Theresa Mayová strana 5 z 5

Pokud se chce Londýn stát lídrem v boji proti globálnímu oteplování, musí urychleně změnit svou politiku a do 30 let snížit emise skleníkových plynů na nulu. Tvrdí to britská nezávislá Komise pro klimatickou změnu. Zpráva přichází po týdnech protestů ekologických aktivistů v Londýně. Výsledkem je prozatím vyhlášení klimatické a environmentální nouze.

Ze čtvrtečních místních voleb v Anglii a Severním Irsku odchází jako poražené obě největší britské politické strany poté, co voliči podle médií potrestali vládní konzervativce a opoziční labouristy za jejich postup při odcházení země z Evropské unie. Konzervativci ztratili kontrolu nad zastupitelstvy ve 44 volebních obvodech a ačkoli labouristy takový propad nepostihl, neúspěchu vládní strany nedokázali využít. Stovky křesel v místních radách získala Zelená strana a liberální demokraté, tedy uskupení podporující setrvání Británie v Evropské unii.

Voliči v Anglii a Severním Irsku ve čtvrtek vyberou členy více než 250 místních zastupitelstev, která dohlížejí na veřejné služby v hrabstvích a jiných územních celcích. Do výsledků se zřejmě výrazně promítne i problematický odchod Británie z Evropské unie. Řada Britů podle médií využije tuto příležitost k tomu, aby potrestala vládní konzervativce za neschopnost prosadit brexit v původním termínu.

Britská premiérka Theresa Mayová odvolala z funkce ministra obrany Gavina Williamsona. Podle oficiálního vyjádření Downing Street ztratil její důvěru kvůli vyšetřování úniku informací z dubnového jednání Národní bezpečnostní rady (NSC) o čínské Huawei a její účasti na budování mobilních sítí páté generace (5G). Ministr vzápětí jakoukoli vinu popřel. Novou šéfkou resortu obrany se stane dosavadní ministryně pro mezinárodní rozvoj Penny Mordauntová.

Britský ministr školství Damian Hinds navrhuje po odchodu své země z Evropské unie vyjmout unijní vysokoškoláky ze zvýhodněného režimu pro placení školného. Cizinci včetně Čechů by v takovém případě podle britských médií za studium platili výrazně vyšší poplatky, jaké se aktuálně vztahují na studenty ze třetích zemí. České ministerstvo školství reagovalo, že v současnosti nemá informace o dlouhodobé koncepci britské vlády po brexitu.

Většina Britů si myslí, že referendum o vystoupení z Evropské unie se vůbec nemělo konat. Ukázal to průzkum pro nedělník Observer, který je spojen s levicovým deníkem Guardian. Kritiků lidového hlasování je víc dokonce i mezi voliči Konzervativní strany, jejíž předseda David Cameron ho vyhlásil. Průzkum zjišťoval také podporu stran před volbami do Evropského parlamentu.

Americký prezident Donald Trump začátkem června zamíří na třídenní státní návštěvu do Británie, kde jej se všemi poctami přijme královna Alžběta II. Informoval o tom v úterý Buckinghamský palác. Z Británie se pak Trump přesune do Francie, kde se 6. června sejde s prezidentem Emmanuelem Macronem, uvedl Bílý dům. Podle médií se pak zřejmě oba prezidenti společně zúčastní oslav 75. výročí vylodění spojeneckých vojsk v Normandii.

Útěchu i rady nabízí světoví politici Francouzům v reakci na rozsáhlý požár katedrály Notre-Dame, která je symbolem města i celé země. Podporu vyjádřila Francii německá kancléřka Angela Merkelová, předseda Evropské rady Donald Tusk i americký prezident Donald Trump. Ve Vatikánu vyvolal požár šok a smutek.

Zástupci britské vlády se chystají na další schůzku s představiteli opozičních labouristů. Premiérka Theresa Mayová s nimi chce domluvit co nejčasnější odchod země z EU, aby se nemusely konat volby do Evropského parlamentu. Kampaň před nimi však už začíná a hlasitě se v ní ozval vlivný kritik Unie Nigel Farage, který slibuje politickou revoluci. Úřady podle televize Sky News mezitím v tichosti končí praktické přípravy na tvrdý brexit, které dosud vyšly na desítky miliard korun.

