Koněv pozbyl čestného občanství Prahy. Nebyl to čestný člověk, řekl primátor Hřib

Sovětský maršál Ivan Koněv přestal být čestným občanem Prahy, kterým byl od června 1945, rozhodli o tom zastupitelé. Důvodem jsou některé jeho problematické činy, například bombardování Mladé Boleslavi po válce či podíl na potlačení protestů v Maďarsku v roce 1956. Odebrání občanství kritizovali někteří opoziční zastupitelé ANO, kteří to považují za zbytečné gesto a populistický krok.

Koněv byl ruský vojevůdce a sovětský maršál. Na konci druhé světové války se podílel na osvobození Prahy, části Polska, Slezska a Saska. Vedl také krvavé potlačení povstání v Maďarsku v roce 1956 a působil v Berlíně v době výstavby berlínské zdi.

Podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti), který zastupitelům dokument předložil, vyšly postupem času najevo skutečnosti, kvůli kterým podle něj nebyl Koněv čestným člověkem. „Proto nemůže být ani čestným občanem,“ řekl.

Koněvovy problematické činy

Čestným občanem hlavního města se Koněv stal 6. června 1945. Akt udělení čestného občanství je podle dokumentu schváleného zastupiteli nutné vnímat v dobovém kontextu a s ohledem na další historický vývoj Československa, kdy byl oficiálně povolen jediný výklad událostí a některá fakta byla potlačena a zamlčena.

Mezi nimi Hřib zmínil, že vojsko vedené Koněvem přišlo do Prahy až po uzavření dohody mezi pražskými povstalci a vedením německé nacistické posádky o odchodu z města. Další je to, že Koněv rozhodl o bombardování Mladé Boleslavi 9. května 1945, tedy den po konci války. Tehdy zemřelo 148 místních obyvatel včetně dětí.

Problematické je také působení maršála jinde v Evropě, a to třeba při krvavém potlačení maďarského povstání v roce 1956, kdy zemřely tisícovky maďarských civilistů. Působil jako velitel v Berlíně v letech 1961 až 1962 při takzvané druhé berlínské krizi, která vyvrcholila stavbou berlínské zdi.

„Zastával vyhraněné ideologické postoje, nesouhlasil například s rozhodnutím Nikity Chruščova kritizovat Stalinovy zločiny a odsoudit kult jeho osobnosti. V reakci na demokratizační snahy zamýšlel také vojensky zasáhnout v říjnu 1956 v Polsku,“ píše se v dokumentu.

Prokop: Je to populistický předvolební krok

Postup města kritizovali někteří opoziční zastupitelé ANO. „Já z toho (odejmutí občanství) nadšený nejsem, přestože odsuzujeme ruskou agresi,“ řekl předseda zastupitelů ANO Ondřej Prokop. Postup města označil za populistický předvolební krok. „Jinak to neumím nazvat,“ dodal.

Prokop následně vznesl řečnickou otázku, proč vedení města nevybralo někoho z dalších Rusů, kteří mají čestné občanství. Koaliční zastupitel a europoslanec Jiří Pospíšil (TOP 09) označil krok města v současné situaci za zbytný.

Kritiku odmítli koaliční zastupitelé Jan Wolf (KDU-ČSL) a Jan Hora (Piráti). Podle Wolfa je odebrání občanství na místě a nepovažuje jej za přepisování historie. Hora řekl, že jde o napravení historie.

Při diskusi vystoupila jedna z občanek, která obhajovala ruského prezidenta Vladimira Putina a řekla, že Rusko se pouze brání. Zastupitelé na její slova reagovali bučením, tlučením do lavic a pískáním. Pospíšil a Hora následně řekli, že se žena zřejmě dopustila trestného činu.

„Doufám, že se ukáže, že to bylo nějaké virální video nebo stand-up comedy. Nesouvisí to s odebíráním čestného občanství. Bylo to něco děsivého, po čem by měl někdo sedět,“ doplnil opoziční zastupitel Radomír Nepil (ANO).

S postavou maršála Koněva a jeho životem se magistrát i některé radnice vypořádávají v několika posledních letech. Praha 6 nechala předloni v dubnu odstranit jeho sochu z náměstí Interbrigády v Bubenči.

Koněvova ulice? Svůj názor mohou vyjádřit i obyvatelé Žižkova

Radnice Prahy 3 zase chce přejmenovat Koněvovu ulici po prvním starostovi Žižkova Karlu Hartigovi. Její obyvatelé a podnikatelé, kteří mají v lokalitě sídlo firmy, se mohou do konce května v průzkumu k návrhu vyjádřit. Podle mluvčího radnice se průzkumu může účastnit asi pět tisíc osob a zhruba pět set firem. 

Zastupitelé by o věci měli jednat 21. června. Pokud zastupitelstvo městské části návrh schválí, bude přejmenování ulice projednávat magistrátní místopisná komise a následně radní hlavního města. To, od kdy by případně mohla ulice nést nové jméno, nelze podle radního pro strategické plánování a participaci Pavla Křečka (STAN) předjímat.

V případě, že by došlo k přejmenování ulice, počítá radnice se zřízením infolinky a informačního webu a s rozšířením úředních hodin, aby si obyvatelé ulice mohli na úřadu vyměnit občanský průkaz a v případě vlastnictví auta či motorky také technický průkaz.

Lidé v Jičíně s přejmenováním ulic nesouhlasili

Podobná anketa proběhla i v Jičíně v Královéhradeckém kraji. Lidé a firmy tam jednoznačně odmítli možnost přejmenování ulic Ruská a M. Koněva. Proti změně názvu se vyslovilo 86 procent ze 152 hlasujících.

