Výstava o maršálu Koněvovi i s jeho sochou by mohla být v Domě pážat nebo na Strahovském stadionu

Muzeum paměti 20. století spolu s magistrátem vybírá místo pro výstavu o sovětském maršálovi Ivanu Koněvovi. Uvažuje se nad Domem pážat na Hradčanech. Podle ředitele muzea Jana Kalouse přichází v úvahu i Strahovský stadion, kam se má muzeum přestěhovat. Součástí expozice bude socha maršála, která od 80. let stála na náměstí Interbrigády v Praze 6. Muzeum lidem představí jeho roli v českých dějinách za pomoci osobních předmětů a dobových filmových záznamů.

„Expozici o maršálu Koněvovi chystáme v Domě pážat na Hradčanech. V budoucnu se ale nabízí Strahovský stadion, kam budeme naše muzeum společně s výstavou přesouvat,“ uvádí ředitel Kalous. Dům pážat je dočasným sídlem, protože se s magistrátem dohodl na přemístění. Tomu bude předcházet rekonstrukce stadionu.

„Jsme doposud v počáteční fázi plánů na rekonstrukci, která bude trvat několik let. Víme ale, že muzeum by se mělo umístit do jedné z kratších tribun, tedy buď severní, nebo jižní,“ říká Václav Vorlíček, asistent náměstka primátora pro oblast územního rozvoje a plánovaní.

Muzeum si vzhledem k vládním nařízením stále není jisté, na kdy by mělo akci naplánovat. „Je možné, že bychom za podmínky zlepšování pandemie od léta dokázali už příští rok expozici v Domě pážat zpřístupnit veřejnosti,“ sděluje ředitel. „Máme samozřejmě i záložní plány. Ve hře je stále přespříští rok, ale i on-line verze expozice,“ dodává Kalous.

Politici s výstavou souhlasí

Součástí výstavy bude socha maršála Koněva, kterou Praha 6 nechala 3. dubna odstranit z původního místa na náměstí Interbrigády. Krátce na to ji propůjčila Muzeu paměti 20. století. „Součástí smlouvy s muzeem je, že se musí o sochu řádně starat a najít jí vhodné místo pro vystavení,“ sdělil pro ČT starosta Městské části Prahy 6 Ondřej Kolář. Smlouva o propůjčení sochy je platná do roku 2029.

Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) zdůraznil nutnost vhodného zacházení s ohledem na emoce, které Koněv vyvolává především v Kremlu: „Česko by mělo ve svém vlastním zájmu dodržet to, k čemu se jednou zavázalo. Tedy zajistit soše důstojné zacházení a najít pro ni vhodné místo.“

Výstava má ukázat i další historické předměty

Výstava bude obsahovat i historické předměty, které souvisely s Koněvovým životem v Československu. „Praha Koněvovi v minulosti udělila čestné občanství. Vystavíme například tuto listinu,“ dodává Kalous s tím, že by rádi získali i další důležité předměty k výstavě, jako jsou doprovodné cedule, které u sochy byly, nebo původní projekce, které s Koněvem přímo souvisí. „Chceme udělat udržitelnou expozici, která bude věcně informovat o jeho životě a vazbách na komunistický režim,“ uzavírá ředitel.

Pomník maršála Koněva v Praze 6 byl odhalen na počátku 80. let. V roce 2015 se vyostřily dlouhodobé porevoluční spory o jeho existenci. Několikrát ho neznámí lidé polili barvou nebo popsali nápisy upozorňujícími na jeho neblahé působení ve službách totalitního sovětského režimu. Praha 6 usoudila, že už nedokáže zajistit jeho bezpečnost a v dubnu 2020 ji přemístila do depozitáře v Měšicích za Prahou.

Ivan Stěpanovič Koněv byl sovětský vojevůdce a maršál, který se podílel na vyhnání nacistů a nástupu komunistů ve značné části východní Evropy. Podílel se také na potlačení maďarského povstání roku 1956 a výstavbě Berlínské zdi.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Summit EU vyzval k zastavení útoků na energetiku v íránské válce. Řešil i konkurenceschopnost

Prezidenti a premiéři zemí Evropské unie (EU) vyzvali k zastavení útoků na energetická zařízení v íránské válce, jejíž aktuální eskalace výrazně zvedá ceny ropy a plynu. Na summitu v Bruselu se zabývali i dopady konfliktu, zejména pokud jde o ceny energií. Lídři debatovali i o posilování konkurenceschopnosti EU. Český premiér Andrej Babiš (ANO) vystoupil mezi prvními a zopakoval požadavek na změnu systému emisních povolenek EU ETS. Právě jejich podoba patří mezi sporné body jednání.
07:12Aktualizovánopřed 20 mminutami

