Deloitte strana 2 z 3

Nezaměstnanost v Česku dosáhla v říjnu 3,5 procenta, zůstala tak na stejné hodnotě jako v září. Počet uchazečů o práci se oproti předchozímu měsíci snížil o 588 na 255 792. Ubylo i nabízených volných míst, jejich počet klesl zhruba o 8,7 tisíce na 297 360. Údaje v úterý zveřejnil Úřad práce ČR.

Růst cen v Česku znovu zrychlil, meziroční inflace dosáhla v září 18 procent. Vyplývá to z údajů, které zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Jedná se o nejvyšší hodnotu meziroční inflace od prosince 1993. Meziměsíčně vzrostly spotřebitelské ceny o 0,8 procenta. V meziročním i meziměsíčním srovnání se na růstu nejvíce podílely ceny týkající se bydlení, a to především zdražení energií.

Schodek státního rozpočtu ke konci července stoupl na 192,7 miliardy korun z červnových 183 miliard. Loni ke konci července rozpočet vykázal schodek 279,4 miliardy korun, šlo o nejvyšší schodek od vzniku Česka.

Rada ČNB zvýšila základní úrokovou sazbu o 1,25 procentního bodu na sedm procent. Důvodem je vývoj inflace a rostoucí inflační očekávaní. Pro rozhodnutí opět hlasovalo pět ze sedmi členů rady. Dva hlasovali pro ponechání sazeb beze změny. Takto vysoko byla základní úroková sazba naposledy v roce 1999. Zároveň šlo o sedmé nadstandardní zvýšení základní sazby o více než 0,25 procentního bodu v řadě za sebou.

Schodek státního rozpočtu ke konci května vzrostl na 189,3 miliardy korun z dubnových 100,1 miliardy. Loni ke konci května rozpočet vykázal deficit 255 miliard korun, což byl nejhorší květnový výsledek od vzniku České republiky. Informovalo o tom ministerstvo financí. Na celý letošní rok počítá v březnu schválený státní rozpočet se schodkem 280 miliard korun. Podle ekonomů je ale už teď jasné, že na konci roku bude schodek vyšší, a to přes 300 miliard.

Dostupnost nového bydlení v Česku je ve srovnání 22 evropských zemí druhá nejhorší za Srbskem. Data společnosti Deloitte říkají, že nový byt vyjde na víc než 12 průměrných hrubých ročních platů. V Srbsku je to 15, zatímco v Německu šest a v Irsku jen tři. Našetřit na vlastní bydlení vedle běžných výdajů pro Čechy prakticky není možné.

Spotřebitelské ceny v květnu meziročně stouply o 2,9 procenta, v porovnání s předcházejícím měsícem pak o 0,2 procenta, podepsalo se na tom hlavně zdražování pohonných hmot, informoval Český statistický úřad (ČSÚ). Benzin byl podle statistiků nejdražší od října 2019, nafta od loňského února. Růst je o něco nižší, než se předpokládalo, analytici předvídali zrychlení meziroční inflace v úrovni 3,2 procenta. Analytici v dalších měsících očekávají inflaci kolem tří procent.

Bytové nájemné v Praze a krajských městech na konci loňského roku kleslo mezikvartálně v průměru o 3,3 procenta na 237 korun za metr čtvereční. Nejdražší byla Praha s 287 korunami, nejlevnější Ústí nad Labem s průměrným nájemným 170 korun za metr čtvereční. Vyplývá to z údajů poradenské společnosti Deloitte. Ty na on-line konferenci Asociace nájemního bydlení zveřejnil manažer v oddělení nemovitostí firmy Petr Hána.

Průměrná mzda v Česku vzrostla v posledním čtvrtletí loňského roku o 6,5 procenta na 38 525 korun. Reálně po zohlednění růstu spotřebitelských cen se měsíční výdělek zvýšil o 3,8 procenta. Za celý rok mzda stoupla meziročně o 4,4 procenta na 35 611 korun, reálně byla vyšší o 1,2 procenta. Vyplývá to z údajů, které v pondělí zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Podle analytiků bylo za růstem mezd vyplácení odměn ve zdravotnictví či růst platů ve školství. Vliv mělo i propouštění nízkopříjmových zaměstnanců.

Koronavirová krize zasáhla Jihomoravský kraj výrazně, velké ztráty hlásí například Veletrhy Brno, které se dostaly do ztráty až 280 milionů korun. Vedení města i samotného výstaviště ale věří, že vystavovatelé se do moravské metropole vrátí, hledá se však i další využití pro rozsáhlý areál. Velké dopady měla krize také na vinaře, někteří se kvůli restrikcím dostali do velkých finančních problémů. Dopadům pandemie se věnuje pořad České televize SeČTeno.

Stavební povolování je v Česku rekordně pomalé, v mezinárodním srovnání se republika umisťuje za rozvojovými zeměmi. Vysoká poptávka a zároveň nedostatek bytů vyhnaly ceny tak vysoko, že se pro řadu lidí stalo vlastní bydlení nedostupné. Složitá byrokracie a pomalý postup úředníků komplikuje život nejen velkým investorům, ale také drobným stavitelům, kteří si chtějí třeba jen rozšířit rodinný dům. Tématu se věnoval nový ekonomicko-publicistický pořad České televize Bilance.

České hospodářství letos vstoupilo do druhého roku pandemie koronaviru. Rozštěpeno na obory, které jedou na plné obrátky, a naopak na ty, které se úplně zastavily. Přinášíme názory podnikatelů, odborů i analytiků na některé momenty hospodářského života, které se letos mohou stát významnými.

