Ukrajinské uprchlíky zřejmě čeká další omezení státní podpory. Mnozí se stěhují do levnějšího

Události: Uprchlíci jsou nuceni hledat levnější ubytování (zdroj: ČT24)

Uprchlíci z Ukrajiny zřejmě přijdou příští rok o další část státní podpory. Podle ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) by se to mělo týkat třeba nouzového ubytování. Po poslední úpravě z letošního července už přišla podle resortu práce o možnost bydlení zdarma asi tisícovka takzvaných zranitelných běženců, ke kterým patří matky s dětmi nebo senioři.

„Pomoc ukrajinským uprchlíkům se prostě postupně bude snižovat. My v příštím roce budeme třeba navrhovat i zkrácení doby pro nouzové ubytování ze sto padesáti na devadesát dnů,“ uvedl Rakušan.

Mnozí uprchlíci už za stávající situace musí hledat levnější alternativy. Například ukrajinská uprchlice Ljubov Verbecká se svou matkou a dětmi žila rok zdarma na ubytovně v Poděbradech, nyní už ale musí platit. „Pokoj mou rodinu stojí čtyřiadvacet tisíc korun. Je to skoro celý můj plat. A také musíte děti nakrmit a koupit léky, když jsou nemocné,“ přiblížila. Proto si sehnala menší a levnější byt. To se mnohým jiným uprchlicím ale nepovedlo a ubytovně už tak narostl dluh na dvě stě tisíc.

„Nikoho zatím nevystěhujeme, ale chceme pomoc státních orgánů,“ řekl jednatel ubytovacího zařízení Milan Suchomel.

Existenční potíže se dotýkají také Kateryny Fedjačkové. Za ubytování jí vznikl dluh, proto si v Praze požádala o dávku mimořádné okamžité pomoci. V posledních týdnech o tuto pomoc žádají denně desítky uprchlíků. „Vydělávám 15 300 korun měsíčně. Na ubytovně mám platit za sebe a dítě osmnáct tisíc,“ postěžovala si Fedjačková. Alternativní levnější bydlení zatím nenašla.

Úřad jí vyhověl a stávající dluh uhradí, dávka je ale zpravidla jednorázová a není určená k úhradě opakujících se předvídatelných nákladů, třeba nájemného. Fedjačková tak třeba neví, jak bude platit za bydlení od listopadu dále.

„Chceme, aby si uprchlíci bytovou situaci vyřešili. To znamená, je to dočasný mechanismus,“ podotýká generální ředitel Úřadu práce Daniel Krištof.

O problematické situaci mluví neziskové organizace. „Ve chvíli, kdy někdo vydělává minimální mzdu, což často je, protože uprchlík je v situaci nekvalifikované práce, tak z toho uplatit komerční bydlení je skoro nereálné,“ prohlásil Matěj Šulc z Organizace pro pomoc uprchlíkům.