Lídři EU chtějí po brexitu co nejtěsnější partnerství s Londýnem, shodli se na summitu

Partnerství Evropské unie s Velkou Británií po brexitu musí být založené na rovnováze práv a povinností a zajišťovat rovné podmínky v hospodářské soutěži. Šéfové států a vlád zemí Unie to uvedli v závěrech přijatých na konci své prosincové schůzky v Bruselu. Lídři EU si přejí, aby partnerství bylo tak těsné, jak jen to umožňují aktuální vyjednávací pozice obou stran.

Podle předsedy Evropské rady Charlese Michela je Unie připravena co nejdříve začít vyjednávat o budoucích vztazích a chránit při tom zájmy členských zemí. „Rádi bychom zajistili, aby Unie byla ve vyjednávání i nadále jednotná, to je náš klíčový cíl,“ řekl. 

Lídři zemí EU vyzvali mimo jiné k brzké ratifikaci „rozvodové dohody“, která zakotvuje podmínky samotného britského odchodu z Unie. Ten se, vzhledem k jasnému vítězství konzervativců premiéra Borise Johnsona ve čtvrtečních parlamentních volbách, pravděpodobně stane skutečností v aktuálně platném termínu, tedy 31. ledna.

Pobrexitová jednání mohou být složitější

Teprve po formálním dokončení brexitu ale začnou vyjednávání o budoucích vztazích mezi EU a Velkou Británií, která by mohla být ještě složitější než rozhovory o podmínkách odchodu.

„Evropská rada znovu potvrzuje touhu dosáhnout co nejtěsnější budoucí vztahy se Spojeným královstvím při respektování Politické deklarace a dříve přijatých zásad,“ vzkázali unijní lídři s odkazem na dokument, kterým už obě strany vymezily mantinely před zahájením obchodních jednání.

Unijní sedmadvacítka také zdůrazňuje, že nové partnerství „bude muset být založeno na rovnováze práv a povinností a zajišťovat rovné hrací pole“. Summit tak zopakoval, že s přístupem na jednotný evropský trh se bude pro Velkou Británii i po brexitu pojit dodržování jeho pravidel.

Harmonogram počítá s jedenácti měsíci, jednání může trvat roky

Aktuálně platný harmonogram britského odchodu z EU vyhrazuje na uzavření dohody o volném obchodu 11 měsíců, ačkoli podobná jednání běžně trvají i několik let. 

Očekávané rozhovory budou opět v režii Evropské komise a konkrétně pak Michela Barniera, který na základě mandátu členských zemí vedl za unijní stranu dojednávání „rozvodové dohody“. Summit EU tuto skutečnost přivítal a vyzval Komisi, aby Radě ihned po uskutečnění brexitu předložila návrh mandátu pro další fázi rozhovorů.

Předsedkyně sboru komisařů Ursula von der Leyenová po jednání prohlásila, že unijní exekutiva bude připravena zahájit vyjednávání o dalších vztazích hned začátkem února. „Tímhle nic nekončí. Je to počátek excelentních budoucích vztahů,“ řekla v návaznosti na britské volby.

Babiš: Nebude to jednoduché

Někteří unijní lídři dávali najevo pochybnosti, zda se obchodní dohodu s Velkou Británií podaří do konce příštího roku uzavřít. Tak dlouho potrvá přechodné období zajišťující současné podmínky vzájemných vztahů.

„Nebude to jednoduché, je potřeba domluvit hlavně zásady obchodu,“ řekl po jednání český premiér Andrej Babiš. Zmínil, že Británie má možnost do poloviny příštího roku požádat o prodloužení přechodné doby o dva roky. To však Johnson během předvolební kampaně odmítal a podle Babiše si to zřejmě nepřejí ani evropští lídři.

Francouzský prezident Emmanuel Macron Londýn varoval, že pokud dá přednost výrazné deregulaci své ekonomiky, vzdálí se mu možnost přístupu na jednotný trh EU. „Myslím si, že není možné mít silnou vazbu na jednotný evropský trh, pokud tu budou existovat zásadní rozdíly v regulačních opatřeních v klimatické, ekologické, ekonomické nebo sociální oblasti,“ řekl. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

