Johnson: Útok na exšpiona zřejmě nařídil sám Putin. Jed mohla mít Skripalova dcera v kufru

Pokyn k otravě ruského exšpiona Sergeje Skripala a jeho dcery nervovou látkou dal velmi pravděpodobně přímo ruský prezident Vladimir Putin. Oznámil to šéf britské diplomacie Boris Johnson. S jedem mohlo být v kontaktu až 131 lidí, někdo jej zřejmě dal Skripalově dceři do kufru už v Rusku. Kreml mezitím oznámil, že v nejbližší době zveřejní odvetu za britské sankce. Johnsonova obvinění označil za „šokující a neomluvitelná“.

„Proti Rusům jako takovým nic nemáme. Výsledkem toho, co se děje, nebude rusofobie. Naše roztržka je s Putinovým Kremlem a jeho rozhodnutím,“ zdůraznil Johnson s tím, že právě ruský prezident velmi pravděpodobně nařídil první použití nervové látky na evropské půdě od druhé světové války.

Moskva obvinění odmítá a chystá se v nejbližších hodinách oznámit reakci na britské sankce. „Jakákoli zmínka o našem prezidentovi v této souvislosti je šokující a neodpustitelné porušení diplomatických pravidel slušného chování,“ reagoval na Johnsonova slova Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Nahrávám video

Britové poslali ponorku do arktických vod

Londýn před pár dny oznámil, že vyhostí 23 ruských diplomatů a zavedl i další opatření včetně zrušení britsko-ruských schůzek na nejvyšší úrovni. Británie také poslala k Arktidě poprvé za dekádu ponorku, a to v rámci plánovaného cvičení s Američany, při němž se budou testovat bojové schopnosti v mrazivém počasí.

Bojovou látku dal někdo zřejmě Skripalově dceři Julii do kufru ještě před odletem z Moskvy, domnívají se podle Telegraphu britští zpravodajci. Julija zůstávává stejně jako její otec v kritickém stavu v nemocnici. Podle expertů dvojice nemá šanci se uzdravit.

Látku mohli pachatelé schovat do oblečení, kosmetiky nebo nějakého daru, který poté dvojice otevřela v domě v britském Salisbury. Do kontaktu s látkou se mohlo dostat až 131 lidí, sdělila policie.

Británii podpořili západní spojenci. Šéf NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že Rusko podceňuje jednotu Aliance. Mluvčí Kremlu dal ale na vědomí, že Moskva z NATO nemá obavy a vyzval Londýn, aby poskytl Rusku informace o vyšetřování.

Rusko se rozhodlo posvítit si na případ samo, zaměří se na něj ruský vyšetřovací výbor. Kromě Skripalovy dcery se bude zabývat také nedávnou podezřelou smrtí ruského emigranta Nikolaje Gluškova v Londýně.

Corbyn varuje před novou studenou válkou

Putin útokem na Skripala může získat to, že svět jako ho známe, končí. Putinovi a Rusku se nelíbí institucionální nastavení světa, ve ktetém žijeme. Je to svět, který začaly modelovat USA po roce 1945.
Michael Romancov

Předseda britských labouristů Jeremy Corbyn mezitím varoval, aby se Británie nehnala vstříc nové studené válce, aniž by měla všechny důkazy o vině Ruska. „Tato hrozná událost vyžaduje především co možná nejdůkladnější a nejhorlivější vyšetření,“ napsal Corbyn v článku pro britský Guardian.

Podle publicisty Karla Pacnera i Michaela Romancova v analogii se studenou válkou nyní Rusku chybí oficiální ideologie, kterou by šířilo nebo se vymezilo vůči Západu. Rusko v čele s Putinem i oligarchy přijalo západní diskurz. Romancov připomněl v pořadu 90' ČT24, že ruští origarchové vydělávají v zemích volného obchodu a ve svobodných částech světa.

