Tusk odmítl návrh na odstranění irské pojistky. Johnson podle něj nenabídl realistické alternativy

Nahrávám video

Předseda Evropské rady Donald Tusk v úterý odmítl návrh britského premiéra Borise Johnsona, aby z dohody o odchodu země z Evropské unie zmizela sporná irská pojistka. Tu by podle premiéra měl nahradit závazek, že před koncem pobrexitového přechodného období začnou platit „alternativní ujednání“. Tusk na Twitteru napsal, že Johnson nenabídl žádné realistické varianty. Podobně se vyjádřila také Evropská komise.

Irská pojistka je podle Tuska zárukou, že nevznikne klasicky kontrolovaná hranice mezi britským Severním Irskem a Irskem, dokud se nenajde jiná alternativa. Ti, kteří jsou proti pojistce a nepřicházejí s žádným jiným životaschopným řešením, podle něj ve skutečnosti navrhují znovuzavedení hranice. „I když to nepřiznají,“ dodal šéf unijních summitů.

„Máme životní zájem na míru, prosperitě a bezpečnosti Severního Irska a vždy to tak bude a dáváme jasně najevo, že na hranicích nevznikne (hraniční) infrastruktura ani tam nebudou zavedeny kontroly,“ uvedl v reakci na Tuskovo vyjádření Johnsonův mluvčí. Zopakoval, že „dokud dohoda o odchodu Británie s EU nebude otevřena a irská pojistka zrušena, není šance se (s Bruselem) dohodnout“.

„Myslím, že nyní je dobrá příležitost, aby se všichni sešli, odstranili pojistku (…) a pak během jednání o dlouhodobé obchodní smlouvě, což budeme dělat po 31. říjnu, předložíme všechny možnosti, jak můžeme udržet hladký obchod na severoirské hranici,“ cituje Johnsona agentura Reuters. 

Rovněž Evropská komise v úterý prostřednictvím své mluvčí vzkázala, že pojistku jak Londýn, tak i Brusel určily jako jedinou možnost, jak zajistit prostupnou hranici a zabránit hraničním kontrolám. Johnsonův dopis neposkytuje žádný realistický návrh toho, jak zabránit návratu tvrdé hranice, uvedla mluvčí Komise Natasha Bertaudová.

Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že EU bude přemýšlet o praktickém řešení ohledně hranice mezi Severním Irskem a Irskem po brexitu. Není však podle ní kvůli tomu třeba měnit vyjednanou dohodu o brexitu, tuto věc by mohla vyřešit politická deklarace o pobrexitových vztazích Londýna a EU.

Kontroverzní bod brexitové dohody

Irská pojistka je kontroverzním bodem brexitové dohody, kterou se sedmadvacítkou dojednala Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová. Má zajistit průchodnost hranice mezi Irskem a Severním Irskem i po brexitu.

Podle kritiků z řad zastánců nekompromisní odluky Británie od EU ale představuje riziko, že země zůstane natrvalo připoutána k unijním strukturám a že bude narušena územní celistvost Spojeného království. Země by totiž zůstala v celní unii s  Evropskou unií a pro Severní Irsko by platila část pravidel jednotného trhu.

Britský parlament kvůli pojistce dohodu třikrát odmítl. Unie ujišťuje, že pojistka, pokud na její uplatnění vůbec dojde, by měla být pouze dočasným řešením. Rozvodovou dohodu kvůli pojistce ale znovu otevírat nehodlá.

Johnson v pondělním dopise Tuskovi opět označil irskou pojistku za nedemokratické opatření, které není v souladu se suverenitou Spojeného království. Chce ji nahradit závazkem, že před koncem pobrexitového přechodného období začnou platit „alternativní ujednání“. Jaká, ale neupřesnil.

Britská média v úterý informovala, že diplomaté ze 27 členských zemí dostali od Evropské komise a Tuskova úřadu analýzu, která Johnsonovy argumenty označuje za „chybné a zavádějící“. S odkazem na dohodu o brexitu poukazuje například na to, že není pravda, že občané Severního Irska nebudou mít vliv na evropské zákony, které se jich budou týkat.

Irská pojistka také podle analýzy není nedemokratická, jak v dopise tvrdí Johnson, vzhledem k tomu, že severoirští voliči v referendu v roce 2016 hlasovali pro setrvání Británie v EU a že irskou pojistku podporují severoirské politické strany zastupující místní katolíky a vyslovující se pro spojení s Irskem.

Británie omezí účast na unijních schůzkách

V rámci příprav na brexit Spojené království přestane posílat své zástupce na řadu schůzek Evropské unie. Chodit budou Britové jen na taková jednání, která jsou v národním zájmu země, uvedl britský ministr pro brexit Stephen Barclay. „Od nynějška půjdeme jen na takové schůzky, které jsou opravdu důležité, omezíme naši účast o více než polovinu, a ušetříme tak stovky hodin,“ stojí v jeho prohlášení.