V Praze poprvé společně zasednou česká a maďarská vláda

V Pražské Kramářově vile se ve čtvrtek uskuteční první společné zasedání tuzemské a maďarské vlády. Mezivládní konzultace využijí k bilaterální schůzce premiéři Andrej Babiš (ANO) a Péter Magyar, separátní jednání se svými protějšky chystají i další ministři. Rokování se dle Úřadu vlády zaměří hlavně na konkurenceschopnost Evropské unie, energetickou bezpečnost, migraci, budoucnost evropského rozpočtu a rozšíření Unie. Odpoledne maďarského premiéra přijme i prezident Petr Pavel.
před 2 mminutami

Vysněný život v Odyssey zarazilo drahé palivo. Lidé museli z lodi

Americká výletní loď MV Odyssey, která podniká cestu kolem světa, přerušila plavbu v Kambodži kvůli prudkému zdražení paliva. Dvě stovky cestujících se musely ubytovat na pevnině a netuší, co s nimi bude dál, píše agentura AP. Provozovatel přitom lidem nabízel, že „udělá z Odyssey jejich trvalý domov“.
před 56 mminutami

Musk podpořil republikány před volbami do Kongresu rekordní částkou

Miliardář a šéf společnosti SpaceX Elon Musk je v tomto roce největším politickým donorem, republikánům poskytl více než 442 milionů dolarů (asi 9,65 miliardy korun). Svou pozornost upřel především na Texas, kde sídlí jeho firmy. Demokratičtí kandidáti do Senátu ve státech, které budou rozhodovat o kontrole nad horní zákonodárnou komorou USA, byli každopádně ve fundraisingu (získávání financí) úspěšnější než jejich republikánští soupeři. Do předvolebních kampaní promluvilo i rozhodnutí Nejvyššího soudu USA.
před 1 hhodinou

Moskva v noci omezila lety, mluví o rekordním dronovém útoku

Ukrajina zasáhla dronovými útoky chemické závody v Baškortostánu a Tulské oblasti, včetně továren spojených s ruským vojenským průmyslem, píše server Kyiv Post s odkazem na nezávislé telegramové kanály. Rusko tvrdí, že jeho protivzdušná obrana zničila přes noc rekordních 1214 ukrajinských dronů, na řadě letišť v zemi včetně Moskvy byl přechodně omezen provoz. Kyjev situaci zatím nekomentoval a tvrzení ruských úřadů nelze nezávisle ověřit. V noci pokračovaly i ruské útoky na Ukrajině.
před 1 hhodinou

Volkswagen hlásí výrazný propad zisku, Škoda naopak růst

Německá automobilová skupina Volkswagen v prvních devíti měsících roku hospodařila s provozním ziskem 0,1 miliardy eur (2,43 miliardy korun), což je meziroční pokles o 98,7 procenta. Naopak Škoda Auto, která je součástí koncernu, zaznamenala meziroční růst provozního zisku o 7,4 procenta na 1,92 miliardy eur (46,8 miliardy korun).
před 2 hhodinami

Haiti čeká na prezidentské volby už deset let. Další se odkládají na rok 2027

Haiti opět odložilo prezidentské a parlamentní volby, jejichž první kolo se má uskutečnit v červenci 2027. Poslední prezidentské volby se v zemi konaly v roce 2016. Karibská země, která nemá zvoleného prezidenta ani funkční parlament, se dlouhodobě potýká s politickou nestabilitou a násilím ozbrojených gangů. Ty ovládají většinu hlavního města Port-au-Prince a rozšiřují svůj vliv do dalších oblastí země, což komplikuje přípravy hlasování.
05:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

V Moldavsku se po rozsáhlém kyberútoku sejde Národní bezpečnostní rada

Moldavská Národní bezpečnostní rada se v nejbližších dnech sejde kvůli rozsáhlému kyberútoku na vládní informační systémy. S odkazem na středeční oznámení prezidentské kanceláře o tom informovala v noci na čtvrtek agentura AFP. Útok se podle moldavské Agentury pro elektronickou veřejnou správu (AGE) odehrál v období od 19. do 23. října.
03:03Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoOstřelování a strachu navzdory. Malá pekárna z Izjumu vozí jídlo lidem u fronty

Obchody už nefungují, nebo tam vůbec žádné nejsou. Pro obyvatele vesnic u frontové linie na východě Ukrajiny představuje jednu z mála možností, jak se normálně najíst, malá pekárna z osvobozeného Izjumu. Její pracovníci vyrážejí s dodávkou do obcí u fronty navzdory nebezpečí ostřelování několikrát týdně. Lidem často nepřivážejí jen pečivo, ale celý základní nákup, protože jiné pojízdné prodejny do tamních vesnic kvůli bezpečnosti zajíždějí jen výjimečně.
před 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.