Tusk odmítl návrh na odstranění irské pojistky. Johnson podle něj nenabídl realistické alternativy

3 minuty
Johnson vyzval Brusel, aby uznal, že pojistka nemůže být součástí rozvodové smlouvy
Zdroj: ČT24

Předseda Evropské rady Donald Tusk v úterý odmítl návrh britského premiéra Borise Johnsona, aby z dohody o odchodu země z Evropské unie zmizela sporná irská pojistka. Tu by podle premiéra měl nahradit závazek, že před koncem pobrexitového přechodného období začnou platit „alternativní ujednání“. Tusk na Twitteru napsal, že Johnson nenabídl žádné realistické varianty. Podobně se vyjádřila také Evropská komise.

Irská pojistka je podle Tuska zárukou, že nevznikne klasicky kontrolovaná hranice mezi britským Severním Irskem a Irskem, dokud se nenajde jiná alternativa. Ti, kteří jsou proti pojistce a nepřicházejí s žádným jiným životaschopným řešením, podle něj ve skutečnosti navrhují znovuzavedení hranice. „I když to nepřiznají,“ dodal šéf unijních summitů.

„Máme životní zájem na míru, prosperitě a bezpečnosti Severního Irska a vždy to tak bude a dáváme jasně najevo, že na hranicích nevznikne (hraniční) infrastruktura ani tam nebudou zavedeny kontroly,“ uvedl v reakci na Tuskovo vyjádření Johnsonův mluvčí. Zopakoval, že „dokud dohoda o odchodu Británie s EU nebude otevřena a irská pojistka zrušena, není šance se (s Bruselem) dohodnout“.

„Myslím, že nyní je dobrá příležitost, aby se všichni sešli, odstranili pojistku (…) a pak během jednání o dlouhodobé obchodní smlouvě, což budeme dělat po 31. říjnu, předložíme všechny možnosti, jak můžeme udržet hladký obchod na severoirské hranici,“ cituje Johnsona agentura Reuters. 

Rovněž Evropská komise v úterý prostřednictvím své mluvčí vzkázala, že pojistku jak Londýn, tak i Brusel určily jako jedinou možnost, jak zajistit prostupnou hranici a zabránit hraničním kontrolám. Johnsonův dopis neposkytuje žádný realistický návrh toho, jak zabránit návratu tvrdé hranice, uvedla mluvčí Komise Natasha Bertaudová.

Německá kancléřka Angela Merkelová prohlásila, že EU bude přemýšlet o praktickém řešení ohledně hranice mezi Severním Irskem a Irskem po brexitu. Není však podle ní kvůli tomu třeba měnit vyjednanou dohodu o brexitu, tuto věc by mohla vyřešit politická deklarace o pobrexitových vztazích Londýna a EU.

Kontroverzní bod brexitové dohody

Irská pojistka je kontroverzním bodem brexitové dohody, kterou se sedmadvacítkou dojednala Johnsonova předchůdkyně Theresa Mayová. Má zajistit průchodnost hranice mezi Irskem a Severním Irskem i po brexitu.

Podle kritiků z řad zastánců nekompromisní odluky Británie od EU ale představuje riziko, že země zůstane natrvalo připoutána k unijním strukturám a že bude narušena územní celistvost Spojeného království. Země by totiž zůstala v celní unii s  Evropskou unií a pro Severní Irsko by platila část pravidel jednotného trhu.

Britský parlament kvůli pojistce dohodu třikrát odmítl. Unie ujišťuje, že pojistka, pokud na její uplatnění vůbec dojde, by měla být pouze dočasným řešením. Rozvodovou dohodu kvůli pojistce ale znovu otevírat nehodlá.

Johnson v pondělním dopise Tuskovi opět označil irskou pojistku za nedemokratické opatření, které není v souladu se suverenitou Spojeného království. Chce ji nahradit závazkem, že před koncem pobrexitového přechodného období začnou platit „alternativní ujednání“. Jaká, ale neupřesnil.

Britská média v úterý informovala, že diplomaté ze 27 členských zemí dostali od Evropské komise a Tuskova úřadu analýzu, která Johnsonovy argumenty označuje za „chybné a zavádějící“. S odkazem na dohodu o brexitu poukazuje například na to, že není pravda, že občané Severního Irska nebudou mít vliv na evropské zákony, které se jich budou týkat.

Irská pojistka také podle analýzy není nedemokratická, jak v dopise tvrdí Johnson, vzhledem k tomu, že severoirští voliči v referendu v roce 2016 hlasovali pro setrvání Británie v EU a že irskou pojistku podporují severoirské politické strany zastupující místní katolíky a vyslovující se pro spojení s Irskem.

Británie omezí účast na unijních schůzkách

V rámci příprav na brexit Spojené království přestane posílat své zástupce na řadu schůzek Evropské unie. Chodit budou Britové jen na taková jednání, která jsou v národním zájmu země, uvedl britský ministr pro brexit Stephen Barclay. „Od nynějška půjdeme jen na takové schůzky, které jsou opravdu důležité, omezíme naši účast o více než polovinu, a ušetříme tak stovky hodin,“ stojí v jeho prohlášení.