„Je smysluplné, aby odcházející stát ,osvobodil‘ úředníky z jednání EU a umožnil jim, aby své schopnosti lépe zaměřovali na naše okamžité národní priority,“ dodal Barclay. Britští diplomaté a úředníci budou docházet před brexitem, který má podle současných plánů nastat 31. října, například na unijní schůzky týkající se bezpečnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Zelenskyj pohrozil Lukašenkovi zásahem, pokud neodstraní zařízení využívané Rusy

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval běloruského vůdce Alexandra Lukašenka, aby odstranil zařízení, které v jeho zemi využívá ruská armáda k útokům na Ukrajinu. Zelenskyj podle agentury Reuters dodal, že Lukašenkovi by na to měl stačit týden, pokud tak neučiní, postará se o to Ukrajina. Večer pak na síti X Zelenskyj k výzvě doplnil, aby Minsk přestal zásobovat ruskou armádu, když výslovně zmínil běloruský průmysl na zpracování ropy.
20:29Aktualizovánopřed 10 mminutami

Nawrocki chce Zelenskému odebrat nejvyšší polský řád

Polský prezident Karol Nawrocki se rozhodl odebrat svému ukrajinskému protějšku Volodymyru Zelenskému Řád bílé orlice, nejvyšší polské vyznamenání, informují agentura PAP a další média. Zelenskyj vyvolal v zemi vlnu kritiky, když přidělil jednotce ukrajinských speciálních sil za její úspěchy v bojích proti Rusku přídomek Hrdinové Ukrajinské povstalecké armády (UPA). Nacionalističtí povstalci se přitom podíleli na masakrech Poláků za druhé světové války. Kyjev označil postup Varšavy za chybu.
20:34Aktualizovánopřed 32 mminutami

Kuba chce k záchraně ekonomiky změnit trh nejvíce od roku 1959

Kubánský parlament ve čtvrtek večer schválil sérii reforem zaměřených na podporu trhu, které počítají s privatizací státních podniků či zakládáním velkých soukromých firem. Komunistická vláda pod tlakem amerických sankcí zavádí kroky, které mají pomoci těžce strádající centrálně řízené ekonomice. Pokud se je navzdory skeptickým očekáváním některých ekonomů podaří uvést do praxe, půjde o největší proměnu kubánské ekonomiky od nástupu komunismu v roce 1959.
13:43Aktualizovánopřed 47 mminutami

Trump se označil za všemocného, píše Axios

Americký prezident Donald Trump si díky válce s Íránem uvědomil, že jeho moc nezná mezí, a uzavřené memorandum o porozumění považuje za „pravděpodobně“ bezpodmínečnou kapitulaci Teheránu, napsal server Axios po rozhovoru se současným šéfem Bílého domu.
před 3 hhodinami

Devatenáct zemí EU včetně Česka podpořilo dopis o zpřísnění migrační politiky

Migrační politika Evropské unie musí přinést konkrétní výsledky, které budou mít skutečný dopad na životy lidí v EU, uvedlo v dopise předsedovi Evropské rady Antóniu Costovi a šéfce Evropské komise Ursule von der Leyenové devatenáct členských států Evropské unie včetně České republiky. Na summitu EU v Bruselu Evropská rada jednala také o příštím dlouhodobém rozpočtu.
12:54Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Ruské útoky na Ukrajinu si vyžádaly několik obětí, je mezi nimi i osmiletá dívka

Nejméně sedm lidí zemřelo a další utrpěli zranění při útocích, které v noci na pátek a poté přes den podniklo Rusko na různých místech na Ukrajině. Podle tamního vicepremiéra Oleksije Kuleby ruské drony zaútočily na dvě civilní lodě v Černém moři – jednoho námořníka zabily, několik dalších zranily. Také Moskva tvrdí, že čelila ukrajinským útokům.
10:56Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Hormuz překonalo nejvíc lodí od dubna, plný provoz brzdí miny

Doprava Hormuzským průlivem se zpět k normálu hned tak nevrátí. Střed úžiny blokuje podle rejdařů asi osmdesát min, které bude třeba odstranit. Kompletní obnovení globálního dodavatelského řetězce může podle expertů trvat i déle než rok. Ve čtvrtek nicméně proplulo Hormuzem 25 lodí, což je nejvíce od poloviny dubna, uvedla specializovaná platforma AXSMarine.
před 4 hhodinami

Izrael a Hizballáh se měly dohodnout na příměří, podle médií ale údery neustaly

Izrael a hnutí Hizballáh se dohodly na příměří od pátečních 16:00 místního času (15:00 SELČ), informovaly agentury s odkazem na nejmenovaného amerického představitele i na představitele Hizballáhu a Izraele. Deník Ha’arec ale poté informoval, že v severním Izraeli u hranic s Libanonem se opět rozezněly sirény varující před útoky. Katarská televize al-Džazíra píše o nejméně dvanácti izraelských úderech na jihu Libanonu od hodiny, kdy mělo příměří začít platit.
16:09Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...