Obyvatelé evropských měst oblíbených turisty stále častěji vyjadřují odpor vůči enormnímu náporu návštěvníků, kteří se potulují po městě opilí, polonazí a mnohdy způsobují i růst cen nájmů. Za protesty stojí hlavně levicoví aktivisté. Demonstrace probíhají v Benátkách a Barceloně, zvláštní opatření zavedl Řím, Dubrovník či Hvar, kde turistům hrozí mnohatisícové pokuty za nespolečenské chování, ale i třeba popíjení na veřejnosti.
Evropou se šíří protesty proti „turistické invazi“, Hvar zavedl tučné pokuty pro nevychované hosty
Existuje řada faktorů, které vedou k rostoucímu napětí, ať už rostoucí obliba ubytování přes Airbnb, rostoucí počet turistů obecně, ale i výletní plavby a časté krátké zastávky ve městech, které návštěvníci absolvují. Do oblasti Středomoří nahnala víc lidí i hrozba z terorismu v oblasti severní Afriky. A vše ještě umocnila nedávná vlna veder s přezdívkou Lucifer.
„Tyto změny skutečně vyvíjejí tlak na tato místa, zvyšují počet turistů. Když se podíváte na uspořádání těchto starých měst se sítí úzkých ulic, lidé začínají mít pocit, že byli obsazeni,“ říká výzkumný pracovník New Economics Foundation Duncan McCann.
Problém je podle něj i to, že na výzvy nereagují politici. „Ačkoli počet turistů vzrostl, nejsem si jist, že se za pět let zvýšil natolik, aby to způsobilo tolik protestů. Co se opravdu změnilo? Že politika už není pro běžného člověka. Dokud se to nezmění, nemyslím si, že protestní hnutí zmizí,“ konstatoval McCann.
Ohniskem protestů se stalo Španělsko, kam loni přijelo rekordních 75,6 milionu turistů. Napětí už několik let narůstá hlavně v Barceloně, kde nekontrolovaný příliv návštěvníků a dopad služeb, jako je Airbnb, ovlivňují trh s nemovitostmi.
V Barceloně si posvítili na pronájmy bez licence
Barcelona už proto zahájila tažení proti neoficiálním turistickým pronájmům. Radnice zdvojnásobila počet inspektorů, kteří chodí nemovitosti kontrolovat. Z asi 16 tisíc pronájmů nemá zhruba 7 tisíc potřebnou licenci.
Členy mládežnické skupiny Arran, napojené na radikální levicové strany Kandidátka lidové jednoty (CUP), v červenci natočili, jak rozřezávají pneumatiky turistického autobusu a bicyklů k pronajmutí. „Dnešní způsob turistiky vyhání lidi z jejich čtvrtí a škodí životnímu prostředí,“ řekl BBC mluvčí Arranu. Španělský premiér Mariano Rajoy označil skupinu za extremistickou.
Demonstrace se konaly také na Mallorce a v San Sebastiánu. V tomto městě na pobřeží Atlantiku je další protestní pochod naplánován na 17. srpna, kdy se zde bude konat velký festival baskické kultury Semana Grande.
V Benátkách, které mají 55 tisíc obyvatel a kam ročně přijede na 20 milionů turistů, v červenci manifestovalo asi 2000 místních obyvatel, kteří kritizují rostoucí ceny bydlení a také obří výletní lodě, jež znečišťují životní prostředí.
Starosta Benátek v červnu prohlásil, že zakáže vznik dalšího turistického ubytování v centru města. Aby na některých hojně navštěvovaných místech nevznikaly zácpy, město u nich nechalo nainstalovat počitadla lidí.
V Římě pak návštěvníci nesmějí svačit na okraji městských fontán a ráchat se v nich, ale ani popíjet v noci na ulicích alkohol. Podobná opatření přijal Milán, kde zároveň platí zákaz používání selfie tyčí.
Do centra Dubrovníku maximálně 4 tisíce turistů denně
Problémy má i Chorvatsko. Tisíce turistů z výletních plavidel trápí Dubrovník. Starosta města nechal proto rozmístit ve Starém městě kamery, aby v případě potřeby mohl být dav turistů zpomalen či zastaven. Starosta plánuje razantní omezení výletních plaveb i počtu příchozích turistů. Denně se do budoucna dostanou do historického centra maximálně čtyři tisíce lidí.
Starosta populárního ostrova Hvar se zase zavázal, že učiní přítrž řádění některých návštěvníků, především Britů. Turisté, kteří chodí bez triček po městě, zaplatí pokutu v přepočtu až 13 400 korun. Zakázáno je také jíst, popíjet a spát na veřejném prostranství, a to pod pokutou až skoro 18 400 korun.
Světová organizace cestovního ruchu (UNWTO) proto vyzvala místní úřady, aby se snažily najít způsob, jak tento prudký rozvoj turismu zvládat. Vzestup negativních nálad vůči zahraničním návštěvníkům je „velice vážná věc, kterou je třeba vážně řešit“, konstatoval generální tajemník UNWTO Talíb Rifáí. Turismus podle něj může být pro uchování charakteru místa, konzervaci památek i místní komunitu blahodárný, ale musí se správně řídit.
UNWTO doporučuje řadu ověřených metod, jak usměrňovat davy v oblíbených destinacích – například radit turistům, aby se vydávali i mimo hlavní památky, nabízet jim různorodé aktivity, prodloužit sezonu a především reagovat na potřeby místních obyvatel.