Johnson: Útok na exšpiona zřejmě nařídil sám Putin. Jed mohla mít Skripalova dcera v kufru

Pokyn k otravě ruského exšpiona Sergeje Skripala a jeho dcery nervovou látkou dal velmi pravděpodobně přímo ruský prezident Vladimir Putin. Oznámil to šéf britské diplomacie Boris Johnson. S jedem mohlo být v kontaktu až 131 lidí, někdo jej zřejmě dal Skripalově dceři do kufru už v Rusku. Kreml mezitím oznámil, že v nejbližší době zveřejní odvetu za britské sankce. Johnsonova obvinění označil za „šokující a neomluvitelná“.

„Proti Rusům jako takovým nic nemáme. Výsledkem toho, co se děje, nebude rusofobie. Naše roztržka je s Putinovým Kremlem a jeho rozhodnutím,“ zdůraznil Johnson s tím, že právě ruský prezident velmi pravděpodobně nařídil první použití nervové látky na evropské půdě od druhé světové války.

Moskva obvinění odmítá a chystá se v nejbližších hodinách oznámit reakci na britské sankce. „Jakákoli zmínka o našem prezidentovi v této souvislosti je šokující a neodpustitelné porušení diplomatických pravidel slušného chování,“ reagoval na Johnsonova slova Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.

Nahrávám video
Zpravodaj ČT Karas: Rusko zahájí trestní stíhání a chce spolupracovat
Zdroj: ČT24

Britové poslali ponorku do arktických vod

Londýn před pár dny oznámil, že vyhostí 23 ruských diplomatů a zavedl i další opatření včetně zrušení britsko-ruských schůzek na nejvyšší úrovni. Británie také poslala k Arktidě poprvé za dekádu ponorku, a to v rámci plánovaného cvičení s Američany, při němž se budou testovat bojové schopnosti v mrazivém počasí.

Bojovou látku dal někdo zřejmě Skripalově dceři Julii do kufru ještě před odletem z Moskvy, domnívají se podle Telegraphu britští zpravodajci. Julija zůstávává stejně jako její otec v kritickém stavu v nemocnici. Podle expertů dvojice nemá šanci se uzdravit.

Látku mohli pachatelé schovat do oblečení, kosmetiky nebo nějakého daru, který poté dvojice otevřela v domě v britském Salisbury. Do kontaktu s látkou se mohlo dostat až 131 lidí, sdělila policie.

Británii podpořili západní spojenci. Šéf NATO Jens Stoltenberg prohlásil, že Rusko podceňuje jednotu Aliance. Mluvčí Kremlu dal ale na vědomí, že Moskva z NATO nemá obavy a vyzval Londýn, aby poskytl Rusku informace o vyšetřování.

Rusko se rozhodlo posvítit si na případ samo, zaměří se na něj ruský vyšetřovací výbor. Kromě Skripalovy dcery se bude zabývat také nedávnou podezřelou smrtí ruského emigranta Nikolaje Gluškova v Londýně.

Corbyn varuje před novou studenou válkou

Putin útokem na Skripala může získat to, že svět jako ho známe, končí. Putinovi a Rusku se nelíbí institucionální nastavení světa, ve ktetém žijeme. Je to svět, který začaly modelovat USA po roce 1945.
Michael Romancov

Předseda britských labouristů Jeremy Corbyn mezitím varoval, aby se Británie nehnala vstříc nové studené válce, aniž by měla všechny důkazy o vině Ruska. „Tato hrozná událost vyžaduje především co možná nejdůkladnější a nejhorlivější vyšetření,“ napsal Corbyn v článku pro britský Guardian.

Podle publicisty Karla Pacnera i Michaela Romancova v analogii se studenou válkou nyní Rusku chybí oficiální ideologie, kterou by šířilo nebo se vymezilo vůči Západu. Rusko v čele s Putinem i oligarchy přijalo západní diskurz. Romancov připomněl v pořadu 90' ČT24, že ruští origarchové vydělávají v zemích volného obchodu a ve svobodných částech světa.

