Nejhorší variantou brexitového vývoje by byl britský odchod z Evropské unie, který by se neřídil žádnou dohodou. V Lucemburku to uvedli mnozí účastníci úterního jednání Rady pro všeobecné záležitosti, která připravuje středeční mimořádný summit EU. Ten bude posuzovat novou žádost britské premiérky Theresy Mayové o odklad brexitu. V návrhu závěrů schůzky, o jejichž podobě budou ještě v úterý večer diplomaté jednat, zatím cílové datum chybí. Šéf Evropské rady Donald Tusk v dopise, jímž premiéry a prezidenty na summit zve, v úterý večer uvedl, že odklad by měl být nejvýše roční.
Středeční mimořádný summit Evropské unie umožní odklad britského odchodu z EU „jen na nezbytně nutnou dobu“ a rozhodně ne déle než do zatím nedomluveného konkrétního data. To ale určí až přímo šéfové států a vlád 27 ve středu večer na mimořádném setkání v Bruselu. V návrhu závěrů středeční vrcholné schůzce ale zatím chybí cílové datum. O závěrech mají podle plánu diplomaté ještě večer před summitem jednat.
Bez podmínek to zřejmě nepůjde
Česko v Lucembursku na úterních jednáních zastupoval náměstek ministra zahraničí Aleš Chmelař (ČSSD), podle kterého některé země mají obavy, že by dlouhý odklad brexitu mohl pro EU znamenat institucionální problémy. „Myslím si, že je shoda na tom, že prodloužení má být. Uvidíme tedy, jak dlouhé,“ uvedl po schůzce Chmelař. Pokud Britové skutečně zorganizují eurovolby, je podle něj prodloužení odkladu možné do června i déle. „Bude to ale určitě kompromis,“ upozornil.
„Případný odklad musí být využit k tomu, abychom se vyhnuli brexitu bez dohody,“ zdůraznil nizozemský ministr zahraničí Stef Blok. Podle německého ministra pro evropské záležitosti Michaela Rotha musí být nejpozději ve středu večer na summitu jasné, k čemu přesně plánuje britská premiérka dalšího odkladu využít. Šéfové států a vlád si před možným prodloužením podle něj dají konkrétní podmínky.
Podobně se vyjádřil irský ministr zahraničí Simon Coveney. „Doufám, že ve chvíli, kdy Mayová přijede na Evropskou radu, bude co nejvíce jasné, jaký je plán ohledně konstruktivního využití dalšího času navíc,“ zdůraznil.
Podle irského ministra je třeba už konečně uzavřít první fázi jednání a spořádaně se posunout ke druhé fázi diskusí – tedy ke složitým vyjednáváním o budoucí podobě vzájemných vztahů. Jejich cílový stav nyní definuje takzvaná politická deklarace a o jejích úpravách je Unie připravena diskutovat. Brusel naopak nechce slyšet o změnách brexitové smlouvy, kde se stala hlavním bodem sváru takzvaná irská pojistka.
Coveney upozornil, že nynější rozhovory mezi britskou vládou a labouristickou opozicí o tom, jak by tato budoucnost měla vypadat, jsou podle jeho informací vedeny s plnou vážností. Je to podle něj dobře, protože před libovolným rozhodnutím o odkladu brexitu budou chtít lídři ostatních unijních zemí vědět, zda existuje nějaký plán s realistickou šancí získat v britské sněmovně většinovou podporu.
Frustrace v Evropské unii
Pokud summit nebude s žádostí Mayové souhlasit, odešla by Británie z EU bez dohody už tento pátek. I toto datum už je přitom posunem původního termínu 29. března. Delší odklad do 22. května byl podmíněn tím, že minulý týden Dolní sněmovna na třetí pokus schválí rozvodovou smlouvu s EU, což se opět nestalo.
Německý zástupce Roth dával před lucemburským jednáním najevo, že situace je pro 27 evropských zemí velmi frustrující, protože chtějí řešit jiná témata týkající se jejich vlastní budoucnosti. „Nemůžeme to (žádost o brexitový odklad) řešit každé dva týdny bez konkrétního plánu do budoucnosti,“ poznamenal rumunský ministr pro evropské záležitosti George Ciamba.
Mayová chce odklad do konce června, Tusk o rok
Mayová v dopise předsedovi unijních summitů Donaldu Tuskovi minulý týden požádala o odklad brexitu do 30. června; se stejným datem přitom už při první žádosti neuspěla. Tusk dává najevo, že podle něj je nyní nejlepším řešením roční odložení s tím, že Británie by mohla z EU odejít i dřív, pokud její parlament schválí dohodu o vystoupení.
Podle Tuska by vyhovění žádosti Mayové o odklad brexitu do konce června – vzhledem k hlubokému rozdělení britské sněmovny – znamenalo jen zvyšovat riziko dalších žádostí o krátkodobý odklad, dalších mimořádných summitů, a to by pro příští měsíce zastínilo veškeré další věci, které před sedmadvaceti země EU stojí. „Pokračující nejistota by také nebyla dobrá pro firmy ani občany,“ upozornil v dopise premiérům a prezidentům Tusk.
Delší než roční flexibilní odložení brexitu zase podle něj není dobré, protože v té době bude potřeba jednomyslný souhlas všech zemí Unie u některých klíčových evropských projektů. Pružný odklad Británii podle Tuska umožní z Unie odejít kdykoliv bude připravená, sedmadvacítce zase umožní vyhnout se opakovaným brexitovým summitům.
Pro flexibilní řešení je i německá kancléřka Angela Merkelová, která by si dokázala představit odklad brexitu do konce letošního nebo začátku příštího roku.
Hlavní vyjednavač EU Michel Barnier si myslí, že délka dalšího odkladu brexitu by měla být odvozena od toho, k čemu bude britská vláda chtít využít získaný čas. „K řízenému odchodu může dojít jen na základě dohodnuté smlouvy, kterou není možné měnit. Je ale možné změnit politickou deklaraci (o budoucích vztazích), učinit ji mnohem ambicióznější, pokud o to Spojené království požádá,“ konstatoval Barnier.
Delší odklad ovšem znamená britskou účast v květnových volbách do europarlamentu. Státy jako Francie mají obavy z toho, že by zástupci odcházející země v takovém případě měli dál možnost plnoprávně rozhodovat o tématech týkajících se budoucnosti bloku, který hodlají opustit.
Český premiér Andrej Babiš (ANO) před středečním mimořádným summitem EU označil Británii za velkého spojence. „A pokud by to dopadlo předčasnými volbami a druhým referendem, aby zůstali (v EU), byl by to ideální stav,“ dodal podle tiskové zprávy svého úřadu.
