Dolní sněmovna britského parlamentu ve čtvrtek po půlnoci nejtěsnější možnou většinou schválila návrh zákona, který pověřuje premiérku Theresu Mayovou usilovat o odklad brexitu, bude-li zemi 12. dubna hrozit varianta bez dohody. Poslanci návrh schválili poměrem hlasů 313 ke 312, návrh teď směřuje do horní parlamentní komory. Vláda označila čtvrteční jednání s labouristy za „detailní a produktivní“, pokračovat podle ní budou i v pátek.
Britští poslanci schválili zákon bránící tvrdému brexitu. Z budovy Westminsteru je pak vyhnala voda
Zákon má vyloučit takzvaný tvrdý brexit a zajistit, aby Spojené království Evropskou unii opustilo na základě dohody. Na schválení brexitové smlouvy má Británie osm dní. Zákon, jehož platnost nepodléhá schvalování na půdě EU, podle agentury AP Sněmovna lordů pravděpodobně podpoří.
Zákon schválený v Dolní sněmovně ukládá premiérce, aby si vyžádala parlamentní souhlas s podrobnostmi o případném odkladu, a dává poslancům právo jeho délku upravit. Jakýkoli další odklad brexitu musí jednomyslně schválit všech 27 států Evropské unie.
„Biblická potopa“? Poslanci žertují kvůli uzavření sněmovny
Zasedání v britské sněmovně bude pokračovat až v pondělí. Do dolní komory totiž začalo ve čtvrtek přes střechu zatékat, informovala televize Sky News. Stará budova Westminsteru je ve špatném stavu a v současné době se opravuje.
„Je to biblická potopa, která nás všechny spláchne?“ ptá se konzervativní poslankyně Julia Lopezová. „Jsem v zasedacím sále Dolní komory a slyším kapat déšť skrz střechu. Parlament je opravdu poničený,“ poznamenal labouristický poslanec Justin Madders.
Tiskový odbor sněmovny již sdělil, že se proud podařilo zastavit, škody ale zatím nejsou jasné. Voda se dostala na balkon, kde jsou tradičně novináři.
Ve středečním druhém ze tří čtení právní předpis z dílny opozičních i vládních poslanců prošel velmi těsně – o pouhých pět hlasů. Sněmovna lordů by se jím podle některých informací mohla začít zabývat už ve čtvrtek.
Podle Mayové by Británie měla odejít z evropského bloku nejpozději 22. května, tedy před evropskými volbami. Zároveň vyzvala vůdce opozice Jeremyho Corbyna, aby s ní jednal o nalezení východiska z brexitového patu. „Možná, že to lze označit za zoufalý krok, který může vést k rozložení už teď nejednotných hlavních stran v Británii. Je pět minut po dvanácté a tento kompromis je možná poslední možnost,“ myslí si Petr Kopecký z katedry anglistiky a amerikanistiky Filozofické fakulty Ostravské univerzity.
„Když zjistila, že její smlouva neprojde parlamentem, otočila Mayová o 180 stupňů a souhlasila s rozhovory s lídrem opozice, s odkladem odchodu Británie z EU a patrně i se zjemněním konečné verze brexitu,“ uvedl spolupracovník ČT ve Velké Británii Ivan Kytka.
Jednání s labouristy v plném proudu
Britská vláda původně dávala najevo, že chce jednání s labouristy včetně hlasování o případném společném plánu stihnout do konce týdne. To se ale zřejmě nepodaří. Vláda by totiž bývala musela ještě během čtvrtka předložit patřičný návrh dolní komoře parlamentu, která řeší problém se zatékáním.
S Corbynem se předsedkyně vlády setkala již ve středu a podle mluvčích obou stran byla jednání konstruktivní. Corbyn nicméně následně uvedl, že v pozici Mayové nenastala tak velká změna, jakou očekával.
Corbyn by měl ale podle části svých spolustraníků udělat vstřícný krok směrem k premiérce, pokud by to zajistilo schválení brexitové dohody. Corbynovi to v dopise napsalo 25 poslanců Labouristické strany. Svého lídra taky vyzvali, aby neprosazoval myšlenku druhého referenda o brexitu. Takové hlasování by podle nich ještě více rozdělilo britskou společnost.
Situace v britské politice před brexitem (zdroj: ČT24)
„Jedna ze stran bude muset zásadním způsobem ustoupit. Čeká se na to, která to bude. Ona britská politika je založená na logice fungování silných, většinových, jednobarevných vlád, není tam většinou moc prostor pro konsenzuální politiku, pro kompromis a z tradice britské politiky je kompromis brán jako projev slabosti,“ uvedla Monika Brusenbauch Meislová z katedry mezinárodních vztahů a evropských studií Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity v Brně.
