Spojené království Velké Británie a Severního Irska po 47 letech opustilo Evropskou unii. Začalo tak jedenáctiměsíční přechodné období, během něhož se bude vyjednávat podoba nových vztahů. Několik minut před odchodem se k národu obrátil premiér Boris Johnson. Ujistil, že brexit není pro Británii koncem, ale začátkem nové éry. EU označil za skvělou s mnoha plusy, ovšem stav, do kterého se vyvinula, už Britům nevyhovoval.
Boris Johnson ve zhruba tříminutovém předtočeném projevu ujistil, že nyní má Británie šanci vzít svůj osud znovu do vlastních rukou. „Věřím, že tuto příležitost dokážeme proměnit v úžasný úspěch. Dokážeme převzít kontrolu a naplnit svůj potenciál naplno,“ řekl premiér prvního státu v historii evropského společenství, který jej opustil.
Britové nyní podle Johnsona budou mít možnost sami rozhodovat o podobě svého obchodu, rybolovu či migrace. „Znovu objevíme svaly a sílu, kterou máme. Ale ne, že bychom chtěli postupovat proti našim přátelům v Evropě,“ dodal.
Britská společnost se teď podle premiéra dělí na tři části. Pro jednu z nich brexit představuje „okamžik naděje, okamžik, o kterém si mysleli, že nikdy nepřijde“. Druhá skupina pociťuje „úzkost a ztrátu“. Třetí část britské společnosti, která je podle premiéra možná největší, se „začala obávat, že celá ta politická pře nikdy neskončí“. Úkolem britské vlády je teď podle Johnsona zemi sjednotit a vést kupředu.
Náměstí před parlamentem zaplnili zastánci brexitu
Hlavní oslava britského odchodu z EU se konala před sídlem britského parlamentu, kam tento historický okamžik přišly společně prožít tisíce lidí. Shromáždění pořádala iniciativa Leave Means Leave (Odchod znamená odchod) dlouholetého europoslance Nigela Farage. „Válka skončila, zvítězili jsme. Je to nejdůležitější okamžik moderní historie našeho skvělého národa,“ ujišťoval.
Poslední chvíle členství Británie v EU lidé pojímali různě. Někteří zpívali či skandovali, jiní tiše postávali v rozích Parliament Square a sledovali dav z povzdálí, mnozí navzdory zákazu popíjeli alkohol. Jednotícím prvkem však byly britské vlajky. Ty byly kromě tyčí a stožárů k vidění na deštnících, čepicích, bundách, šálách, psích oblečcích, mnozí je měli zastrčené ve vlasech či přehozené okolo ramen.
Jednu z těch větších vlajek nesla skupinka starších žen, které prý na oslavu brexitu přijely ze severoanglického hrabství Yorkshire. „Svoboda!“ vykřikla jedna z nich na otázku, co si od vystoupení z EU slibuje. „Proč bychom jim (EU) měli posílat tolik peněz?“ ptala se další ze skupiny kamarádek. Dodala, že až další členské země Unie uvidí, jak se Británii po brexitu daří, budou ji následovat.
Mnoho účastníků manifestace spojovala také deziluze ohledně stavu britské politiky. „Politici jsou všichni zloději,“ prohlásil stavební dělník David. Z toho, že „zničili zemi“, viní britské politiky, nikoliv přistěhovalce či EU.
Britský tisk slaví i truchlí
Titulní stránky sobotních deníků zaplnily radost, smutek, nejistota i očekávání. List The Daily Telegraph v prvním vydání po brexitu s odvoláním na vládní zdroje tvrdí, že premiér Johnson „připravuje zavedení úplných celních a hraničních kontrol na všechno evropské zboží vstupující do Británie po brexitu“. Podle konzervativního listu tím chce vytvořit tlak na EU před nadcházejícím jednáním o budoucích obchodních vztazích.
„Británie konečně zpřetrhala vazby s EU,“ komentuje vývoj list Financial Times. „Bouřlivé“ britské členství v evropském bloku podle něj skončilo „bezprecedentní ranou procesu poválečné integrace kontinentu“. Johnsonův páteční projev označily noviny za „střízlivý, ale optimistický“.
„Dnes se náš národ probouzí do budoucnosti mimo EU. Říkali nám, že to naši zemi učiní spravedlivější a silnější. Kvůli všem, kteří hlasovali pro setrvání nebo odchod… vybudujte nyní Británii, kterou nám slíbili,“ vyzval na titulní stránce levicový bulvární list Daily Mirror. Text doprovodil fotkou člověka, který pozoruje východ slunce.
Ten se objevil také na titulní stránce euroskeptického bulváru Daily Express, který se brexitu věnuje v „historickém vydání“ hned na deseti stranách. „Je to skvělá nová Británie,“ popisuje list zemi, která odešla po 47 letech z evropských společenství.
Jedenáct měsíců tvrdých jednání
Velká Británie okamžikem brexitu vstoupila do takzvaného přechodného období, během kterého se bude jednat o podobě budoucích vztahů, včetně obchodní dohody. Na britské straně se jednání ujme zvláštní poradce David Frost, na unijní straně hlavní vyjednavač pro brexit Michel Barnier.
Do konce června má Británie čas na to, aby požádala o prodloužení přechodného období. Premiér Johnson to ale odmítá. Podle předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové však bez prodloužení přechodného období nebude možné dojednat všechny detaily vzájemných vztahů.
Několik hodin před brexitem von der Leyenová slíbila, že jednání budou „spravedlivá, ale velmi tvrdá“. Tvrdá jednání se čekají kromě obchodu například i v oblasti rybolovu či spolupráce v otázkách bezpečnosti.
Během přechodného období budou muset Britové dodržovat unijní pravidla, nebudou už ale mít na jejich podobu žádný vliv.
