Barnier v Dublinu zopakoval, že EU stojí v brexitu za Irskem

Pokud Británie odejde z Evropské unie bez dohody, Brusel nebude jednat s Londýnem o obchodním vztazích, dokud nebudou vyřešeny otázky hranice mezi Irskem a Severním Irskem, práv občanů a finančního vyrovnání. V pondělí to po setkání s irským premiérem Leem Varadkarem prohlásil hlavní unijní vyjednávač Michel Barnier. Dodal, že Unie doufá v úspěch rozhovorů britské konzervativní premiérky Theresy Mayové s opozičními labouristy o řešení brexitového patu.

„Všichni věříme, že tyto rozhovory skončí pozitivním výsledkem. Již jsem to řekl mnohokrát, můžeme být více, mnohem více ctižádostiví, pokud jde o budoucí vztahy se Spojeným královstvím,“ řekl Barnier. „Politická deklarace umožňuje široké možnosti včetně celní unie. A my jsme připraveni ji ještě více vyjasnit, pokud to pomůže. A to můžeme udělat extrémně rychle,“ dodal.

Varadkar sdělil, že Irsko je otevřené odkladu brexitu, neboť si přeje hladkou rozluku. Dodal, že země se vzhledem k nejistotě na možnost britského odchodu bez dohody připravuje.

Mayová jedná s lídrem labouristů Jeremym Corbynem o tom, jak brexitový pat vyřešit poté, co parlament její návrh dohody o odluce s Unií třikrát zamítnul. Předsedkyně vlády sice vyloučila, že by se jednání mohla vést o této rozvodové dohodě, připustila ale úpravu doprovodné politické deklarace o budoucích vztazích Británie s EU po brexitu. 

Pokud britské politické rozhovory povedou k souhlasu s celní unií, bude s tím EU podle Barniera spokojená. Dodal ale, že EU stojí plně za Irskem a že v případě neřízeného brexitu nebude EU bez vyřešení režimu na irské hranici a otázky práv občanů s Londýnem o budoucích obchodních vztazích vůbec jednat.

Podle listu The Guardian tak Barnier nyní zcela jasně řekl, že Británie v případě odchodu bez dohody nakonec stejně bude muset nějaké rozvodové ujednání s EU uzavřít, aby se sporné otázky vyřešily. Někteří zastánci britského odchodu z EU si nicméně myslí, že pro Londýn by bylo přijatelné s EU trvale obchodovat na základě ujednání Světové obchodní organizace (WTO).

Británie se chystá na eurovolby, jestli se jich zúčastní, ale zatím není jasné

Úřad britské premiérky Theresy Mayové v pondělí informoval o tom, že britská vláda podnikla nezbytné a zákonem stanovené kroky k účasti v květnových volbách do Evropského parlamentu. Zda se eurovoleb Londýn zúčastní, jisté není, neboť Evropskou unii může opustit již 12. dubna.

„Účast ve volbách není nevyhnutelná, neboť odchod z EU před datem voleb automaticky odstraňuje podmínku účasti,“ uvedl vládní mluvčí v prohlášení, za kterého agentura Reuters citovala.

Zatím platí, že Británie odejde z EU 12. dubna, původně se tak mělo stát již 29. března. Minulý týden v pátek Mayová požádala předsedu Evropské rady Donalda Tuska o druhý odklad brexitu. Unijní činitelé očekávají, že na středečním summitu EU, který o odkladu bude rozhodovat, Mayová předloží důvěryhodný plán řešení brexitového patu. V případě posunutí brexitu za 22. květen by se ale musela Británie účastnit voleb do Evropského parlamentu, jež začnou 23. května.

Steinmeier se domnívá, že EU odklad schválí

Německý prezident Frank-Walter Steinmeier považuje za nejpravděpodobnější, že se lídři zemí EU skutečně dohodnou na dalším odkladu termínu brexitu. Zároveň ale poznamenal, že takový krok může u řady unijních občanů vést k pocitu, že se nic nehýbe dopředu.

