Britská vláda věří v dohodu, která ukončí brexitový pat. Labouristé jsou ale skeptičtí

Britský ministr financí Philip Hammond věří, že probíhající rozhovory mezi vládními konzervativci a opozičními labouristy ohledně podoby brexitu přinesou „jistou formu dohody“. Vláda podle něj na jednání přistoupila s otevřenou myslí a nevymezila si žádnou červenou linii. Podle labouristky Diane Abbottové se však ve stanoviscích vlády neobjevil žádný posun, který by umožnil nalézt kompromis.

První fáze rozhovorů skončila po třech dnech v pátek, podle labouristů ale žádný pokrok nepřinesly a na víkend další jednání naplánována nejsou.

Úřad britské premiérky naopak v pátek uvedl, že je připraven s labouristy o změnách politické deklarace jednat i během víkendu.

„Očekáváme, že si dnes s Labouristickou stranou vyměníme několik textů, je to průběžný proces,“ uvedl Philip Hammond před sobotním zasedáním ministrů financí EU v Bukurešti. „Měli bychom tento proces ukončit v parlamentu…, ale měli bychom naslouchat návrhům ostatních. Někteří labouristé nám předkládají další návrhy a my jsme samozřejmě připraveni o nich diskutovat,“ citovala ministra britská stanice BBC.

Labouristé požadují zásadní změny v politické deklaraci, která stanovuje pobrexitové vztahy Spojeného království s Evropskou unií v oblasti obchodu, bezpečnosti nebo práv v oblasti rybolovu. Ani pro jednu stranu však není deklarace právně závazná a deklarace není přímou součástí „rozvodové“ smlouvy s EU, kterou už britští poslanci třikrát odmítli.

Hammond věří, že EU další odklad schválí

Podoba a termín brexitu zůstávají dál nejasné. Velká Británie měla Evropskou unii původně opustit k 29. březnu, aktuální termín brexitu je 12. dubna. V pátek ale britská premiérka Theresa Mayová požádala dopisem předsedu Evropské rady Donalda Tuska o odklad brexitu do 30. června.

Podle vysoce postaveného unijního činitele však Tusk dospěl k závěru, že ve stávající situaci by byl nejlepším řešením roční odklad brexitu s tím, že Británie může odejít i dříve.

O dalším postupu budou prezidenti a premiéři sedmadvaceti zemí EU společně s premiérkou Mayovou jednat na mimořádném summitu ve středu. Pokud žádosti britské premiérky o odklad termínu brexitu nevyhoví, opustí podle všeho za šest dní Británie EU bez dohody.

Philip Hammond, který patří ve vládě premiérky Mayové k nejvíce proevropským ministrům, v Bukurešti zároveň naznačil, že je optimista, co se týče mimořádného summitu EU. „Většina kolegů, s nimiž hovořím, souhlasí s tím, že budeme potřebovat delší dobu, abychom tento proces zakončili,“ řekl ministr financí.

Macrona a Mayovou zachytil francouzský streetartový umělec Combo
Zdroj: Reuters/Christian Hartmann

Mayová vsadila všechno, a nezískala nic, píší v Británii

Žádost premiérky Mayové o další odklad odchodu Británie z EU v sobotu dominuje titulním stránkám řady britských deníků.

List The Daily Telegraph označil uplynulé dny za „týden, kdy Mayová dala v sázku vše…, a nedosáhla ničeho“. Pod palcovým titulkem „brexitová zrada“ noviny naznačují, že rozhodnutí požádat o další odklad termínu brexitu představuje „existenciální hrozbu“ pro premiérčinu Konzervativní stranu.

Odklad odchodu Británie z EU na termín po 22. květnu by totiž znamenal, že by se země musela účastnit voleb do Evropského parlamentu, což je podle The Daily Telegraph pro mnohé konzervativce nepřijatelné. Premiérku už mnozí konzervativní poslanci varovali, že účast v evropských volbách by pro stranu byla katastrofou.

Financial Times upozorňuje mimo jiné na „chladnou reakci“, kterou páteční krok předsedkyně britské vlády v některých evropských metropolích vyvolal, i na to, že pohled Mayové a Tuska na délku případného odkladu se podstatně liší. Podle listu je většina lídrů zemí EU nakloněna delšímu odkladu „s přísnými podmínkami“.