Putin se podle Romancova od svého nástupu snaží ukazovat Rusko v tom nejlepším světle jako moderní demokratickou zemi a to na spektakulárních akcích jako například olympijské hry nebo světový šampionát ve fotbale. „Ukázalo se, že to vede do slepé uličky,“ řekl Romancov.

Šéf nejsilnější opoziční strany ve Velké Británii si v posledních dnech vysloužil kritiku za to, že odmítal Moskvu kategoricky odsoudit, jak to učinila premiérka Theresa Mayová. Corbyn to v nejnovějším příspěvku odmítl – jeho strana prý nepodporuje Putina a Rusko by mělo být potrestáno, pokud budou k dispozici nové důkazy.

Nynější incident připomíná případ z roku 2006, kdy v Británii na otravu radioaktivním poloniem 210 zemřel bývalý ruský agent Alexandr Litviněnko, který již před smrtí obvinil ze své vraždy Putina. Litviněnko v roce 2001 získal politický azyl v Británii, přijal britské občanství a pracoval pro tamější tajnou službu. 

Podle publicisty Karla Pacnera sovětské popřípadě ruské tajné služby mají tradici likvidovat přeběhlíky už od 30. let. „Je to ruský rukopis. Podle mě je to výhružka dalším případným přeběhlíkům,“ uvedl v pořadu 90' ČT24 Karel Pacner.

Putin potřebuje respekt, potřebuje být rituálním způsobem vítán v Londýně, Paříži, Washingtonu stejně jako například čínský prezident.
Michael Romancov

Útok na Skripala je zprávou dovnitř, míní experti

Podle politikého geografa Michaela Romancova i bezpečnostního analytika Františka Šulce je útok na Skripala především zprávou dovnitř Ruska. Zpráva je podle Romancova nejsilnější směrem dovniř. Putin nedávno vyzýval ruské podnikatele a ruské občany žijící v zahraničí k návratu domů. „Ten signál může být ve skutečnosti silnější, než si teď dovedeme představit,“ řekl Romancov. S tím souhlasí i Šulc. 

  • Skripal sloužil ve vojenské špionážní službě GRU, jejíž základy byly položeny v roce 1918. Je řízena generálním štábem ruských ozbrojených sil a skládá účty přímo prezidentovi. Své špiony vysílá do celého světa.
  • Explukovníka Skripala odsoudil ruský soud v roce 2006 k třinácti letům vězení za špionáž ve prospěch Británie. Údajně za odměnu 100 000 dolarů poskytoval v 90. letech informace o ruských špionech působících v Evropě a Spojených státech, spolupracoval s britskou MI6. V roce 2010 ho spolu s dalšími třemi osobami Moskva vyměnila za deset svých špionů zadržených v USA. Tehdy šlo o největší výměnu agentů od konce studené války. Skripal se poté uchýlil do Británie, uvedla BBC.
  • Podle spolupracovníka ČT Ivana Kytky pak dostal v Británii penzi a skromný domek. „Upřímně, až doteď o něm nikdo neslyšel,“ dodal Kytka. Na Skripala pohlížela Moskva jako na vlastizrádce, který podle všeho vážně narušil ruskou špionážní síť v Británii a ve zbytku Evropy.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Svět

FT: Izrael sledoval Chameneího ochranku pomocí dopravních kamer

Izraelská tajná služba se nabourala do dopravních kamer v Teheránu, aby mohla sledovat ochranku nejvyššího vůdce Alího Chameneího a další íránské čelní představitele. S odkazem na informované zdroje o tom napsal deník Financial Times (FT). Spojené státy a Izrael v sobotu zahájily rozsáhlé údery na Írán, kterými mimo jiné zabily Chameneího a desítky dalších předních činitelů.
před 1 mminutou

Fox News: Hormuzský průliv podle americké armády uzavřen nebyl

Hormuzský průliv, přes který prochází zhruba pětina celosvětových dodávek ropy a také velké množství zemního plynu, podle oblastního velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM navzdory tvrzení Íránu uzavřen nebyl, uvedla v pondělí americká stanice Fox News. CENTCOM na žádost agentury Reuters o vyjádření nereagoval.
před 24 mminutami

