Johnson: Útok na exšpiona zřejmě nařídil sám Putin. Jed mohla mít Skripalova dcera v kufru

Pokyn k otravě ruského exšpiona Sergeje Skripala a jeho dcery nervovou látkou dal velmi pravděpodobně přímo ruský prezident Vladimir Putin. Oznámil to šéf britské diplomacie Boris Johnson. S jedem mohlo být v kontaktu až 131 lidí, někdo jej zřejmě dal Skripalově dceři do kufru už v Rusku. Kreml mezitím oznámil, že v nejbližší době zveřejní odvetu za britské sankce. Johnsonova obvinění označil za „šokující a neomluvitelná“.

„Proti Rusům jako takovým nic nemáme. Výsledkem toho, co se děje, nebude rusofobie. Naše roztržka je s Putinovým Kremlem a jeho rozhodnutím,“ zdůraznil Johnson s tím, že právě ruský prezident velmi pravděpodobně nařídil první použití nervové látky na evropské půdě od druhé světové války.

Moskva obvinění odmítá a chystá se v nejbližších hodinách oznámit reakci na britské sankce. „Jakákoli zmínka o našem prezidentovi v této souvislosti je šokující a neodpustitelné porušení diplomatických pravidel slušného chování,“ reagoval na Johnsonova slova Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Nahrávám video

Britové poslali ponorku do arktických vod

Londýn před pár dny oznámil, že vyhostí 23 ruských diplomatů a zavedl i další opatření včetně zrušení britsko-ruských schůzek na nejvyšší úrovni. Británie také poslala k Arktidě poprvé za dekádu ponorku, a to v rámci plánovaného cvičení s Američany, při němž se budou testovat bojové schopnosti v mrazivém počasí.

Bojovou látku dal někdo zřejmě Skripalově dceři Julii do kufru ještě před odletem z Moskvy, domnívají se podle Telegraphu britští zpravodajci. Julija zůstávává stejně jako její otec v kritickém stavu v nemocnici. Podle expertů dvojice nemá šanci se uzdravit.

Látku mohli pachatelé schovat do oblečení, kosmetiky nebo nějakého daru, který poté dvojice otevřela v domě v britském Salisbury. Do kontaktu s látkou se mohlo dostat až 131 lidí, sdělila policie.

Británii podpořili západní spojenci. Šéf NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že Rusko podceňuje jednotu Aliance. Mluvčí Kremlu dal ale na vědomí, že Moskva z NATO nemá obavy a vyzval Londýn, aby poskytl Rusku informace o vyšetřování.

Rusko se rozhodlo posvítit si na případ samo, zaměří se na něj ruský vyšetřovací výbor. Kromě Skripalovy dcery se bude zabývat také nedávnou podezřelou smrtí ruského emigranta Nikolaje Gluškova v Londýně.

Corbyn varuje před novou studenou válkou

Putin útokem na Skripala může získat to, že svět jako ho známe, končí. Putinovi a Rusku se nelíbí institucionální nastavení světa, ve ktetém žijeme. Je to svět, který začaly modelovat USA po roce 1945.
Michael Romancov

Předseda britských labouristů Jeremy Corbyn mezitím varoval, aby se Británie nehnala vstříc nové studené válce, aniž by měla všechny důkazy o vině Ruska. „Tato hrozná událost vyžaduje především co možná nejdůkladnější a nejhorlivější vyšetření,“ napsal Corbyn v článku pro britský Guardian.

Podle publicisty Karla Pacnera i Michaela Romancova v analogii se studenou válkou nyní Rusku chybí oficiální ideologie, kterou by šířilo nebo se vymezilo vůči Západu. Rusko v čele s Putinem i oligarchy přijalo západní diskurz. Romancov připomněl v pořadu 90' ČT24, že ruští origarchové vydělávají v zemích volného obchodu a ve svobodných částech světa.

Putin se podle Romancova od svého nástupu snaží ukazovat Rusko v tom nejlepším světle jako moderní demokratickou zemi a to na spektakulárních akcích jako například olympijské hry nebo světový šampionát ve fotbale. „Ukázalo se, že to vede do slepé uličky,“ řekl Romancov.

