Ze čtvrtečních místních voleb v Anglii a Severním Irsku odchází jako poražené obě největší britské politické strany poté, co voliči podle médií potrestali vládní konzervativce a opoziční labouristy za jejich postup při odcházení země z Evropské unie. Konzervativci ztratili kontrolu nad zastupitelstvy ve 44 volebních obvodech a ačkoli labouristy takový propad nepostihl, neúspěchu vládní strany nedokázali využít. Stovky křesel v místních radách získala Zelená strana a liberální demokraté, tedy uskupení podporující setrvání Británie v Evropské unii.
Výsledek konzervativců ještě výrazně překonal nejčernější předpovědi, které varovaly před ztrátou 1000 z více než 5000 křesel, které strana držela ve více než 250 radách, o jejichž složení se rozhodlo. Po volbách strana přijde dokonce o více než 1300 svých zastupitelů. Větší neúspěch v místních volbách britská politika naposledy zažila v roce 1995.
Někteří komentátoři však považují za hlavní poražené labouristy, protože jako opoziční strana nedokázali využít neúspěchu konzervativců. Nejčerstvější průběžné výsledky nasvědčují tomu, že přijdou o několik desítek křesel.
Přírůstek v počtu místních zastupitelů si naopak ze čtvrtečních voleb odnese Liberálně demokratická strana a také Zelení, tedy dvě uskupení, která jsou jasně proti odchodu Británie z EU. Po vyhlášení výsledků ve všech anglických obvodech měli liberální demokraté na kontě přesně o 700 křesel více než po minulých volbách. O něco menší, ale rovněž historický úspěch zaznamenala Zelená strana, dařilo se i nezávislým kandidátům.
V důsledku specifických britských pravidel se zastupitelé nevolili v celé zemi, nýbrž jen do všech 11 rad v Severním Irsku a do 248 ze 343 anglických zastupitelstev. V Anglii bylo ve čtvrtek podle BBC ve hře 8400 zastupitelských míst, dalších 462 v Severním Irsku. V šesti anglických městech se přímo volili starostové. Sečíst hlasy odevzdané v Severním Irsku potrvá kvůli složitosti tamního volebního systému déle.
Komentátoři: Trest za chaos kolem brexitu
„Angličtí voliči využili místní volby k potrestání konzervativců premiérky Theresy Mayové a opoziční Labouristické strany za zablokování brexitu,“ napsala agentura Reuters.
I podle komentátorky stanice BBC dosavadní výsledky naznačují, že voliči trestali obě hlavní politické strany za to, jak si poradily s brexitem, zatímco z jejich ztrát těží menší strany, jako jsou liberální demokraté a Zelení, protievropská Strana nezávislosti Spojeného království (UKIP) a i nezávislí kandidáti.
Mayová odpoledne uvedla, že výsledky jsou pro její stranu „velice těžké“. Konzervativní i labourističtí voliči podle ní oběma stranám jednoznačně vzkázali, aby dovedly brexit do konce. Premiérka hovořila na sjezdu velšských konzervativců a někteří delegáti na ni pokřikovali, aby rezignovala.
Šéf labouristů Jeremy Corbyn řekl, že jeho strana si „mohla vést lépe“, a připustil, že za špatným výsledkem mohou být spory kolem brexitu. Právě labouristy označují někteří komentátoři za hlavní poražené, protože jako opoziční strana nedokázali využít neúspěchu konzervativců.
Favoritem evropských voleb je Strana pro brexit
Komentátoři připomínají, že místních voleb se neúčastnil hlavní vyzyvatel konzervativců a labouristů pro nadcházející evropské volby – Strana pro brexit známého euroskeptika Nigela Farage, jíž dramaticky roste podpora a která podle průzkumů eurovolby vyhraje.
„Je to způsobeno tím, že konzervativci jako by odmítali vůbec existenci těchto voleb, jako by je ignorovali, jako by vůbec nepřiznávali, že něco takového je možné, tři roky po referendu o brexitu, a tudíž nemají prý ani vypracovanou strategii, nemají vybrány své poslance,“ podotkl ve vysílání ČT24 publicista Jan Jůn.
„A co se týče labouristů, tak pochopitelně Labouristická strana je stejně rozdělená jako ta Konzervativní, a proto takzvaně sedí na plotě (vyčkává, nezaujala stanovisko – pozn. red.),“ dodal publicista.
Podle médií byla volební účast extrémně nízká. Mnoho voličů také nespokojenost s chaosem okolo vystoupení Británie z Evropské unie vyjádřilo demonstrativním roztrháním hlasovacích lístků.
Brexit odložen do října
Británie měla vystoupit z EU 29. března, ale parlament neschválil rozvodovou dohodu, kterou vyjednala premiérka Mayová. Termín ani způsob odchodu Británie z EU tak ani více než měsíc po původně plánovaném datu brexitu stále není jasný.
Po dubnovém mimořádném unijním summitu má Británie na schválení podmínek vystoupení čas do konce října. Od dohodnutí druhého odkladu brexitu se však vyjednávání na britské politické scéně nijak zásadně neposouvá a mnozí komentátoři se domnívají, že britský odchod se může v říjnu znovu odsunout.
