Britský parlament podpořil žádost premiérky o odklad brexitu

Nahrávám video
Britská premiérka zamířila na kontinent, vyjednává podporu pro další odklad
Zdroj: ČT24

Britský parlament odsouhlasil žádost premiérky Theresy Mayové o odklad brexitu do 30. června. Mayovou, která jedná v zahraničí o podpoře pro odklad brexitu, mezitím v Paříži přijal francouzský prezident Emmanuel Macron. Předtím byla v Berlíně u německé kancléřky Angely Merkelové. O dalším postupu mají společně rozhodnout lídři všech zemí Evropské unie bez Británie až ve středu. Zatím stále platí, že Británie má opustit Unii tento pátek 12. dubna. I britská vláda zahájila další kolo jednání s labouristy ve snaze najít východisko z brexitového patu.

Žádost Theresy Mayové o odklad brexitu do konce června podle agentury Reuters podpořilo 420 členů Dolní sněmovny, proti bylo 110.  Vláda byla nucena věc poslancům předložit poté, co parlament v pondělí schválil zákon, který mu umožnil Mayové žádost Evropské unii přezkoumat a případně pozměnit.

Předseda Dolní sněmovny John Bercow do úterního hlasování nevybral žádné pozměňovací návrhy. Poslanci přišli se dvěma dodatky.

Premiérku Mayovou, která v úterý jednala v zahraničí o podpoře pro odklad brexitu, mezitím v Paříži přijal francouzský prezident Emmanuel Macron. Předtím byla v Berlíně u německé kancléřky Angely Merkelové. 

Pozornost na jednání měly političky věnovat mimo jiné požadavku Mayové na odklad brexitu do 30. června. Už teď mají Britové jeden odklad, který však skončí 12. dubna.

„Po jednání není očekávané žádné vystoupení před novináři, což je poměrně neobvyklé. I z toho je možná patrné, že jde do tuhého,“ poznamenal zpravodaj ČT v Německu Martin Jonáš.

Merkelová by nemusela mít s odložením termínu odchodu problém

Třebaže mluvčí Merkelové v pondělí nechtěl uvést, jak se kancléřka na návrh odkladu do konce června dívá, z předchozích vyjádření se zdá, že by s dalším posunem termínu britského odchodu z evropského bloku nemusela mít při splnění určitých podmínek velký problém.

Minulý týden totiž kancléřka uvedla, že do poslední chvíle bude bojovat za brexit s dohodou. Zároveň podotkla, že řešení musí najít především Londýn.

Jiní němečtí politici jsou vůči Británii nesmlouvavější. „Manfred Weber, což je horký kandidát na post šéfa Evropské komise, prohlásil, že nepovažuje za vhodné a praktické, aby se dál a dál posouval termín brexitu a že by Velká Británie měla odejít k 22. květnu, tedy před evropskými volbami,“ přiblížil Jonáš.

Mayová po setkání s Merkelovou zamířila do Paříže, za francouzským prezidentem Emmanuelem Macronem. Downing Street po večerní schůzce zveřejnila jen obecně formulované prohlášení, že premiérka Macrona informovala o vývoji brexitových rozhovorů s opozičními labouristy. Francouzského prezidenta Mayová také ujistila, že její vláda dělá vše pro to, aby se vyhnula účasti Británie v evropských volbách.

Macron před několika dny prohlásil, že EU nemůže být trvale rukojmím politické krize ve Spojeném království. Londýn vyzval, aby konečně přišel s nějakým plánem, nebo jej na konci týdne čeká odchod z EU bez dohody, jejíž ratifikace se zadrhla v britském parlamentu.

Nejmenovaný činitel Elysejského paláce ale už v úterý odpoledne řekl agentuře Reuters, že Francie se nestaví proti odkladu, nicméně rok, o němž se v této souvislosti mluví, považuje za příliš dlouhý. Dodal, že v případě dlouhého odkladu by byly potřeba „velmi silné záruky“, že se Británie jako vystupující stát nebude podílet na klíčových rozhodnutích EU, jako je například volba nového šéfa Evropské komise nebo rozpočet.

Sedmadvacítka podle tohoto představitele může rovněž v případě dlouhého odkladu požadovat prověrky, zda Británie plní své závazky nebo nemaří unijní rozhodovací proces.

Vláda jedná s opozicí o možnosti celní unie i druhého referenda

Britská vláda se v úterý k jednání s opozičními labouristy ohledně brexitu. Podle stínového ministra financí Johna McDonnella bude na programu nejprve jednání o celní unii, jejíž součástí chtějí labouristé i po brexitu zůstat.

Agentura Reuters připomněla, že dohoda na určité formě setrvání Británie v celní unii s EU se rýsuje jako jediná možnost, jak by mohli konzervativci a labouristé uzavřít kompromisní brexitový plán.

Podle McDonnella ale vláda v dosavadních jednáních nezměnila své odmítavé stanovisko k této variantě. „Ale uvidíme dnes odpoledne,“ dodal.

Třeba ministr pro mezinárodní obchod Liam Fox proti celní unii v úterý ostře vystoupil. Není ovšem součástí vládního vyjednávacího týmu.

