Britský parlament podpořil žádost premiérky o odklad brexitu

3 minuty
Britská premiérka zamířila na kontinent, vyjednává podporu pro další odklad
Zdroj: ČT24

Britský parlament odsouhlasil žádost premiérky Theresy Mayové o odklad brexitu do 30. června. Mayovou, která jedná v zahraničí o podpoře pro odklad brexitu, mezitím v Paříži přijal francouzský prezident Emmanuel Macron. Předtím byla v Berlíně u německé kancléřky Angely Merkelové. O dalším postupu mají společně rozhodnout lídři všech zemí Evropské unie bez Británie až ve středu. Zatím stále platí, že Británie má opustit Unii tento pátek 12. dubna. I britská vláda zahájila další kolo jednání s labouristy ve snaze najít východisko z brexitového patu.

Žádost Theresy Mayové o odklad brexitu do konce června podle agentury Reuters podpořilo 420 členů Dolní sněmovny, proti bylo 110.  Vláda byla nucena věc poslancům předložit poté, co parlament v pondělí schválil zákon, který mu umožnil Mayové žádost Evropské unii přezkoumat a případně pozměnit.

Předseda Dolní sněmovny John Bercow do úterního hlasování nevybral žádné pozměňovací návrhy. Poslanci přišli se dvěma dodatky.

Premiérku Mayovou, která v úterý jednala v zahraničí o podpoře pro odklad brexitu, mezitím v Paříži přijal francouzský prezident Emmanuel Macron. Předtím byla v Berlíně u německé kancléřky Angely Merkelové. 

Pozornost na jednání měly političky věnovat mimo jiné požadavku Mayové na odklad brexitu do 30. června. Už teď mají Britové jeden odklad, který však skončí 12. dubna.

„Po jednání není očekávané žádné vystoupení před novináři, což je poměrně neobvyklé. I z toho je možná patrné, že jde do tuhého,“ poznamenal zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.

Merkelová by nemusela mít s odložením termínu odchodu problém

Třebaže mluvčí Merkelové v pondělí nechtěl uvést, jak se kancléřka na návrh odkladu do konce června dívá, z předchozích vyjádření se zdá, že by s dalším posunem termínu britského odchodu z evropského bloku nemusela mít při splnění určitých podmínek velký problém.

Minulý týden totiž kancléřka uvedla, že do poslední chvíle bude bojovat za brexit s dohodou. Zároveň podotkla, že řešení musí najít především Londýn.

Jiní němečtí politici jsou vůči Británii nesmlouvavější. „Manfred Weber, což je horký kandidát na post šéfa Evropské komise, prohlásil, že nepovažuje za vhodné a praktické, aby se dál a dál posouval termín brexitu a že by Velká Británie měla odejít k 22. květnu, tedy před evropskými volbami,“ přiblížil Jonáš.

Mayová po setkání s Merkelovou zamířila do Paříže, za francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Downing Street po večerní schůzce zveřejnila jen obecně formulované prohlášení, že premiérka Macrona informovala o vývoji brexitových rozhovorů s opozičními labouristy. Francouzského prezidenta Mayová také ujistila, že její vláda dělá vše pro to, aby se vyhnula účasti Británie v evropských volbách.

Macron před několika dny prohlásil, že EU nemůže být trvale rukojmím politické krize ve Spojeném království. Londýn vyzval, aby konečně přišel s nějakým plánem, nebo jej na konci týdne čeká odchod z EU bez dohody, jejíž ratifikace se zadrhla v britském parlamentu.

Nejmenovaný činitel Elysejského paláce ale už v úterý odpoledne řekl agentuře Reuters, že Francie se nestaví proti odkladu, nicméně rok, o němž se v této souvislosti mluví, považuje za příliš dlouhý. Dodal, že v případě dlouhého odkladu by byly potřeba „velmi silné záruky“, že se Británie jako vystupující stát nebude podílet na klíčových rozhodnutích EU, jako je například volba nového šéfa Evropské komise nebo rozpočet.

Sedmadvacítka podle tohoto představitele může rovněž v případě dlouhého odkladu požadovat prověrky, zda Británie plní své závazky nebo nemaří unijní rozhodovací proces.

Vláda jedná s opozicí o možnosti celní unie i druhého referenda

Britská vláda se v úterý k jednání s opozičními labouristy ohledně brexitu. Podle stínového ministra financí Johna McDonnella bude na programu nejprve jednání o celní unii, jejíž součástí chtějí labouristé i po brexitu zůstat.

Agentura Reuters připomněla, že dohoda na určité formě setrvání Británie v celní unii s EU se rýsuje jako jediná možnost, jak by mohli konzervativci a labouristé uzavřít kompromisní brexitový plán.

Podle McDonnella ale vláda v dosavadních jednáních nezměnila své odmítavé stanovisko k této variantě. „Ale uvidíme dnes odpoledne,“ dodal.

Třeba ministr pro mezinárodní obchod Liam Fox proti celní unii v úterý ostře vystoupil. Není ovšem součástí vládního vyjednávacího týmu.

Jednat by se v úterý mělo podle McDonnella také o možnosti uspořádání druhého referenda a také o tom, jak budoucímu konzervativnímu premiérovi, který by mohl ve funkci nahradit Theresu Mayovou, zabránit v tom, aby dohodu s opozicí nezrušil. Labouristé zvažují možnost využít k tomu mezinárodního práva a kompromis pak připojit k brexitové dohodě s EU.