„Mnozí evropští partneři sdílejí naši hlubokou frustraci z patové situace, v níž se celý brexit ocitl,“ řekla britská premiérka Theresa Mayová v Dolní sněmovně, kde prezentovala výsledky mimořádného summitu k brexitu. Na něm se šéfové států a vlád 27 zemí Evropské unie v noci na čtvrtek rozhodli odložit datum brexitu do 31. října. Mayová souhlasila, i když sama na jednání jela s tím, že prosadí termín 30. června.

Britský odchod z Evropské unie bude odložen až do 31. října. Na datu se na mimořádném summitu v Bruselu shodli šéfové států a vlád 27 zemí evropského bloku. Britská premiérka Theresa Mayová s odkladem souhlasí, i když sama žádala termín 30. června. O výsledku informoval šéf Evropské rady Donald Tusk. Pokud britští poslanci schválí rozvodovou dohodu, země může opustit EU i dříve. Ve Spojeném království se zřejmě budou konat evropské volby.

Unijní sedmadvacítka si kvůli novému odkladu brexitu ke konci října vysloužila kritiku ze zámoří. Americký prezident Donald Trump vyčetl Evropské unii, že je vůči Spojenému království příliš tvrdá. Podle něj se Brusel vůči Londýnu chová podobně špatně jako ke Spojeným státům v oblasti obchodu. To se ale podle prezidenta změní. Na výsledky summitu reagují i média – ta britská zmiňují „halloweenský brexit“. Němci píší o „typickém kompromisu“.

Diskuse šéfů států a vlád 27 zemí Evropské unie o odkladu brexitu, jak o něj žádá britská premiérka Theresa Mayová, se na mimořádném summitu v Bruselu protahuje. Podle diplomatických informací z jednacího sálu se většina prezidentů a premiérů kloní k posunu data britského odchodu z Unie na konec roku, francouzský prezident Emmanuel Macron ale zaujal tvrdší postoj a prosazuje co nejkratší odklad – do 22. května.

Britský parlament odsouhlasil žádost premiérky Theresy Mayové o odklad brexitu do 30. června. Mayovou, která jedná v zahraničí o podpoře pro odklad brexitu, mezitím v Paříži přijal francouzský prezident Emmanuel Macron. Předtím byla v Berlíně u německé kancléřky Angely Merkelové. O dalším postupu mají společně rozhodnout lídři všech zemí Evropské unie bez Británie až ve středu. Zatím stále platí, že Británie má opustit Unii tento pátek 12. dubna. I britská vláda zahájila další kolo jednání s labouristy ve snaze najít východisko z brexitového patu.

Nejhorší variantou brexitového vývoje by byl britský odchod z Evropské unie, který by se neřídil žádnou dohodou. V Lucemburku to uvedli mnozí účastníci úterního jednání Rady pro všeobecné záležitosti, která připravuje středeční mimořádný summit EU. Ten bude posuzovat novou žádost britské premiérky Theresy Mayové o odklad brexitu. V návrhu závěrů schůzky, o jejichž podobě budou ještě v úterý večer diplomaté jednat, zatím cílové datum chybí. Šéf Evropské rady Donald Tusk v dopise, jímž premiéry a prezidenty na summit zve, v úterý večer uvedl, že odklad by měl být nejvýše roční.

V Anglii a Walesu rekordně přibývá útoků nožem. Loni tam vrazi ubodali 285 lidí, což je nejvíc od roku 1946. Největší podíl na tom má Londýn. Podle tamní policie je hlavní příčinou obchod s drogami a spory gangů, turisté se prý tolik bát nemusí. Útočníky neodrazuje ani to, že jejich zločin většinou zaznamenají kamery a na jejich dopadení bývá vypisovaná odměna.

