Brexit se zastavil na irské hranici. A ustoupit zatím nechce ani Londýn, ani Brusel

Velká Británie má opustit Evropskou unii na konci října. Pokud se do té doby nepodaří dosáhnout dohody a na obou stranách ji schválit, nastane pravděpodobně varianta takzvaného tvrdého brexitu. Hlavní – a zásadní – spor se stále vede ohledně budoucí podoby hranice mezi Irskem a britským Severním Irskem.

Velikonoční či velkopáteční dohoda z roku 1998 uklidnila po třiceti letech násilností situaci v Severním Irsku a kromě jiných věcí vedla k tomu, že hranice mezi Irskou republikou a Severním Irskem je v zásadě neviditelná. Lidé i zboží se přes ni od té doby pohybují zcela volně.

Londýn i EU si daly za cíl tento příznivý stav udržet i nadále. Na tom, jak to zajistit, ovšem stále shoda není.

Snahou je, aby po brexitu na hraniční čáře nevznikly nové budovy a hraniční přechody, neobjevily se tam hlídky a celníci a trval co nejhladší pohyb lidí i zboží. Mnozí se obávají, že by přítomnost pohraničníků znovu rozdmýchala sektářské násilí.

Dva základní principy proti sobě

Zachování „nulové“ hranice je však složité v situaci, kdy se fakticky stává vnější hranicí EU a Spojené království zároveň hodlá odejít z jednotného trhu i samo určovat své standardy pro zboží a svou obchodní politiku (svá cla). To byl ostatně jeden z deklarovaných cílů brexitu.

Ve snaze posunout jednání z mrtvého bodu byla už koncem roku 2017 domluvena „pojistka“ – navržená evropskými vyjednavači – která bude platit, pokud Londýn nevymyslí a nenavrhne lepší řešení.

V praxi pojistka znamená, že by Severní Irsko ve všech klíčových aspektech zůstalo v evropské celní unii, celní hranice by se tak posunula do moře mezi Irskem a Britskými ostrovy. Už vláda bývalé premiérky Theresy Mayové odmítala, aby pro britské Severní Irsko, které má 1,8 milionu obyvatel, platil jiný celní režim než pro ostatní britské území. Argumentovala, že by tím došlo k rozdělení uvnitř Spojeného království, což je ústavně nepřijatelné.

Mezi Irsky stále stojí budka, kterou využívali celníci
Zdroj: CLODAGH KILCOYNE/Reuters

Londýn a Brusel si vzájemně navrhují a odmítají nápady na posun celních kontrol mimo hranici, třeba do přístavů, na udržení britských standardů na úrovni těch evropských, aby kontroly výrobků, potravin či zvířat, které irskou hranici překračují, nebyly nutné, či na to, že by Británie za EU vybírala její cla.

Britové zatím nepředložili žádný návrh k takzvaným regulatorním kontrolám pro zboží. U celního uspořádání zase požadují, aby se vztahovalo na celé území Spojeného království.

Naopak EU říká, že řešení musí být specifické právě a jen pro situaci Severního Irska, a kdyby platilo pro celé britské území, šlo by o porušení integrity a pravidel EU.

Situace je o to složitější, že v Severním Irsku již řadu měsíců není funkční vláda. Koaliční kabinet unionistů a zastánců sjednoceného Irska se rozpadl už v lednu 2017. K jeho obnovení nepomohly ani předčasné volby, ani další jednání. Sinn Féinn a DUP nedokázaly překonat rozpory mimo jiné právě kolem plánovaného odchodu Británie z Evropské unie.

Irskou pojistku podporuje irský premiér Leo Varadkar, podle něhož má Irsko v této otázce „naprostou podporu“ všech zbývajících šestadvaceti členských zemí EU.

Předsedkyně severoirské republikánské strany Sinn Féin Mary Lou McDonaldová například řekla, že pokud dojde k brexitu bez dohody, mělo by se v Severním Irsku konat referendum o jeho případném sjednocení s Irskou republikou. Šéfka severoirské Demokratické unionistické strany (DUP), která podporuje britskou vládu Borise Johnsona, Arlene Fosterová, pojistku v brexitové dohodě odmítá.

Johnson: Pojistka musí být odstraněna, škrtnuta

Premiér Johnson v dopise předsedovi Evropské rady Donaldu Tuskovi mimo jiné uvedl, že irská pojistka v dohodě nesmí být. „Musí být odstraněna, musí být škrtnuta. Pokud to bude možné, jsem si jistý, že můžeme společně dosáhnout pokroku,“ tvrdí Johnson, podle něhož je toto opatření pro suverénní a demokratickou zemi, jako je Británie, nepřijatelné, protože mu neumožňuje vlastní rozhodování.

Šéfka německé vlády Angela Merkelová však odmítá, aby se pojistka rušila do doby, než bude vyjednaná podoba budoucích vztahů sedmadvacítky a Británie. „Říkali jsme, že řešení pravděpodobně najdeme v příštích dvou letech, ale možná ho půjde nalézt už v příštích třiceti dnech. Proč ne?“ prohlásila Merkelová.

Johnson žádné konkrétní návrhy s výjimkou možnosti „elektronických kontrol“ nezmínil.

Vyřeší spor „alternativní ujednání“?

Letos v březnu se tehdejší britská premiérka Theresa Mayová dohodla s dosluhujícím předsedou Evropské komise Jeanem-Claudem Junckerem na „právně závazném“ dodatku, podle něhož budou Brusel i Londýn usilovně pracovat na „alternativních ujednáních“, jež mají zabránit tomu, aby pojistka musela na konci přechodného období v prosinci 2020 vstoupit v platnost.