„Je smysluplné, aby odcházející stát ,osvobodil‘ úředníky z jednání EU a umožnil jim, aby své schopnosti lépe zaměřovali na naše okamžité národní priority,“ dodal Barclay. Britští diplomaté a úředníci budou docházet před brexitem, který má podle současných plánů nastat 31. října, například na unijní schůzky týkající se bezpečnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Paříž, Madrid a Brusel odsuzují sankce USA na pět Evropanů

Francie, Španělsko a Evropská komise (EK) ve středu důrazně odsoudily americké sankce vůči pěti Evropanům. Pětice sankcionovaných se podle Washingtonu podílela na prosazování cenzury na amerických internetových platformách, z pohledu EK jde ale o lidi, kteří se zasazují o přísnou regulaci technologického sektoru a o boj proti dezinformacím na internetu, uvedla agentura AFP s odvoláním na vyjádření šéfa francouzské diplomacie.
13:20Aktualizovánopřed 29 mminutami

Zelenskyj představil novou verzi plánu na ukončení ruské války

Nejnovější verze amerického plánu na ukončení ruské války proti Ukrajině počítá se zmrazením fronty na současných liniích a zahájením jednání o vytvoření demilitarizovaných zón. Na dlouhodobém konsensu ohledně územních otázek se ovšem ukrajinští a američtí vyjednavači na víkendových jednáních dohodnout nedokázali, shrnul ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Předmětem sporu je také budoucí správa Ruskem okupované Záporožské jaderné elektrárny.
09:56Aktualizovánopřed 2 hhodinami

USA uvalily sankce na pět Evropanů kvůli údajné cenzuře amerických platforem

Spojené státy uvalily sankce v podobě zákazu vstupu do země na pět Evropanů včetně bývalého eurokomisaře pro vnitřní trh Thierryho Bretona, a to kvůli údajné cenzuře amerických internetových platforem. Evropská komise a Francie sankce důrazně odsoudily.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

V Epsteinově spisu lze část cenzury snadno obejít

Tisíce stran dokumentů zveřejněných americkým ministerstvem spravedlnosti v případu zesnulého sexuálního delikventa Jeffreyho Epsteina obsahují mnoho začerněných pasáží. Některé z nich lze ale odkrýt pomocí softwaru na úpravu fotek či pouhým zvýrazněním textu a vložením do textového editoru. Podle The New York Times jednoduchost, s jakou lze části dokumentů odkrýt, naznačuje, že byly cenzurovány narychlo.
před 4 hhodinami

Nejvyšší soud zamítl pokus Trumpovy vlády vyslat Národní gardu do Chicaga

Nejvyšší soud Spojených států odmítl umožnit Donaldu Trumpovi vyslat jednotky Národní gardy do oblasti Chicaga, aby pomohly při raziích imigračních úřadů, informovala v úterý agentura AP. Zároveň uvedla, že jde o ojedinělý případ, kdy Trump při odvolání k nejvyššímu soudu od svého lednového návratu do úřadu neuspěl.
před 16 hhodinami

Syrské věznice se opět plní, úřady zprávy o týrání a mučení odmítají

Rok po pádu dlouholetého syrského vládce Bašára Asada se „jeho“ obávané věznice znovu naplňují. Nová vláda přitom slíbila, že někdejší symboly hrůzovlády zůstanou navždy zavřené. Podle vyšetřování agentury Reuters dnes za jejich zdmi opět dochází k týrání, mučení a vraždění vězňů. Úřady prezidenta a bývalého lídra al-Káidy Ahmada Šaráa nicméně kritiku odmítají.
před 18 hhodinami

Stáhli jsme se ze Siversku, oznámila ukrajinská armáda

Ukrajinská armáda v úterý oznámila, že stáhla své vojáky z města Siversk v Doněcké oblasti. Podle ní měli útočící Rusové ve městě převahu v počtu vojáků i techniky. Moskva oznámila dobytí města již před zhruba dvěma týdny, tehdy to ale ukrajinské úřady popřely. O dalších místech na frontové linii – městech Pokrovsk, Kupjansk, Kosťantynivka či Huljajpole – pak Kyjev a Moskva často podávají protichůdné informace.
včeraAktualizovánopřed 19 hhodinami

Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Mafie může ožít, varují kritici

Slovenský prezident Peter Pellegrini podepsal novelu trestního zákoníku. Nově tak například lidem, kteří zpochybňují takzvané Benešovy dekrety, jež po druhé světové válce v Československu mimo jiné omezily majetková práva německé a maďarské menšiny, hrozí půlroční vězení. Novela obsahuje i další změny, které dle opozice i státních zástupců ztíží boj proti kriminalitě. Opozice se proto chce obrátit na ústavní soud.
před 22 hhodinami
Načítání...