Podmínky pro ukrajinské uprchlíky v Česku jsou přísnější. Zranitelné skupiny ale získají větší podporu

Nahrávám video

Podmínky pro ukrajinské uprchlíky se s novým rokem zpřísnily. Česko omezilo jejich bezplatné ubytování. Naopak posílilo podporu zranitelných běženců – třeba matek s malými dětmi. Ostatní chce motivovat k aktivnějšímu zapojení na pracovním trhu.

K dispozici jsou cizincům různé kurzy. Jednoho z nich se účastnila i Maryna Kopynová, která uprchla z Ukrajiny před válkou. Během šestitýdenního kurzu se naučila, jak získat živnostenský list, sestavit životopis a kde hledat práci. Pracovat by chtěla jako švadlena. „Pro mě je moc náročné najít práci, protože neumím dost česky,“ podotýká Maryna.

Dalším ženám pracovní uplatnění komplikují nejen problémy s češtinou. „Kdyby tu byl manžel, mohla bych jít do práce. Jsem ale s dítětem sama, tak nemůžu. Soukromá školka je drahá,“ vysvětluje Olena Zubarevová.

Na pražské ubytovně bydlí zdarma. Na sebe a dítě, stejně jako další Ukrajinka Viktoria Kiseljovová, pobírá dávku lehce přes osm tisíc měsíčně. „Pokud hodně šetříte, máte dost na jídlo a oblečení. Dítě totiž velmi rychle roste,“ uvedla Viktoria.

Vyšší příspěvek na bydlení

Od ledna zranitelní uprchlíci mohou čerpat o několik tisíc vyšší pomoc na bydlení. Dosáhnou na ni ale pouze v případě, že bydlí v bytech, nikoliv na ubytovnách či v penzionech.

„Nouzové ubytování není úplně ideálním prostředím pro úspěšnou adaptaci a integraci, na které máme zájem, a zároveň ta úprava bude poté i finančně levnější,“ podotýká ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL).

Nově příchozí uprchlíci nyní o nouzové ubytování mohou žádat jen v krajském asistenčním centru v Ostravě. Od září ho zdarma budou mít pouze tři měsíce místo původních pěti. „Není možné si vybírat ubytování. Budou přerozdělováni podle kvót do jednotlivých krajů,“ uvedla vedoucí ubytování a krátkodobého přístřeší v Ostravě Alice Neupauerová.

„Je to nouzové ubytování po příchodu, které stát poskytne, ale poté je potřeba i příchozím z Ukrajiny říci, že to není úplně jednoduché na trhu s bydlením v České republice,“ podotýká také ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Běženci, kterým v březnu vyprší roční vízum, si ho mohou prodloužit o další rok.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoČeští pacienti se k inovativním lékům dostávají pomaleji než dřív

O půl roku se v průběhu posledních dvou let prodloužilo čekání pacientů na inovativní lék, ukázala analýza Evropské federace farmaceutického průmyslu. Přístup k němu nemají všichni, a ti, kteří ano, musí pojišťovnu pravidelně žádat o úhradu. „Včasný přístup k inovativní léčbě zabraňuje vyšším nákladům v průběhu rozvinutí nemoci,“ říká ekonom Aleš Rod. Zástupci výrobců teď s ministerstvem jednají o reformě takzvané centrové léčby – aby se moderní přípravky dostaly včas k co největšímu množství pacientů.
před 5 hhodinami

Zdražování zrychluje. ČNB inflaci připustit nechce, kabinet to kritizuje

Renomované instituce opouštějí optimistické scénáře a upravují své prognózy. Bankovní asociace i ministerstvo financí nově očekávají letošní inflaci dvě a půl procenta. Důvodem jsou dopady války na Blízkém východě, kvůli které mají navíc příští rok spotřebitelské ceny růst ještě razantněji, a to až nad tři procenta, tedy za hranici tolerančního pásma centrální banky. Její guvernér Aleš Michl růst inflace odmítl připustit i za cenu ekonomických škod, což premiér Andrej Babiš (ANO) kritizuje.
před 6 hhodinami

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 12 hhodinami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 12 hhodinami

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 12 hhodinami

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 13 hhodinami

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 13 hhodinami

Pouť do Brna připomněla odsun Němců. Někteří smíření nechtějí, řekl Vystrčil

Lidé na Brněnsku se v sobotu vydali z Pohořelic do Brna na pochod dlouhý asi třicet kilometrů, zvaný Pouť smíření. Letos byla připomínka pochodu smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nepořádají v Německu, ale v Česku. Účastníci se však setkali i s odporem, který na akci nepřímo kritizoval předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS). Památník pochodu smrti dokonce někdo pomaloval hákovými kříži.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...