Šéf nejsilnější opoziční strany ve Velké Británii si v posledních dnech vysloužil kritiku za to, že odmítal Moskvu kategoricky odsoudit, jak to učinila premiérka Theresa Mayová. Corbyn to v nejnovějším příspěvku odmítl – jeho strana prý nepodporuje Putina a Rusko by mělo být potrestáno, pokud budou k dispozici nové důkazy.

Nynější incident připomíná případ z roku 2006, kdy v Británii na otravu radioaktivním poloniem 210 zemřel bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko, který již před smrtí obvinil ze své vraždy Putina. Litviněnko v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tamější tajnou službu. 

Podle publicisty Karla Pacnera sovětské popřípadě ruské tajné služby mají tradici likvidovat přeběhlíky už od 30. let. „Je to ruský rukopis. Podle mě je to výhružka dalším případným přeběhlíkům,“ uvedl v pořadu 90' ČT24 Karel Pacner.

Putin potřebuje respekt, potřebuje být rituálním způsobem vítán v Londýně, Paříži, Washingtonu stejně jako například čínský prezident.
Michael Romancov

Útok na Skripala je zprávou dovnitř, míní experti

Podle politikého geografa Michaela Romancova i bezpečnostního analytika Františka Šulce je útok na Skripala především zprávou dovnitř Ruska. Zpráva je podle Romancova nejsilnější směrem dovniř. Putin nedávno vyzýval ruské podnikatele a ruské občany žijící v zahraničí k návratu domů. „Ten signál může být ve skutečnosti silnější, než si teď dovedeme představit,“ řekl Romancov. S tím souhlasí i Šulc. 

  • Skripal sloužil ve vojenské špionážní službě GRU, jejíž základy byly položeny v roce 1918. Je řízena generálním štábem ruských ozbrojených sil a skládá účty přímo prezidentovi. Své špiony vysílá do celého světa.
  • Explukovníka Skripala odsoudil ruský soud v roce 2006 k třinácti letům vězení za špionáž ve prospěch Británie. Údajně za odměnu 100 000 dolarů poskytoval v 90. letech informace o ruských špionech působících v Evropě a Spojených státech, spolupracoval s britskou MI6. V roce 2010 ho spolu s dalšími třemi osobami Moskva vyměnila za deset svých špionů zadržených v USA. Tehdy šlo o největší výměnu agentů od konce studené války. Skripal se poté uchýlil do Británie, uvedla BBC.
  • Podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky pak dostal v Británii penzi a skromný domek. „Upřímně, až doteď o něm nikdo neslyšel,“ dodal Kytka. Na Skripala pohlížela Moskva jako na vlastizrádce, který podle všeho vážně narušil ruskou špionážní síť v Británii a ve zbytku Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

USA znovu útočí na Írán, zásahy hlásí města na jihu země

Spojené státy zahájily další vlnu vzdušných úderů na Írán. Na síti X to oznámilo oblastní velitelství amerických sil na Blízkém východě (CENTCOM), útok začal ve středu v 17:30 východoamerického času (23:30 SELČ). Íránská státní média hlásí výbuchy z oblastí jihoíránských měst Búšehr, Ahváz a Sírík, píše agentura Reuters. Kuvajt mezitím sdělil, že čelí íránskému dronovému útoku.
před 8 mminutami

Bezpečnostní složky evakuovaly kvůli požáru několik obcí v okolí Madridu

Španělské bezpečnostní složky kvůli lesnímu požáru, který vypukl odpoledne, evakuovaly několik obcí v madridském regionu. V další obci vyzvaly občany, aby až do odvolání neopouštěli své domovy, podotkla agentura AFP. Požár vypukl u Almoroxu, který se nachází přibližně 70 kilometrů jihozápadně od španělské metropole.
před 1 hhodinou