Jednat by se v úterý mělo podle McDonnella také o možnosti uspořádání druhého referenda a také o tom, jak budoucímu konzervativnímu premiérovi, který by mohl ve funkci nahradit Theresu Mayovou, zabránit v tom, aby dohodu s opozicí nezrušil. Labouristé zvažují možnost využít k tomu mezinárodního práva a kompromis pak připojit k brexitové dohodě s EU.

Ministr financí Philip Hammond upozornil, že stále hrozí, že Británie opustí v pátek Evropskou unii bez dohody a že řada britských podniků na tuto možnost vůbec není připravena. Podle něj příliš mnoho podniků přijalo strategii „pštrosa, který strká hlavu do písku,“ a nepřijímají preventivní opatření.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři se stal terčem útoku

Ceny ropy ve čtvrtek pokračují v růstu kvůli útokům na energetickou infrastrukturu na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent si krátce po 08:00 SEČ připisovala zhruba 6,5 procenta a dostala se nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel. Ve středu zdražila o zhruba čtyři procenta. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 8 mminutami

Arménie odmítla před volbami ruskou „humanitární pomoc“. EU do země vyšle misi

Arménii čekají za tři měsíce parlamentní volby a země již nyní žádá Evropskou unii o pomoc v boji s hybridními hrozbami. Šéfka unijní diplomacie Kaja Kallasová Jerevanu vyhoví – už oznámila vyslání speciálního týmu. Podobná unijní mise působila i před rokem v Moldavsku. Moskva mezitím Jerevanu nabídla „humanitární pomoc“, kterou ale Arménie odmítla. Jedna ze zapojených organizací se totiž měla dříve podílet na vměšování právě do moldavských voleb.
před 1 hhodinou

Macron vyzval k zastavení útoků na energetické objekty na Blízkém východě

Francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem a katarským emírem Tamímem bin Hamadem Sáním vyzval k zastavení útoků na civilní infrastrukturu na Blízkém východě, zejména na vodárenské a energetické objekty. Šéf Elysejského paláce o tom ve čtvrtek informoval na svém účtu na sociální síti X. Trump na sociální síti Truth Social napsal, že USA nevěděly nic o středečním izraelském útoku na íránskou infrastrukturu pro těžbu plynu v poli Jižní Pars v Perském zálivu.
01:16Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Ochránce společnosti“ Orbán potřebuje hlasy rodin a seniorů

Maďarský premiér Viktor Orbán bude v polovině dubna usilovat o svůj šestý mandát, přičemž zemi vládne nepřetržitě od roku 2010. U moci se drží díky důrazu na sociální a rodinnou politiku, snaží se vykreslit jako aktivní ochránce společnosti. „Svou vládu představuje jako obranu Maďarska, ochranu suverenity a historické kontinuity,“ říká historik Andrej Tóth. Orbánovi se současně za dobu vládnutí podařilo zakročit proti veřejnoprávním médiím, soudům, nevládním organizacím či právům menšin.
před 3 hhodinami

Íránský ministr bezpečnosti je po smrti, Izrael hlásí oběti

Íránský raketový útok v Izraeli zabil dva lidi, napsal s odkazem na záchrannou službu server The Times of Israel (ToI). V Dubaji se večer podle novinářů agentury AFP ozvalo několik explozí, podle úřadů protivzdušná obrana sestřelovala íránské drony a rakety. Teherán cílí na městské oblasti v Perském zálivu kvůli přesunu amerických sil, tvrdí podle al-Džazíry íránský ministr zahraničí Abbás Arakčí. Teherán také potvrdil zabití ministra bezpečnosti Esmáíla Chatíba.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Ruské drony zasáhly v Oděse obytné domy, ve Lvově sídlo tajné služby

Ruské drony v noci na čtvrtek zasáhly obytné domy v jihoukrajinské Oděse, uvedly tamní úřady. Tři lidé utrpěli zranění. V západoukrajinském Lvově ruský bezpilotní letoun ve středu večer zaútočil na sídlo vedení tajné služby SBU. Ze Sevastopolu na Ruskem okupovaném Krymu je po ukrajinském dronovém útoku údajně hlášen jeden mrtvý.
před 5 hhodinami

Ve Švýcarsku spadla kabina lanovky, jeden člověk zemřel

Po pádu lanovkové kabiny v lyžařském areálu Titlis v Engelbergu v centrálním Švýcarsku zahynul jeden člověk, prohlásil šéf místní kriminální policie Senad Sakic. Později policie upřesnila, že obětí je 61letá žena z regionu. V kabině byla sama. Cestující z ostatních kabin lanovky museli podle Sakice záchranáři evakuovat. Podle agentury DPA se neštěstí stalo v nadmořské výšce kolem dvou tisíc metrů, což ztížilo přístup záchranářů a policie.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Slabší íránský režim bude určitě lepší než silnější, říká Macinka

„Nejsem si jistý, zda má Česká republika nějaké kapacity, aby pomohla vojensky,“ komentoval ministr zahraničí a šéf Motoristů Petr Macinka tuzemskou pozici vůči válce na Blízkém východě a íránské blokádě Hormuzského průlivu. Roli Česka vidí v diplomacii. O možnostech zapojení Evropy do konfliktu, budoucnosti Íránu či růstu cen pohonných hmot mluvil v Interview ČT24 s moderátorem Danielem Takáčem.
před 10 hhodinami
Načítání...