Britská Sněmovna lordů schválila návrh zákona, který vylučuje odchod země z Evropské unie bez dohody 12. dubna. Návrh pověřuje premiérku Theresu Mayovou, aby vyjednala odklad brexitu, pokud by tento pátek hrozilo Británii neřízené opuštění EU. Horní parlamentní komora přijala text s drobnými změnami, které následně schválila i Dolní sněmovna.

Pokud Británie odejde z Evropské unie bez dohody, Brusel nebude jednat s Londýnem o obchodním vztazích, dokud nebudou vyřešeny otázky hranice mezi Irskem a Severním Irskem, práv občanů a finančního vyrovnání. V pondělí to po setkání s irským premiérem Leem Varadkarem prohlásil hlavní unijní vyjednávač Michel Barnier. Dodal, že Unie doufá v úspěch rozhovorů britské konzervativní premiérky Theresy Mayové s opozičními labouristy o řešení brexitového patu.

Britská premiérka Theresa Mayová obhajuje své rozhodnutí začít o dalším postupu ohledně brexitu jednat s opozičními labouristy. V prohlášení, které zveřejnila v sobotu pozdě večer, píše, že to je jediný způsob, jak zajistit brexit s dohodou. Podle nedělního vydání listu The Sunday Times chce premiérka přimět nejsilnější opoziční stranu k podpoře své brexitové dohody změnou zákona o odchodu Británie z EU, do kterého by vložila zmínku o „celních ujednáních“ s EU.

Britský ministr financí Philip Hammond věří, že probíhající rozhovory mezi vládními konzervativci a opozičními labouristy ohledně podoby brexitu přinesou „jistou formu dohody“. Vláda podle něj na jednání přistoupila s otevřenou myslí a nevymezila si žádnou červenou linii. Podle labouristky Diane Abbottové se však ve stanoviscích vlády neobjevil žádný posun, který by umožnil nalézt kompromis.

Britská premiérka Theresa Mayová v dopise předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi žádá o odklad brexitu do 30. června. Británie se podle ní připraví na účast v květnových volbách do Evropského parlamentu. Případný odklad brexitu musí schválit jednomyslně unijní summit, který se koná příští středu. Tusk ale upřednostňuje pružný roční odklad s možností odchodu Britů ve chvíli, kdy by byla odsouhlasena brexitová dohoda. Mayová dopisem vyvolala vášně na domácí půdě. Pro euroskeptické konzervativce je odklad dlouhý, Skotové varují před chaosem.

Dolní sněmovna britského parlamentu ve čtvrtek po půlnoci nejtěsnější možnou většinou schválila návrh zákona, který pověřuje premiérku Theresu Mayovou usilovat o odklad brexitu, bude-li zemi 12. dubna hrozit varianta bez dohody. Poslanci návrh schválili poměrem hlasů 313 ke 312, návrh teď směřuje do horní parlamentní komory. Vláda označila čtvrteční jednání s labouristy za „detailní a produktivní“, pokračovat podle ní budou i v pátek.

Jednání britské premiérky Theresy Mayové s lídrem opozice Jeremym Corbynem o dalším brexitovém plánu bylo „konstruktivní“. Uvedli to mluvčí britské vlády i opoziční Labouristické strany. Politici se podle nich dohodli na dalším programu rozhovorů, které by měly pokračovat hned ve čtvrtek. Britští poslanci také ve druhém čtení schválili návrh zákona, který odmítá brexit bez dohody k 12. dubnu. Dodatek iniciovali zákonodárci napříč celým politickým spektrem. Premiérka Mayová už v úterý oznámila, že požádá EU o další krátký odklad brexitu, aby zabránila neřízenému odchodu z Unie.

Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker prohlásil, že EU neumožní Velké Británii další krátký odklad brexitu, pokud britští poslanci do 12. dubna neschválí dohodu. „Tvrdý odchod o půlnoci 12. dubna je nyní velmi reálným scénářem. Není to výsledek, který bych chtěl, ale EU je na něj připravena,“ ujistil Juncker. Ohledně dalšího krátkého odkladu brexitu jsou skeptičtí i další představitelé členských zemí EU.