez prodloužení přechodného období nebude možné dojednat všechny detaily vzájemných vztahů.

Na britské straně se jednání ujme zvláštní poradce David Frost, na unijní straně hlavní vyjednavač pro brexit Michel Barnier.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Slovenská koalice má podle exministra Taraby většinu už jen jednoho hlasu

Tříčlenná vládní koalice slovenského premiéra Roberta Fica (Smer) má ve sněmovně podle odvolaného ministra životního prostředí Tomáše Taraby nově většinu už jen jednoho hlasu. Taraba se vrátil do parlamentu, kde působí jako nezařazený poslanec. Spolupracovat bude s dalším zákonodárcem, který na čtvrteční společné tiskové konferenci s Tarabou ohlásil odchod z menší vládní strany Hlas. Dvojice poslanců uvedla, že chce dál komunikovat s vládními stranami, které tuto záležitost zatím nekomentovaly.
před 33 mminutami

Dostal jsem útočníka do chvatu a svázal ho sluchátky, popsal incident pasažér letu Flydubai

Izraelský prezident Jicchak Herzog chce udělit jedno z nejvyšších civilních vyznamenání čtyřem izraelským cestujícím, kteří pomohli zneškodnit útočníka v letu společnosti Flydubai na trase z Dubaje do Tel Avivu, píše agentura AFP. Indický pilot Smit Maččchar, kterého druhý pilot napadl v kokpitu letadla, utrpěl vážná zranění a nyní se léčí v Saúdské Arábii. V Izraeli i v Indii je oslavován jako hrdina, jelikož dle výpovědi cestujících při souboji otevřel dveře kokpitu, čímž umožnil záchranu stroje.
10:57Aktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoProč je úprava pravidel v Radě bezpečnosti OSN téměř nemožná

Organizace spojených národů čelí v roce 2026 největší krizi důvěry, financování i uspořádání ve své historii. Jak v praxi funguje světová diplomacie v době hlubokého geopolitického štěpení a jaký postoj k ní zaujímá druhá administrativa Donalda Trumpa? Washingtonský zpravodaj Václav Černohorský popisuje zákulisí výročního zasedání Valného shromáždění v New Yorku, debaty o reformě Rady bezpečnosti i to, jak vypadá každodenní novinářská realita uvnitř diplomatického „Babylonu“. Moderuje Jakub Szántó.
před 1 hhodinou

USA požadují uvolnění evropských rezerv nafty, Německu a Francii hrozí embargem

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa vyzvala Německo a Francii, aby pomohly zmírnit světové ceny pohonných hmot uvolněním nafty z nouzových rezerv. Pohrozila, že v opačném případě by tyto země mohly čelit zákazu vývozu nafty ze Spojených států. Informovala o tom agentura Reuters, která se odvolává na zdroje blízké rozhovorům. Washington podle jednoho ze zdrojů žádá, aby celá EU v příštích šesti měsících uvolnila 120 milionů barelů nafty.
11:07Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Pentagon vyřadil některé evropské země z plánovaného setkání NATO

Některé z evropských zemí, patřící mezi americké spojence a zároveň státy s nejvyššími výdaji na obranu, nebyly pozvány na zasedání vedené Pentagonem, na němž se má rozebírat budoucnost Severoatlantické aliance (NATO). Informoval o tom server Politico. Děje se tak po předchozích hrozbách administrativy prezidenta USA Donalda Trumpa, že sestaví „seznam hodných a zlobivých“ vlád, které se dostaly do rozporu s prioritami šéfa Bílého domu.
před 2 hhodinami

EU zpřísňuje migrační politiku

Členské státy Evropské unie finálně schválily zpřísnění migrační politiky EU, včetně možnosti zřizovat návratová centra v takzvaných třetích zemích pro migranty, kteří pobývají ve státech Unie nelegálně. Nové návratové nařízení doplňuje migrační a azylový pakt a má zajistit rychlejší a efektivnější navracení neúspěšných žadatelů o azyl do zemí, odkud přišli. Informovala o tom Rada EU, která zastupuje členské státy. Nařízení bude nyní zveřejněno v Úředním věstníku EU a vstoupí v platnost následující den.
13:28Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Armáda USA propustí dvacet procent generálů a admirálů

Armáda Spojených států propustí celkem dvacet procent generálů a admirálů, prohlásil ve středu podle médií americký ministr obrany Pete Hegseth na základně námořní pěchoty v Quantiku ve Virginii. Šéf Pentagonu v projevu o stavu ozbrojených sil rovněž oznámil plány na novou základnu a velitelství pro autonomní válčení. Miliardář Elon Musk se vrací ke spolupráci s americkou vládou, povede studii Pentagonu o budoucnosti války, sdělil také.
před 4 hhodinami

Španělské úřady prověří možné špatné zacházení s migranty v Ceutě

Španělské ministerstvo obrany zahájí interní vyšetřování s cílem „objasnit případnou individuální odpovědnost“ týkající se dění v exklávě Ceuta. Organizace Amnesty International údajné útoky a ponižování migrantů ze strany armády odsoudila.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.