Britská vláda věří v dohodu, která ukončí brexitový pat. Labouristé jsou ale skeptičtí

Britský ministr financí Philip Hammond věří, že probíhající rozhovory mezi vládními konzervativci a opozičními labouristy ohledně podoby brexitu přinesou „jistou formu dohody“. Vláda podle něj na jednání přistoupila s otevřenou myslí a nevymezila si žádnou červenou linii. Podle labouristky Diane Abbottové se však ve stanoviscích vlády neobjevil žádný posun, který by umožnil nalézt kompromis.

První fáze rozhovorů skončila po třech dnech v pátek, podle labouristů ale žádný pokrok nepřinesly a na víkend další jednání naplánována nejsou.

Úřad britské premiérky naopak v pátek uvedl, že je připraven s labouristy o změnách politické deklarace jednat i během víkendu.

„Očekáváme, že si dnes s Labouristickou stranou vyměníme několik textů, je to průběžný proces,“ uvedl Philip Hammond před sobotním zasedáním ministrů financí EU v Bukurešti. „Měli bychom tento proces ukončit v parlamentu…, ale měli bychom naslouchat návrhům ostatních. Někteří labouristé nám předkládají další návrhy a my jsme samozřejmě připraveni o nich diskutovat,“ citovala ministra britská stanice BBC.

Labouristé požadují zásadní změny v politické deklaraci, která stanovuje pobrexitové vztahy Spojeného království s Evropskou unií v oblasti obchodu, bezpečnosti nebo práv v oblasti rybolovu. Ani pro jednu stranu však není deklarace právně závazná a deklarace není přímou součástí „rozvodové“ smlouvy s EU, kterou už britští poslanci třikrát odmítli.

Hammond věří, že EU další odklad schválí

Podoba a termín brexitu zůstávají dál nejasné. Velká Británie měla Evropskou unii původně opustit k 29. březnu, aktuální termín brexitu je 12. dubna. V pátek ale britská premiérka Theresa Mayová požádala dopisem předsedu Evropské rady Donalda Tuska o odklad brexitu do 30. června.

Podle vysoce postaveného unijního činitele však Tusk dospěl k závěru, že ve stávající situaci by byl nejlepším řešením roční odklad brexitu s tím, že Británie může odejít i dříve.

O dalším postupu budou prezidenti a premiéři sedmadvaceti zemí EU společně s premiérkou Mayovou jednat na mimořádném summitu ve středu. Pokud žádosti britské premiérky o odklad termínu brexitu nevyhoví, opustí podle všeho za šest dní Británie EU bez dohody.

Philip Hammond, který patří ve vládě premiérky Mayové k nejvíce proevropským ministrům, v Bukurešti zároveň naznačil, že je optimista, co se týče mimořádného summitu EU. „Většina kolegů, s nimiž hovořím, souhlasí s tím, že budeme potřebovat delší dobu, abychom tento proces zakončili,“ řekl ministr financí.

Macrona a Mayovou zachytil francouzský streetartový umělec Combo
Zdroj: Reuters/Christian Hartmann

Mayová vsadila všechno, a nezískala nic, píší v Británii

Žádost premiérky Mayové o další odklad odchodu Británie z EU v sobotu dominuje titulním stránkám řady britských deníků.

List The Daily Telegraph označil uplynulé dny za „týden, kdy Mayová dala v sázku vše…, a nedosáhla ničeho“. Pod palcovým titulkem „brexitová zrada“ noviny naznačují, že rozhodnutí požádat o další odklad termínu brexitu představuje „existenciální hrozbu“ pro premiérčinu Konzervativní stranu.

Odklad odchodu Británie z EU na termín po 22. květnu by totiž znamenal, že by se země musela účastnit voleb do Evropského parlamentu, což je podle The Daily Telegraph pro mnohé konzervativce nepřijatelné. Premiérku už mnozí konzervativní poslanci varovali, že účast v evropských volbách by pro stranu byla katastrofou.

Financial Times upozorňuje mimo jiné na „chladnou reakci“, kterou páteční krok předsedkyně britské vlády v některých evropských metropolích vyvolal, i na to, že pohled Mayové a Tuska na délku případného odkladu se podstatně liší. Podle listu je většina lídrů zemí EU nakloněna delšímu odkladu „s přísnými podmínkami“.

List The Guardian ale tvrdí, že vlády v Paříži, Madridu či Bruselu nechtějí na dlouhý odklad brexitu přistoupit a připouštějí odklad vystoupení Británie z EU jen o několik týdnů. Na titulní stránce se list věnuje i jednáním mezi vládou a opoziční Labouristickou stranou. The Guardian cituje některé labouristické poslance, podle kterých premiérka „odmítá v brexitových rozhovorech přistoupit na kompromis“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočily na Írán, tamní úřady hlásí mrtvé

Spojené státy dokončily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM). Íránská státní média hlásila výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Při americkém vzdušném úderu na hraniční přechod Šalamčeh mezi Íránem a Irákem zahynuli dva lidé, sdělila s odkazem na bezpečnostní zdroje íránská agentura SNN. Kuvajt mezitím uvedl, že čelí íránskému dronovému útoku.
00:58Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Izrael v Sýrii tiše rozšiřuje okupační zónu, v Libanonu sází na zkázu

Navzdory sílícímu tlaku Spojených států Izrael nadále okupuje části okolních zemí. V Libanonu podle expertů změnil strategii a místo masivního nasazení sil spoléhá na drony, umělou inteligenci a přesné zásahy. Oproti předchozím okupacím také židovský stát srovnal se zemí obce v pohraničí. V Sýrii pak dle místních obyvatel a médií tiše rozšiřuje oblast vojenské přítomnosti a podniká přeshraniční razie. Jeruzalém hájí své kroky nutností zajistit bezpečnost Státu Izrael.
před 2 hhodinami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl ve středu odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 9 hhodinami

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 11 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 11 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 12 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 14 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.