Deloitte strana 2 z 3

Schodek státního rozpočtu ke konci července klesl na 214,1 miliardy korun z červnových 215,4 miliardy korun. Informovalo o tom ministerstvo financí. Vylepšit bilanci pomáhá třeba vyšší výběr daně z příjmů. K dodržení plánovaného celoročního deficitu budou ale podle ministra financí nutné další škrty. Výsledek hospodaření státu za prvních sedm měsíců roku je druhý nejhorší od vzniku samostatného Česka. Loni byl deficit ke konci července 192,7 miliardy korun.

Meziroční pokles maloobchodních tržeb v Česku v dubnu zpomalil na 7,7 procenta z březnových 9,5 procenta. Tržby obchodníků klesají dvanáctý měsíc v řadě. Vyplývá to ze zveřejněných údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ). V meziměsíčním srovnání se tržby v maloobchodě v dubnu snížily o 0,3 procenta.

Průmyslová produkce v Česku v únoru meziročně vzrostla o dvě procenta. Vrátila se tak k růstu po lednovém poklesu o 1,9 procenta. K bilanci nejvíce přispěla výroba automobilů, která byla ve srovnání s loňským únorem vyšší zhruba o čtvrtinu, oznámil Český statistický úřad (ČSÚ). České stavebnictví v únoru naopak zpomalilo o více než čtyři procenta. K poklesu dle statistiků přispělo nepříznivé počasí a vysoká srovnávací základna. V přebytku 14,3 miliardy skončil zahraniční obchod, je tak nejvyšší od dubna 2021.

Úpravy v systému penzí, které připravuje vláda Petra Fialy (ODS), nejsou penzijní reformou, ale jen změnou parametrů. V Interview ČT24 to prohlásil ekonom a nově i poradce prezidenta Petra Pavla David Marek. Za skutečnou systémovou reformu by považoval zvýšení důrazu fondové složky důchodového systému. Reforma penzí se podle něj měla řešit před pětadvaceti lety, nyní už je podle něj pozdě.

Mimořádná červnová valorizace důchodů prohloubí dluhy — u vládou navrhované snížené verze o patnáct miliard korun, v původní nezměněné podobě o 34 miliard. I bez toho by letos dle odhadů skončil penzijní účet osmdesát miliard korun v minusu.

O hlasy voličů bude v prezidentských volbách usilovat Danuše Nerudová. Ekonomka v minulosti vedla z pozice rektorky Mendelovu univerzitu v Brně, působila také v Komisi pro spravedlivé důchody a iniciativě KoroNERV-20. Záměr ucházet se o post prezidenta oznámila na konci května. Je občanskou kandidátkou, svými podpisy ji podpořilo přes osmdesát tisíc lidí.

Spotřebitelské ceny v Česku v listopadu meziročně stouply o 16,2 procenta. Tempo inflace zrychlilo, v říjnu byly ceny meziročně vyšší o 15,1 procenta. Analytici očekávali zvýšení o několik desetin procentního bodu. Meziměsíčně ceny stouply o 1,2 procenta. Vývoj byl ovlivněn zejména vyššími cenami bydlení, dál zdražily i potraviny a částečně přispěla i nižší srovnávací základna loňského roku, v jehož posledních dvou měsících došlo k odpuštění DPH u elektřiny a plynu, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků inflace zůstane na vysoké úrovni i v dalších měsících.

Česká ekonomika bude v příštím roce stagnovat, hrubý domácí produkt (HDP) se zvýší o 0,1 procenta po letošním růstu o 2,4 procenta. Hospodářské oslabení způsobí zejména pokles spotřeby domácností v důsledku vysoké inflace. Růst cen by ale měl v příštím roce zpomalit na 9,7 z letošních 15,4 procenta. Ke dvěma procentům by se inflace měla vrátit v roce 2025. Vyplývá to z výsledků pravidelného průzkumu ministerstva financí k vývoji ekonomiky na základě prognóz 16 tuzemských odborných institucí.

Nezaměstnanost v Česku dosáhla v říjnu 3,5 procenta, zůstala tak na stejné hodnotě jako v září. Počet uchazečů o práci se oproti předchozímu měsíci snížil o 588 na 255 792. Ubylo i nabízených volných míst, jejich počet klesl zhruba o 8,7 tisíce na 297 360. Údaje v úterý zveřejnil Úřad práce ČR.

Růst cen v Česku znovu zrychlil, meziroční inflace dosáhla v září 18 procent. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny týkající se bydlení, a to především zdražení energií.

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy korun z červnových 183 miliard. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, šlo o nejvyšší schodek od vzniku Česka.

Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Pro rozhodnutí opět hlasovalo pět ze sedmi členů rady. Dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Schodek státního rozpočtu ke konci května vzrostl na 189,3 miliardy korun z dubnových 100,1 miliardy. Loni ke konci května rozpočet vykázal deficit 255 miliard korun, což byl nejhorší květnový výsledek od vzniku České republiky. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na celý letošní rok počítá v březnu schválený státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Podle ekonomů je ale už teď jasné, že na konci roku bude schodek vyšší, a to přes 300 miliard.

Dostupnost nového bydlení v Česku je ve srovnání 22 evropských zemí druhá nejhorší za Srbskem. Data společnosti Deloitte říkají, že nový byt vyjde na víc než 12 průměrných hrubých ročních platů. V Srbsku je to 15, zatímco v Německu šest a v Irsku jen tři. Našetřit na vlastní bydlení vedle běžných výdajů pro Čechy prakticky není možné.

Spotřebitelské ceny v květnu meziročně stouply o 2,9 procenta, v porovnání s předcházejícím měsícem pak o 0,2 procenta, podepsalo se na tom hlavně zdražování pohonných hmot, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Benzin byl podle statistiků nejdražší od října 2019, nafta od loňského února. Růst je o něco nižší, než se předpokládalo, analytici předvídali zrychlení meziroční inflace v úrovni 3,2 procenta. Analytici v dalších měsících očekávají inflaci kolem tří procent.

Bytové nájemné v Praze a krajských městech na konci loňského roku kleslo mezikvartálně v průměru o 3,3 procenta na 237 korun za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha s 287 korunami, nejlevnější Ústí nad Labem s průměrným nájemným 170 korun za metr čtvereční. Vyplývá to z údajů poradenské společnosti Deloitte. Ty na on-line konferenci Asociace nájemního bydlení zveřejnil manažer v oddělení nemovitostí firmy Petr Hána.

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků bylo za růstem mezd vyplácení odměn ve zdravotnictví či růst platů ve školství. Vliv mělo i propouštění nízkopříjmových zaměstnanců.

Koronavirová krize zasáhla Jihomoravský kraj výrazně, velké ztráty hlásí například Veletrhy Brno, které se dostaly do ztráty až 280 milionů korun. Vedení města i samotného výstaviště ale věří, že vystavovatelé se do moravské metropole vrátí, hledá se však i další využití pro rozsáhlý areál. Velké dopady měla krize také na vinaře, někteří se kvůli restrikcím dostali do velkých finančních problémů. Dopadům pandemie se věnuje pořad České televize SeČTeno.

Stavební povolování je v Česku rekordně pomalé, v mezinárodním srovnání se republika umisťuje za rozvojovými zeměmi. Vysoká poptávka a zároveň nedostatek bytů vyhnaly ceny tak vysoko, že se pro řadu lidí stalo vlastní bydlení nedostupné. Složitá byrokracie a pomalý postup úředníků komplikuje život nejen velkým investorům, ale také drobným stavitelům, kteří si chtějí třeba jen rozšířit rodinný dům. Tématu se věnoval nový ekonomicko-publicistický pořad České televize Bilance.

České hospodářství letos vstoupilo do druhého roku pandemie koronaviru. Rozštěpeno na obory, které jedou na plné obrátky, a naopak na ty, které se úplně zastavily. Přinášíme názory podnikatelů, odborů i analytiků na některé momenty hospodářského života, které se letos mohou stát významnými.

Spolumajitel investiční skupiny Penta Investments Jaroslav Haščák, jehož slovenská policie v úterý zadržela a obvinila z korupce, se s ohledem na situaci vzdává všech výkonných pozic ve skupině. Zůstává ale jejím spoluvlastníkem, sdělila ve středu Penta. Haščákovy výkonné funkce přebírá Iain Child.

Rada České televize (ČT) ve středu zvolila novou pětičlennou dozorčí komisi. Zasednou v ní Michal Petrman, Petr Juchelka, Jan Lamser, Eva Hubková a Zuzana Prokopcová. Rada vybírala z 12 kandidátů, které během veřejného zasedání blíže nepředstavila. Dosavadních pět členů poradního orgánu rada kvůli vážným výhradám odvolala před dvěma týdny.

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad, hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zotavení ekonomiky zaznamenaly i další evropské státy.

Lidi mají v bankách rekordní množství peněz a úspory rostou jako nikdy dřív. Podle analytiků se domácnosti připravují na všechno neznámé, co přináší druhá vlna epidemie. Podobně se chovají i firmy. Pro ekonomiku to moc dobrá zpráva není.