Brexitu s dohodou brání „rebelové“
Britská Dolní sněmovna si ve středu odhlasovala, že už v pondělí nebude znovu hlasovat o různých variantách postupu v otázce plánovaného odchodu z Unie. Pro návrh žádající, aby poslanci opět převzali kontrolu nad programem sněmovny, se vyslovilo 310 poslanců, proti jich byl stejný počet. Předseda sněmovny John Bercow remízu rozhodl v neprospěch návrhu.
Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker ve středu v europarlamentu řekl, že pokud britská sněmovna do 12. dubna schválí dosud odmítanou dohodu o spořádaném brexitu, krátkodobý odklad britského odchodu z EU do 22. května je možný.
„Podle posledních výsledků hlasování chybí k přijetí dohody devětadvacet hlasů, což jsou rebelové v její vlastní straně. Kdyby Británie spořádaně odešla 12. dubna, umím si představit, že v úřadu premiérky by se otevíralo šampaňské a v ulicích by se slavilo,“ domnívá se Kytka.
Podle něj jádro konzervativní strany, které není ochotno přistoupit na kompromis, by se s výsledkem smířilo. „Sílí názor, že je lepší odejít z EU teď, i za cenu toho, že zůstane Velká Británie v celní unii. A další krok - odchod z celní unie - dojednat třeba za pár let,“ dodává Kytka.
Vyjednávání s EU o podmínkách odchodu začalo rok po referendu o vystoupení konaném v červnu 2016. Různé představy o podobě brexitu posléze dramaticky rozdělily celou Británii i politickou scénu, odstoupili ministr zahraničí Boris Johnson, ministr pro odchod z EU David Davis a premiérka Theresa Mayová přečkala hlasování v Konzervativní straně o vyslovení nedůvěry.
Britové nejsou na eurovolby připravení
Jednou z možností je stále i dlouhodobý odklad brexitu a nutnost zúčastnit se voleb do Evropského parlamentu. „Britská reakce na takové řešení je zmatečná, i když bude zřejmě nevyhnutelné. Brusel tlačí na to, aby Británie přijala i závazky spočívající z členství v EU, pokud bude chtít delší odklad. A hovoří se o tom, že Brusel bude tlačit až na dvouletý odklad. Pak by se Británie musela zúčastnit i evropských voleb koncem května. Politické strany Británie ani voliči na to nejsou připraveni. Bylo by velice zajímavé sledovat, jak by takové volby dopadly,“ podotýká Kytka.
Do EU budou moci Britové cestovat bez víz
A zatímco mezi politiky v Británii pokračuje pře o to, jakým způsobem z Evropské unie odejít, běžných obyvatel na obou stranách Lamanšského průlivu by se změny dotknout neměly. Tedy alespoň ne při cestování.
Europarlament totiž ve čtvrtek potvrdil pravidla, která v případě britského odchodu z EU bez dohody umožní britským občanům krátkodobé bezvízové cestování do unijních zemí. Předpokladem je, že britská strana se vůči občanům evropských států zachová recipročním způsobem.
Jde o jeden z 19 legislativních návrhů, se kterými v posledních měsících přišla Evropská komise ve snaze změkčit dopady případného britského odchodu z EU bez dohody.
Na straně Evropské unie se ale zadrhl i tento v zásadě nesložitý návrh, zajišťující bezvízové cestování na dobu kratší než 90 dní ve 180denním období. Důvodem bylo, že Španělsku se do jedné z poznámek pod čarou podařilo doplnit označení Gibraltaru jako britské kolonie.
Londýn to ihned razantně odmítl s tím, že enkláva na jihu Pyrenejského poloostrova je „součástí rodiny Spojeného království“ a všichni by měli respektovat demokratické přání tamních obyvatel být britskými občany.
Evropský parlament opakovaně žádal členské státy, aby příslušnou část materiálu změnily. V jiných částech „krizové přípravy“ Unie na brexit bez dohody podobná formulace použita není.
Nakonec, po výměně zpravodaje návrhu, kterým byl původně britský europoslanec Claude Moraes, poslanci ustoupili. Návrh, v němž zůstalo i kritizované označení Gibraltaru jako britské kolonie, nejprve ve středu schválil klíčový výbor pro občanské svobody a ve čtvrtek poměrem hlasů 502:81 při 29 zdrženích také europarlament jako celek.
O situaci kolem brexitu budou ve čtvrtek rovněž jednat v Dublinu irský premiér Leo Varadkar a německá kancléřka Angela Merkelová.