USA v Íránu za tři dny zasáhly 1250 cílů, hlásí armáda

Spojené státy zasáhly v Íránu od počátku bojů přes 1250 cílů, oznámila v pondělí večer středoevropského času dle agentury Reuters americká armáda. Zničeno bylo všech jedenáct íránských lodí v Ománském zálivu, uvedlo zároveň oblastní velitelství amerických ozbrojených sil CENTCOM. Krátce poté doplnilo, že počet mrtvých amerických vojáků vzrostl na šest.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Cena plynu pro Evropu vzrostla kvůli Íránu téměř o polovinu

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pondělí v důsledku americko-izraelských útoků na Írán prudce zvýšila. Odpoledne krátce růst zrychlil až k padesáti procentům po zprávě, že katarská společnost QatarEnergy zastavuje kvůli útokům produkci zkapalněného zemního plynu (LNG). EU je významným odběratelem plynu z Kataru. Válka na Blízkém východě ovlivnila i akcie, cenu ropy, zlata nebo třeba bitcoinu.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

VideoSoud znovu řeší vraždu novináře Kuciaka. Reportéři ČT kauzu zmapovali

Nejsledovanější kriminální případ v historii Slovenska – úkladná vražda novináře Jána Kuciaka a jeho snoubenky Martiny Kušnírové – zatím trvá osm let. Dosud jej projednávaly tři soudy. Zhruba rok po vraždě si vyslechlo obvinění pět podezřelých, následujících sedm let však slovenským soudům nestačilo na to, aby případy všech vykonavatelů i objednavatelů vraždy přesvědčivě uzavřely. Tamní Nejvyšší soud nyní nařídil, že potřetí budou případ „rozebírat“ noví soudci. Proces tak začíná v podstatě znovu. Jedna z hlavních bitev se povede o výklad šifrovaných zpráv, které si před vraždou i po ní posílali obžalovaní Marian Kočner a Alena Zsuzová, kteří jsou podezřelí z toho, že novinářovu vraždu objednali. Sledovaný případ pro Reportéry ČT zmapoval Michael Fiala.
před 1 hhodinou

Kuvajt omylem sestřelil stíhačky USA, Katar hlásí likvidaci íránských bombardérů

Tři americké letouny F-15, které se ráno zřítily nad Kuvajtem, omylem sestřelila kuvajtská protivzdušná obrana, oznámilo regionální velitelství americké armády (CENTCOM). Příčina střelby se vyšetřuje, Kuvajt incident potvrdil. Všech šest členů posádek se bezpečně katapultovalo. Íránská armáda dříve oznámila, že zaútočila na americkou leteckou základnu v Kuvajtu a na plavidla v Indickém oceánu. Katar zároveň během dne sestřelil dva íránské bombardéry sovětské konstrukce, drony a balistické střely mířící z Iránu, píše al-Džazíra.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Macinka: Airbus v Jordánsku vyzvedne Čechy v úterý, druhý místo Egypta zamíří do Ománu

Tuzemský armádní airbus vyzvedne Čechy v jordánském Ammánu kvůli uzavření vzdušného prostoru až v úterý. Původně tam měl přistát v pondělí pozdě večer. Druhý větší airbus, který měl podle původního plánu doletět do egyptského Šarm aš-Šajchu v pondělí v 19 hodin, místo toho zamíří na Krétu a následně do Ománu. Změny oznámil na podvečerním brífinku ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé).
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Satelitní snímky ukazují škody po úderech na Blízkém východě

Izrael v pondělí třetím dnem pokračuje v rozsáhlých úderech vůči cílům v Íránu, které společně s USA zahájil v sobotu. Při úderech zemřel íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí a desítky dalších vysokých představitelů tamního režimu. Teherán v reakci spustil protiútok například na izraelský Tel Aviv, ale i na cíle v dalších zemích regionu. Satelitní snímky přibližují způsobené škody.
včeraAktualizovánopřed 2 hhodinami
Načítání...