„Evropa není v dobrém stavu,“ míní Steinmeier, podle něhož žádné z řešení, které se nyní nabízí, není dobré. Je ale přesvědčen, že všichni Evropané, včetně Britů, vědí, že brexit bez dohody by byl řešením úplně nejhorším.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Babiš se v Bruselu setkal s von der Leyenovou, řešili i Ukrajinu

Designovaný premiér Andrej Babiš (ANO) přijel do Bruselu na své první setkání s předsedkyní Evropské komise (EK) Ursulou von der Leyenovou od svého současného jmenování do funkce. Šéfka EK ocenila Babišovu podporu posilování konkurenceschopnosti Evropy. Schůzku označila za dobrou a uvedla, že diskutovali také o posilování Kyjeva na cestě k míru v rusko-ukrajinské válce.
před 1 hhodinou

Ukrajinská SBU zasáhla ruskou ropnou platformu v Kaspickém moři

Drony tajné služby SBU zasáhly ruskou těžební plošinu v Kaspickém moři, uvádí ukrajinská média, podle nichž jde o první takový zásah v Kaspickém moři. Není ale jasné, kdy k němu došlo. Rusko zároveň tvrdí, že jeho protivzdušná obrana v noci na čtvrtek sestřelila nejméně 287 dronů. AFP píše o jednom z nejrozsáhlejších útoků, které ukrajinská armáda podnikla na sousední zemi za téměř čtyři roky plnohodnotné války, kterou Moskva rozpoutala.
08:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Thajsko hlásí první mrtvé civilisty od obnovení bojů s Kambodžou

Thajská armáda uvedla, že při těžkých bojích mezi Thajskem a Kambodžou v blízkosti společné hranice obou zemí byli zabiti tři thajští civilisté. Jsou to první thajské civilní oběti od nedělního obnovení bojů. Představitelé obou zemí ve čtvrtek očekávají telefonát amerického prezidenta Donalda Trumpa, který si myslí, že konflikt dokáže zastavit.
před 1 hhodinou

Ani slovo o změnách klimatu způsobených člověkem. Americká EPA vše smazala

Americká Agentura pro ochranu životního prostředí (EPA) smazala zmínky o změně klimatu způsobené člověkem ze svého webu. V popisu změny klimatu se nyní soustředí pouze na přírodní procesy přispívající k tomuto jevu, jako jsou sopečná aktivita a změny ve sluneční aktivitě, píše deník The Washington Post (WP).
před 3 hhodinami

Nový vízový program USA nabízí zlaté karty za milion dolarů

Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa zahájila nový vízový program „zlatá karta“ pro zájemce o dlouhodobý pobyt v zemi nebo o americké občanství, kteří si ho mohou koupit za jeden milion dolarů (zhruba 22 milionů korun). Zažádat o kartu lze na webových stránkách, kde si žadatelé mohou připlatit 15 tisíc dolarů (311 tisíc korun) za rychlejší vyřízení žádosti, píše Reuters. Pro firmy, které chtějí Trumpovy zlaté karty zakoupit pro své zaměstnance, je cena o polovinu vyšší.
před 4 hhodinami

Venezuelská opoziční lídryně Machadová se po téměř roce objevila na veřejnosti

Venezuelská opoziční lídryně María Corina Machadová se ve čtvrtek v Oslu časně ráno po jedenácti měsících objevila na veřejnosti a pozdravila své příznivce, píší agentury. Ve středu za ni v norské metropoli převzala Nobelovu cenu za mír, kterou porota tohoto ocenění Machadové letos udělila, její dcera.
03:57Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Při útoku na nemocnici v Myanmaru zemřely desítky lidí, píše AFP

Letecký útok na nemocnici na západě Myanmaru si vyžádal nejméně 31 mrtvých, píše ve čtvrtek agentura AFP s odvoláním na humanitárního pracovníka. Úder vedla vládnoucí vojenská junta, která v této zemi ležící v jihovýchodní Asii zintenzivňuje své útoky před blížícími se volbami.
05:08Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Armáda chce zavést administrativní odvody

Armáda navrhuje zavést administrativní odvody a těm, kteří by chtěli sloužit v případě krize se zbraní, poskytnout výcvik. Počítá s tím v nově zpracované mobilizační koncepci, kterou reaguje na zhoršenou bezpečnostní situaci a na to, že jí ubývají povinné rezervy a chybí přehled o nejmladší generaci. Plošné odvody skončily v roce 2004. Vyztužit své armády hlavně silami dobrovolníků se momentálně snaží i další evropské země.
před 7 hhodinami
Načítání...