Britský ministr školství Damian Hinds navrhuje po odchodu své země z Evropské unie vyjmout unijní vysokoškoláky ze zvýhodněného režimu pro placení školného. Cizinci včetně Čechů by v takovém případě podle britských médií za studium platili výrazně vyšší poplatky, jaké se aktuálně vztahují na studenty ze třetích zemí. České ministerstvo školství reagovalo, že v současnosti nemá informace o dlouhodobé koncepci britské vlády po brexitu.
O plánu již o víkendu informoval server BuzzFeed News, podle kterého chce ministr Hinds odebrat studentům z EU státní podporu a „status domácího školného“. Ten znamená, že v současné době více než sto tisíc cizinců z členských zemí Unie platí za studium za Lamanšským průlivem stejně jako Britové.
Nová pravidla by mohla začít platit v akademickém roce 2021/2022, kdy už by Británie neměla být členem EU. Vládní činitelé se domnívají, že dotovat školné cizinců už by po brexitu nebylo opodstatněné, píše BuzzFeed News. Plán ale ještě není zcela hotový a, jak podotýká deník Financial Times (FT), nedostal zelenou od celého kabinetu.
Britské ministerstvo školství zprávu o chystaném opatření nepopřelo, v reakci pouze připomnělo, že pro příští akademický rok se pravidla nezmění. „Vláda poskytne potenciálním unijním studentům informace o poplatcích pro akademický rok 2020/2021 a ty další s dostatečným předstihem,“ uvedlo ministerstvo.
České ministerstvo bude situaci sledovat
České ministerstvo školství bude situaci sledovat a v případě, že se změny potvrdí, bude o dalším vývoji včas informovat. Podle něj jsou změny budoucího nastavení studia ve Spojeném království plně v kompetenci britské vlády.
„Vzhledem k tomu, že britská vláda v dané věci zatím nevydala oficiální stanovisko ohledně jejího dalšího postupu či případné výši školného, není v současnosti možné dopady tohoto případného kroku na české studeny objektivně zhodnotit,“ dodal úřad.
Na britských vysokých školách v minulém akademickém roce studovalo téměř 140 tisíc lidí z ostatních zemí EU, z toho bezmála 2500 byli Češi. Podle české národní agentury pro administraci unijního programu Erasmus+, je Británie u českých studentů dlouhodobě čtvrtou nejoblíbenější zemí při výběru zahraničních pobytů. Každý rok se jich tam na studijní pobyt vydá několik stovek.
O kolik více by případně museli v budoucnu za studium platit, není ze zpráv britských médií jasné. BuzzFeed News uvádí, že poplatky se u zahraničních studentů na bakalářském studiu pohybují v rozmezí od 10 tisíc do 38 tisíc liber (přes 1,1 milionu korun) ročně.
Studium zkomplikuje i nedostupnost půjček
Podle Nicka Hillmana z výzkumného ústavu Higher Education Policy Institute ale není důležitá jen výše školného. „Studenti z EU si dnes mohou na školné půjčovat skrze vládní organizaci pro studentské půjčky a dluhy mohou splácet až později. Ztráta přístupu k půjčkám je stejně významná jako samotný poplatek, protože najednou budou muset peníze shromáždit předem,“ řekl Hillman deníku The Guardian.
Podle FT by zavedení navrhovaných opatření kritici vlády vnímali jako zásadní mezeru ve strategii premiérky Theresy Mayové, která hovoří o „globální Británii“ po odchodu z EU. BuzzFeed News zase napsal, že odebrání výhod pro studenty z EU by mohlo znamenat odvetná opatření pro Brity studující v zemích Unie, kterých je aktuálně kolem 15 tisíc.
„Jestliže se snažíme světu říct, že po brexitu může existovat globální Británie, tohle vysílá úplně nesprávné signály. Tenhle krok také připraví britské studenty o dostupné vzdělání v zahraničí. Příliš často zapomínáme, že ta záležitost má i druhou stranu,“ kritizovala vládní plán poslankyně opozičních labouristů Jo Stevensová.
Podle stínové ministryně školství Angely Raynerové by odebrání „statusu domácího školného“ znamenalo pro studenty z EU prudký nárůst poplatků.
- V Británii dlouhodobě pobývají tři miliony lidí z ostatních unijních států. Nejpočetnější jsou Poláci, kterých tam žije přes 800 tisíc, hned za nimi jsou Litevci se 170 tisíci, Čechů je téměř 50 tisíc, tedy méně než Lotyšů, Slováků či Maďarů.
- Třetina ze zaměstnaných českých přistěhovalců podle statistik pracuje ve finančním sektoru.
- Více než milion Britů pak pobývá naopak v jiných státech osmadvacítky.
- Britská vláda dala opakovaně na vědomí, že během vyjednávání, tedy dokud je země členem EU, se pro občany z EU v Británii nic nemění. Nejde přitom jen o pobyt, ale také o práci či účast na sociálním a zdravotním systému. Současná unijní regulace o svobodném pohybu pracovníků v EU řeší „přístup na trh práce, vykonávání činnosti, sociální a daňové výhody, školení, bydlení či kolektivní práva“.