VideoSpráva železnic opravila železniční zastávku, ke které roky nejezdí vlaky

Správa železnic opravila za půl milionu nádraží v Kostelci u Heřmanova Městce včetně perónu pro osobní dopravu. Na trati ale řadu let nejezdí žádné osobní vlaky a podle kraje ani v budoucnu jezdit nebudou. Zastávku nutně nepotřebuje ani starostka Kostelce u Heřmanova Městce Eva Jiráková (nestr). Od centra obce je vzdálená skoro kilometr. „My jednu zastávku máme. Na Písníku je zastávka, a tahle zastávka je trošku stranou,“ sdělila Jiráková. Správa železnic hájí rekonstrukci tím, že projekt vznikl v době, kdy ještě na trati provoz byl.
před 3 hhodinami

Klempíř odvolal šéfku Národní galerie Knastovou

Ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) ve čtvrtek odvolal generální ředitelku Národní galerie Praha (NGP) Alicji Knastovou. Odborná veřejnost ji kritizovala kvůli stylu komunikace či minimalistickému výstavnímu programu. Podle ministra galerie potřebuje výraznější odborný rozvoj a ambici posunout se mezi přední evropské instituce. NGP zatím povede dosavadní ředitelka sbírky starého umění Olga Kotková. Podle Deníku N hodlá ministerstvo v příštích měsících vypsat výběrové řízení na ředitele NGP.
16:09Aktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoTrošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, připouští Schiller

Předseda senátního výboru pro záležitosti EU Jan Schiller (ANO) doufá, že se lídři zemí EU na probíhajícím summitu dohodnou na zastropování cen emisních povolenek. Podle něj je to krok, po kterém volá průmysl. Domnívá se, že Česko by mělo dostat výjimku ze systému povolenek pro řadu průmyslových odvětví. „Trošku jsme zanedbali investování do obnovitelných zdrojů, ale na druhou stranu nemáme takové možnosti jako země, které do toho investovaly,“ obhajuje tuzemskou pozici při vyjednávání. V Interview ČT24 odpovídal na otázky moderátora Jiřího Václavka i ohledně chystaných změn ekonomické legislativy EU, rozhodnutí premiéra Andreje Babiše (ANO) jet na summit NATO místo prezidenta Petra Pavla či rozpočtového určení daní.
před 3 hhodinami

Pavel: Babiš by na summitu asi dokázal lépe vysvětlit, proč Česko neplní závazky

Je zřejmě pravda, že premiér Andrej Babiš (ANO) by dokázal lépe vysvětlit důvody, proč Česko neplní své závazky k NATO, řekl prezident Petr Pavel k české účasti na červencovém summitu Severoatlantické aliance (NATO). Uvedl také, že o tom, že by na summit měl jet Babiš spolu s ministrem zahraničí Petrem Macinkou (Motoristé), nikoli on jako prezident, se dozvěděl ve středu z médií. Očekává, že s premiérem bude o věci ještě hovořit.
08:59Aktualizovánopřed 4 hhodinami

Ropa i plyn dál zdražují, exportní přístav v Rudém moři přestal nakládat

Ceny ropy pokračují v růstu kvůli útokům na Blízkém východě. Severomořská ropa Brent se krátce po 08:00 SEČ dostala nad 114 dolarů (přes 2400 korun) za barel, dopoledne už to bylo přes 119 dolarů (asi 2530 korun). Později o část zisků přišla, odpoledne se držela nad 110 dolary za barel. Navíc čelil útoku důležitý exportní bod na pobřeží Rudého moře – přístav Janbu, který dle Reuters následně přestal krátce surovinu nakládat. O třetinu poskočily ve čtvrtek ráno vzhůru i ceny plynu pro evropský trh. Následně lehce poklesly.
08:14Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Podívejte se, kolik kde přibylo aut a jak pomohly obchvaty

Intenzita dopravy na českých dálnicích se za posledních pět let zvýšila o dvanáct procent, denně po nich projede v průměru 34 400 vozidel. Nejvytíženějším úsekem je dálnice D1 mezi Chodovem a Průhonicemi, kde loni projelo za 24 hodin průměrně 106 976 aut, o třetinu více než v roce 2020. Data rovněž ukazují, že nové úseky dálnice D35 nebo obchvaty měst jako Jaroměř či Otrokovice výrazně odvádějí ze sídel tranzitní dopravu. Vyplývá to z předběžných výsledků celostátního sčítání dopravy, o kterých informovalo Ředitelství silnic a dálnic (ŘSD).
14:20Aktualizovánopřed 7 hhodinami

Marže čerpacích stanic se snižují, říká ministerstvo financí

Monitoring ministerstva financí ukázal, že čerpací stanice marže od začátku americko-izraelského útoku na Íránu a po spuštění monitoringu postupně snižují. Běžné marže u litru nafty byly před krizí 2,70 až 3,20 koruny, po vypuknutí konfliktu klesly na 1,90 až 2,60 koruny. Po spuštění monitoringu se dále snižovaly až k jedné koruně. Marže 2,35 až 2,60 koruny u benzinu zůstala v době před vypuknutím konfliktu a po něm stejná. Po spuštění monitoringu klesala ke 2,10 koruny.
14:45Aktualizovánopřed 8 hhodinami
Načítání...