Spolumajitel investiční skupiny Penta Investments Jaroslav Haščák, jehož slovenská policie v úterý zadržela a obvinila z korupce, se s ohledem na situaci vzdává všech výkonných pozic ve skupině. Zůstává ale jejím spoluvlastníkem, sdělila ve středu Penta. Haščákovy výkonné funkce přebírá Iain Child.

Rada České televize (ČT) ve středu zvolila novou pětičlennou dozorčí komisi. Zasednou v ní Michal Petrman, Petr Juchelka, Jan Lamser, Eva Hubková a Zuzana Prokopcová. Rada vybírala z 12 kandidátů, které během veřejného zasedání blíže nepředstavila. Dosavadních pět členů poradního orgánu rada kvůli vážným výhradám odvolala před dvěma týdny.

Česká ekonomika v letošním třetím čtvrtletí zmírnila propad, hrubý domácí produkt (HDP) klesl meziročně o 5,8 procenta. Ve druhém čtvrtletí se přitom kvůli koronaviru snížil o 10,9 procenta, což byl nejhorší výsledek od vzniku samostatné České republiky. Mezičtvrtletně HDP ve 3. čtvrtletí vzrostl o 6,2 procenta. Vyplývá to z předběžného odhadu, který zveřejnil Český statistický úřad (ČSÚ). Zotavení ekonomiky zaznamenaly i další evropské státy.

Lidi mají v bankách rekordní množství peněz a úspory rostou jako nikdy dřív. Podle analytiků se domácnosti připravují na všechno neznámé, co přináší druhá vlna epidemie. Podobně se chovají i firmy. Pro ekonomiku to moc dobrá zpráva není.

Česko letos kleslo na žebříčku kvality života meziročně o jednu příčku na 25. místo ze 163 hodnocených zemí. Informovali o tom zástupci poradenské společnosti Deloitte, která Index společenského rozvoje (Social Progress Index) každoročně sestavuje s neziskovou organizací Social Progress Imperative. Vychází při tom z údajů o společenském a ekonomickém rozvoji a o životním prostředí. Prvenství obhájilo Norsko.

Koronavirus i související opatření se podepisují na výkonu ekonomiky. V případě českého hospodářství by pokles mohl letos dosáhnout deseti procent, vyplývá z nejnovějších odhadů hlavního ekonoma poradenské společnosti Deloitte Davida Marka. Propad by měl být doprovázen rychlým růstem počtu nezaměstnaných, dvouciferným poklesem vývozu, dovozu i průmyslové výroby, poklesem inflace ke konci roku a propadem veřejných financí do deficitu přes pět procent HDP. Podle ministra průmyslu a obchodu a šéfa resortu dopravy Karla Havlíčka (za ANO) je ale na seriózní odhady vývoje brzy.

Státní rozpočet skončil za loňský rok s deficitem 28,5 miliardy korun, uvedla na tiskové konferenci ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Schválený schodek činil 40 miliard. Dosažený výsledek je nejhorší za poslední čtyři roky, nebo, jak řekla v pátek ministryně, čtvrtý nejlepší za dvacet let.

Dvě procenta v plusu čekají zřejmě v roce 2020 tuzemskou ekonomiku. Podle odhadů nepatrně stoupne nezaměstnanost, zároveň by měla klesnout inflace, ale stále asi zůstane nad úrovní 2,5 procenta. Poslední čísla před koncem roku 2019 zveřejnily respektované instituce, včetně České národní banky (ČNB), a vyplývá to také z odhadů analytiků.

Bytová krize v metropoli pokračuje. Průměrné měsíční nájemné se v Praze za pět let zvýšilo už téměř o polovinu – stouplo z 214 korun za metr čtvereční v roce 2014 na 307 korun letos. Průměrný meziroční růst byl 7,3 procenta, největší skok byl v roce 2017, a to 12,5 procenta. Vyplývá to z analýzy společnosti Deloitte, kterou si nechalo zpracovat hlavní město.

Žebříček 50 nejrychleji rostoucích technologických firem ve střední Evropě ovládly letos české firmy. Ve dvacátém ročníku žebříčku společnosti Deloitte CE Technology Fast 50 jich je 19. Vítězem žebříčku jsou litevští Voltas IT, kteří vyvíjejí uživatelsky přívětivý systém na diagnostiku automobilů.

Snižování emisí a boj s klimatickou změnou je téma, které se v tomto týdnu dostalo i na jednání OSN. O nutnosti řešit množtsví emisí hovoří také Evropská komise, která žádá, aby se český cíl v navyšování podílu obnovitelných zdrojů zvýšil ještě o tři procenta oproti aktuálnímu návrhu ministerstva průmyslu. Podle studie společnosti Deloitte by přitom Česko mohlo být ambicióznější. A není vyloučeno, že nakonec bude.

Česká republika se v kvalitě života umístila mezi 149 státy na 24. místě. Proti loňskému roku tak dosáhla lepšího umístění o dvě místa, přičemž přeskočila i USA. Prvenství udrželo Norsko, na druhé místo se dostalo Dánsko a bronz obhájilo Švýcarsko. Nejhůře dopadly africké státy Čad, Středoafrická republika a Jižní Súdán. Index každoročně sestavuje společnost Deloitte s neziskovou organizací Social Progress Imperative.