Putin se podle Romancova od svého nástupu snaží ukazovat Rusko v tom nejlepším světle jako moderní demokratickou zemi a to na spektakulárních akcích jako například olympijské hry nebo světový šampionát ve fotbale. „Ukázalo se, že to vede do slepé uličky,“ řekl Romancov.

Šéf nejsilnější opoziční strany ve Velké Británii si v posledních dnech vysloužil kritiku za to, že odmítal Moskvu kategoricky odsoudit, jak to učinila premiérka Theresa Mayová. Corbyn to v nejnovějším příspěvku odmítl – jeho strana prý nepodporuje Putina a Rusko by mělo být potrestáno, pokud budou k dispozici nové důkazy.

Nynější incident připomíná případ z roku 2006, kdy v Británii na otravu radioaktivním poloniem 210 zemřel bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko, který již před smrtí obvinil ze své vraždy Putina. Litviněnko v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tamější tajnou službu. 

Podle publicisty Karla Pacnera sovětské popřípadě ruské tajné služby mají tradici likvidovat přeběhlíky už od 30. let. „Je to ruský rukopis. Podle mě je to výhružka dalším případným přeběhlíkům,“ uvedl v pořadu 90' ČT24 Karel Pacner.

Putin potřebuje respekt, potřebuje být rituálním způsobem vítán v Londýně, Paříži, Washingtonu stejně jako například čínský prezident.
Michael Romancov

Útok na Skripala je zprávou dovnitř, míní experti

Podle politikého geografa Michaela Romancova i bezpečnostního analytika Františka Šulce je útok na Skripala především zprávou dovnitř Ruska. Zpráva je podle Romancova nejsilnější směrem dovniř. Putin nedávno vyzýval ruské podnikatele a ruské občany žijící v zahraničí k návratu domů. „Ten signál může být ve skutečnosti silnější, než si teď dovedeme představit,“ řekl Romancov. S tím souhlasí i Šulc. 

  • Skripal sloužil ve vojenské špionážní službě GRU, jejíž základy byly položeny v roce 1918. Je řízena generálním štábem ruských ozbrojených sil a skládá účty přímo prezidentovi. Své špiony vysílá do celého světa.
  • Explukovníka Skripala odsoudil ruský soud v roce 2006 k třinácti letům vězení za špionáž ve prospěch Británie. Údajně za odměnu 100 000 dolarů poskytoval v 90. letech informace o ruských špionech působících v Evropě a Spojených státech, spolupracoval s britskou MI6. V roce 2010 ho spolu s dalšími třemi osobami Moskva vyměnila za deset svých špionů zadržených v USA. Tehdy šlo o největší výměnu agentů od konce studené války. Skripal se poté uchýlil do Británie, uvedla BBC.
  • Podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky pak dostal v Británii penzi a skromný domek. „Upřímně, až doteď o něm nikdo neslyšel,“ dodal Kytka. Na Skripala pohlížela Moskva jako na vlastizrádce, který podle všeho vážně narušil ruskou špionážní síť v Británii a ve zbytku Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Česko zavede reciproční opatření pro ruské diplomaty

Praha zavede v reakci na zpřísnění podmínek pro české diplomaty v Moskvě reciproční opatření pro diplomatický i technický personál Ruska, které tyto podmínky vyrovná, sdělil šéf diplomacie Petr Macinka (Motoristé) předvolané velvyslankyni Anně Ponomarjovové. Informoval o tom mluvčí ministerstva zahraničí Adam Čörgő. Macinka také odmítl její vysvětlení, že obvinění Ruska z incidentů v Lipsku jsou provokací sloužící jiným zájmům, uvedlo ministerstvo zahraničí.
13:37Aktualizovánopřed 4 mminutami

