Johnson: Útok na exšpiona zřejmě nařídil sám Putin. Jed mohla mít Skripalova dcera v kufru

Pokyn k otravě ruského exšpiona Sergeje Skripala a jeho dcery nervovou látkou dal velmi pravděpodobně přímo ruský prezident Vladimir Putin. Oznámil to šéf britské diplomacie Boris Johnson. S jedem mohlo být v kontaktu až 131 lidí, někdo jej zřejmě dal Skripalově dceři do kufru už v Rusku. Kreml mezitím oznámil, že v nejbližší době zveřejní odvetu za britské sankce. Johnsonova obvinění označil za „šokující a neomluvitelná“.

„Proti Rusům jako takovým nic nemáme. Výsledkem toho, co se děje, nebude rusofobie. Naše roztržka je s Putinovým Kremlem a jeho rozhodnutím,“ zdůraznil Johnson s tím, že právě ruský prezident velmi pravděpodobně nařídil první použití nervové látky na evropské půdě od druhé světové války.

Moskva obvinění odmítá a chystá se v nejbližších hodinách oznámit reakci na britské sankce. „Jakákoli zmínka o našem prezidentovi v této souvislosti je šokující a neodpustitelné porušení diplomatických pravidel slušného chování,“ reagoval na Johnsonova slova Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Karas: Rusko zahájí trestní stíhání a chce spolupracovat
Zdroj: ČT24

Britové poslali ponorku do arktických vod

Londýn před pár dny oznámil, že vyhostí 23 ruských diplomatů a zavedl i další opatření včetně zrušení britsko-ruských schůzek na nejvyšší úrovni. Británie také poslala k Arktidě poprvé za dekádu ponorku, a to v rámci plánovaného cvičení s Američany, při němž se budou testovat bojové schopnosti v mrazivém počasí.

Bojovou látku dal někdo zřejmě Skripalově dceři Julii do kufru ještě před odletem z Moskvy, domnívají se podle Telegraphu britští zpravodajci. Julija zůstávává stejně jako její otec v kritickém stavu v nemocnici. Podle expertů dvojice nemá šanci se uzdravit.

Látku mohli pachatelé schovat do oblečení, kosmetiky nebo nějakého daru, který poté dvojice otevřela v domě v britském Salisbury. Do kontaktu s látkou se mohlo dostat až 131 lidí, sdělila policie.

Británii podpořili západní spojenci. Šéf NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že Rusko podceňuje jednotu Aliance. Mluvčí Kremlu dal ale na vědomí, že Moskva z NATO nemá obavy a vyzval Londýn, aby poskytl Rusku informace o vyšetřování.

Rusko se rozhodlo posvítit si na případ samo, zaměří se na něj ruský vyšetřovací výbor. Kromě Skripalovy dcery se bude zabývat také nedávnou podezřelou smrtí ruského emigranta Nikolaje Gluškova v Londýně.

Corbyn varuje před novou studenou válkou

Putin útokem na Skripala může získat to, že svět jako ho známe, končí. Putinovi a Rusku se nelíbí institucionální nastavení světa, ve ktetém žijeme. Je to svět, který začaly modelovat USA po roce 1945.
Michael Romancov

Předseda britských labouristů Jeremy Corbyn mezitím varoval, aby se Británie nehnala vstříc nové studené válce, aniž by měla všechny důkazy o vině Ruska. „Tato hrozná událost vyžaduje především co možná nejdůkladnější a nejhorlivější vyšetření,“ napsal Corbyn v článku pro britský Guardian.

Podle publicisty Karla Pacnera i Michaela Romancova v analogii se studenou válkou nyní Rusku chybí oficiální ideologie, kterou by šířilo nebo se vymezilo vůči Západu. Rusko v čele s Putinem i oligarchy přijalo západní diskurz. Romancov připomněl v pořadu 90' ČT24, že ruští origarchové vydělávají v zemích volného obchodu a ve svobodných částech světa.

Putin se podle Romancova od svého nástupu snaží ukazovat Rusko v tom nejlepším světle jako moderní demokratickou zemi a to na spektakulárních akcích jako například olympijské hry nebo světový šampionát ve fotbale. „Ukázalo se, že to vede do slepé uličky,“ řekl Romancov.

Šéf nejsilnější opoziční strany ve Velké Británii si v posledních dnech vysloužil kritiku za to, že odmítal Moskvu kategoricky odsoudit, jak to učinila premiérka Theresa Mayová. Corbyn to v nejnovějším příspěvku odmítl – jeho strana prý nepodporuje Putina a Rusko by mělo být potrestáno, pokud budou k dispozici nové důkazy.

Nynější incident připomíná případ z roku 2006, kdy v Británii na otravu radioaktivním poloniem 210 zemřel bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko, který již před smrtí obvinil ze své vraždy Putina. Litviněnko v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tamější tajnou službu. 

Podle publicisty Karla Pacnera sovětské popřípadě ruské tajné služby mají tradici likvidovat přeběhlíky už od 30. let. „Je to ruský rukopis. Podle mě je to výhružka dalším případným přeběhlíkům,“ uvedl v pořadu 90' ČT24 Karel Pacner.

Putin potřebuje respekt, potřebuje být rituálním způsobem vítán v Londýně, Paříži, Washingtonu stejně jako například čínský prezident.
Michael Romancov

Útok na Skripala je zprávou dovnitř, míní experti

Podle politikého geografa Michaela Romancova i bezpečnostního analytika Františka Šulce je útok na Skripala především zprávou dovnitř Ruska. Zpráva je podle Romancova nejsilnější směrem dovniř. Putin nedávno vyzýval ruské podnikatele a ruské občany žijící v zahraničí k návratu domů. „Ten signál může být ve skutečnosti silnější, než si teď dovedeme představit,“ řekl Romancov. S tím souhlasí i Šulc. 