Evropská komise schválila převzetí Warnerů konkurenčním Paramountem

Evropská komise schválila převzetí americké mediální společnosti Warner Bros. Discovery konkurenčním konglomerátem Paramount Skydance v hodnotě 110 miliard dolarů (zhruba 2,3 bilionu korun). Souhlas unijní exekutivy je podmíněn splněním řady podmínek, jež mají zabránit narušení hospodářské soutěže, zejména na trhu distribuce filmů v Evropském hospodářském prostoru, uvedl Brusel.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

USA udeřily na Írán jedenáctou noc po sobě. Teherán mířil na americké základny

Americké velitelství CENTCOM oznámilo v noci na středu novou vlnu úderů na Írán, a to jedenáctou noc po sobě. Íránská média hlásila sérii explozí na několika místech v zemi. Nad Teheránem zasahovala protivzdušná obrana. Íránská armáda zase podle agentury IRNA sdělila, že útočila na americké základny v Jordánsku, Kuvajtu a Bahrajnu. Americké síly tvrdí, že cílem úderů je snížit íránskou schopnost napadat obchodní lodě v Hormuzském průlivu.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoZemě na jihu Evropy zápolí s požáry

Francie oznámila, že během extrémních teplot v druhé polovině června stoupla úmrtnost v zemi o víc než třetinu. S důsledky horka a sucha bojují Francouzi pořád. Tamní hasiči například zápolili s rozsáhlým požárem, který předtím spálil dva a půl tisíce hektarů na jihu země u Marseille. Od začátku roku už shořelo skoro 40 tisíc hektarů, což je víc než za celý minulý rok. Další požáry se šíří ve Španělsku, které zažilo podobné vlny veder a sucha jako Francie. Vítr žene jiskry a ve vyprahlých lesích snadno vytváří nová ohniska. Mnoho obcí na jihu Evropy navíc musí nařizovat svým obyvatelům, aby šetřili s vodou. Sucho se projevuje dřív, než bylo běžné, a má vážnější dopady na zemědělce. Požáry trápí také Itálii nebo země v severní Africe.
před 4 hhodinami

Soud s Madurem začne v červnu. Obhájce namítá porušení prezidentské imunity

Někdejší autoritářský vládce Venezuely Nicolás Maduro, kterého americké speciální síly v lednu unesly ze země, byl ve středu opět předveden před soud k předběžnému projednání obžaloby, podle níž pašoval drogy do USA. Podle agentury Reuters byl začátek procesu stanoven na 1. červen příštího roku.
před 4 hhodinami

Zelenskyj vs. Fedorov. Stomatová přibližuje zákulisí vládní krize na Ukrajině

Výměna populárního ministra obrany Mychajla Fedorova vyvolala na Ukrajině novou vlnu protestů. Proč se prezident Volodymyr Zelenskyj odhodlal k rizikovému politickému kroku uprostřed války? A v čem se pohled ukrajinské veřejnosti liší od reality na frontové linii? Zpravodajka ČT Darja Stomatová odpovídá v podcastu Za Horizont přímo z centra Charkova o zákulisních sporech mezi vedením armády a modernizátory, o unavené společnosti i o tom, proč mají tamní demonstrace stále sílu měnit rozhodnutí vládních špiček. Moderuje Barbora Maxová.
před 6 hhodinami

Ukrajinské údery likvidují sklady „ruského Amazonu“

Ukrajina v noci na středu zasáhla další logistická centra ruské společnosti Wildberries. Už víkendové útoky na dva sklady této firmy způsobily dle odhadů škody za desítky miliard rublů, prodejci zřejmě zůstanou bez odškodnění a mnozí mluví o bankrotu. Podle Kyjeva se přes Wildberries dodávají komponenty pro ruskou armádu. Moskva mluví o „terorismu,“ i když sama opakovaně cílí na překladiště ukrajinské pošty. Někteří pracovníci skladů Wildberries po sobotních útocích, které si dle oficiálních údajů vyžádaly mrtvé a raněné, vypověděli, že je při úderech nadřízení nechtěli pustit ven.
před 7 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.