Ministr financí Philip Hammond upozornil, že stále hrozí, že Británie opustí v pátek Evropskou unii bez dohody a že řada britských podniků na tuto možnost vůbec není připravena. Podle něj příliš mnoho podniků přijalo strategii „pštrosa, který strká hlavu do písku,“ a nepřijímají preventivní opatření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Za srážkou vlaků na jihu Španělska mohla být prasklá kolej, píší místní média

Vykolejení tří vagonů vlaku, které v neděli na jihu Španělska narazily do protijedoucí soupravy jedoucí z Madridu, mohl způsobit prasklý svár na kolejích. Píší o tom španělská média, podle nichž jde zatím o jednu z hypotéz vyšetřovatelů. Počet obětí se ve středu zvýšil na 43, když záchranáři objevili další tělo. Incident si vyžádal i několik desítek zraněných. V pondělí večer se stala další železniční nehoda, při níž zemřel mladý strojvůdce. Odbory španělských strojvedoucích pohrozily ve středu stávkou, zatím bez konkrétního data, a požadují zajištění bezpečnosti na železnici.
13:09Aktualizovánopřed 43 mminutami

Většina Kyjeva zůstává kvůli ruským útokům bez elektřiny

V Kyjevě je po ruských útocích nadále šedesát procent města bez elektřiny a čtyři tisíce budov bez tepla, uvedl ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Po místních úřadech žádá větší úsilí. Ukrajina kvůli intenzivním ruským útokům na energetický systém čelí v současné době mimo jiné dlouhým výpadkům v dodávkách proudu, což nutí podniky fungovat na generátorech deset i více hodin.
14:36Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Šéf Ryanairu vyloučil, že by firmu mohl koupit Musk, kterého nedávno urazil

Americký miliardář Elon Musk nemůže koupit irskou nízkonákladovou leteckou společnost Ryanair, ačkoli by to pro něj byla lepší investice než převzetí sociální sítě X, uvedl ve středu šéf Ryanairu Michael O'Leary. Pokračoval tak ve slovní přestřelce s Muskem, jehož nedávno počastoval vulgarismem, jímž komentoval miliardářovy (nízké) intelektuální schopnosti. Musk následně navrhl, že by mohl Ryanair koupit, připomíná agentura Reuters.
před 1 hhodinou

Agentury: Izraelská armáda zabila v Gaze jedenáct lidí

Počet obětí středeční izraelské palby při několika různých incidentech v Pásmu Gazy stoupl na jedenáct, mezi zabitými jsou také dvě děti, jedna žena a tři novináři včetně spolupracovníka agentury AFP, informovaly tiskové agentury s odvoláním na zdravotníky v Gaze. Izraelská armáda ohledně úmrtí novinářů uvedla, že byli podezřelí z obsluhy dronu napojeného na teroristické hnutí Hamás. Už dříve sdělila, že zabila osobu, kterou označila za teroristu a která podle ní vstoupila na území pod její kontrolou a představovala pro izraelské vojáky hrozbu.
16:46Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Jen USA mohou ochránit Grónsko, řekl Trump v Davosu

Pouze Spojené státy americké mohou ochránit Grónsko, řekl prezident USA Donald Trump ve svém projevu na Světovém ekonomickém fóru (WEF) v Davosu. Grónsko je autonomním územím Dánska. A zatímco zástupci dánské vlády vůbec nedorazili na WEF, pozornost na konferenci přilákala početná americká delegace. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v úterý podmínil svou účast na WEF podpisem bezpečnostních záruk ze strany USA. Trump se s ním setká ve čtvrtek.
13:19Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Europarlament podpořil půjčku Ukrajině, dohodu s Mercosurem poslal k soudu

Evropský parlament (EP) schválil první návrh nutný pro spuštění půjčky Ukrajině za devadesát miliard eur (2,2 bilionu korun). Peníze bude moci Ukrajina použít na financování svých potřeb v letošním a příštím roce. Poskytnutí půjčky dojednali unijní lídři na prosincovém summitu EU v Bruselu. Europoslanci také chtějí, aby obchodní dohodu s uskupením Mercosur přezkoumal Soudní dvůr EU. Evropští zákonodárci rovněž pozastavili projednávání návrhů k loňské obchodní dohodě s USA.
15:04Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Vojenský soud uložil Uzbekovi doživotí za atentát na významného ruského generála

Doživotí vyměřil ve středu ruský vojenský soud muži z Uzbekistánu, kterého uznal vinným z atentátu na náčelníka sil radiační, chemické a biologické ochrany ruské armády Igora Kirillova z roku 2024. Další tři obžalovaní v případu dostali tresty od 18 do 25 let vězení, informovaly tiskové agentury AFP a Interfax.
před 2 hhodinami

Svět čelí nevratnému vyčerpání zásob vody, varují vědci z OSN

Změny v nedostatku vody, které vypadaly dříve jako přechodné nebo dočasné, se mění na trvalé a nevratné. Konstatuje to rozsáhlá zpráva, která ale navrhuje také možná řešení.
před 2 hhodinami
Načítání...