  • Skripal sloužil ve vojenské špionážní službě GRU, jejíž základy byly položeny v roce 1918. Je řízena generálním štábem ruských ozbrojených sil a skládá účty přímo prezidentovi. Své špiony vysílá do celého světa.
  • Explukovníka Skripala odsoudil ruský soud v roce 2006 k třinácti letům vězení za špionáž ve prospěch Británie. Údajně za odměnu 100 000 dolarů poskytoval v 90. letech informace o ruských špionech působících v Evropě a Spojených státech, spolupracoval s britskou MI6. V roce 2010 ho spolu s dalšími třemi osobami Moskva vyměnila za deset svých špionů zadržených v USA. Tehdy šlo o největší výměnu agentů od konce studené války. Skripal se poté uchýlil do Británie, uvedla BBC.
  • Podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky pak dostal v Británii penzi a skromný domek. „Upřímně, až doteď o něm nikdo neslyšel,“ dodal Kytka. Na Skripala pohlížela Moskva jako na vlastizrádce, který podle všeho vážně narušil ruskou špionážní síť v Británii a ve zbytku Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

Tisza má nakročeno k ústavní většině

Maďarské parlamentní volby vyhrála opoziční Tisza. Péter Magyar řekl, že jeho strana získala bezprecedentní mandát. Podle nynějších propočtů má velkou šanci na dosažení ústavní většiny v parlamentu, díky níž bude moci v Maďarsku provádět dalekosáhlé změny. Maďarský premiér Viktor Orbán, který ve své zemi vládl 16 let, uvedl, že výsledek nedělních parlamentních voleb je jasný a je pro jeho stranu Fidesz bolestný.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

USA tvrdí, že odpoledne začnou námořní blokádu Íránu

Americké vojenské síly začnou od pondělního odpoledne s blokádou íránských přístavů, uvedlo na síti X velitelství americké armády Centcom. Americká armáda nebude blokovat plavbu Hormuzským průlivem lodí, které nemíří do Íránu. Oznámení přichází po neúspěchu víkendových jednání mezi Íránem a Spojenými státy. Ceny ropy reagovaly na americký záměr nárůstem.
00:28Aktualizovánopřed 1 hhodinou

Magyar ohlásil vítězství ve volbách, mluvil o spolupráci v rámci V4

Lídr maďarské opoziční strany Tisza Péter Magyar v neděli večer ohlásil vítězství svého uskupení v parlamentních volbách. Získalo podle něho bezprecedentní mandát. Magyar zdůraznil, že chce být spolehlivým partnerem v Evropské unii a NATO. Prohlásil také, že chce přebudovat a rozšířit spolupráci visegrádské skupiny, která vedle Maďarska zahrnuje Česko, Slovensko a Polsko.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Podle Macinky Česko přišlo v Orbánovi o spojence, Havlíček poblahopřál vítězi

Česko ztratilo ve Viktoru Orbánovi spojence v EU, s budoucí vládou bude chtít mít nadstandardní vztahy, řekl pro CNN Prima News vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé). Podle něj výsledek není pro konzervativce špatná zpráva. Vicepremiér a ministr průmyslu Karel Havlíček (ANO) poblahopřál Péteru Magyarovi k přesvědčivému vítězství. O Orbánově prohře podle něj rozhodla po 16 letech jeho vlády „únava materiálu“, lidé chtěli změnu.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Evropa vítá vítězství Tiszy

Evropské srdce bije silněji, uvedla šéfka Evropské komise Ursula von der Leyenová k výsledku maďarských voleb. Vítězství opoziční Tiszy uvítal i francouzský prezident Emmanuel Macron, německý kancléř Friedrich Merz nebo ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Britský premiér Keir Starmer vítězství Tiszy označil za historický moment nejen pro Maďarsko, ale i pro evropskou demokracii.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami

Hrad a Černínský palác se střetly kvůli výrokům na adresu Trumpa

Prezident Petr Pavel dává dlouhodobě a jasně najevo, že mu záleží na dobrých vztazích se Spojenými státy a na jednotě a věrohodnosti NATO, řekl mluvčí prezidentské kanceláře Vít Kolář. Reagoval tak na prohlášení českého ministerstva zahraničí (MZV), v němž se distancovalo od Pavlových kritických slov na adresu prezidenta USA Donalda Trumpa a zdůraznilo, že se nejedná o oficiální pozici české vlády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Trump nařídil námořní blokádu Hormuzského průlivu

Americký prezident Donald Trump oznámil, že námořnictvo USA zahájí blokádu Hormuzského průlivu. Írán obvinil z vydírání celého světa. Námořnictvo má v mezinárodních vodách zadržovat lodě, které zaplatily Íránu mýtné za plavbu průlivem. Íránské revoluční gardy reagovaly, že jakákoliv vojenská plavidla mířící do Hormuzského průlivu budou pokládat za porušení dvoutýdenního příměří s USA a že se s nimi „tvrdě a rozhodně“ vypořádají.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Maďaři v rekordní účasti hlasovali v parlamentních volbách

Maďarsko v neděli vybíralo své zástupce v parlamentu. Volební účast byla podle serveru 24.hu nejvyšší od pádu komunistického režimu, když už v 17 hodin, dvě hodiny před uzavřením místností, dle Národního volebního úřadu dosáhla rekordu, v 18:30 pak činila 77,8 procenta. V roce 2022 přitom byla 62,9 procenta. O premiérské křeslo se utkali stávající předseda vlády Viktor Orbán a opoziční lídr Péter Magyar. Oba v neděli mluvili o svém nadcházejícím vítězství.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami
Načítání...