Radní vzali výsledky ankety na vědomí a na jejich základě doporučili zastupitelům zamítnout podněty vyzývající k přejmenování ulic, uvedl mluvčí radnice Jan Jireš.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Regiony

VideoNová pražská nemocnice má vzniknout v Letňanech či Vysočanech

Vládní zmocněnec pro výstavbu nové pražské nemocnice Pavel Scholz chce mít do roka hotový investiční záměr projektu. Stát nyní vybírá vhodné pozemky, mezi zvažovanými lokalitami jsou Letňany a Vysočany. Nové zařízení má v budoucnu převzít akutní péči od tří stávajících zdravotnických zařízení, v jejichž areálech by tak vznikly kapacity pro následnou a dlouhodobou péči.
před 9 hhodinami

Zbrojovka po požáru v Pardubicích očekává škody ve stamilionech

Zbrojařská společnost LPP Holding předpokládá, že škody po pátečním požáru v její hale a administrativní budově v Pardubicích budou ve stamilionech korun. Televizi Nova to v neděli řekla a ČTK potvrdila mluvčí firmy Martina Tauberová. Policie požár prověřuje pro podezření na teroristický útok. Pracuje se čtyřmi verzemi vzniku požáru, u všech s podezřením na úmyslné zavinění. Ohledání místa ukončili policisté v neděli ráno.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Za bezpečnost odpovídá i stát, tepal Červíček výrok Babiše. Vondráček se premiéra zastal

Nedělní debata moderovaná Martinem Řezníčkem se věnovala především požáru haly LPP Holdingu v Pardubicích. Senátor a bývalý policejní prezident Martin Červíček (ODS) kritizoval výrok premiéra Andreje Babiše (ANO), podle něhož si mají firmy zajišťovat bezpečnost především samy, zatímco předseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) premiéra hájil a mluvil o nutnosti spolupráce. Šéf Pirátů Zdeněk Hřib označil Babišův výrok za nehorázný. Vládní zmocněnec Filip Turek (za Motoristy) odmítl, že by kabinet v oblasti bezpečnosti něco zásadního zanedbal. Hosté diskuse se věnovali také tomu, kdo má Česko zastupovat na červnovém summitu NATO.
včeraAktualizovánovčera v 16:38

VideoHosté Nedělní debaty mluvili o demokracii a občanské společnosti

Na sobotní demonstraci Milionu chvilek proti určitým krokům vlády se dle organizátorů v Praze na Letné sešly statisíce lidí. Podle předsedy spolku Mikuláše Mináře je to signál pro vládu, ale i zpráva pro opozici. Občany vybídl, aby podporovali politické strany nebo do nich i vstoupili. „Každý si musí najít svůj způsob občanské iniciativy,“ míní Minář. Bývalý novinář a politik Vladimír Mlynář se proti rétorice Milionu chvilek vymezil. „Nemám pocit, že je unášen stát,“ podotkl Mlynář s tím, že ačkoli se mu řada vládních kroků nelíbí, „důvod jít demonstrovat neviděl“. Ředitel Člověka v tísni Šimon Pánek s Mlynářem souhlasí v tom, že podstata demokracie ohrožena není, demonstraci však vnímá jako kultivovaný dialog s vládou. „S oponentem se má hledat kompromis,“ myslí si Pánek. Nedělní debatu ČT moderoval Martin Řezníček.
včera v 15:52

Dotace na zadržování vody v krajině se tenčí, resort chce do budoucna víc peněz

Dotace na revitalizace toků a budování tůní se tenčí. Jde o poslední peníze na opatření, jak udržet vodu v krajině. Možnost žádat o podporu skončí v červnu. A nejde jen o ně. Ministerstvo životního prostředí už také rozdělilo víc než tři čtvrtiny prostředků, které má z unijních fondů k dispozici.
včera v 13:42

VideoNa demonstraci do Prahy dorazili lidé z celé republiky

Na sobotní demonstraci na pražské Letné dorazili lidé z celé republiky a napříč generacemi. Do metropole přijeli vyjádřit nesouhlas s vývojem posledních týdnů i obavy o budoucnost země, bezpečnost nebo postavení médií. Kvůli akci policie usměrňovala dopravu a dopravní podnik zavedl mimořádnou tramvajovou linku.
21. 3. 2026

Na pražské Letné lidé protestovali hlavně proti krokům Babišovy vlády

Na Letné v Praze se v sobotu odpoledne konalo shromáždění nazvané Nenecháme si ukrást budoucnost. Akce chtěla podle předsedy iniciativy Milion chvilek Mikuláše Mináře upozornit na nebezpečí eroze demokracie, oligarchizace společnosti a na kroky vlády Andreje Babiše (ANO), které k nim dle něj směřují. Organizátoři očekávali na akci statisícovou účast, ke shromážděným lidem promluvila kromě Mináře i řada dalších řečníků. Protest trval nakonec přibližně dvě a půl hodiny.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026

Zbrojovka odmítla slova Babiše, že objekt v Pardubicích neměla dost zabezpečený

Zbrojařská společnost LPP Holding, jejíž areál v Pardubicích v pátek zapálili zatím neznámí pachatelé, odmítla dřívější tvrzení premiéra Andreje Babiše (ANO), že příslušný objekt nebyl dostatečně zabezpečený. Areál byl chráněn standardními i nadstandardními bezpečnostními prvky v souladu s platnou legislativou, sdělila v sobotu v podvečer mluvčí holdingu Martina Tauberová.
21. 3. 2026Aktualizováno21. 3. 2026
Načítání...