List The Guardian ale tvrdí, že vlády v Paříži, Madridu či Bruselu nechtějí na dlouhý odklad brexitu přistoupit a připouštějí odklad vystoupení Británie z EU jen o několik týdnů. Na titulní stránce se list věnuje i jednáním mezi vládou a opoziční Labouristickou stranou. The Guardian cituje některé labouristické poslance, podle kterých premiérka „odmítá v brexitových rozhovorech přistoupit na kompromis“.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

„Noc hrůzy v Kyjevě.“ Po velkém ruském útoku hlásí ukrajinská metropole přes dvacet mrtvých

Rusko v noci na čtvrtek podniklo masivní útok na Kyjev a další ukrajinská města. Při úderech na metropoli zahynulo podle místních úřadů přes dvacet lidí, stovka dalších utrpěla zranění. V Dněpropetrovské oblasti zabil ruský útok dítě, další člověk zemřel při náletu okupantů v Charkovské oblasti. Nejvyšší ukrajinští představitelé vyzvali západní spojence k posílení ukrajinské protivzdušné obrany. Ukrajina v noci zasáhla ropnou rafinerii v ruské Nižegorodské oblasti.
včeraAktualizovánopřed 7 mminutami

VideoSamozvaní polští domobranci se vydávali za vojáky a kontrolovali cizince

Polské úřady zasáhly proti skupině samozvaných domobranců ze skupiny BPG, kteří se vydávali za vojáky a na vlakových nádražích po nocích kontrolovali cizince. Své činy hájili bojem proti migraci. Členové skupiny jsou napojení na polskou krajní pravici. Premiér Donald Tusk je označil za chuligány.
před 25 mminutami

Alijev tvrdí, že deset států EU již dováží ázerbájdžánský plyn a další mohou následovat

Ázerbájdžán je největším obchodním partnerem Evropské unie na jižním Kavkaze, uvedl prezident země Ilham Alijev během setkání s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou. Dodal, že Baku usiluje o rozšíření spolupráce s EU v oblasti energetiky, dopravy a obnovitelných zdrojů energie.
před 4 hhodinami

Starmer se omluvil za roli státu v nucených adopcích dětí svobodných matek

Britský premiér Keir Starmer se omluvil za roli státu v oddělování desítek tisíc svobodných matek od jejich dětí a v nucených adopcích. Informovaly o tom tiskové agentury, podle nichž tato praktika přetrvávala až do konce sedmdesátých let minulého století. Starmer označil nucené adopce za skvrnu na historii Británie.
před 4 hhodinami

V Polsku obvinili dva lidi podezřelé ze špionáže ve prospěch Běloruska

Polská prokuratura obvinila jednoho občana Běloruska a jednoho Poláka z náboru osob v Polsku za účelem provádění činností ve prospěch zahraniční zpravodajské služby, uvedly ve čtvrtek úřady.
před 4 hhodinami

Rusové infiltrovali „pevnostní město“ Kosťantynivku, bojuje se tam

Rusům se podařilo infiltrovat Kosťantynivku, první ze čtyř měst takzvaného pevnostního pásu v ukrajinské Doněcké oblasti, uvádějí analytici a obránci. Podle nich je z města „šedá zóna,“ kterou nekontroluje ani jedna strana a o kterou se bojuje. Situace v Kosťantynivce tak je složitější, než vyplývá z některých oficiálních ukrajinských prohlášení. Není ale zároveň tak katastrofální, jak ji vykresluje ruská propaganda, podle níž je město už téměř celé obsazené. Analytici i někteří ukrajinští vojáci nicméně připouštějí, že do konce podzimu by mohlo padnout.
před 4 hhodinami

Americká vědkyně vytvořila umělé buňky, které se umí samy rozmnožovat

Dělí se, replikují svůj genom, vypadají jako živé. Ale tyto buňky vznikly pod rukama vědců v laboratoři. Od opravdového umělého života je sice dělí ještě propast, ale jsou prvním náznakem toho, jak by v budoucnosti mohl vypadat.
před 5 hhodinami

Soud EU potvrdil Googlu rekordní pokutu 4,1 miliardy eur

Soudní dvůr EU potvrdil rekordní pokutu 4,125 miliardy eur (zhruba 100 miliard korun) americké technologické firmě Google ze skupiny Alphabet. Pokutu firmě v roce 2018 vyměřila Evropská komise (EK) za to, že Google podle ní zneužívá operačního systému Android k potlačení konkurence na trhu vyhledávacích služeb. Mluvčí Googlu uvedl, že rozsudek podle něj nezohlednil investice, které firma vynaložila na to, aby systém Android zůstal otevřený, kompatibilní s dalšími platformami a bezplatný.
10:04Aktualizovánopřed 6 hhodinami

Evropský pohled