V Norsku zadrželi ruskou loď, Naftohaz s ní chce dosáhnout náhrady škody

Norské úřady v Arktidě zadržely ruskou loď, aby zajistily možnost vymáhat náhradu škody ve výši 4,22 miliardy dolarů (přibližně 88,16 miliardy korun). Tuto částku přiznal arbitrážní soud ukrajinské státní energetické společnosti Naftohaz jako odškodnění za aktiva zabavená Ruskem během anexe Krymu v roce 2014. Informovala o tom agentura Reuters s odvoláním na norské představitele. Mluvčí ruského ministerstva zahraničí to podle agentury TASS označil za pirátství.
12:18Aktualizovánopřed 8 mminutami

Lodní doprava v Německu se přizpůsobuje vysychajícímu Rýnu

V srpnu klesla hladina Rýna kvůli suchu na rekordní minimum. Přestože v poslední době pršelo, ani na začátku září se říční doprava nevrátila k běžnému provozu.
před 28 mminutami

Zemřela americká bojovnice za práva žen Gloria Steinemová

Ve věku 92 let zemřela ve středu slavná americká bojovnice za práva žen, oceňovaná autorka a novinářka Gloria Steinemová, píší tiskové agentury. Úmrtí feministky oznámila její nadace na instagramu. Steinemová byla jednou ze zakladatelek časopisu Ms., který vznikl v roce 1971 a stal se prvním feministickým časopisem distribuovaným po celých Spojených státech. Velkou část života strávila na cestách jako aktivistka, přednášela ve vysokoškolských kampusech, v komunitních centrech a promlouvala na demonstracích.
12:55Aktualizovánopřed 45 mminutami

Španělsko chce stálou unijní ochranu Ceuty

Španělsko požádá EU o pomoc při monitorování migrace u Ceuty, severoafrické exklávy země, kam 30. července ilegálně vniklo z Maroka asi 72 tisíc lidí, řekl ve španělském parlamentu premiér Pedro Sánchez. Podle deníku El País též prohlásil, že jeho vláda před těmito událostmi neměla informace, že by tam mohl nastat tak masivní příchod migrantů. Sánchez rovněž zdůraznil, že neexistují důkazy, že by tuto událost plánovalo či podpořilo Maroko. Avizoval také, že Ceutu v příštích týdnech navštíví španělský král Felipe VI.
před 2 hhodinami

Finové v krytech cvičí reakci na ruský útok

V krytu ve skále, za dveřmi, které mají bránit jak před jaderným, tak i před biologickým útokem, pořádá Finsko největší evropské cvičení civilní obrany od druhé světové války. Do prostor krytu se vměstnalo přes dva tisíce lidí včetně dobrovolníků a studentů. Ve scénáři cvičení byla kritická infrastruktura ve středofinském městě Kuopio, včetně elektřiny a vody, narušena kybernetickými útoky a hrozí raketové útoky od finského souseda Ruska. Cílem cvičení bylo, aby místní úřady a civilisté natrénovali, co dělat při skutečném útoku.
před 3 hhodinami

EU pozastavila dovoz drůbežího a hovězího z Brazílie

Evropská unie od čtvrtka pozastavila dovoz drůbežího a hovězího masa z Brazílie, oznámila Evropská komise. Od Brazílie požaduje záruky, že dodržuje zdravotní a hygienické předpisy. Pozastavení dovozu se podle agentury Belga týká i vajec a medu. Země byla už v květnu vyřazena z evropského seznamu zemí, které dodržují pravidla EU proti zneužívání antibiotik v chovu hospodářských zvířat.
před 3 hhodinami

Rusové při úderech v Záporoží zabili člověka, útočila i Ukrajina

Ruský dron v ukrajinském Záporoží zabil muže a zranil ženu při útoku na civilní automobil, informoval náčelník oblastní správy Ivan Fedorov. Nejméně sedmnáct lidí také utrpělo zranění v ukrajinském přístavním městě Oděsa, další dva zranění jsou po ruských útocích v okolí ukrajinské metropole. Jednoho mrtvého a čtyři raněné po útocích ukrajinských dronů hlásí úřady v Bělgorodské oblasti na západě Ruska.
08:38Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.