Podle Mayové by měl doplněk umožnit Londýnu přesunout spor s EU před nezávislý rozhodčí panel, pokud by evropský blok nutil Británii k setrvání v tomto režimu. Všechny další záležitosti by se ale řešily před unijními soudy. Pokud by však Británie spor s EU v arbitráži prohrála, znamenalo by to, že z pojistky nemůže vystoupit.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Izrael zaútočil na íránský jaderný program, zabil velitele gard

Izrael provedl v noci a během pátečního dne útok na více než dvě stě cílů v Íránu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla centrifugy v jaderném zařízení v Natanzu. Další útok na toto místo se uskutečnil v pátek kolem poledne. Podle premiéra Benjamina Netanjahua mířil úder na jaderné vědce pracující na výrobě atomové bomby. Při útoku zemřel velitel revolučních gard Hosejn Salámí a další vrcholní představitelé. Státní média uvádějí, že v Teheránu jsou také civilní oběti. Írán reagoval vysláním dronů a raket na židovský stát.
02:48Aktualizovánopřed 6 mminutami

Írán odpálil rakety na Izrael

Írán večer podle izraelské armády odpálil v reakci na páteční útoky směrem k Izraeli přibližně sto padesát raket. Podle svědků Reuters byly po 20:00 SELČ v Tel Avivu i Jeruzalému slyšet výbuchy. Podle agentur hlásí izraelské úřady zraněné. Izraelská armáda předtím kolem 18:00 SELČ oznámila, že pokračuje s údery na odpalovací zařízení íránských raket a dronů. Podle íránské agentury Fars byly dvě silné exploze slyšet v okolí jaderného zařízení Fordo.
18:22Aktualizovánopřed 7 mminutami

Kypr počítá s evakuací Evropanů z Blízkého východu

Kypr aktivoval evakuační plán pro Blízký východ, při kterém počítá s evakuací občanů Evropské unie a jiných zemí přes své území. Evropské státy zároveň přijaly opatření na ochranu svého obyvatelstva a židovských objektů na svém území. K zastavení další eskalace vyzývá Írán a Izrael německý kancléř Friedrich Merz a další evropští politici.
12:25Aktualizovánopřed 23 mminutami

Izrael uzavírá všechny ambasády, dle Teheránu vyhlásil válku

Izraelské letectvo sestřelilo mnoho íránských dronů mířících na židovský stát, řekl Reuters nejmenovaný izraelský vojenský činitel. Bezpilotní letouny a rakety likvidovalo ve svém vzdušném prostoru i Jordánsko. V pátek večer izraelská armáda oznámila, že Írán na židovský stát odpálil asi sto padesát raket. Podle íránské státní agentury IRNA, kterou citovala agentura Reuters, tím začala íránská odpověď na útok židovského státu. Již dříve Izrael uzavřel všechny ambasády.
09:25Aktualizovánopřed 30 mminutami

Od dohody pěti států k největší zóně volného pohybu na světě. Schengen slaví 40 let

Před čtyřiceti lety se zrodila Schengenská dohoda. Smlouvu, která položila základy volného pohybu osob napříč Evropou, podepsali v Lucembursku zástupci pěti zemí v červnu 1985. Projekt dosud platí za jednu z největších výhod evropské integrace. Dostal se ale pod tlak v důsledku nelegální migrace či pandemie covidu-19. Hraniční kontroly se na mnoha místech staly novým standardem.
před 1 hhodinou

„Vzpínající se lev“ cílil na opevněné íránské centrifugy

Židovský stát v noci směřoval své střely zejména na místa spojená s jaderným programem Íránu. Jejich hlavním cílem měl být rozsáhlý závod v Natanzu, kde dochází k obohacování uranu. Izraelská armáda uvedla, že zasáhla i v podzemní části objektu, kde jsou centrifugy pro obohacování látky, podařilo se prý zničit i podpůrnou infrastrukturu. Podle íránských médií Izrael později v pátek na jaderné zařízení udeřil znovu. Z letiště v Tabrízu na severozápadě země byl hlášen požár.
12:40Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Ropa po izraelském útoku prudce zdražuje, evropské akcie oslabily

Ceny ropy prudce vzrostly po zprávě o izraelském útoku na Írán. Severomořská ropa Brent si kolem 7:30 SELČ připisovala téměř osm procent a pohybovala se blízko 75 dolarů za barel. Během noci na pátek se vyšplhala až na 78,50 dolaru za barel, tedy na nejvyšší úroveň od 27. ledna. Evropské akcie uzavřely obchodování poklesem. Panevropský akciový index STOXX Europe 600 ztratil 0,89 procenta na 544,94 bodu. Krátce se dostal i na nejnižší úroveň za poslední tři týdny.
08:11Aktualizovánopřed 2 hhodinami

„Když se rozbil nouzový východ, vyskočil jsem,“ popsal přeživší havárie v Indii

Indické záchranné složky den po havárii letounu společnosti Air India prohledávají trosky budov a dál pátrají po pohřešovaných v obydlené oblasti, kam se stroj zřítil. Vyšetřovatelé už našli obě černé skřínky stroje, na jehož palubě bylo 242 lidí, z nichž jeden přežil. Celkový počet obětí ale podle některých médií dosahuje 265, neboť další lidé zemřeli na zemi. Jediný přeživší Viswashkumar Ramesh popsal, že letadlo před pádem „jen plulo vzduchem“.
13:03Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...