Už více než sedm měsíců neměla být Velká Británie podle původních plánů součástí Evropské unie. Dalším termínem měl být poslední říjnový den. Po dramatických událostech v britském parlamentu však neplatí ani ten. Dnem D je nyní 31. leden. Ani o něm si však nikdo netroufne říct, že je definitivní.
Odchod, který se nestal. S říjnem měla skončit i brexitová anabáze
„Dnešek měl být dnem, kdy se brexit stane skutečností a my konečně opustíme EU. Ale Jeremy Corbyn, navzdory skvělé nové dohodě, kterou jsem uzavřel s EU, to odmítl umožnit,“ citovala britská média z prohlášení premiéra Johnsona zmiňujícího šéfa opozice.
„Po třech dlouhých letech sporů kolem brexitu a selhání ze strany konzervativců musíme tuto záležitost vyřešit,“ řekl Corbyn a dodal: „Labouristé brexit vyřeší za šest měsíců. (…) Opravdu to není až tak komplikované.“
Vysvětlování diplomatů v Česku
Vystoupení Británie z EU zaměstnává už tři roky řadu úředníků a diplomatů. „Agendu brexitu má na velvyslanectví na starosti asi deset lidí,“ řekl britský ambasador v Česku Nick Archer s tím, že jeho úřad má na starosti dopady pro celou střední Evropu. „Snažím se, aby brexit nikdy nedominoval naší práci,“ dodal.
Jeho cílem je informovat Brity v Česku, kterých je asi sedm tisíc, i Čechy o efektech jakéhokoliv vyústění celé anabáze. „Úžasné je, že lidé jsou zde velice rozumní a pragmatičtí,“ pochvaluje si svou práci. Tu mu usnadňuje i fakt, že jeden odklad už se odehrál, takže lidé už mnoho informací znají.
„Kontaktujeme české firmy. Dvakrát jsme zorganizovali setkání s lidmi, kteří se podílejí na chodu přístavu v Doveru. Ti informovali české podnikatele, kterých přišlo asi osmdesát,“ uvedl příklad.
Nekonečný příběh
Britové o vystoupení z EU rozhodli v referendu v červnu 2016. Pro bylo 51,89 procenta, proti 48,11 procenta Britů. Skotsko, Severní Irsko a Londýn hlasovaly většinově pro setrvání v Unii.
V březnu 2017 britská vláda spustila proces vystoupení, což stanovilo datum samotného odchodu na 29. března 2019. Britští poslanci však třikrát odmítli dohodu, kterou s EU dojednala premiérka Theresa Mayová. To způsobilo postupně dva odklady, druhý do konce října.
Irská pojistka
Nejspornějším bodem dohody Theresy Mayové byla takzvaná irská pojistka. Ta vznikla kvůli napjaté situaci na hranici Irska a Severního Irska patřícího do Spojeného království. Násilí mezi tamními unionistickými anglikány a katolickými republikány se podařilo uklidnit teprve v 90. letech mimo jiné díky tomu, že jakákoliv fyzická připomínka hranice zmizela. Odešli policisté i celníci.
Pokud by Spojené království vystoupilo z celní unie s EU a Irsko v ní zůstalo, bylo by třeba kontrolovat zboží procházející přes hranici. Obnovení celnic si však nikdo netroufl v obavě z nového násilí navrhovat. Proto vznikla pojistka, která řešení tohoto problému odsouvala s tím, že pokud se nenajde, celé království zůstane v celní unii s EU.
Po krachu dohody Mayová odstoupila a vládní konzervativci si zvolili do čela Borise Johnsona. Ten se tak 24. července 2019 stal premiérem. V půlce října se mu podařilo dojednat s EU novou dohodu, která počítala s tím, že celnice bude mezi Severním Irskem a Velkou Británií. Ani ta však před britskými poslanci neobstála.
Parlament donutil Johnsona požádat o další odklad do konce ledna 2020. „Raději bych byl mrtvý v příkopě,“ prohlásil předtím o této možnosti premiér. Vůli poslanců však uposlechl, EU souhlasila a dodala, že Británie může vystoupit i dřív, když schválí dohodu.
Volební modely favorizují konzervativce
Po dlouhých debatách také poslanci ve Westminsteru souhlasili s uspořádáním předčasných parlamentních voleb v termínu 12. prosince. Analytik spolupracující s ČT Lukáš Hájek upozornil na paradoxní situaci, kdy volby blokovala opozice obyčejně spěchající nahradit vládu. Její podmínkou totiž bylo, že nejprve musí být s jistotou zažehnáno riziko brexitu bez dohody.
Podle posledních propočtů skupiny Electoral Calculus bude konzervativcům po volbách v 650místné dolní komoře parlamentu patřit 363 křesel. Kromě nepředvídatelnosti předvolebních kampaní je ale podobné modelování problematické i proto, že poslanci jsou v Británii voleni v jednotlivých obvodech systémem „vítěz bere vše“.
Britský volební model
Britské politické strany jdou do voleb s různými cíli, zdůraznil Hájek. Konzervativci chtějí získat většinu a prosadit Johnsonovu dohodu, labouristé chtějí vyjednat novou dohodu a nechat o ní hlasovat v referendu, liberální demokraté chtějí brexit úplně zrušit a skotští nacionalisté chtějí posílit, aby mohli požadovat nové referendum o nezávislosti Skotska v případě brexitu. Většina Skotů totiž v roce 2016 hlasovala pro setrvání v EU.
Nejdůležitější témata podle Britů
